Nemám ve zvyku posuzovat hry dle délky a ceny. Nakonec těžko bych při koupi Megaton edice zjišťoval, na kolik vychází který a který datáč. Ale i tak – hra může být drahá, krátká a stejně nebudu koupě litovat. A zrovna tak může být levná, dlouhá a neskutečně mizerná. Přesto mně skutečnost, že Duke v Karibiku přináší jen osm úrovní (včetně jedné tajné) dost znepokojovala. První přídavek (Plutonia Pack) přinesl 11 úrovní. Druhý přídavek (Out in D.C.) přinesl 10 úrovní. A Carribean přináší už jen 8 úrovní! Délka je sestupná a já měl obavy, že taková bude i kvalita.

Dukenovský Karibik, tedy hra holek, barev, humoru a vody, mi už na první pohled přišel podstatně poutavější než šedý a velkolepý Washington. Drobné zklamání přišlo v momentě, kdy jsem zjistil, že prakticky všechny zbraně a předměty změnily svůj vzhled. Mít místo Pipebomb ananas a místo zmenšovače Voodoo prsten je sice správně Dukenovsky šílené, ale taky podivně laciné. Kdyby tvůrci přidali zbrusu nové předměty, nevadilo by mi to vůbec, ale tohle přeskinování na mě zapůsobilo dojmem desítek fan modifikací, které hrdě hlásí, že vám třeba do Doomu přinesou Aliena a přitom je to stále Imp, jen v novém vzezření.

Podobných změn doznali i nepřátelé, ale tady jsou změny pouze okrajové a tak je stále snadné poznat, kdo je kdo… anebo spíše co je co. Potěšila mě dvojice nových protivníků, z čehož největší problém představuje Prasečí fízl na nafukovacím drakovi. Chvíli jsem měl pocit, jestli to není jen Prasečí tank z PP a jestli ho nestačí zezadu ‚použít‘ a vypustit mu hračku, ale kdepak – je to zbrusu nový a navíc dost nebezpečný enemák.

Obtížnost je poměrně vysoká. Občas dojde na záludné finty jako například nutnost přeskočit zeď, která na první pohled vypadá jako okraj mapy. Prostředí je též poměrně vražedné. Vzpomínám třeba na plošinky levitující nad propastí nebo drtiče v lodi. Kolikrát mě čekalo stejné bloudění a stejně časté loadingování jako v Plutonia Paku.
Ovšem, jak jsem byl zprvu nadšen designem úrovní jako je tržnice, aquapark nebo kasino, druhá polovina epizody přinesla podstatně slabší úrovně založené nejčastěji na stisknutí nějakého tlačítka a hledání toho, co se kde na mapě změnilo. A to nemluvím o opravdu přehnaném spawnování nepřátel v projitých lokacích. Bossem je opět profláklý kyklop. Sice v havajském outfitu, ale ani tentokrát není bossfight nijak zvláštní.