Nedávno jsem si říkal, že bych si znova střihnul původní Modern Warfare a tu najednou jsem objevil, že celá hra byla po devíti letech remasterována! V zátoce měli zrovna výhodnou akci, tak jsem si hru pořídil a jal se instalovat sympatických 50 GB. Pro zpestřední jsem se pokusil ke hře přistupovat, jakoby šlo o novinku, zajímalo mě totiž, zda mi bude Modern Warfare připadat tak oslnivý jako před devíti lety.
Graficky je hra i na dnešní dobu velice sympatická, řekl bych, že Modern Warfare má ten typ enginu, který je „lehký na oko“ i po tom, co byl konkurencí dávno překonán. Zkrátka něco jako dříve Half-Life. Příjemně mě překvapilo, kolik práce si tvůrci dali s pouhou předělávkou, očekával jsem pár kosmetických úprav a ostřejší textury, avšak Remaster jde citelně dál. Vylepšené jsou i modely a prostředí je takové plnější a plastičtější v dobrém slova smyslu. Všude se něco valí, něco se děje – tím sice vynikal i původní Modern Warfare, ale doba se od roku 2007 posunula a remaster tenhle posun v čase reflektuje.
Hra okamžitě vtáhne fantastickou první misí. Noční přepadovka válečné lodě za rozběsněné bouře patří mezi nejlepší mise všech válečných FPS. Vyrovnat se jí mohou jen některé části Modern Warfare 2, jinak hravě strká do kapsy novější díly CoD. Prolog na středním východě, v němž jen bezmocně sledujete osud hlavního protagonisty ve filmovém stylu, je také velice působivý. Hra vás prostě od počátku maximálně nakopne k akci a díky tomu, jak umně střídá prostředí, vás v té akci dokáže udržet až do samotného konce, kdy po závěrečných titulcích se ještě dočkáte jedné velmi podařené jednohubky v letadle. Modern Warfare mě vyhodil z tempa jen během leteckých misí, zejména té, kde koukáte na černobílou obrazovku a pár mravenců mezi budovami, které máte na povel likvidovat. To by jako zpestření mohlo působit někdy v roce 2007, ale ne dnes. :-)
Vysoká míra akčnosti si jako oběť vyžádala případnou sofistikovanost. Postup hrou je velice přímočarý, není radno odbočovat někam, kam tvůrci nezamýšleli, či cokoli promýšlet mimo rámec daných úkolů. Když na to přistoupíte, není v tom problém. Osobně mě trochu obtěžovala umělá inteligence. Nezřídka se vám dostane pocitu, že i když máte za zády celé komando, musíte si všechno vystřílet sami. Vaši kámoši vám moc nepomáhají, rozhodně vám nekryjou záda a nedobijou ani centimetr území, aniž byste do něj vkročili první. Někdy ale stačí do dalšího lokace nebo budovy (nemusí to být přímo checkpoint) přijít oklikou nebo proběhnout Rambo stylem a rázem se komando teleportuje k vám. Úplně nejvíc mě ve hře vytáčelo, když jsem narazil na někoho na blízko. Můžete mít vojáka přes celou obrazovku, ale jakmile do vás vystřelí první, vy ho už netrefíte. Obrazovka vám začne skákat jak posedlá a vy, ať chcete nebo ne, vyprázdníte svůj zásobník do stropu a to nepřeháním. Prostě demence.
Celkově je Modern Warfare Remastered velice slušná a zábavná hra i na dnešní poměry. Remaster jsem si užil, nicméně stále se nemohu zbavit pocit, že se tak trochu jedná o tahání peněz z kapes hráčů, neboť originál z roku 2007 ještě zdaleka tolik nezestárl...
Graficky je hra i na dnešní dobu velice sympatická, řekl bych, že Modern Warfare má ten typ enginu, který je „lehký na oko“ i po tom, co byl konkurencí dávno překonán. Zkrátka něco jako dříve Half-Life. Příjemně mě překvapilo, kolik práce si tvůrci dali s pouhou předělávkou, očekával jsem pár kosmetických úprav a ostřejší textury, avšak Remaster jde citelně dál. Vylepšené jsou i modely a prostředí je takové plnější a plastičtější v dobrém slova smyslu. Všude se něco valí, něco se děje – tím sice vynikal i původní Modern Warfare, ale doba se od roku 2007 posunula a remaster tenhle posun v čase reflektuje.
Hra okamžitě vtáhne fantastickou první misí. Noční přepadovka válečné lodě za rozběsněné bouře patří mezi nejlepší mise všech válečných FPS. Vyrovnat se jí mohou jen některé části Modern Warfare 2, jinak hravě strká do kapsy novější díly CoD. Prolog na středním východě, v němž jen bezmocně sledujete osud hlavního protagonisty ve filmovém stylu, je také velice působivý. Hra vás prostě od počátku maximálně nakopne k akci a díky tomu, jak umně střídá prostředí, vás v té akci dokáže udržet až do samotného konce, kdy po závěrečných titulcích se ještě dočkáte jedné velmi podařené jednohubky v letadle. Modern Warfare mě vyhodil z tempa jen během leteckých misí, zejména té, kde koukáte na černobílou obrazovku a pár mravenců mezi budovami, které máte na povel likvidovat. To by jako zpestření mohlo působit někdy v roce 2007, ale ne dnes. :-)
Vysoká míra akčnosti si jako oběť vyžádala případnou sofistikovanost. Postup hrou je velice přímočarý, není radno odbočovat někam, kam tvůrci nezamýšleli, či cokoli promýšlet mimo rámec daných úkolů. Když na to přistoupíte, není v tom problém. Osobně mě trochu obtěžovala umělá inteligence. Nezřídka se vám dostane pocitu, že i když máte za zády celé komando, musíte si všechno vystřílet sami. Vaši kámoši vám moc nepomáhají, rozhodně vám nekryjou záda a nedobijou ani centimetr území, aniž byste do něj vkročili první. Někdy ale stačí do dalšího lokace nebo budovy (nemusí to být přímo checkpoint) přijít oklikou nebo proběhnout Rambo stylem a rázem se komando teleportuje k vám. Úplně nejvíc mě ve hře vytáčelo, když jsem narazil na někoho na blízko. Můžete mít vojáka přes celou obrazovku, ale jakmile do vás vystřelí první, vy ho už netrefíte. Obrazovka vám začne skákat jak posedlá a vy, ať chcete nebo ne, vyprázdníte svůj zásobník do stropu a to nepřeháním. Prostě demence.
Celkově je Modern Warfare Remastered velice slušná a zábavná hra i na dnešní poměry. Remaster jsem si užil, nicméně stále se nemohu zbavit pocit, že se tak trochu jedná o tahání peněz z kapes hráčů, neboť originál z roku 2007 ještě zdaleka tolik nezestárl...
