Shellblast je názornou ukázkou toho, že logické hry nejsou jen pro asociální intoše z matfyzu, ale mohou být i velmi zábavnými hrami. Zároveň je také ukázkou toho, jak všeobecné známý herní princip, může být díky několika detailům rozvinut do nečekaných herních možností. Hra je totiž postavena na principu windowsáckých Min a kdo by je neznal, že?

Ale vězte, že zatímco miny, mě po poměrně krátké chvilce nudí, Shellblast jsem si vychutnával až do konce. Tedy přesněji řečeno, až tam, kam na to mé logické schopnosti stačily. Z celkem 50 levelů v kampani, jsem jich zvládl 40. Poté už jednoznačně nade mnou vítězila hra a hlavně všudypřítomný časový limit, který na každou bombu máte. Dál už je potřeba asi trochu delší trénink, a naučení a zautomatizování některých logických dedukcí, protože na dlouhé přemýšlení není čas.

Každopádně kampaň je docela dobře vymyšlena. Hra totiž na vás nevybalí všechna svá tajemství hned od začátku, ale vždy po několika úrovních jste seznámeni s novým typem problému, včetně i jednoduchého zkušebního levelu, na kterém si právě naučené znalosti můžete v klidu vyzkoušet. Pak ovšem vždy přituhne, a přituhuje, a přituhuje, až nakonec BUUUUM....

Nemůžu říct nic jiného, než že hru doporučuji všem, i těm, co třeba logickým hrám neholdují. Třeba zrovna Shellblast bude vstupenkou do tohoto trochu opomíjeného herního žánru.