Vlastně je to úplně stejná hra, jako minulý díl. Tentokrát absolutně žádné novinky. Ani zbraň. Ani monstrum. Ani příběh. Vlastně je to takový druhý remake dva roky starého Spear of Destiny. Koho by to ještě mohlo bavit? Třeba ty, co na své 286 nerozchodili Dooma.

Určitý progress tady přece jenom je. Mise už nejsou tak extrémně chaotické a halucinogenní. Dá se v nich lépe orientovat. Tajná místa určená k dalšímu postupu tady sice jsou, ale není jich tolik. Dají se mnohem lépe předvídat. Možná už je to tím cvikem. Bossové jsou rychlejší a chytřejší. Nepřátel je ale méně.

I když se autoři snažili, tak už toho je moc s malýma možnostmi vyblbnutí se. Většinou mě to nebavilo. Stále stejná zbraň. Stále stejní nepřátelé. Stále stejné textury. Zajímavé je, že to funguje na sedmičkách bezproblémově bez dosboxu. Celkově je hra dobře technicky zvládnutá. Jen ta synchronizace myši s úkroky není stále správně vyladěná.

Skvělá muzika něco zachraňuje, ale nemůže zvládnout všechno.