Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 85
Sid Meier's Pirates! je hra, která sází především na jednoduchost, svižnost akce a humornou nadsázku. Kromě cestování s vaší lodí po moři a hodně zjednodušeného obchodování se herní náplň skládá z nejrůznějších miniher jako jsou šermířské souboje, tancování, námořní bitvy, hledání pokladů na souši, dobývání kolonií atp. Prostě přesně to, co byste čekali od běžného odpoledne průměrného piráta. Hra má velmi osobitý styl, odpich a šmrnc, rychlé tempo, je pozitivně laděná, pořád se v ní něco děje a je na ni radost pohledět.

Osobně mě nejvíce oslovila estetická taneční minihra. Ne snad, že by bylo nějak extrémně zábavné ji donekonečna opakovat s každou dcrerou každého guvernéra v každém městě, ale její provedení je opravdu líbezné a propracované. Tancování probíhá sice z velké části automaticky a ovládání je stále stejné, ale jednotlivé menuety se od sebe mohou odlišovat krokovými variacemi, tříčtvrtečním nebo čtyřčtvrtečním taktem a také vaše partnerky tancují odlišně podle stupně jejich atraktivity. Až jsem se sám divil, jakou si s tím někdo dal práci. Navíc při správném načasování úkroků doplňuje pár své taneční variace o obraty a piruety a ty pak působí ve spojení s krásnou hudbou až neskutečně ladně a půvabně. Při správném tancování byl pro mě dovádivý smích partnerky častokrát lepší odměnou než úspěšně dokončená minihra.

Po delším souvislém hraní ale začínají být všechny herní mechanismy bez rozdílu už hodně repetetivní a naplno se tak projeví nedostatky; především tedy absence jakékoliv hlubší koncepce. Asi jediné, co hra z dlouhodobého hlediska může nabídnout je zkoušet hraní na vyšších obtížnostech a donekonečna si pilovat své schopnosti v několika minihrách. Na druhou stranu ten čas, který jsem u Pirátů strávil, jsem se bavil více než dobře a rozhodně jej nepovažuju za promarněný.
+11
  • PC 50
Zpočátku vypadají Pirates! výtečně. Na přiměřeně rozsáhlé mapě Karibiku spolu soupeří čtyři mocnosti; každé z nich patří několik měst, jež si v závislosti na aktuálním vývoji čas od času navzájem – s pomocí hráče i bez ní – obsazují, a moře křižují desítky jejich (obchodních i válečných) plavidel. Jsou tu ale i piráti se svými skrýšemi a hbitými loděmi, kteří se obohacují na úkor všech. Hráč si v této politické situaci může zvolit, jakým směrem se jeho kroky budou ubírat, komu bude sloužit a čí lodě přepadávat; stát se postrachem všech moří, obyčejným obchodníkem převážejícím za peníze suroviny z přístavu do přístavu, nebo náruživým hledačem pokladů?

Na první pohled obsahují Pirates! spoustu možností, herní mechanismy jsou však mělké a politický/ekonomický model přímo primitivní. Vztahy mezi mocnostmi se vyvíjí vcelku náhodně a nemají na herní dění znatelný vliv. Mohu sice hodiny převážet komodity, jež mají v různých přístavech odlišné ceny, ale je to děsná otrava a finančně mnohem zajímavější je potopit nějakou loď. Činností dostupných na mapě světa je hodně, ale podstatu mají všechny stejnou – dlouhé cestování někam a na místě rutinní mezihra či jiný úkon. Hledání pokladů, členů rodiny i starých indiánských měst... jakmile uvidím první, jako bych viděl všechny.

Jako herní postava se mohu ucházet o ruku dcer představeného takřka každého města, námluvy jsou žel rovněž pokaždé stejné. Tanec – dárky – souboj – únos – šmitec. Každý z úkonů si vyžaduje zvládnutí nějaké mezihry (taneční, šermířské apod.) spočívající ve správném mačkání šipek, jež jsou sice chvíli zábavné, ale jakmile jsem zvládl ovládání, neměly mi už co dát a vyhýbal jsem se jim seč to šlo. Vrcholem trapnosti herního konceptu je ono získávání map, jelikož všechny části vlastní tentýž člověk a já je musím získávat postupně – takže ho několik (desítek) minut naháním po mapě, přemůžu na vodě, přemůžu na palubě, seberu díl mapy... A sok se náhodně objeví někde na druhém konci světa a vše začíná nanovo. Veškeré dosažené úspěchy ve hře tak mají kvůli své generičnosti povahu ryze trofejovou, což je motivace dost chabá.

Hratelnost Pirates! se skládá z několika pestrých částí, z nichž každá je sice zábavná, ale VELMI rychle omrzí a hra tak představuje zábavu opravdu jen na pár hodin.

Pro: pestrý pirátský život; zpočátku velká zábava; roztomilá grafika

Proti: mělkost herních mechanismů; brzký (a úmorný) stereotyp

+7
  • PC 70
O hře toho řekli dost ostatní takže jenom rychle mé dojmy:
Pro mě hodně návykové, pořád je co dělat a pořád je to to samé...
Herní principy velice jednoduché a taky pořád stejné...
Pár nedoladěných věciček (zloduch unese dceru guvernéra a řekne i kam (lol), rozložení národností po mapě, prázdná mapa na západě)
Příliš velký vliv větru na pohyb lodí v námořních bitkách...
Neuvěřitelně zdlouhavé a nudné přesuny po mapě...
Hra mi dělala neuvěřitelné zlomyslnosti (dozvídám se, že pirát, kerého mám najít je zcela náhodou naposledy spatřen na druhé straně mapy, ze které jsem se právě po dlouhé cestě vrátil)
Vítr byl při cestování VŽDYCKY proti mě...
Za chvíli mi začala lézt na nervy žlutá, světle modrá a zelená...

Pro: veliká mapa, doladěná obtížnost, dá se dělat takřka "cokoliv", žijete život

Proti: stereotyp, nudné přesuny, nedoladěnosti a chybky

+6
  • PC 90
Původní hru jsem nehrál, ale tuhle jsem si nemohl nechat ujít. Když jsem byl dosyta naplněnej hrou Port Royal, jejím dalším vrcholem nemohlo být nic jiného než právě Sid Meier's Pirates! A to i přesto, že hra samotná nesčítá příliš velké množství nápadů a není natolik komplexní, na kolik bych si já představoval, bavil jsem se takřka božsky. To, co jsem tehdá v Port Royal viděl z vrchu, jsem v tomto případě viděl v plné 3D palbě. Takže jsem si mohl užít parádní souboje o lodě, ale i chození po městě a hledání pokladů a kopu dalších vymožeností. Kradl jsem, loupil jsem, unášel jsem a dokonce veřejně podváděl. Která hra mi tohle může dovolit než simulátor piráta?

Pro: ohromná mapa, velké možnosti, často jsem se ke hře vracel

Proti: jízda lodí kolikrát dost otravná, i tak tvůrci mohli přidat více možností

+4