Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.
Daniel Holman • ČR - kraj Karlovarský

Komentář

Přejít na komentáře

Spec Ops: The Line

  • PC 85
O koupi hry Spec Ops: The Line mě kdysi dávno přesvědčila volně dostupná demoverze, ale od té doby se krabička válela na poličce a lehal na ní prach. A tak jsem se ke hře dostal pořádně až nyní. Už tehdy jsem hru kupoval za pár stovek a neočekával jsem od ní moc. Musím jednoznačně říct, že je hra velmi nedoceněná a při jejím hraní jsem prožíval upřímné emoce, stres a vinu. Nejde totiž o obyčejnou střílečku, ale vážnou příběhovou záležitost o hrůzách války, která budou nastávat pod vaším velením a vašimi rozhodnutími.

Uběhlo 6 měsíců od chvíle, co jedno z nejluxusnějších měst světa - Dubaj, začali ničit silné písečné bouře. Nyní je z tohoto místa pustina, kde každý bojuje o přežití. John Konrad a 33.armádní pluk jsou vysláni město evakuovat. Akce ovšem končí nezdarem se slovy „Pokus o evakuaci Dubaje skončil naprostým selháním... Počet obětí... příliš mnoho“. V tuto chvíli se na scéně objevujete vy. Jako kapitán Martin Walker jste posláni s vaším týmem zachránit poslední přeživší a najít vašeho starého známého, Konrada. Vašimi parťáky jsou Adams a Lugo, a budou vás doprovázet po celou dobu hraní. Ovšem už od prvních momentů, které v post-apokalyptické Dubaji strávíte, bude tušit, že tu něco není v pořádku.

Drsná atmosféra a hrůzy války jsou tu vykresleny na jedničku, čemuž dodává i všudepřítomná brutalita. Jsem už dost otrlým hráčem her, ovšem ve spojení s atmosférou ve mě Spec Ops občas vyvolával lehké lechtání v žaludku. A to rozhodně není špatně ! Jelikož se příběh netočí jen okolo přestřelek mezi po krk vyzbrojenými vojáky, ale i okolo žíznícího civilního obyvatelstva, pocítíte emoce tak, jak ne v ledajaké hře. Vývojáři šli dokonce tak daleko, že se hrůzy války nevyhnout ani dětem. Příběh podtrhují i velmi povedené filmové Cutscény. Dechberoucí zvraty se budou odvíjet od vašich rozhodnutí. A ta emoce, stres a pocit viny ještě umocňují, protože nemálo kdy si zašpiníte ruce krví nevinných. Mě osobně naprosto odrovnal útok fosforem na údajnou nepřátelskou vojenskou základnu. Po útoku jsem ovšem zjistil, že jde o tábor civilistů. Pohled na spálené tělo matky svírající v posmrtné křeči tělo své dcery... nebo spíš toho co z ní zbylo, mi vážně vyrazil dech. Všechny tyto události a následné výčitky budou mít v pozdějších fázích hry dopad jak na vaše parťáky, tak i na vaše psychické zdraví. Mile mě překvapili pasáže, kdy je na vás rozpoznat halucinaci od reality. Hra má několik možných konců, které závisí opět na vašem rozhodování. Každopádně, všechny vám dokážou vyrazit dech a nad většinou budete ještě dlouho přemýšlet s pocitem viny. Jediným větším negativem je krátká herní doba, protože děj se rozhodně mohl ještě více rozrůst.

Hratelnost je na tom dobře, ovšem přestřelky jako takové můžou časem omrzet a stát se mírně stereotypními. Za to ovšem může i fakt, že hra není dvakrát jednoduchá, a tak si stejnými přestřelkami projdete několikrát. Nerozvážným postupem vpřed si totiž maximálně vysloužíte kulku mezi oči. Proto je tu výborně zvládnutý režim krytí, a vyplatí se používat taktický postup. Často se budete muset starat i o vaše parťáky. Ti totiž nejsou nesmrtelní, a čas od času nějakou kulku schytají. Na vás poté bude je oživit. Pokud ovšem budete zrovna zaneprázdněni střelbou, můžete dát rozkaz druhému kolegovy, aby práci udělal za vás. Rozkazy typu ,,omráčit nepřítele,, , nebo ,,zaútočit na označený cíl,, můžete podávat kdykoli během hraní, ovšem já je využil během celé hry maximálně tak 5x. Mezi klasické prodlužování herní doby patří nalézání nahrávek s informacemi.
Ve hře nechybí ani Multiplayer a Kooperace. Oba módy jsou zábavné, ale rozhodně nejsou tolik výrazné jako samotný hlavní příběh.

Atmosféru a vizuální zážitek tvoří také vynikající grafické zpracování. Pohled na zasypané město pískem, písečné duny a post-apokalyptické lokace dokáží vyrazit dech. Mimika postav, a to i během boje, dokáže zase podtrhnout vyjadřované emoce a stav vojáků. Překvapila mě i zničitelnost prostředí a simulace sypajících se vln strženého písku. Detaily jako měnící se Menu hry, podle toho, v jaké části příběhu se nacházíte, jsou jen třešničkou na dortu. Nechybí zde ani povedené ozvučení s nadupaným Soundtrackem, z něhož největší pecky vám např. k přestřelkám bude pouštět místní DJ. Ovšem, kdo ten záhadný DJ je, si budete muset zjistit sami.

Hra Spec Ops: The Line je velmi nedoceněná. Je sice kratší, ale nadupaná brutální akcí z hrůzného válečného prostředí s vynikajícím příběhem, dechberoucími vraty a s několika možnými konci. Hlavním triumfem je zde možnost rozhodování, která emoce, pocity a krutost války ještě umocňuje.

Pro: Příběh, atmosféra, rozhodování, zvraty, filmové cutscény, brutalita, několik konců, grafika, mimika postav, hratelnost, soundtrack, obtížnost, zranitelnost parťáků, emoce, hrůzy války

Proti: Krátká herní doba, občas stereotypní přestřelky

+16