Galactic Starfighter je druhým datadiskem MMORPG Star Wars: The Old Republic. Vesmírného boje, esence univerza Hvězdných válek, se zde hráči dostává skrze kůži pilota vrtulníku (Gunship), stíhače (Fighter), průzkumníka (Scout) nebo bombardéru (Bomber), to typicky v týmových bitvách formátu 12 proti 12, odehrávajících se v reálném čase, kde nejvíce proklamované herní schéma spočívá v zajímání a držení kontrolních bodů. Vedle úrovně osvojení ovládání, reflexů a vhodnosti skladby posádky, která hráči vypomáhá například střelbou či předáváním postřehů z herního prostředí, je klíčovým prvkem zvládnutí hry, jež je hráči zprostředkovávána pohledem na záď ovládaného plavidla, správnost rozdělování energie mezi děla, štíty a motory; tok přísunu kladných bodů hráč usměrňuje prostřednictvím kláves F1, F2 a F3.
Podstatným prvkem hry je zdokonalování lodí a zpřístupňování technologicky vyspělejších modelů. K pokročilejším strojům si hráč prosekává cestu užíváním těch méně vyspělých, přičemž čím aktivněji zaostalejších lodí užívá, tím více bodů pro „odemčení“ pokročilejších plavidel nabývá. Vlastní typy lodí se liší nejvýrazněji rozložením potenciálu mezi útok a obranu, kde stíhací letoun představuje kompromis mezi těžkopádností helikoptéry a obratností průzkumného plavidla; bombardér přitom stojí tak trochu bokem, ostatně do hry byl zapracován až jako součást aktualizace. Rozvoj dovedností plavidel je limitován technologickým stromem. Co se vlastností lodí týče, kromě aktivních a pasivních schopností lze ovlivňovat také jejich vizuální stránku.
Posádka může mít až pět členů. Osazenstvo, mimo to, že každý jeho článek plavidlu přidává nějaký bonus, plní specifické úlohy: kopilota (copilot), útok (offensive), obranu (defensive), strojnictví (engineering), nebo taktickou fázi (tactical). Hra je přizpůsobena tomu, aby do obsazení pětice slotů pro posádku v průběhu tažení bylo rozumné zasahovat – v různých částech herního světa je výhodné disponovat jinými přednostmi. Každá postava má svůj vlastní systém dialogů; ty jsou plné humoru a osobních narážek. Jednotlivé charaktery se stávají dostupnými až s postupem ve hře.
Většiny položek lze dosáhnout ryze hraním, hra však obsahuje i takové, k nimž se nelze propracovat jinak, než útratou reálných peněz. Do multiplayerových klání se hráč může zapojit, i když nemá dokončenu singleplayerovou kampaň.
Předchozím a současně prvním rozšířením Star Wars: The Old Republic je Rise of the Hutt Cartel, nejbližším následujícím Galactic Strongholds.
AuroN
Přídavek, který nejspíš nikdo nechtěl a hra ho nejspíš ani nepotřebovala. Takhle nějak by se asi dalo shrnout druhé rozšíření pro The Old Republic.
Musím přiznat, že ve vesmírných soubojích jsem strávil asi nejméně času hned po klasickém PVP. Nakonec jsem se do toho tak nějak dostal, ale že bych z toho byl nějak uhranutý, se opravdu říct nedá. Ze začátku to nevypadá úplně špatně. Přes klávesu ve hře se dostanete "jakože do hangáru", kde máte na výběr několik lodí různých tříd, které si můžete různě vylepšovat, levelovat nebo vybrat do nich posádku, což má různé efekty při hraní. Celkem líbivé. Než začnete hrát.
Jakmile se dostanete do hry samotné, je to takové hodně průměrné PVP kosmírné bojování nebo zabírání nepřátelských území. Tečka. Žádná přidaná hodnota nebo cokoliv, co by bylo zapamatovatelné. Ano, někdy se vám podaří nějaká epická bitva - hodně to záleží na tom, s kým zrovna hrajete a na složení nepřátelského týmu. Kvůli nevyváženosti se to ale nestává zrovna často. Když se ale zadaří a vy odstřelujete jednoho nepřítele za druhým, je to zábava. Na půl hodiny. Naopak, když se vám nedaří, je to dost na prd a máte chuť to vypnout.
Víc o tom není co říct. Určitě to není vyloženě zprasená záležitost, v týmu s kamarádem by to asi mohlo být i príma, ale to se mi nepoštěstilo. Odpovídá to tedy i poměrně rozdílným názorům od ostatních hráčů. Někdo vám řekne, že je to super, někdo zase, že je to na hovno.
Vtip je v tom, že oba budou mít pravdu.
Musím přiznat, že ve vesmírných soubojích jsem strávil asi nejméně času hned po klasickém PVP. Nakonec jsem se do toho tak nějak dostal, ale že bych z toho byl nějak uhranutý, se opravdu říct nedá. Ze začátku to nevypadá úplně špatně. Přes klávesu ve hře se dostanete "jakože do hangáru", kde máte na výběr několik lodí různých tříd, které si můžete různě vylepšovat, levelovat nebo vybrat do nich posádku, což má různé efekty při hraní. Celkem líbivé. Než začnete hrát.
Jakmile se dostanete do hry samotné, je to takové hodně průměrné PVP kosmírné bojování nebo zabírání nepřátelských území. Tečka. Žádná přidaná hodnota nebo cokoliv, co by bylo zapamatovatelné. Ano, někdy se vám podaří nějaká epická bitva - hodně to záleží na tom, s kým zrovna hrajete a na složení nepřátelského týmu. Kvůli nevyváženosti se to ale nestává zrovna často. Když se ale zadaří a vy odstřelujete jednoho nepřítele za druhým, je to zábava. Na půl hodiny. Naopak, když se vám nedaří, je to dost na prd a máte chuť to vypnout.
Víc o tom není co říct. Určitě to není vyloženě zprasená záležitost, v týmu s kamarádem by to asi mohlo být i príma, ale to se mi nepoštěstilo. Odpovídá to tedy i poměrně rozdílným názorům od ostatních hráčů. Někdo vám řekne, že je to super, někdo zase, že je to na hovno.
Vtip je v tom, že oba budou mít pravdu.
wishmaster301
Snix
Arcee
Malignus
Pro: Zajímavá myšlenka....
Proti: ....s na hovno zpracováním.