Tak můj první pokus skončil asi po pěti minutách tím zřejmě nejméně záživným koncem. Ale já jsem se nevzdala a zkoušela dál, až jsem ''získala'' skoro všechny možné konce. Líbil se mi příběh, ale otázky, které jsou pro vizuální novely tak důležité byly často dost náhodné. (viz. Lži/Mluv pravdu několikrát po sobě) . Nedalo se to odvodit logicky (dle mého názoru tedy), takže jsem jednala pokus - omyl.
Na druhou stranu to ve výsledku dávalo prostor tolika různým koncům. Příběh neměl stanovená pravidla a když to hodně zaobalím, tak nic není ve hře jasně dáno. Proto mě některé konce dost překvapily. Je sice jeden hlavní konec, ale k tomu já jsem schopná dojít nebyla. (Ano jsem asi blbka :D) Když jsem se pak koukla na youtube, tak si jenom říkám, že happy ending by nemusel být vždycky ten main ending :D.
Na druhou stranu to ve výsledku dávalo prostor tolika různým koncům. Příběh neměl stanovená pravidla a když to hodně zaobalím, tak nic není ve hře jasně dáno. Proto mě některé konce dost překvapily. Je sice jeden hlavní konec, ale k tomu já jsem schopná dojít nebyla. (Ano jsem asi blbka :D) Když jsem se pak koukla na youtube, tak si jenom říkám, že happy ending by nemusel být vždycky ten main ending :D.
Pro: množství konců, příběh
Proti: náhodnost otázek, malý rozsah