Mimozemský svět, v němž se hra odehrává, je tvořen obří kolmou zdí táhnoucí se snad do nekonečna. Směrem vzhůru, dnem i nocí, kráčí pavoukovitý mechanoid s lidským pasažérem, aby odhalil tajemství Světa Zdi. K tomu bude potřebovat všechny dostupné zdroje a účinnou obranu, jelikož nebezpečí ve formě agresivních organismů číhá všude a čeká na příležitost, aby zasadil mechovi smrtící úder.
Wall World by se dal popsat jako těžařský rogue-lite s prvky tower-defense, kdy je jednak nutné ubránit mecha coby vaší kráčející základnu a zároveň je třeba těžit potřebné suroviny a minerály nacházející se uvnitř zdi. Těžit je se vydáváte s v exo-obleku oděným hrdinou, bez něhož je mechanoid skoro bezbranný, tudíž je třeba vrátit se zpátky zavčas, aby mohl odrážet útoky dotěrných monster. Za vytěžené suroviny si lze pořizovat upgrady jak stroje, tak těžaře, které jsou nutné k zajištění přežití během průzkumu procedurálně generovaného světa, rozděleného na odlišné biomy. Se smrtí o svůj postup přijdete, ovšem získané permanentní vylepšení vám usnadní další pokus o zdolání zdi.
OndrejVasicek.cz
Stejně jako jsem psal u Dome Keeper , ke hraní Wall World mě donutilo podobné nutkání na budování svého malého světa a jeho bránění. Wall World byl podobně zábavný, ale po všech směrech bych řekl ne tak odladěný.
Všeho je tak nějak málo, možností, variant, zbraní, typů dungeonů, příběhu. Například vylepšení se zdají dost odfláknutá, nenápaditá a hlavně neodpovídají ekonomice hry.
Začátek, jako u většiny her tohoto typu je plný očekávání a objevování, ale to se rychle scvrkne na opakování toho stejného v bledě modrém. Celou dobu hratelnosti máte pocit, že nemáte průběh ve svých rukou, že jen šlapete v předem určených šlépějích. A tak největší iniciativou pro mě byl objev, že můžu (a měl bych) jíti dolů, ne jen nahoru.
Největší zklamání byl příběh. Naprosto chápu, že tohle je typ her, kde se příběh nenosí, ale hra ve skutečnosti načrtne zajímavou a tajemnou premisu, která na konci vyšumí do ztracena nebo druhého dílu.
Na ukojení specifické herní chuti to stačilo, objektivně ale Wall World působí spíše jako takové větší demo před hlavní hrou (oznámený druhý díl). Vidíte to všude - hra vám dá něčeho zakusit a už to moc nerozvine. Třeba příběhové střípky na svitcích v jeskyních, polovičatá mechanická dílka s parťákem, vylepšení - vše se zdá jako náčrt na něco většího, jako takový jen-aby-se-neřeklo-funkční placeholder.
Co paradoxně hru zachraňuje od v mých očích špatného hodnocení, je její relativní krátkost a že se mi jí podařilo porazit relativně rychle, takže nestihla stačit nudit. Pokud bych s ní měl zápasit ještě o pár hodin déle, vzdal bych to.
Všeho je tak nějak málo, možností, variant, zbraní, typů dungeonů, příběhu. Například vylepšení se zdají dost odfláknutá, nenápaditá a hlavně neodpovídají ekonomice hry.
Začátek, jako u většiny her tohoto typu je plný očekávání a objevování, ale to se rychle scvrkne na opakování toho stejného v bledě modrém. Celou dobu hratelnosti máte pocit, že nemáte průběh ve svých rukou, že jen šlapete v předem určených šlépějích. A tak největší iniciativou pro mě byl objev, že můžu (a měl bych) jíti dolů, ne jen nahoru.
Největší zklamání byl příběh. Naprosto chápu, že tohle je typ her, kde se příběh nenosí, ale hra ve skutečnosti načrtne zajímavou a tajemnou premisu, která na konci vyšumí do ztracena nebo druhého dílu.
Na ukojení specifické herní chuti to stačilo, objektivně ale Wall World působí spíše jako takové větší demo před hlavní hrou (oznámený druhý díl). Vidíte to všude - hra vám dá něčeho zakusit a už to moc nerozvine. Třeba příběhové střípky na svitcích v jeskyních, polovičatá mechanická dílka s parťákem, vylepšení - vše se zdá jako náčrt na něco většího, jako takový jen-aby-se-neřeklo-funkční placeholder.
Co paradoxně hru zachraňuje od v mých očích špatného hodnocení, je její relativní krátkost a že se mi jí podařilo porazit relativně rychle, takže nestihla stačit nudit. Pokud bych s ní měl zápasit ještě o pár hodin déle, vzdal bych to.
Garion
Pro: stylový vizuál; vylepšování robůtka;
Proti: relativně ploché; nevyužitý potenciál příběhu; nemá cenu hrát po dokončení; dungeony; občas zlobí ovládání; samotná vylepšení se nezdají vybalancovaná; řada polovičatých prvků