Podmanivý vizuál a melancholická atmosféra - Hero of Many umí zaujmout na první pohled, jako relaxační hra zdá se být ideální. Bohužel, nebýt výzvy DH 2018, prakticky bych ji ani nedohrál. Tohle byl totiž můj druhý pokus. Ten první ztroskotal dva roky zpět, kdy jsem se kvůli bugu nemohl pohnout dál.
Těch technických chyb má HoM mnohem více a kromě zaseknutí se do zdi jsem narazil i na pár nepříjemných situací se slepou uličkou, ze které nebylo návratu. Naprostým amatérstvím je pak pohyb po obrazovce, který se nezdá být plynulý ani když mi framecounter ukazuje 60fps. A to je u hry zaměřené na pohyb docela velký špatný.
Na hudbu jsem byl hodně zvědavý a doufal jsem v příjemný ambientní soundtrack. Bohužel technická bída se projevuje i tady a to nejen v použitých motivech, ale hlavně v jejich agresivním dávkování.
Jakýsi děj byl zajímavý asi tak do poloviny, poté už jsem přestal vnímat, proč najednou hraju střídavě za bílého nebo černého spermíka, když celou dobu ovládám jakési inteligentní vajíčko. Už se to na sebe začalo hromadit tak nepřehledně a rychle, že jsem ztratil nit. Ve finálních fázích hry gamepad dostával kládu více, než by bylo zdrávo a ubíjela mě nemožnost přeskakovat enginové animace.
Docela mě mrzí, že to takhle dopadlo a že si ode mě prvotina Trickstarů nemůže odnést lepší hodnocení. Díky repetivní hratelnosti, technickým nedostatkům a frustrující poslední třetině hry prostě nemůžu jít výše.
Hodnocení: ✰
Těch technických chyb má HoM mnohem více a kromě zaseknutí se do zdi jsem narazil i na pár nepříjemných situací se slepou uličkou, ze které nebylo návratu. Naprostým amatérstvím je pak pohyb po obrazovce, který se nezdá být plynulý ani když mi framecounter ukazuje 60fps. A to je u hry zaměřené na pohyb docela velký špatný.
Na hudbu jsem byl hodně zvědavý a doufal jsem v příjemný ambientní soundtrack. Bohužel technická bída se projevuje i tady a to nejen v použitých motivech, ale hlavně v jejich agresivním dávkování.
Jakýsi děj byl zajímavý asi tak do poloviny, poté už jsem přestal vnímat, proč najednou hraju střídavě za bílého nebo černého spermíka, když celou dobu ovládám jakési inteligentní vajíčko. Už se to na sebe začalo hromadit tak nepřehledně a rychle, že jsem ztratil nit. Ve finálních fázích hry gamepad dostával kládu více, než by bylo zdrávo a ubíjela mě nemožnost přeskakovat enginové animace.
Docela mě mrzí, že to takhle dopadlo a že si ode mě prvotina Trickstarů nemůže odnést lepší hodnocení. Díky repetivní hratelnosti, technickým nedostatkům a frustrující poslední třetině hry prostě nemůžu jít výše.
Hodnocení: ✰
Silent Hill: The Short Message