Suzana
Čas od času si ráda zahraji multiplayer. S někým, jak jinak. Čas od času si dokonce zahraji hororový titul. Předpokládám, že v tomto bodě se každý průměrně inteligentní hráč/dychtivý čtenář pozastaví nad tím, co zdejší uživatelka píše ke hře s názvem Tasty Planet. Inu, dopřeji si jeden netradiční komentář a konzervativní hráč/čtenář mi promine:
Jelikož jsem hráčka velice vnímavá a citlivá, byl pro mě start hry Dead Space 2 natolik stresující, že jsem nemohla v hraní pokračovat sama. Pomoc dychtivě přislíbil ID montana, který však nedonesl slíbenou originálku a warez verzi této hororové akce odmítl hrát s tím, že přece "není žádný prašivý zloděj". Namísto toho pohotově vytáhl z baťůžku údajnou "indý pecku", sic "několik let starou, ale stále zábavnou"! Nezbývalo než souhlasit a smutně přihlížet, jak se ukradená warez verze Dead Space 2 /slibná hororová akce, kterou jsem se bála hrát sama/ přesouvá do koše a instaluje se hra s velice výmluvným názvem.
V prvé řadě musím podotknout, že hra samotná skutečně zábavná je. Mnohem zábavnější však bylo sledovat nemotorně se snažícího ID montanu, který leckdy neudržel nervy na uzdě a s jadrnými proslovy své hraní komentoval.
První levely této roztomilé hříčky začínáte coby malinkatý bacil, který (dovolím si terminus technicus) fagocytuje okolní menší části buňky, poté buňku samotnou, pokračuje to kamínky, poté logicky vstřebáváte myšky, sýry, kraví mléko s kakaovou příchutí a kočky, které ID montanu bavilo zabíjet nejvíce. A tak milá buňka postupně narůstá do rozměru aut, baráčku, měst a dostává se na oběžnou dráhu, kde fagocytuje (slovy montany) "vesmířany" (což byli obyčejní kosmonauti, ale neměla jsem to srdce ho opravovat). Postupně se hra stávala náročnější a časový limit ID montanu velice stresoval. Musela jsem ho v hraní vystřídat a dotáhnout vše do zdárného konce.
Hra samotná má i kratičký příběh, který dává prostor pro barvité levely a konec měl i legrační pointu. Přesto, že hra nemá multiplayer a není to drahý AAA titul, byly to poměrně zábavnou formou strávené chvíle.
Jelikož jsem hráčka velice vnímavá a citlivá, byl pro mě start hry Dead Space 2 natolik stresující, že jsem nemohla v hraní pokračovat sama. Pomoc dychtivě přislíbil ID montana, který však nedonesl slíbenou originálku a warez verzi této hororové akce odmítl hrát s tím, že přece "není žádný prašivý zloděj". Namísto toho pohotově vytáhl z baťůžku údajnou "indý pecku", sic "několik let starou, ale stále zábavnou"! Nezbývalo než souhlasit a smutně přihlížet, jak se ukradená warez verze Dead Space 2 /slibná hororová akce, kterou jsem se bála hrát sama/ přesouvá do koše a instaluje se hra s velice výmluvným názvem.
V prvé řadě musím podotknout, že hra samotná skutečně zábavná je. Mnohem zábavnější však bylo sledovat nemotorně se snažícího ID montanu, který leckdy neudržel nervy na uzdě a s jadrnými proslovy své hraní komentoval.
První levely této roztomilé hříčky začínáte coby malinkatý bacil, který (dovolím si terminus technicus) fagocytuje okolní menší části buňky, poté buňku samotnou, pokračuje to kamínky, poté logicky vstřebáváte myšky, sýry, kraví mléko s kakaovou příchutí a kočky, které ID montanu bavilo zabíjet nejvíce. A tak milá buňka postupně narůstá do rozměru aut, baráčku, měst a dostává se na oběžnou dráhu, kde fagocytuje (slovy montany) "vesmířany" (což byli obyčejní kosmonauti, ale neměla jsem to srdce ho opravovat). Postupně se hra stávala náročnější a časový limit ID montanu velice stresoval. Musela jsem ho v hraní vystřídat a dotáhnout vše do zdárného konce.
Hra samotná má i kratičký příběh, který dává prostor pro barvité levely a konec měl i legrační pointu. Přesto, že hra nemá multiplayer a není to drahý AAA titul, byly to poměrně zábavnou formou strávené chvíle.
rikuhahl
Jumas
Stend842
pajmič
Globster
Deymine
Drekt
Pro: zábavnost, montana jadrně komentující průběh svého nezdárného počínání
Proti: místy obtížnost, kterou však Suzana hravě překonala