Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Diskuze

:-) Tak World of Goo a Machinarium mám za sebou, ale na Syberii, Syberii 2 a celou sérii Broken Sword se chystám. Já teď momentálně mimo jiné hraji datadisk k Mafii 2 a je to fakt nehorázný béčko, ještě že jsem si to nekupoval. :-) Jinak to The Lost Vikings rád zkusím, vypadá to zajímavě.
Já datadisky hrál 4 v životě - 2 k Half Life 1, jeden k Half Life 2 a k Warcraftu 3... doporučil bych Ti World of Goo, to mě skutečně dostalo. Nebo taky Machinarium, ale to určitě máš za sebou, jakožto adventurák :)
Broken Sword 1 je taky super kus, další díly už stojí za prd (mně stačil druhý)... a adventurou číslo jedna je pro mě Syberia, rovněž jen první díl.

EDIT: koukám, že to už vše máš za sebou, tak nic :)

Z DOSovek doporučím The Lost Vikings - hrál jsem to před dvěma lety a výborně jsem se u toho bavil.
Já také dal 100% jen několika hrám a to jsou starší kousky. Proto poslední dobou začínám mít dost rád freeware scénu, protože tvůrci zdejších je tvoří hry především pro radost a myslí přitom na hráče, jak se při hraní bude cítit, ne pro uživení sebe a své rodiny. :) Hlavně mě uráží hry série Call of Duty, Need for Speed, FIFA, Batllefield apod. nebo hry, který vydávají neustále další a další datadisky. Těm se většinou vyhýbám. :-)
Přesně tak, na tom se shodne drtivá většina myslící hráčské populace - já po pěti letech narazil na hru, která se mi líbila natolik, abych jí dal 100% ... a je to tím jak říkáš - je toho moc, všechny vychytávky se opakují v každé hře a ještě k tomu přibyl trend posledních let - zjednodušení všeho.
Tak mně je 17 a když byly dosovky na vrcholu, tak to jsem ještě buď nežil nebo byl v plenkách, ale ty, které jsem měl možnost hrát později, tak se mi celkem vryly do paměti více než současné hry, co v posledních letech vychází.

Na Prince of Persia pamatuji, stejně tak na Prince 2. To byli skutečně hardcore hry, hlavně první díl. Ale to nebylo ještě takový přebytek her, co je dneska, to byl každý rád za každou hru a snažil se jí dohrát. Nyní každý neví, co hrát dřív, ale často jsou to jenom lacný šmejdy, které se z lidí snaží vytřískat akorát co nejvíce peněz, herní doba je minimální a člověku nezůstanou v srdci, až na pár výjimek.
No já DOSovky vlastně taky nezažil, resp. jsem k nim neměl přístup. Ty největší hity jsem si připomenul v posledních letech a zejména u Prince z Persie jsem nechápal, jak to může bejt tak tuhý :)
:) Tak já DOSovky bohužel moc nezažil. Z dětství se mi jich sice pár vybavuje, ale v té době už byli trochu zastaralé (už bylo po jejich éře), nicméně v té době mě dost bavili, protože jsme ve škole ve družině neměli žádný dobrý počítač, tak jsme hráli hry jako Princ, Vlak, Wolf 3D, Mario, Jazz a ještě pár se mi jich vybaví.

Jinak proti dosovým hrám nic nemám, bohužel jsem už však zvyklý na moderní hry, které jenom (většinou) podporují lenivost hráče. Sám dost hraji adventury, ale většinou sáhnu po návodu (hold nemám nervy, když se někde na dlouho zaseknu a nevím jak dál). Škoda, že nejsem tak o deset let mladší, určitě bych měl silnější vazbu právě k dosovkám. Takhle na ně pohlížím jako na legendární minulost a jejich na dnešního hráče těžkou obtížnost. Držím se názoru, že starý hry většinou nejdou dohrát, jak jsou hardcore a to už radši dohraji několik jiných her, než bych se měl piplat s nějakou tou dosovkou. :-)
Hru neznám, postavičky taky ne, ale koment se mi líbí. Zejména ten poznatek o velké obtížnosti - DOSovky na dnešní hráče!