Darovanému koni na zuby nehleď, znáte to... Warsow je sice kopie Quake 3, ale je zadarmo a přeci jen má drobné změny. K lepšímu nebo k horšímu? A co takhle k šílenějšímu?
Na první pohled vás udeří do očí sympatická kreslená grafika, je to asi ten nejlepší způsob jak zamaskovat stařičký (byť vylepšený) Quake II engine. Každý, kdo to myslí s Quakem vážně, si stejně grafiku zkrouhne, takže Warsow to udělá přímo za vás. Systém hry je pak naprosto totožný s Quakem - tzn. stejné zbraně, rychlá akce, nikde se nezastavit, neustále běhat, skákat a.... Naučit se nově skákat. Největší změna proti Quake sérii je nový systém skoků. Máte na to speciální tlačítko, kterým se odrážíte od zdí a překážek a s kterým můžete nejen měnit směr bez ztráty rychlosti, ale ještě tu rychlost navyšovat, když se správně od série překážek odrazíte. Chce to cvik a to je dobře. Pamatuji, že osobně jsem se učil v Quake 3 správně skákat několik let a i přes veškerou frustraci jsem vždy tvrdil, že je to jeden z důvodů, proč je Quake 3 lepší než Unreal Tournament. Nicméně Warsow v tomto zachází až příliš za hranici. Dobrý hráč dokáže nabrat takovou rychlost, že prakticky nemáte šanci jej normálně trefit. Souboj ostřílených gladiátorů v arénách Warsow pak vypadá tak, že všichni zběsile lítají kolem stěn a nikdo nikoho nemůže pořádně trefit. Spoléhá se na zbloudilou raketu vyslanou ve směru předpokládaného odrazu soupeře. Tohle podle mě není úplně ta správná cesta. Ve Warsow tak oproti Quake 3 oslabuje taktický element ve smyslu "někde vyčkám, seberu ten item, jiného se vzdám,zaujmu tuto pozici, na tamtu si dám pozor" apod.
Na druhou stranu jednu věc má Warsow lepší než Quake 3 a to je instagib. Klobouk dolů, instagib je tady fakt prdel. Díky umírání na jednu ránu, není prostor pro předimenzování pobíhání po mapě, tzn. občas si nějakou překážku přeskočíte, ale pak se stejně musíte věnovat střelbě a tak je to správně. Úskoky a drobné odrazy od stěn slouží jako zpestření a nepoutají na sebe nadměrně pozornosti. K tomu pak to hlavní - štít! Jednou za pár vteřin můžete aktivovat zhruba 2 vteřinovou "nesmrtelnost" a to se ukázalo jako perfektní taktický element pro Warsow. Někdy totiž úplně cítíte, kdy na vás soupeř chce vystřelit, zrovna jste se netrefili, vidíte, jak se zastavil, cítíte jeho mířidlo na svojí lebce a víte, že vás rozstřelí dřív, než stihnete nabít, co teď? Ve Quake nic, ale ve Warsow rychle štít a koupíte si čas na vaši druhou šanci se trefit... Tedy pokud soupeř neudělá to samé. :) Zkrátka za ten instagib ve hře zadarmo zasloužených 70%...
Na první pohled vás udeří do očí sympatická kreslená grafika, je to asi ten nejlepší způsob jak zamaskovat stařičký (byť vylepšený) Quake II engine. Každý, kdo to myslí s Quakem vážně, si stejně grafiku zkrouhne, takže Warsow to udělá přímo za vás. Systém hry je pak naprosto totožný s Quakem - tzn. stejné zbraně, rychlá akce, nikde se nezastavit, neustále běhat, skákat a.... Naučit se nově skákat. Největší změna proti Quake sérii je nový systém skoků. Máte na to speciální tlačítko, kterým se odrážíte od zdí a překážek a s kterým můžete nejen měnit směr bez ztráty rychlosti, ale ještě tu rychlost navyšovat, když se správně od série překážek odrazíte. Chce to cvik a to je dobře. Pamatuji, že osobně jsem se učil v Quake 3 správně skákat několik let a i přes veškerou frustraci jsem vždy tvrdil, že je to jeden z důvodů, proč je Quake 3 lepší než Unreal Tournament. Nicméně Warsow v tomto zachází až příliš za hranici. Dobrý hráč dokáže nabrat takovou rychlost, že prakticky nemáte šanci jej normálně trefit. Souboj ostřílených gladiátorů v arénách Warsow pak vypadá tak, že všichni zběsile lítají kolem stěn a nikdo nikoho nemůže pořádně trefit. Spoléhá se na zbloudilou raketu vyslanou ve směru předpokládaného odrazu soupeře. Tohle podle mě není úplně ta správná cesta. Ve Warsow tak oproti Quake 3 oslabuje taktický element ve smyslu "někde vyčkám, seberu ten item, jiného se vzdám,zaujmu tuto pozici, na tamtu si dám pozor" apod.
Na druhou stranu jednu věc má Warsow lepší než Quake 3 a to je instagib. Klobouk dolů, instagib je tady fakt prdel. Díky umírání na jednu ránu, není prostor pro předimenzování pobíhání po mapě, tzn. občas si nějakou překážku přeskočíte, ale pak se stejně musíte věnovat střelbě a tak je to správně. Úskoky a drobné odrazy od stěn slouží jako zpestření a nepoutají na sebe nadměrně pozornosti. K tomu pak to hlavní - štít! Jednou za pár vteřin můžete aktivovat zhruba 2 vteřinovou "nesmrtelnost" a to se ukázalo jako perfektní taktický element pro Warsow. Někdy totiž úplně cítíte, kdy na vás soupeř chce vystřelit, zrovna jste se netrefili, vidíte, jak se zastavil, cítíte jeho mířidlo na svojí lebce a víte, že vás rozstřelí dřív, než stihnete nabít, co teď? Ve Quake nic, ale ve Warsow rychle štít a koupíte si čas na vaši druhou šanci se trefit... Tedy pokud soupeř neudělá to samé. :) Zkrátka za ten instagib ve hře zadarmo zasloužených 70%...
