U.F.O.s

Pokud by měl někdo nutkavou chuť zahrát a dokončit některou adventuru z 90. let, pak se U.F.O.s jeví (vedle Master of Dimensions a Zero Critical) jako ideální volbou. S rozsahem nepřekračujícím jednu hodinu a poměrně nízkou obtížností jde, z pohledu platícího zákazníka, však o špatný vtip. Ovšem hra jako taková je poměrně zdařilá, a nabídne trochu zábavy a humoru.

V první řadě je patrná stylizace do cartoonového nadsázky a výrazných kontur. Styl vtipů nejvíce připomene o něco pozdější seriály CatDog nebo Hey Arnold!, konkrétněji jednu delší epizodu patálii dvojice v podání mimozemšťana a ptakopyska, kteří spolu (jeden z nutnosti, a druhý z rozmaru) v závěru zemi opustí po zdařilé opravě vesmírné lodi. Prakticky absentuje většina dialogů a řeč obecně, humor je tak čistě situační a děj slouží k nahlédnutí do čtyř lokací (farma, bar, město s cirkusem a supermarketem, tajná základna). Podobnou strukturu je možné spatřit i u Beavis and Butt-head in Virtual Stupidity, a stejně tak i v U.F.O.s nechybí několik postřehových miniher. Ty mají do zábavnosti daleko, ale příliš neruší. Poměrně pozitivní dobové ohlasy (i ve Score) mě překvapují, jelikož U.F.O.s v čele s minimalistickým rozsahem nepředstavuje zapamatování hodnou adventuru. Pokud ji však nainsatujete, tak ji s velkou prevděpodobností i dokončíte, jelikož výrazná negativa chybí.