Někdo vyrůstal na Baldur's Gate, někdo na Gothicovi - no a já vyrůstal na Evil Islands (a ano, tenkrát jsem to ještě četl tak jak se to píše :-) ). Myslím, že se to ke mně dostalo jako příloha Score, nicméně absolutně nikdo, koho jsem se kdy zeptal, to neznal. A přitom je to škoda!

Ach, to byly časy. Já hrál a brácha vedle mě listoval 400stránkovým anglicko-českým slovníkem. Na začátku jsem uměl anglicky tak možná "dagger" a na konci jsem byl připraven číst Tolkiena v originále. Přiznám se, že příběhu jsem rozuměl asi jako argumentům italské rodinné hádky, ale stejně to byla pecka!

Maximální předností Evil Islands je v podstatě otevřený svět. Žádný koridor, žádné omezené maličké mapy. To byla, panečku, svoboda! Tohle byl první svět, ve kterém jsem skutečně žil a i když jsem neměl ponětí, proč jdu ukrást krystal do Města mrtvých, už jen jeho atmosféra mi naháněla hrůzu a pocit, že dělám něco ohromně nebezpečného a hrdinského zároveň (kor když jsem na jeho ruiny úzkostlivě koukal pokaždé, když jsem touto částí ostrova procházel). A co teprve když jsem ulovil svého prvního draka a z jeho kostí si vylepšil kopí, které teď zabíjelo gobliny na jednu ránu! Když jsme u boje, budu oponovat Jo_Do-vi: Loady? Nemyslím, že jsem jich použil víc než v kterékoliv jiné hře. Když na nějakou potvoru prostě nemám, tak ji okradu, obeplížím nebo podobně - a vrátím se, až ze mě bude silnější válečník. Taky se dá vysledovat, že některé potvory jsou zranitelnější v určitých částech těla (ano, tady můžete ovlivnit, kam budete útočit!). Hru jsem dohrál na medium bez jedinýho cheatu.
Navíc jelikož je hra z izometrického pohledu a společníky můžete ovládat najednou spolu s hlavní postavou, jsou zde tito skvěle využitelní - narozdíl od her Bethesdy, kde jsou společníci VŽDY na obtíž, tady se bez nich prostě neobejdete a hraje se s nimi bez problémů.

Stealth je nutno používat, ať chcete nebo ne. Je tu možnost plížit se v podřepu nebo si úplně lehnout, všichni za sebou zanechávají stopy (při stopování prvního trolla jsem se fakt bál, co na mě vyleze), je tu možnost (a někdy i nutnost) kohokoliv okrást. Zrychlování času je dobrá věc, ale používal jsem ho jen občas. Vylepšování skillů perfektní (ano, mě to přijde dobré, ať už si ti, kdo chtějí umět na konci hry všechno, myslí cokoliv), tvorba vlastních kouzel taky, enchanting zbraní a zbrojí lahůdka - v podstatě JAKÁKOLIV zbroj nebo zbraň se dá rozložit na "základ", ke kterému pak přidáte lepší materiál a hle, tvrďácká zbroj z kůže bílého tygra je na světě :-) A to s inventářem jen v základně a mezi mapami se mi taky líbí. Je ale fakt, že moje vnímání "hratelnosti" se pohybuje trochu jinde než v mainstramu.

Pády hry - stalo se mi až na konci se závěrečným bossem. Chcete poradit, jak to bugnout? :-) Jakmile se aréna načte, prašťte do Tka-rika. Tím záhadně zapříčiníte, že hra nespadne. Pak nechte Tka-rika zabíjet démona a sami léčte sebe nebo jeho. Za třicet sekund boje je vyhráno.

Vyšlo to někde 2001 - ale grafika je krásná! Stejně tak videa mezi kapitolami. Na zpracování si tvůrci taky dali záležet - svět má svůj logický řád, je skvěle zpracovaný (možná až na poslední kapitolu, kde je těch potvor fakt moc na to, že je to poušť) a nezkušeného malého hráče uchvátí a pohltí. Myslím ale, že fantasy kouzlo hry by mohlo fungovat i dnes.

Co se týče samotného příběhu, i z toho mála, co jsem tehdy pochopil, šlo poznat, že jde minimálně o fantasy standart. Myslím však, že ani překvapení ke konci nepřekoná vývoj vztahů v první vesnici, kde všichni, kdo se zpočátku tváří přátelsky, jsou záporáci, a ten největší hajzl v širokým okolí je nakonec jediný, kdo vám pomůže :) Síla hry však spočívá spíše v dílčích příbězích a událostech, než v tom hlavním zastřešovacím.

Prý to tenkrát aspirovalo na překonání Warcraftu III a bylo to s ním často srovnáváno. To hře dost uškodilo a asi i zapříčinilo její propad do bahna herních dějin. S W3 nešlo v té době srovnávat fakt nic ;-) Navíc se jedná o rozdílné herní systémy a od každé hry dostane člověk trochu něco jiného.

A teď mě omluvte, na severu prej žijou černí divočáci, musím ulovit pár kůží na lepší kožené brnění. A pak prozkoumat ty obrovské sochy, co na ně s bázní pokukuju už hodnou chvíli...