Výjimečně dobrá strategie ze západní fronty s osvěžujícím systémem "naklikám rozkazy a minutu pak jenom koukám".
Jednotky jsou obdařeny jakýms takýms pudem sebezáchovy, takže tanky se nehrnou do minového pole, vojáci pod těžkou palbou zaléhají nebo zahazují zbraně a berou nožky na ramena. Je tedy nutno počítat s morálkou, také s omezeným střelivem, možnými vlivy počasí atd. Lze pokládat kouřové clony, najíždět s tanky tak, aby byla těla strojů kryta terénní vlnou, zatímco vykukující hlavně mohou střílet ostošest a podobně. Možností je mnoho a každá drobnost je postavena na reálných základech. Potýkat se budete s normandskými živými ploty i s ardenskými závějemi sněhu. Malé demoralizované skupinky se mohou vzdávat - zajaté nepřátelské jednotky lze ovládat stejně jako vlastní (povolena je pochopitelně jen chůze) - v ideálním případě je tedy možno evakuovat zajatce do bezpečí. Umělá inteligence nepřátelské strany mě mnohokrát mile překvapila - mohutná dělostřelecká příprava následovaná útokem pěchoty z blízkého lesa či kouřová clona oslepující moje postupující tanky.
Při průletu kamerou skrz odstřelované území se pohled chvěje, což navozuje filmovou atmosféru. Úroveň detailu je podobná jako u Steel Panthers, Combat Mission však působí díky kombinovanému realtime-tahovému režimu živěji a mnohem přirozeněji. Také jednoduchá 3D grafika se mi zamlouvá víc než záplava hexagonů. Je trochu škoda, že grafika je stále velmi schématická (trojice panďuláků znázorňuje dvanáctičlenné družstvo, v implicitním nastavení jsou modely jednotek nereálně zvětšeny atd.). Existují neoficiální úpravy textur, které zlepšují vizáž hry (zvykl jsem si na upravený vzhled plamenů a budov).
Citelně mi ve hře schází delší kampaň, v které bych si prošel celou válku od vylodění až po boje v Německu. Jsou zde scénáře složené z několika bitev na stejném území, ty jsou výborné (zůstávají vraky vyřazených strojů z předchozích střetů) a jejich délka se může protáhnout na pěkných pár hodin. Majoritně hra ale nabízí jen řadu jednotlivých bitev, u nichž je ve výsledku vlastně jedno, zda vyhrajete či ne. Patrně by mě víc motivoval a bavil i jednoduchej systém s postupným otevíráním nových bitev v případě výhry. Každopádně - pro vojenské nadšence pecka jako prase. Další dva díly jsou opakováním téhož, liší se jen lokalita (Rusko, Afrika, Sicílie, Itálie), grafika a úroveň detailu. Je škoda, že autoři nepokračovali v inovacích.
Jednotky jsou obdařeny jakýms takýms pudem sebezáchovy, takže tanky se nehrnou do minového pole, vojáci pod těžkou palbou zaléhají nebo zahazují zbraně a berou nožky na ramena. Je tedy nutno počítat s morálkou, také s omezeným střelivem, možnými vlivy počasí atd. Lze pokládat kouřové clony, najíždět s tanky tak, aby byla těla strojů kryta terénní vlnou, zatímco vykukující hlavně mohou střílet ostošest a podobně. Možností je mnoho a každá drobnost je postavena na reálných základech. Potýkat se budete s normandskými živými ploty i s ardenskými závějemi sněhu. Malé demoralizované skupinky se mohou vzdávat - zajaté nepřátelské jednotky lze ovládat stejně jako vlastní (povolena je pochopitelně jen chůze) - v ideálním případě je tedy možno evakuovat zajatce do bezpečí. Umělá inteligence nepřátelské strany mě mnohokrát mile překvapila - mohutná dělostřelecká příprava následovaná útokem pěchoty z blízkého lesa či kouřová clona oslepující moje postupující tanky.
Při průletu kamerou skrz odstřelované území se pohled chvěje, což navozuje filmovou atmosféru. Úroveň detailu je podobná jako u Steel Panthers, Combat Mission však působí díky kombinovanému realtime-tahovému režimu živěji a mnohem přirozeněji. Také jednoduchá 3D grafika se mi zamlouvá víc než záplava hexagonů. Je trochu škoda, že grafika je stále velmi schématická (trojice panďuláků znázorňuje dvanáctičlenné družstvo, v implicitním nastavení jsou modely jednotek nereálně zvětšeny atd.). Existují neoficiální úpravy textur, které zlepšují vizáž hry (zvykl jsem si na upravený vzhled plamenů a budov).
Citelně mi ve hře schází delší kampaň, v které bych si prošel celou válku od vylodění až po boje v Německu. Jsou zde scénáře složené z několika bitev na stejném území, ty jsou výborné (zůstávají vraky vyřazených strojů z předchozích střetů) a jejich délka se může protáhnout na pěkných pár hodin. Majoritně hra ale nabízí jen řadu jednotlivých bitev, u nichž je ve výsledku vlastně jedno, zda vyhrajete či ne. Patrně by mě víc motivoval a bavil i jednoduchej systém s postupným otevíráním nových bitev v případě výhry. Každopádně - pro vojenské nadšence pecka jako prase. Další dva díly jsou opakováním téhož, liší se jen lokalita (Rusko, Afrika, Sicílie, Itálie), grafika a úroveň detailu. Je škoda, že autoři nepokračovali v inovacích.
The Messenger