Kdo je pravý Mike? On nebo já?
Proberete se z bezvědomí a zjistíte, že nejste sami. Je s vámi někdo, kdo vypadá jako vy, chová se jako vy a prostě je jako vy. A vaším úkolem je zjistit, nebo spíš dokázat, kdo z vás dvou je originál.
Vizuální román kratšího rozsahu nabízí 9 různých konců, z nichž jeden je ten hlavní. Jak je u tohoto žánru pravidlem, ovlivňujete příběh pomocí odpovědí a činů, které si vyberete. Hra může skončit během pár minut, záleží na tom, jak budete jednat.
Schu
Tak můj první pokus skončil asi po pěti minutách tím zřejmě nejméně záživným koncem. Ale já jsem se nevzdala a zkoušela dál, až jsem ''získala'' skoro všechny možné konce. Líbil se mi příběh, ale otázky, které jsou pro vizuální novely tak důležité byly často dost náhodné. (viz. Lži/Mluv pravdu několikrát po sobě) . Nedalo se to odvodit logicky (dle mého názoru tedy), takže jsem jednala pokus - omyl.
Na druhou stranu to ve výsledku dávalo prostor tolika různým koncům. Příběh neměl stanovená pravidla a když to hodně zaobalím, tak nic není ve hře jasně dáno. Proto mě některé konce dost překvapily. Je sice jeden hlavní konec, ale k tomu já jsem schopná dojít nebyla. (Ano jsem asi blbka :D) Když jsem se pak koukla na youtube, tak si jenom říkám, že happy ending by nemusel být vždycky ten main ending :D.
Na druhou stranu to ve výsledku dávalo prostor tolika různým koncům. Příběh neměl stanovená pravidla a když to hodně zaobalím, tak nic není ve hře jasně dáno. Proto mě některé konce dost překvapily. Je sice jeden hlavní konec, ale k tomu já jsem schopná dojít nebyla. (Ano jsem asi blbka :D) Když jsem se pak koukla na youtube, tak si jenom říkám, že happy ending by nemusel být vždycky ten main ending :D.
Drekt
Pro: množství konců, příběh
Proti: náhodnost otázek, malý rozsah