Run Like Hell

You return to you station to find the crew dead. Your mission: not to join them.

Důlní prospektor Nicholas Conner je navenek nepřístupný chlapík s ostře řezanými rysy hledící si svého. Zároveň i válečný veterán, který za neuposlechnutí idiotských rozkazů zaplatil potupnou degradací. Takové šrámy nikdo nevidí, avšak bolí i po letech. Forsetti Station působila jako vhodné místo, kam se uklidit a zahnat depresi prací. Podobný životní příběh v jinačích kulisách by měl asi každý z nesourodého osazenstva někdy snad i samotnými zřizovateli zapomenuté stanice, jež obíhá mořský svět s údajně nezměrným kolonizačním potenciálem. Nedá se říci, že by se tu Nickovi dařilo špatně, dokonce zde potkal svoji snoubenku, jíž je vzhledem k postavě modelky pro vědu téměř škoda. Relativní pohoda se s návratem z rutinní mise překlopila v těžko popsatelný teror, když nedozírné hlubiny vodní planety vyvrhly své nejodpornější tajemství...

Utichlou základnu si vražedným způsobem přisvojuje rasa obojživelných monster. Přístrojové desky z kartáčované oceli se zbrotily krví posádky, zatímco obklady stěn z chytrých polymerů postupně pohlcuje prazvláštní polyp přetvářející výspu civilizace v jedno velké hnízdo. Menší z více jak desítky různě velkých a tvarovaných potvor máte většinou jak odpravit, před silnějšími zachrání jedině rychlý úprk někam, kam vás nemohou následovat. I na zdánlivě bezpečných místech může zákeřné hnízdo hrdinovi alespoň zahrát na nervy prostřednictvím citově vydírajících přeludů. Během akce prohazujete mezi čipy vylepšitelnými primárními a sekundárními zbraněmi. Důležité informace se zaznamenávají do deníku. Pro postup často nezbytné předměty jsou ukládány do inventáře a prozkoumané sekce stanice se průběžně zakreslují do automapy.

Síly spojíte s několika charaktery, z nichž v rámci sedmi kapitol vynikne zejména reptiliánský seržant Dag'rek ze spojenecké rasy Jaxn'trep. Celkově lineární leveldesgin si potrpí na odbočky a návraty za účelem zpřístupnění dalších koridorů s nebezpečím číhajícím pomalu za každým rohem. Vítaný oddech od všeho toho běsu v na logické myšlení orientovaných částech hry mimo jiné představuje i dálkově ovládaný robůtek. Inspirace především třetím Resident Evil (1999) se hratelnost ani nesnaží zakrývat, nicméně kamera v RLH je až na výjimky volná a prostředí plně trojrozměrná. V několika adrenalinových sekcích s fixovaným pohledem utíkáte jako o život před nasupenou obludou a při překonávání překážek volíte mezi ▲OX■ (PlayStation 2)/ ABXY (Xbox) tlačítky. Jindy je třeba nějaké mačkat v rychlém sledu, než vám vyprší čas.