Lands of Lore 2 jsem nikdy nehrál, protože v dřevních dobách byl čtyřcédéčkový kolos pirátsky nesehnatelný a v bazarech jsem na ni nikdy nenatrefil. S vědomím hodnocení 9/10 ve Score jsem se do hry pustil.
První co Vás praští do očí je vizuální stránka. Něco tak hnusného a odpudivého jsem snad ještě neviděl. Čtyři CD zabraly až po okraj nanicovaté animace plné šíleně renderovaných živých herců, kteří ochotnicky přehrávají, všechno je v nízkém rozlíšení a rozkostičkované. Ještě mnohem horší je samotná grafika hry. Veškeré prostředí tvoří rozplizlé 2D sprity, stejně jako předměty, potvory jsou zdigitalizované v mizerném rozlíšení, věci se za Vámi otáčejí a ruku v ruce s opravdu otřesným leveldesignem některých lokací budete bloudit a uteče Vám spousta předmětů, protože je prostě neuvidíte. Kurňa v roce 1997 vznikl Fallout, Diablo, Heroes 2 a ani ty známější 3D hry takhle otřesně nevypadaly. Troufnu si říct, že takhle vypadaly hry jako Witchaven a podobné béčkový srágory z té doby, které byly hnusné už tehdy.
Leveldesign se taky "povedl". Některé lokace jsou nabité puzly, které nemáte šanci uhádnout, protože Vám hra nijak nenapoví. Jiné lokace jsou monumentální... až vejdete do Ruin v džungli a pomocí chytré rostlinky si zobrazíte celou mapu, spadne Vám čelist, protože to je práce na pár hodin. A po těch pár hodinách se budete vracet s kyselým ksichtem, protože 99% dungeonu je naprosto prázdný. Jindy jste v dungeonu, kde se donekonečna respawnují nepřátelé, navíc takoví, kteří s Vámi udělají na dvě tři rány krátký proces bez ohledu na Vaši úroveň a výbavu Pavoučí jeskyně pod městem. V okamžicích, kde po Vás hra chce například skákání, šplhání po plošinkách či trefit nějakou věc a engine na to není absolutně stavěný budete vidět rudě.
Plynule jsem přešel k hratelnosti, která háže klacky pod nohy takovým způsobem, že se divím, že si hru někdo koupil. Že nejsou otitulkované žádné rozhovory (ani ty herní) jsem pochopil. Ovšem že chybí titulky a tím i popis předmětů je už trochu moc. Naštěstí hrdina umí aspoň předmět okomentovat a Vy si pak můžete zjistit v návodu co jste našli a k čemu je to dobrý.
A bez návodu se nehnete. Zpočátku jsem pouze konzultoval, od jistého záseku, který znamenal nahrání několik hodin staré pozice jsem ho víceméně nezavřel Zakysnul v nepovinném dungeonu, kde jsem si zničil všechny výbušné bedýnky po cestě a pak neměl čím otevřít východ. Žádný kouzlo, žádná zbraň, prostě jen výbušný sud a nic jiného. To že můžete na začátku zahodit předmět, který na konci nutně potřebujete je taky moc hezké.
No pak jsou takový perličky. Například tu neexistují obchody (přestože potkáte spoustu lidí), takže nasyslené věci není komu prodat... a ani za co, protože tu nejsou ani peníze. Drtivá většina hry je utopená ve tmě, ktero prozáří jen rostlinka, co jich najdete za celou hru asi 20 a vydrží tak minutu. Žádné kouzlo světlo do konce hry, minimálně možnost doplnění many či životů. Ano kouzlo health funguje, ale pak Vám dojde mana a musíte čekat. Proměňování na příšeru (nevyužitelné) či ještěrku (na prolézání malých prostor) je náhodné a mimořádně otravné. Naštěstí tady byli tvůrci milosrdní a zrhuba od půlky to můžete korigovat a pak i ovládat.
Proč tedy 60%? Ono to pod tím vším jakžtakž funguje. Příběh mě bavil, je to obrovské až monumentální, automapa dělá zázraky, s narůstající výbavou a zkušenostmi se pomalu měníte na poloboha (a boje fungují). Hrdina je hláškující sympaťák, který se snaží jen odvrátit svoji kletbu a zaplétá se do vyššší hry, funguje pocit zvědavosti co mě čeká dál v příběhu či lokacích a nakonec se podíváme i na zajímavá a chytře vymyšlená místa - třeba město prastarých plné puzlů. Hrál jsem to sice ve stylu "já tu pitomou hru prostě nevzdám, když už jsem tak daleko" a místo pocitu štěstí jsem většinou skřípěl zuby, ale odtrhnout jsem se nedokázal. Těch 60% ale neznamená, že bych hru nedejbože doporučoval nebo někdy hrál znovu. Klasice jako byl první díl se to ani omylem neblíží.
První co Vás praští do očí je vizuální stránka. Něco tak hnusného a odpudivého jsem snad ještě neviděl. Čtyři CD zabraly až po okraj nanicovaté animace plné šíleně renderovaných živých herců, kteří ochotnicky přehrávají, všechno je v nízkém rozlíšení a rozkostičkované. Ještě mnohem horší je samotná grafika hry. Veškeré prostředí tvoří rozplizlé 2D sprity, stejně jako předměty, potvory jsou zdigitalizované v mizerném rozlíšení, věci se za Vámi otáčejí a ruku v ruce s opravdu otřesným leveldesignem některých lokací budete bloudit a uteče Vám spousta předmětů, protože je prostě neuvidíte. Kurňa v roce 1997 vznikl Fallout, Diablo, Heroes 2 a ani ty známější 3D hry takhle otřesně nevypadaly. Troufnu si říct, že takhle vypadaly hry jako Witchaven a podobné béčkový srágory z té doby, které byly hnusné už tehdy.
Leveldesign se taky "povedl". Některé lokace jsou nabité puzly, které nemáte šanci uhádnout, protože Vám hra nijak nenapoví. Jiné lokace jsou monumentální... až vejdete do Ruin v džungli a pomocí chytré rostlinky si zobrazíte celou mapu, spadne Vám čelist, protože to je práce na pár hodin. A po těch pár hodinách se budete vracet s kyselým ksichtem, protože 99% dungeonu je naprosto prázdný. Jindy jste v dungeonu, kde se donekonečna respawnují nepřátelé, navíc takoví, kteří s Vámi udělají na dvě tři rány krátký proces bez ohledu na Vaši úroveň a výbavu Pavoučí jeskyně pod městem. V okamžicích, kde po Vás hra chce například skákání, šplhání po plošinkách či trefit nějakou věc a engine na to není absolutně stavěný budete vidět rudě.
Plynule jsem přešel k hratelnosti, která háže klacky pod nohy takovým způsobem, že se divím, že si hru někdo koupil. Že nejsou otitulkované žádné rozhovory (ani ty herní) jsem pochopil. Ovšem že chybí titulky a tím i popis předmětů je už trochu moc. Naštěstí hrdina umí aspoň předmět okomentovat a Vy si pak můžete zjistit v návodu co jste našli a k čemu je to dobrý.
A bez návodu se nehnete. Zpočátku jsem pouze konzultoval, od jistého záseku, který znamenal nahrání několik hodin staré pozice jsem ho víceméně nezavřel Zakysnul v nepovinném dungeonu, kde jsem si zničil všechny výbušné bedýnky po cestě a pak neměl čím otevřít východ. Žádný kouzlo, žádná zbraň, prostě jen výbušný sud a nic jiného. To že můžete na začátku zahodit předmět, který na konci nutně potřebujete je taky moc hezké.
No pak jsou takový perličky. Například tu neexistují obchody (přestože potkáte spoustu lidí), takže nasyslené věci není komu prodat... a ani za co, protože tu nejsou ani peníze. Drtivá většina hry je utopená ve tmě, ktero prozáří jen rostlinka, co jich najdete za celou hru asi 20 a vydrží tak minutu. Žádné kouzlo světlo do konce hry, minimálně možnost doplnění many či životů. Ano kouzlo health funguje, ale pak Vám dojde mana a musíte čekat. Proměňování na příšeru (nevyužitelné) či ještěrku (na prolézání malých prostor) je náhodné a mimořádně otravné. Naštěstí tady byli tvůrci milosrdní a zrhuba od půlky to můžete korigovat a pak i ovládat.
Proč tedy 60%? Ono to pod tím vším jakžtakž funguje. Příběh mě bavil, je to obrovské až monumentální, automapa dělá zázraky, s narůstající výbavou a zkušenostmi se pomalu měníte na poloboha (a boje fungují). Hrdina je hláškující sympaťák, který se snaží jen odvrátit svoji kletbu a zaplétá se do vyššší hry, funguje pocit zvědavosti co mě čeká dál v příběhu či lokacích a nakonec se podíváme i na zajímavá a chytře vymyšlená místa - třeba město prastarých plné puzlů. Hrál jsem to sice ve stylu "já tu pitomou hru prostě nevzdám, když už jsem tak daleko" a místo pocitu štěstí jsem většinou skřípěl zuby, ale odtrhnout jsem se nedokázal. Těch 60% ale neznamená, že bych hru nedejbože doporučoval nebo někdy hrál znovu. Klasice jako byl první díl se to ani omylem neblíží.
Jack Keane 2: The Fire Within
Pro: Jakžtakž hratelnost, obrovský svět, určitým způsobem to funguje.
Proti: Odporná grafika, tuna opravdu brutálních klacků pod nohama.