Jo, Armageddon. Co ten sežral nocí... Už samotné Heroesy trojky byly obrovským žroutem, ale tohle byla zabijárna. Těžko spočítám, kolik nocí jsem u toho strávil společně s ostatními a když to nebyla noc, tak to byl den. Nicméně pokud se někde udělala párty a byl poblíž komp s tímhle, rázem končila jakákoliv jiná zábava a hrálo se. A chlastalo. Ale hlavně hrálo.
Datadisk přinesl mnohá vylepšení, musím ale říci, že rozhodně k lepšímu. Nemyslím novou rasu, ta nikoho v mém okolí moc nechytla, ale hlavně mapy, předměty a pokud mne paměť neklame, poprvé šlo hrát v alianci a to byla zabijárna největší. Protože vytvořit náhodnou mapu, hodit proti živé alianci partu nabušených uměláků, to byla zábava na mnoho dlouhých zimních dní. A letních. A jarních. Vlastně všech dní, když nad tím tak přemýšlím. Sice mám nejradši Heroes 3 Complete, ale ten byl ještě v nedohlednu a s Armageddonem byla opravdu královská zábava. Budiž mu ke cti, že stále dělá, i když toho času na několika denní pařby je čím dál tím méně.
Mise byly zábavné, to ano, ale největší síla byla ve znovu hratelnosti. V tom, že můžete tvořit náhodné mapy, že žádná hra není jako jiná, že XLkové mapy s dostatečným počtem hráčů byla záležitost na dlouho. Že se postupně v hraní objevila nostalgie a Armageddon získal nádech uplynulých dní, které jsou pryč a nikdy se nevrátí...