ZorkQuest: Assault on Egreth Castle

První ZorkQuest, řadící se do série Infocomics, představuje poměrně zajímavý raný pokus na poli audiovizuálního média. Jedná se určitý hybrid ležící někde mezi komiksem a animovaným filmem, neboť některá políčka komiksu jsou doplněná o animované sekvence (zvěd Ryker seká větev, družina pluje v obřím kbelíku, kouzelník Frobwitz levituje, 3D sekvence průchodu chodbami hradu atp.). Hra navíc, pokud ji nepauznete, běží sama, takže máte pocit jakéhosi napůl statického, napůl animovaného příběhu. Celé to působí dojmem, že jediný důvod, proč hra není celá v podobě mluveného animovaného filmu, jsou technická omezení.

Příběh sleduje družinu cestujících, kteří jsou součástí karavany kupce Gurtharka. Ti se ocitnou v blízkosti hradu Egreth, který v mytologii světa Zork, resp. Quendor, představuje důležité místo. Obýval jej totiž dobyvačný Duncanthrax. Ten ustavil rod Flatheadů a objevil Velkou podzemní říši, ve které se odehrává děj prvních třech dílů série Zork. Jeho potomek, Dimwit Flathead pak rozšířil Velkou podzemní říši o megalomanské projekty, jako např. Přehrada protipovodňové ochrany č. 3, ale také opustil Egreth, který zpustl a byl obydlen různými monstry. Někdy v době po Dimwitovi tedy karavana projíždí kolem hradu.

Ke komplikacím dojde ve chvíli kdy zvěd Ryker objeví v lese chlapce Lima (je to ve skutečnosti převlečená dívka). Ten uprchl z domova a pouze s amuletem zděděným po dědečkovi jej to z podivného důvodu táhne k Egrethu. Po amuletu totiž lační nekromancer, který v hradu sídlí. Zde přichází na řadu interaktivita hry. Ta se projevuje tak, že ve chvíli, kdy vidíte ohnutý růžek stránky, se můžete přepnout do hlediska postavy, o které je zrovna řeč. Děj je totiž často vyprávěn právě z pohledu některého z hrdinů. Není to však vždy a hra v tomto není bohužel zcela konzistentní. Celkové nahlížení příběhu je tak roztříštěné (postavy nebezpečenstvím hradu čelí částečně odděleně) a při prvním průchodu hra nedává úplně smysl. Teprve několikerými průchody za různé postavy (mj. i včetně monster a nekromancera) to do sebe všechno zapadne. S překvapením jsem tak zjistil, že mi hra připomíná o osm let mladší interaktivní film Psychic Detective, který k příběhu přistupuje podobně (byť je ve svém designu rafinovanější).

Popravdě mne napoprvé hra vůbec nezaujala, což je dáno tuctovým charakterem postav i banální zápletkou. Nelíbila se mi ani CGA grafika a zvuky vysloveně trhají uši. Při dalším průchodu mne však přeci jen začalo bavit jednotlivé sestavování střípků informací dohromady a také jsem musel ocenit, že některé obrazovky jsou v rámci minimalistické grafiky vlastně docela pěkně nakreslené. Přesto se obecně nejedná o nijak dobrou hru, která naláká patrně jen ty, kteří se k ní dostanou přes Zorky. Ty ale zklame, neboť ji zcela chybí nejen pro Zorky typický subverzivní humor, ale vlastně kromě hradu Egreth i komplexněji propracované lore. V hradu dokonce není ani zmíněno skleněné bludiště proslavené díky Sorcererovi. Jaká škoda, že se příběh netýkal například některého z Flatheadů. Nebo nedoplňoval dějově některou z předešlých textovek (což by byl i dobrý marketingový tah). Nakonec se tak jedná jen o řadový fantasy příběh, který by mohl oslovit spíše ty, které zajímá podhoubí interaktivních filmů.