Když jsem slyšel o Dishonored, tak jsem od toho moc nečekal, protože úplně poprvé jsem o tom slyšel od spolužáků ve škole dlouho před vydáním, a ti obvykle moc dobrý vkus na hry nemaji, tentokrát bych jim však křivdil.

Hra je důkazem toho, že lze udělat hru roku (a nebýt Bioshock Infinite, tak možná i desetiletí), bez toho, aby vám transformovala grafickou kartu na elektrický sporák.
Grafika je pěkná, textury nejsou moc detailní, ale jednotlivé objekty jsou do prostředí zakomponovány tak, že si toho ani nevšimnete.

Příběh je asi hlavním plusem celé hry. Líbí se mi, jak je zakomponovaný do světa a skvěle se k němu hodí. Je temný, a člověk ho může měnit. Vlastně v našich rukách je toho docela dost.Nejvíce mě zasáhl odlišný přístup převozníka Samuela a zlotřilost/milost malé Emily Bohužel většina zvratů je částečně odhadnutelná předem.

Herní mechanismy jsou zvládnuty bravurně a žádná schopnost či část vybavení není navic. Skilly jsou úžasné, vzlášť mžik a zastavení času jsou skilly se kterými se může hráč pořádně vyřádit, při likvidaci protivníků. Já jsem volil taktiku nezabíjecí, a to zastavením času a následným zaškrcením protivníka v boji.

Corvo je opravdu charismatický, i když vlastně nic neříká. Je to tím, jak k němu ostatní přistupují a jeho slova vlastně nejsou k popsání jeho charakteru potřeba. Emily je roztomilá a líbil se mi vztah mezi ní a Corvem.

Závěrem: Hra mě bavila z důvodů těchto: Při likvidaci protivníků může člověk využít svou kreativitu téměř v plné míře. Hra má úžasný příběh, který je zakomponován do toho správného světa a nic nepřečnívá. Několik dalšich věcí, ale ty určitě objevíte sami (nebo jste už objevili)

Vedle Nového Bioshocku Infinite je to jedna ze dvou mých TOP her.