Diskuze

Omlouvám se, že jsem stejný diskusní příspěvek vložil k oběma hrám Shadowrun pro šestnáctibitové konzole, ale považoval jsem ho za doplnění svých komentářů, takže kdyby náhodou někoho po čase zajímalo porovnání obou her, nebude si muset vyhledávat druhý titul.

Jelikož jsem během posledních 14 dní oba Shadowrun pro šestnáctibitové konzole dohrál, chtěl bych teď na závěr napsat nějaké srovnání, protože i když hry vyšly pouhý rok po sobě a odehrávají se v totožném prostředí, jedná se o dva naprosto odlišné tituly.

Lepší příběh: Sega Mega Drive
Tady to bylo o fous. Ve hře pro Segu vám na začátku zabíjí bratra, zatímco ve hře pro SNES se někdo pokusí zabít vás. V obou hrách tak postupně sbíráte informace a snažíte se zjistit, kdo to má na svědomí. Jenže zatímco v Shadowrun pro Segu za tím stojí nový "hráč", který se snaží získat nadvládu nad Seattlem, ve hře pro SNES se korporace v pozadí pokouší ovládnout Matrix a tím získat kontrolu nad celým světem. A mě už to téma zachraňování světa tak nějak leze krkem. Navíc i když je ve hře pro SNES mnohem více textu, více informací o celém světě Shadowrun se paradoxně dozvíte ve hře pro Segu. Tam je vám kupříkladu vysvětlen pojem "goblinizace" a jak vůbec došlo k tomu, že se ve světě cyberpunku objevili rasy typické pro fantasy. Také důležité příběhové momenty jsou doprovázeny alespoň nějakým obrázkem a na konci hry je nějaké solidnější outro. A rovněž vaši společníci vám o sobě před najmutím prozradí mnohem více informací. A když už jsem to nakousl, tak...

Lepší společníci: Sega Mega DriveNejen, že v Shadowrun pro Segu tohoto budete o Shadowrunnerech, kteří vás budou doprovázet, vědět o něco více než u konkurence, ale pokud si je budete chtít pronajmout, můžete tak učinit na celou hru. Danému společníkovi pak normálně přibývá karma, takže se mu může zlepšovat úroveň, zároveň mu můžete určovat, jestli se má více koncentrovat na útok nebo obranu a dokonce se na něj jednoduchým stisknutím tlačítka na ovladači přepnout a tím udělat z Joshuy (hlavní postavy) pomocný charakter. To všechno ve hře pro SNES chybí. Tam se společníci pronajímají jen na určitou dobu a slouží spíše jako dočasná pomocná síla.

Lepší herní náplň: Sega Mega DriveTady je to naprosto jasné. Ve hře pro SNES kráčíte de facto celou dobu po hlavní dějové linii, takže hra je mnohem více přímočará. Karmu rozdělujete do méně vlastností a dovedností, které jsou kromě charismatu a smlouvání spíše útočného charakteru (zdraví, boj se střelnými zbraněmi a magie). Kromě desítek rozhovorů pak ve hře v podstatě už jen bojujete a hackujete počítače. To ve hře pro Segu máte navíc vlastnosti jako sílu vůle a inteligenci a dovednosti jako elektronika (otevírání elektronických zámků), používání lékárniček nebo reputace. Rovněž si můžete určit, jestli chcete svého bojovníka orientovat pro boj na blízko nebo na dálku a vybrat mu, na jaký typ zbraň se zaměří. Ve hře pro Segu je mnohem více zbraní i kybernetického vybavení a mnohem přehlednější jsou i statistiky nakupovaného zboží. U SNES v podstatě jen víte, že objekt vašeho zájmu je dražší než to, co máte u sebe a tudíž bude asi lepší. U Segy je hlavní příběh po většinu hry upozaděn a převážnou část herní náplně tvoří zakázky. Ty jsou sice poměrně různorodé, ale v pozdějších fázích můžou sklouzávat ke stereotypu. Jenže tady se dostávám k největší výhodě v herní náplni. Pokud se budete ve hře pro Segu například snažit infiltrovat budovu a narazíte na stráž, můžete ji jednoduše zabít, nebo se můžete pokusit kolem ní tiše proklouznout a nebo ji můžete (pokud máte vysoké charisma a přesvědčování) zkusit ukecat. Stejně tak bezpečnostní kamery můžete vyřadit elektronicky nebo se můžete hacknout do Matrix a vypnout je tam a nebo můžete počkat až se kamera otočí jinam a zkusit kolem ní projít. Zkušenosti máte jen za splnění zakázky, ale jak to uděláte, je čistě na vás. Díky tomu jsou si infiltrace podobné, ale přeci jen pokaždé trošku jiné. A když vás přestanou bavit, můžete jednoduše plnit zakázky, kde jen doručujete zboží, vybíjíte ghůly a gangy a nebo pronikáte do Matrixu. A propo...

Lepší Matrix: Sega Mega DriveTak tady je to snad nejjasnější. Ve hře pro SNES je Matrix ztvárněn tak, že svůj charakter vidíte shora a postupně po čtvercové síti procházíte k jakýmsi sloupům, což jsou úložiště dat. Je to zdlouhavé, nudné a ke konci navíc poměrně časté. Oproti tomu Matrix ve hře pro Segu by se dal označit jako hra ve hře. V datové síti si vyberete uzel, který budete chtít vyřadit a na ten se posléze zaměříte. Svého avatara vidíte zezadu a vyřazování příslušné části Matrixu probíhá jako klasický boj na tahy. Budete využívat útoky, léčení a různé úskoky a kličky. Úspěšnost boje závisí na vaší dovednosti Počítače, na kvalitě vašeho vybavení a na síle jednotlivých útoků, jimiž disponujete. Přiznávám, že u této hry je proniknutí do Matrixu mnohem složitější a já jsem ho s pomocí návodu na internetu pochopil až ke konci. Jenže ve hře pro Segu vás do Matrixu nikdo nenutí. Získáte v něm sice obrovské množství peněz a dodatečných informací, ale pro dokončení základní dějové linie není zapotřebí do Matrixu ani jednou proniknout. A na závěr...

Lepší audiovizuální zpracování: Sega Mega Drive
Hudbu bych nechal trošku stranou. Ani jedna hra nemá melodie, které si budete pamatovat i několik týdnů po dohrání. Naopak obě hry mají pár melodií, které se opakují až nezdravě často. Ale jelikož jsou melodie ve hře pro SNES výraznější, lezly mi ke konci mnohem více na nervy než u konkurence. Grafické ztvárnění je také lepší u SNESu. Hra působí ostřeji a má mnohem více různých detailů. Jenže ke světu Shadowrun zkrátka nesedí. Seattle ve hře pro Segu je šedivý, špinavý, ponurý a skoro až nepřívětivý. U SNESu hra vypadá spíše jako nějaká soudobá městská akce, ale ne jako blízká cyberpunková budoucnost. Proto i lepší audiovizuál má podle mě Sega.

Tohle je všechno ale pouze můj názor. Pokud patříte mezi fanoušky šestnáctibitových her, klidně si obě hry zahrajte a názor si udělejte sami. Založit Reagovat Profil hry Komentáře   1 Diskuze   1 Hodnocení   6 Zajímavosti   1 Odkazy   0 Videa   1 Statistiky Změny profilu

@Red (18.06.2022 20:23): Díky za pochvalu. Mám v plánu ještě pár komentářů na méně známé hry přidat. A jelikož momentálně nejvíce času trávím u své Sega Mega Drive Mini, tak to bude na pár u nás méně známých (leč v zahraničí legendárních) her na tuto konzoli. Konkrétně bych chtěl časem napsat nějaký komentář ke hrám Shining Force, Beyond Oasis, Landstalker, Pirates Gold, Monster World IV a hlavně ke skvělé Zelda-like hře Crusader of Centy.

@Artran (18.06.2022 18:12): Souhlasím, že je to málo, proto tomu taky hodlám časem dát ještě jednu šanci.

Jenže já mám na Segu, Amigu a SNES vyhlédnuto asi tak 80 her, které si chci zahrát, takže když mě hra nedokáže v prvních dvou hodinách zaujmout, tak je odložena na neurčito a nahrazena něčím, co zaujme pokud možno ihned.

Ale každopádně Shadowrun na SNES má i díky tomu neobvyklému a zajímavému prostředí, v němž se hra odehrává, velkou šanci, že minimálně přeskočí JRPG hry, kterých jsou na SNES kvanta.

@Artran (18.06.2022 16:55): To asi záleží na vkusu každého soudruha. Mně se třeba ten Shadowrun pro SNES moc nelíbil. Je teda pravda, že jsem ho hrál pouze asi hodinku až dvě, ale nějak mě to nechytlo.

Ale rozhodně mám v plánu se k němu někdy časem vrátit a dát mu druhou šanci.