Hra, která zatřásla mým žebříčkem cRPG her a to natolik, že jsem (teprve podruhé!) váhal nad absolutním hodnocením. Hru jsem si doslova a do písmene užíval po celou dobu hraní a litoval jsem na konci hry, že není ještě delší. Během hraní jsem se přistihl několikrát, jak pomlaskávám nad tím, co všechno na hráče autoři připravili. A co, že mě vlastně tak ohromilo? Zkusím popsat 5 hlavních pilířů hry:
1) Atmosféra
Je depresivní, hutná a navozuje dojem naprosté zoufalosti a zmaru. Po uvrhnutí do kobky člověk pociťuje naplno tmu, nedostatek jídla a samozřejmě i neznámé a nepřátelské okolí. Alespoň v mém případě se povedlo autorům navodit pocit, že "tam jsem". K tomu přispívá i skvěle padnoucí (byť pro někoho repetitivní) hudba a občasné zvuky.
2) Design kobek
Nevím, jestli se může některé jiné cRPG chlubit podobným designem, který doslova srší originálními nápady a doslova nutí hráče prozkoumat úplně všechna zákoutí. Hra snad poprvé naplno využila 3D prostředí a nabídla tak hráčům možnosti jako jsou chůze nahorů, dolů, plavání (opět do kopce i z kopce) nebo skvělé "létání" v podobě levitace. V řadě případů bylo nutné přesně načasovat skoky přes propasti a navíc někdy skočit s rozeběhem. Po prvním zdolání těžko dostupného místa a po nalezení moc pěkného předmětu už jsem věděl, že tohle je z velké míry exlorační hra a tak jsem se vyloženě těšil na další výzvy. Nejhorší bylo, když člověk viděl to místo, ale netušil, jak se tam dostat :) Ovšem potom ta radost, když tam nalezl prsten, který... Design navíc s dalšími patry přidával na komplexnosti a poslední 2 patra už jsou skutečné perly.
3) Příběh a svět Stygijské Propasti
Hlavní úkol zdá je zdá být jednoduchý jak facka. Najít unesenou dívku. Jenže brzy hráč narazí na spoustu NPC, které se chtějí bavit a které odkrývají ponurou historii Propasti, která dřívě vypadala úplně jinak. Různorodost NPC je veliká a pro mě osobně to bylo příjemné překvapení. Kolikrát jsem zapomněl na ten hlavní úkol, protože mě problémy ostatních obyvatel Propasti zaujaly a já jim chtěl pomoci. Není zde prostor pro žádnou "epickou fantasy" plnou klišé, heroických výkřiků a podobného smetí. To se sem prostě nehodí a já to jen s povděkem kvitoval.
4) Questy
Některé úkoly jsou opravdu originální a krom toho, že je hráč může řešit vícero způsoby, navíc u mě vyvolaly úsměv díky jejich vtipnosti. Questy jsou navíc poskládané tak, aby hráč tak nějak prošel všemi patry a tudíž se i dobře připravil na finální souboj. Ke splnění některých úkolů mohou pomoci speciální předměty, které mohou ukázat správnou cestu (pokud předmět hráč nemá, také lze dojít na správné místo, ale víc to bolí).
5) Souboje a nepřátelé
Ač je Propast místo spíše nehostinné, ne všechny příšery na hráče přímo útočí. Navíc se často drží své lokace, takže po zjištění, že na to nemám, je možnost čestného ústupu :) Realtimové souboje nejsou o zuřivosti klikání, vrženým kouzlům či máchnutí zbraní je možné se vyhnout, postava má k dispozici 3 typy útoku sečnou zbraní s možností ovlivnit inzenzitu úderu, dobře se útočí také z dálky. Kouzla jsou relativně účinná, ale pro mou cestu paladina jsem příliš šancí pro jejich aplikaci nenašel :) Zbraně se postupně opotřebovávají, ale dají se opravovat (pokud máte kovadlinku např.).
5) Obtížnost
UU patří mezi obtížnější kousky. Kromě některých obtížných soubojů jsou to především questy, jejichž splnění je extrémně obtížné. V jednom případě jsem se musel podívat do návodu a ani informace v něm mi neobjasnila, proč bych měl takto konat :) V řadě případů je potřeba najít důležité pekelně dobře skryté místo. Jindy je nutné mít v pozdějších fázích hry s sebou předmět z prvních pater. Navíc to je předmět, o kterém při jeho sebrání silně pochybujete, že ho budete potřebovat :) Už dlouho jsem tak nepobavil při řešení puzzlů v UU, klobouk dolů! Dalším potencionálním problémem je vaše vytvořená postava. Pokud si nahodíte jako já postavu s malou sílou (17), máte velký problém s inventářem, protože prostě postava víc neunese a co teď...Problém s jídlem nakonec není nijak extrémní, v momentě kdy se naučíte kouzlo Create Food, problém mizí.
Tohle všechno (a mnohem víc!) způsobilo, že si dovolím označit UU za jedno z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) cRPG v dějinách :)
1) Atmosféra
Je depresivní, hutná a navozuje dojem naprosté zoufalosti a zmaru. Po uvrhnutí do kobky člověk pociťuje naplno tmu, nedostatek jídla a samozřejmě i neznámé a nepřátelské okolí. Alespoň v mém případě se povedlo autorům navodit pocit, že "tam jsem". K tomu přispívá i skvěle padnoucí (byť pro někoho repetitivní) hudba a občasné zvuky.
2) Design kobek
Nevím, jestli se může některé jiné cRPG chlubit podobným designem, který doslova srší originálními nápady a doslova nutí hráče prozkoumat úplně všechna zákoutí. Hra snad poprvé naplno využila 3D prostředí a nabídla tak hráčům možnosti jako jsou chůze nahorů, dolů, plavání (opět do kopce i z kopce) nebo skvělé "létání" v podobě levitace. V řadě případů bylo nutné přesně načasovat skoky přes propasti a navíc někdy skočit s rozeběhem. Po prvním zdolání těžko dostupného místa a po nalezení moc pěkného předmětu už jsem věděl, že tohle je z velké míry exlorační hra a tak jsem se vyloženě těšil na další výzvy. Nejhorší bylo, když člověk viděl to místo, ale netušil, jak se tam dostat :) Ovšem potom ta radost, když tam nalezl prsten, který... Design navíc s dalšími patry přidával na komplexnosti a poslední 2 patra už jsou skutečné perly.
3) Příběh a svět Stygijské Propasti
Hlavní úkol zdá je zdá být jednoduchý jak facka. Najít unesenou dívku. Jenže brzy hráč narazí na spoustu NPC, které se chtějí bavit a které odkrývají ponurou historii Propasti, která dřívě vypadala úplně jinak. Různorodost NPC je veliká a pro mě osobně to bylo příjemné překvapení. Kolikrát jsem zapomněl na ten hlavní úkol, protože mě problémy ostatních obyvatel Propasti zaujaly a já jim chtěl pomoci. Není zde prostor pro žádnou "epickou fantasy" plnou klišé, heroických výkřiků a podobného smetí. To se sem prostě nehodí a já to jen s povděkem kvitoval.
4) Questy
Některé úkoly jsou opravdu originální a krom toho, že je hráč může řešit vícero způsoby, navíc u mě vyvolaly úsměv díky jejich vtipnosti. Questy jsou navíc poskládané tak, aby hráč tak nějak prošel všemi patry a tudíž se i dobře připravil na finální souboj. Ke splnění některých úkolů mohou pomoci speciální předměty, které mohou ukázat správnou cestu (pokud předmět hráč nemá, také lze dojít na správné místo, ale víc to bolí).
5) Souboje a nepřátelé
Ač je Propast místo spíše nehostinné, ne všechny příšery na hráče přímo útočí. Navíc se často drží své lokace, takže po zjištění, že na to nemám, je možnost čestného ústupu :) Realtimové souboje nejsou o zuřivosti klikání, vrženým kouzlům či máchnutí zbraní je možné se vyhnout, postava má k dispozici 3 typy útoku sečnou zbraní s možností ovlivnit inzenzitu úderu, dobře se útočí také z dálky. Kouzla jsou relativně účinná, ale pro mou cestu paladina jsem příliš šancí pro jejich aplikaci nenašel :) Zbraně se postupně opotřebovávají, ale dají se opravovat (pokud máte kovadlinku např.).
5) Obtížnost
UU patří mezi obtížnější kousky. Kromě některých obtížných soubojů jsou to především questy, jejichž splnění je extrémně obtížné. V jednom případě jsem se musel podívat do návodu a ani informace v něm mi neobjasnila, proč bych měl takto konat :) V řadě případů je potřeba najít důležité pekelně dobře skryté místo. Jindy je nutné mít v pozdějších fázích hry s sebou předmět z prvních pater. Navíc to je předmět, o kterém při jeho sebrání silně pochybujete, že ho budete potřebovat :) Už dlouho jsem tak nepobavil při řešení puzzlů v UU, klobouk dolů! Dalším potencionálním problémem je vaše vytvořená postava. Pokud si nahodíte jako já postavu s malou sílou (17), máte velký problém s inventářem, protože prostě postava víc neunese a co teď...Problém s jídlem nakonec není nijak extrémní, v momentě kdy se naučíte kouzlo Create Food, problém mizí.
Tohle všechno (a mnohem víc!) způsobilo, že si dovolím označit UU za jedno z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) cRPG v dějinách :)
Pro: atmosféra, design kobek, NPC, questy
Proti: samé marginality