The Beginner's Guide je vůbec jednou z nejvíce zajímavých her. Tvůrce The Stanley Parable asi nějaký čas přemýšlel jak dostát svému experimentálnímu a inovativnímu jménu, a přinesl titul ještě podstatně originálnější (reflexe rozhodnutí tu již byla, a to i ve svém specifickém žánru).

Vše stojí a padá, jako minule u Stanleyho, na narativě a budování specifické atmosféry spolupráce s uživatelem, hráčem. To není u herního média vůbec běžné, a proto si tato dvojice děl zaslouží takovou pozornost jakou se jim dostává - ač tedy The Beginner's Guide je stále poměrně opomíjeno mezi hráči i přes vysoké známky kritik. V tomto je zajímavé poukázat na Undertale, které také odkazuje přímo na postavu za obrazovkou, a bylo vydáno ve stejném čase. TBG jde ale podstatně dále, a přechází k jisté formě mockumentary a skrze řadu miniaturních kapitol až překvapivě zvládá utáhnout celek k naplňujícími konci. Pokud však u většiny z kratších "walking-simulátorů" platí, že jakékoliv zmiňování podstatných prvků může kazit prožitek potencionálního hráče, pak to u The Beginner's Guide platí dvojnásob. Jde o tak zajímavou hru (podobně jako jiné krátké vjemy, tituly, ala Dear Esther, Journey, Thirty Flights of Loving), že je na místě ji jen doporučit a vyhradit si k ní hodinku až hodinu a půl.

Pro mě šlo o jeden z mnou nejlépe hodnocených titulů minulého roku, a pozornost si The Beginner's Guide jen zaslouží. Ač jako u jiných zástupců žánru, i zde je velká šance že hráče tento koncept nezaujme. Pak se ze TBG stává pouze sbírka velmi nepovedených mini hříček, což je ale škoda. To riziko je však ale vhodné podstoupit.