Téma uneseného chlapce, který se probudí v záhadném domě v uzamčené místnosti je poměrně lákavou látkou pro noční hraní s lehkým nádechem mysteriózní atmosféry. House of Caravan do značné míry připomíná Gone Home a jemu je podobný i samotný herní koncept.
Příběh, který se odehrává kolem roku 1910 je zajímavý svým zasazením do jistého sídla rodu Caravanů, kterému se místní radši oklikou vyhýbají. Na scéně se objevuje hráč v roli chlapce, který se snaží dopátrat příčin svého únosu a zároveň utéci z tohoto podivného místa.
Samotnou herní náplň tvoří postupné odemykání jednotlivých částí domu a při té příležitosti objevování útržků a poznámek, které postupně objasňují příčiny, které stojí za naším únosem. Postup samotnou hrou se neobejde bez řešení hádanek a drobnějších puzzlů, jejichž zdoláváním hlavní postava získává klíče nebo číselné kombinace potřebné pro další postup. Dojem ze hry nepůsobí špatně obdobně tak jako i lehce tajemná atmosféra starého domu, který sužují občasné podivné zvuky a údery záhadného původu.
Přestože vše má našlápnuto k relativně solidnímu hernímu zážitku, tak minimalistická herní mechanika zkrátka neumožní ze hry dostat více, než jsou strohé herní úkony (chození, interakce s vybranými objekty) a tady to bohužel nezachrání ani příběh, který sice začíná originálně, nicméně je postupem hry degradován některými nelogičnostmi, které výsledný zážitek stahují spíše k šedivému průměru. Hru lze doporučit, pokud bude někde k dostání za babku, na druhé straně od ní nemůžete nic zásadnějšího očekávat. Herní zápal dlouhých zimních večerů však uspokojí, pokud máte tento typ her rádi.
Příběh, který se odehrává kolem roku 1910 je zajímavý svým zasazením do jistého sídla rodu Caravanů, kterému se místní radši oklikou vyhýbají. Na scéně se objevuje hráč v roli chlapce, který se snaží dopátrat příčin svého únosu a zároveň utéci z tohoto podivného místa.
Samotnou herní náplň tvoří postupné odemykání jednotlivých částí domu a při té příležitosti objevování útržků a poznámek, které postupně objasňují příčiny, které stojí za naším únosem. Postup samotnou hrou se neobejde bez řešení hádanek a drobnějších puzzlů, jejichž zdoláváním hlavní postava získává klíče nebo číselné kombinace potřebné pro další postup. Dojem ze hry nepůsobí špatně obdobně tak jako i lehce tajemná atmosféra starého domu, který sužují občasné podivné zvuky a údery záhadného původu.
Přestože vše má našlápnuto k relativně solidnímu hernímu zážitku, tak minimalistická herní mechanika zkrátka neumožní ze hry dostat více, než jsou strohé herní úkony (chození, interakce s vybranými objekty) a tady to bohužel nezachrání ani příběh, který sice začíná originálně, nicméně je postupem hry degradován některými nelogičnostmi, které výsledný zážitek stahují spíše k šedivému průměru. Hru lze doporučit, pokud bude někde k dostání za babku, na druhé straně od ní nemůžete nic zásadnějšího očekávat. Herní zápal dlouhých zimních večerů však uspokojí, pokud máte tento typ her rádi.
