Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 60
Rise of the Dragon je takový západní pokus o Snatchera (1988), kdy jsou oba tituly velmi inspirované estetikou Blade Runnera a cyberpunkem celkově. Titul od Dynamix ale poměrně zapadl, na rozdíl od dřívějšího Neuromancer, ačkoliv byl magazíny oceňován a dokonce byl řazen mezi nejvíce inovativní tituly historie (číslo Computer Gaming World 148 z listopadu 1996). Proč tomu tak je otázkou, ale časté smrti a poměrně komplikovaný systém reálného chodu událostí zájem asi nezvýšil.

Vizuálně je Rise of the Dragon opravdu pěkné, a na rok 1990 nabídne až nezvykle detailní lokace - kterých ale není mnoho. Obecně je RotD spíše menšího rozsahu, ale s řadou špatných konců (všudypřítomná smrt a "dead end" situace). To ovšem tolik nevadí, jelikož v rámci adventur poskytuje nezvykle mnoho svobody (například jako The Last Express) a hráč může zkoušet různé postupy a pak zkontrolovat návod. Zmíněnou inovací, kterou měl redaktor v CGW na mysli, je mapa lokací, po kterých lze snadno cestovat s využitím metra. Obecně se Rise of the Dragon hraje jako drtivá většina moderních adventur, a to bez zbytečných příkazů (LucasArts a Sierra) a dalších komplikací. Po technické stránce jde o moderní a inovativní adventuru, která ale stejně jako Heart of China (prakticky identická hra, jen zasazená do 30. let 20. století místo daleké budoucnosti) do světa díru neudělala. Dabing chybí, nicméně jsem hrál celkově bez zvuků, takže kvalitu hudby neposoudím.

Proč tedy jen 6/10? Problémy s "game overy" nastínil Hamster, nicméně ani příběh a ani rozsah nejsou silné stránky titulu, a například proti zmíněnému Snatcheru je zde více nedodělků a komplikací. Závěrečné akční pasáže se podle mě po průběhu hraní také moc nehodily, a byl bych radši, pokud by autoři rozšířili trochu příběh a motivaci postav. Jako jednohubka od budoucích tvůrců Betrayal at Krondor to ale poslouží svým účelům, a kvalitní cyberpunková atmosféra se také nevidí všude. Fanouškům zasazení a kvalitních "murder mystery" lze ale doporučit především Policenauts.

Pro: estetika, možnosti, námět

Proti: slabší příběh, komplikovaný průchod

+22
  • PC 80
Celkem ojedinělá nelineární adventura fungující na klasickém modelu "S hráčem není nikdy dost vymrdáno (sic)" od příznivců osmdesátkových scifi - RotD.

Asi první, co člověka po spuštění udeří do očí je, že ho v metru zatknou dva modří stormtroopeři za veřejné obnažování, jelikož se samozřejmě hned po zjištění nutnosti ranního oblékání pokusí vyběhnout z baráku nahý. Hned druhou věcí po restartu hry je ale překvapivá volnost, která je oblečenému hráčovi nabídnuta.

Lokací tu nejsou žádná kvanta, ale jak přistoupit k situacím v nich je čistě na vás. Člověk tedy bloumá kde může, posílá do háje koho může, hledá indície k dalšímu postupu vyšetřování, objevuje další místa k adventuření a celkově si užívá stylový setting ve hře použitý. Celá tato cesta končí velkolepým závěrem, kdy hráč zjišťuje, že ty tři dny herního času, co asi tak po dvou nebo kolika hodinách uplynuly, jsou tak trochu časovým limitem a jelikož stále nemá sebemenší páru, jak případ uzavřít, tak game over. To však samozřejmě pouze v případě, že pravidelně savoval, jelikož nějaký game over se tu plazí pod každým šutrem.

Otázkou však je, co znamená game over. Jistě, pokud je hrdina v kanálech sežřán krysami, protože nestihl během pár sekund nahackovat nějaké pojistky bez toho, aby se sám nezabil proudem, tak je situace jednoznačná. Autoři si však na nic netušící hráče připravili i mnohem vypečenější způsoby, jak dokopat jejich řitě do Valhally a zpátky - slepé uličky. To ale není úplně vystihující, jelikož celá tahle hra je takovou ultra-slepou uličkou. Skoro až by člověk řekl, že herní čenou dírou. Vzali jste si sebou z domova bouchačku (kdo ne??) a chcete jít do baru? Tak to sorry, přes ty vyhazovače s puškami se s ní nedostanete, ale žádný problém, prostě si jí odložte u tamté paní v okýnku a vyzvedněte cestou ven, od toho tam sedí. Samozřejmě žádný problém ani ve chvíli, kdy si jí při odchodu vyzvednout snažíte a vyhazovači se vám vysmějí do ksichtu, ať zmizneš, ale pohoda, žádný game over, jen jste v háji, až jí budete následně potřebovat.

Skutečně skoro každý přešlap znamená minimálně nemožnost získat nejlepší závěr a povětšinou je člověk prostě v pytli bez toho, aby o tom vůbec věděl. To celé samozřejmě v reálném čase, takže jestli první den nestihnete co byste měli, je klidně možné, že den třetí strávíte ztraceným couráním po okolí bez tušení, kde jste mohli udělat chybu.

Btw. Ta hra je super!
+16