Komentáře
Resident Evil 3: Nemesis je po dvojce můj nejoblíbenější díl. V tomto díle hrajeme za Jill z jedničky. Hra má stejně jako předchozí díly skvělý příběh, silnou atmosféru, zajímavé postavy, povedené zlověstné zvuky, překvapivé zvraty, nápadité hádanky a spoustu odporných nepřátel. Hra je ale více akční a méně hororová než předchozí díly, mě ale posun k akčnosti nevadí. Resident Evil 3: Nemesis je skvělá akční hororová adventure, která rozhodně nedělá ostatním dílům ostudu.
Zatímco druhý díl má pomalejší průběh a snaží se postupně budovat atmosféru a gradovat děj, třetí díl najede na hráče jako parní válec. Nekompromisně hráči naservíruje úprk a boj o přežití. Racoon City je v hajzlu a bude to jenom horší. Důrazně doporučuji rozehrát hru rovnou v hard módu. Jedině tak se dá vychutnat pravá atmosféra této hry.
Zatímco v prvním a druhém díle na hráče čekal boss až na konci, tady po vás jde už od začátku. A nedá pokoj celou hru. Zaútočil tolikrát, že je až s podivem, kolik "smrtí" vydržel. V hard módu hra nedá nic zadarmo. Nábojů je minimum. Nepomůžete si tím, že hru načtete, kvůli kvalitnějšímu průchodu a ušetření nábojů. Na místě, kde byl dříve střelný prach nebo léčivé rostliny, nemusí být nic a naopak. Hra vás udržuje v permanentní nejistotě a permanentním nedostatku nábojů. Aby toho nebylo málo, není tady jen jeden boss. Před Nemesisem můžete často utéct, ale vyplatí se ho ničit. Přičemž nejtěžší souboj je hned ten první.
Hra na spoustě místech vyžaduje rychlé rozhodnutí o dalším postupu. Takové menší větvení. Díky tomu si ani po druhém rozehrání nemůžete být stoprocentně jistí, kde zaútočí Nemesis. Pokud se zbytečně vracíte, respawnou se zombies. Prostě survival jako hrom. Tleskám autorům, že neustrnuli ve stylu skvělého druhého dílu a zkusili nové pojetí. Tento díl je přímočařejší, akčnější, ale pořád obsahuje slušnou porci hádanek. CGI filmečky, kterýma je hra proložená, jsou boží i dnes. Co na tom, že je to jen jednoduché béčko se špatnými hereckými výkony. I když, od časů prvního dílu je to přeci jenom pokrok.
Grafika mačká s prvního PlayStationu i to co tam není. Modely postav jsou pěkně sladěné s před renderovaným pozadím. Ozvučení je správně atmosferické. Jen hudební doprovod se mi příliš netrefil do vkusu. Příliš akční a nezajímavý. V některých pasážích by se to určitě mohlo obejít i bez toho. Hra to není příliš dlouhá, ale Nemesis zaútočí a přežije tolikrát, že jeho zničení je tou největší satisfakcí.
Zahrál jsem si skvělou survival honičku. Samotná hororová atmosféra nebyla tak intenzivní jako dřív. Za to jsem měl mnohem větší strach o život a při nedostatku všeho i o jeho nejbližší budoucnost. Pokud si nechcete kazit zážitek, nehrajte to na easy mód.
Silnější přežije!
Zatímco v prvním a druhém díle na hráče čekal boss až na konci, tady po vás jde už od začátku. A nedá pokoj celou hru. Zaútočil tolikrát, že je až s podivem, kolik "smrtí" vydržel. V hard módu hra nedá nic zadarmo. Nábojů je minimum. Nepomůžete si tím, že hru načtete, kvůli kvalitnějšímu průchodu a ušetření nábojů. Na místě, kde byl dříve střelný prach nebo léčivé rostliny, nemusí být nic a naopak. Hra vás udržuje v permanentní nejistotě a permanentním nedostatku nábojů. Aby toho nebylo málo, není tady jen jeden boss. Před Nemesisem můžete často utéct, ale vyplatí se ho ničit. Přičemž nejtěžší souboj je hned ten první.
Hra na spoustě místech vyžaduje rychlé rozhodnutí o dalším postupu. Takové menší větvení. Díky tomu si ani po druhém rozehrání nemůžete být stoprocentně jistí, kde zaútočí Nemesis. Pokud se zbytečně vracíte, respawnou se zombies. Prostě survival jako hrom. Tleskám autorům, že neustrnuli ve stylu skvělého druhého dílu a zkusili nové pojetí. Tento díl je přímočařejší, akčnější, ale pořád obsahuje slušnou porci hádanek. CGI filmečky, kterýma je hra proložená, jsou boží i dnes. Co na tom, že je to jen jednoduché béčko se špatnými hereckými výkony. I když, od časů prvního dílu je to přeci jenom pokrok.
Grafika mačká s prvního PlayStationu i to co tam není. Modely postav jsou pěkně sladěné s před renderovaným pozadím. Ozvučení je správně atmosferické. Jen hudební doprovod se mi příliš netrefil do vkusu. Příliš akční a nezajímavý. V některých pasážích by se to určitě mohlo obejít i bez toho. Hra to není příliš dlouhá, ale Nemesis zaútočí a přežije tolikrát, že jeho zničení je tou největší satisfakcí.
Zahrál jsem si skvělou survival honičku. Samotná hororová atmosféra nebyla tak intenzivní jako dřív. Za to jsem měl mnohem větší strach o život a při nedostatku všeho i o jeho nejbližší budoucnost. Pokud si nechcete kazit zážitek, nehrajte to na easy mód.
Silnější přežije!
Pro: strach o život, na hard opravdový survival, hra se brání srabáckému načítání, větvený postup, nemilosrdný a vytrvalý Nemesis
Proti: v easy módu příliš jednoduché a bez atmosféry, relativně krátká hra, hudba je mimo můj vkus
Oproti předchozím RE dílům je Nemesis nejméně atmosférický, ale o to více akční. Pokud jste hráli 1. a 2. díl, muselo na vás také dýchnout určité "odfláknutí". Není to nic strašného, ale posun k akčnosti je zde zřejmý. Autoři se tím však nijak netajili. Objevují se nové zbraně, dokonce raketomet. Už tím, že hru začínáme s útočnou puškou v ruce je to docela zřejmé. V 2. dílu jsem se k automatické zbrani dostal až tak za polovinou hry. Intro značí akčnost taktéž, přestřelka s policií a členy S.T.A.R.S. končí katastrofálně, přežije jen naše postava.
Po docela hrubém "rychlozačátku" hra nabírá na pravdidelnějším tempu a můžeme se opět soustředit na příběh. Ten zde začíná ještě před dějem 2. dílu, tzn. zabitím členů týmu S.T.A.R.S..
Level design:
Většina herní doby se odehrává na zdemolovaných ulicích, plných barikád, opuštěných aut, zatarasených silnic, zabedněných domů. Design se opět hrozně moc povedl, je vidět, že hoši v Capcomu umí. Interiéry se nesou v duchu RE série-takže výborné. Příběh nás zavede i do starých známých lokací a míst v Recoon City, z toho jsem měl radost.
Puzzly a hádanky:
Velké množství, zase o něco lehčí než v 2. díle, ale i tak opět zábavné a nápadité, shánění krystalů k otevření brány parku mi zůstane v paměti dlouho.
Zvuk:
Objevuje se zde akční hudba, jinak zvuky opět na velmi dobré úrovni.
Celkově:
Nemesis je chudší příbuzný předchozích dílů, ale i tak skýtá spoustu zábavy. Jsou zde nové postavy, noví nepřátelé, nové zbraně a prostředí, určitě povinnost pro všechny fandy RE. Herní mechanismy zůstaly zachovány, rozvětvení příběhu jsem uvítal s otevřenou náručí. Není zde cítit již ten gradující příběh, hra se nese na jedné vlně, na druhou stranu nepolevuje a nemá chluchá místa. Finále s atomovkou tomu dalo korunu. Bohužel herní doba je asi o třetinu kratší než předchozí díly, to je velká škoda. Ale radši kratší poutavá hra, než uměle prodlužovaná nuda, že...
Po docela hrubém "rychlozačátku" hra nabírá na pravdidelnějším tempu a můžeme se opět soustředit na příběh. Ten zde začíná ještě před dějem 2. dílu, tzn. zabitím členů týmu S.T.A.R.S..
Level design:
Většina herní doby se odehrává na zdemolovaných ulicích, plných barikád, opuštěných aut, zatarasených silnic, zabedněných domů. Design se opět hrozně moc povedl, je vidět, že hoši v Capcomu umí. Interiéry se nesou v duchu RE série-takže výborné. Příběh nás zavede i do starých známých lokací a míst v Recoon City, z toho jsem měl radost.
Puzzly a hádanky:
Velké množství, zase o něco lehčí než v 2. díle, ale i tak opět zábavné a nápadité, shánění krystalů k otevření brány parku mi zůstane v paměti dlouho.
Zvuk:
Objevuje se zde akční hudba, jinak zvuky opět na velmi dobré úrovni.
Celkově:
Nemesis je chudší příbuzný předchozích dílů, ale i tak skýtá spoustu zábavy. Jsou zde nové postavy, noví nepřátelé, nové zbraně a prostředí, určitě povinnost pro všechny fandy RE. Herní mechanismy zůstaly zachovány, rozvětvení příběhu jsem uvítal s otevřenou náručí. Není zde cítit již ten gradující příběh, hra se nese na jedné vlně, na druhou stranu nepolevuje a nemá chluchá místa. Finále s atomovkou tomu dalo korunu. Bohužel herní doba je asi o třetinu kratší než předchozí díly, to je velká škoda. Ale radši kratší poutavá hra, než uměle prodlužovaná nuda, že...
Pro: Vše nové od předchozích dílů, opět mistrný level design, zvuky, hudba, příběh, atmosféra, žádné bugy, finále příběhu.
Proti: Délka hry, akčnost na úkor atmosféry.
Po dlouhé době jsem opět rozehrál mojí oblíbenou Rezidenci Zla obývanou Nemesis. Je to pro mě podobné jako skvělý film nebo skvělá knížka, pokaždé jí stále musím hltat dokola. Hra se mi do duše zapsala jako nejlepší atmosférická adventura se sympatickou hlavní hrdinkou a nejpekelnějším nepřítelem jaký kdy byl: projekt Nemesis.
Příběh je pro mě nesmírně poutavý, který ještě umocňuje skvělá atmosféra zdevastovaného Racoon City a hlavně okolních paranoidních zvuků. Do Jill jsem se nesmírně vcítil a dělal vše proto, aby jí bylo co nejméně ublíženo a boje vyvázla bez škrábnutí. Dobrá začneme úvodním intrem, kde je fakt vidět dobrá práce v animacích. Chvílemi mi přišlo, jako kdybych sledoval nějaký skvělý hororový animák, který zrovna nabírá na rychlosti. Po intru započala scéna ve skladu a rozhovor s Dariem, který je naprosto přesný příklad člověka, který prochází psychickou a fyzickou bezmocí. Zombiemi sužovaná budova, cena vlastního života, nechuť k sežrání zaživa a zjištění, že dcera je možná po smrti není, ale později ji uvidíte umírat...ani se nedivím, že se uzavřel před světem do kontejneru. Jenže Jill taková není, je statečná a záchrana ostatních je pro ni jako ta její vlastní. Tak tedy vyrážíme hledat přeživší.
Co jako první musím zmínit je level design. Vůbec není chudý ba naopak, v každé místnosti naleznete hromadu věcí, který s hrou nemají nic společného, ale poukazují na to, že nedávno zde byl ještě normální život. Hrnky od kafe v kancelářích, tabule s hledanými na policejní stanici, v restauracích hezky prostřeno. Líbilo se mi to, je zde vidět, že si zde někdo opravdu vyhrál. Osobně mě nejvíc se líbila lokace v tom starém domě se zvonicí, tedy až na pavouky. Další věc, kterou vyvyšuji je interakce s prostředím. Například při jednom boji můžete střelbou shodit lampu do kaluže, která následně může nepřítele zelektrizovat. S interakcí souvisí hádanky a hlavolamy. Byly, jsou a budou zábavné. Hledání krystalů pro otevření City Hall, nastavování hodin pomocí kamenů, skládání hudby ve zvonkohře. I když jediný hlavolam, který mě doslova sral byl ten se vzorkem vody, tam byla po chvíli fakt frustrace ze zdlouhavého posouvání řádků.
Frustrace ovšem může nastat i z jiných věcí, například když přeběhnete dlouhou lokaci plnou zombíků, drainů nebo psů, dojdete ke dveřím, načež zjistíte, že nemáte (později se může stát, že jste zapomněli) klíč. Chvíli na dveře blbě čumíte, ale poté si uvědomíte anebo přečtete v poznámkách, že jste kolem něj prošli v místnosti na míle daleko. A tak vám nezbývá nic jiného než další frustrovaná cesta zpět. S tímto také zmíním, že pro začínající hráče může být problém s hledáním určitých předmětů, ano ty zas*aná tramvaj myslím přesně tebe. Zde pro nalezení určitého předmětu musíte nalézt třeba tři další a ty použít na různých lokacích. Každopádně si po tomhle dlouze oddychnete a je to možná největší zádrhel ve hře. Takže nováčci, pořádně obalit nervy a důkladně číst nalezené poznámky.
Nyní monstra. Klasické zombie, o něco rychlejší než ve dvojce, o menších skupinkách otravné, o větších nebezpečné a autoritativní. V 80% případech pouze proběhnete nebo jestli vás baví zabíjení a už máte v Mercenaries odemknutou neomezenou munici jistě bude novou zábavou rozstřílení hromady zombáků na maděru. Ovšem vyhněte se střelbě do větší skupiny zombáků pouze s ručnicí bez cesty útěku. To se pak radši střelte do hlavy, páč je to rychlejší a bezbolestná smrt. Dále Drain Deimos a Brain Suckers. V životě jsem neviděl nic odpornější a v životě jsem nic nestřílel brokovnicí radši než tyhle slizký parchanty. Ve většině gameplayů co jsem viděl je hráči oběhli, ale mě nic nepotěšilo víc, než do jejich zmutovaných střel vyslat dávku broků a sledovat jak mají poslední tiky ve své vlastní zelené krvi. Pavouci, noční můra pokud nemáte při ruce modrou kytku, jejich jed je totiž prudce jedovatý a takto vážně nechcete zdechnout. Ovšem ve hře se moc díky bohu nevyskytují. Nyní hunteři neboli žáby jak jim říkám já. Jejich útok je silný ovšem jejich reakce nic moc rychle. Jenže je tu ale, a to takové, že pokud máte jiný stav řivota než fine, zemřete na jednu ránu, proto je nejlepší je odprásknout z dálky nebo útéct. A nakonec Nemesis, moje druhá nej postava z RE a celkově nejoblíbenější herní boss. Bylo mi líto ho zabíjet (vlastně omračovat), ale v hard modu vám dropuje doslova poklady. Jeho postava je dobře vymyšlená. Prostě ve zkratce projekt Nemesis je stvůra, která má vyhubit všechny členy S.T.A.R.S a neustat dokud nebudou mrtví. Naneštěstí Jill je/byla členkou, takže vám Nemesis po celou hru nedá pokoj. Hlavně největší mínus je, že jediný Nemesis si umí otevřít dveře, tutíž při náhodném setkání zvolíte útek, utečete o obrazovku dál, když v tu náhle se ozve Nemesis music a o kameru dál BĚŽÍ ZA VÁMI! to máte sakra nahnáno. Většinou to ale vzdá ;)
Jako poslední zmíním zbraně a předměty. Nedostatek střeliva = psychická porucha → potulování se po zombie světě s nožíkem není příjemné. Postupem času se ale naučíte šetřit a co víc, munici si můžete vyrobit. K tomu vám stačí reloading tool a střelný prach typu A a B. Výborný prvek ve hře, kombinacemi prachu si můžete vytvořit nejen kulky do ručnice a brokovnice, ale také i určité typy granátů do launcheru. Já měl nejvíce v oblibě ty kyselinové (C + B), dodnes si pamatuji kombinace jednotlivých prachů. S tímto úzce souvisí i léčení pomocí bylin, správné kombinace vám totiž můžou zachránit život. Jste otrávení a sprej ani zelená kytka vás nechtějí vyléčit? Co zkusit přihodit modrou? A hle, on v tom je nápad. Pochvalný nápad, velmi dobře. Zbraně nic extra, pokud ovšem nepočítáte raketomet, velmi učinný na Nemesis, dvě rány k vítězství (na chapadlatého čtyři). V HARD save pomocí inkoustových pásků, inu proč ne? Hráč aspoň musí uvažovat kde uložit a kde je to zbytečné :) Nápadů je zde hodně a za to si vývojáři zaslouží mou poklonu.
Co víc dodat? RE3 je skvělá hra ve všech ohledech a milerád se k ní budu vracet a v MHD poslouchat boží atmosférický soundtrack.
Příběh je pro mě nesmírně poutavý, který ještě umocňuje skvělá atmosféra zdevastovaného Racoon City a hlavně okolních paranoidních zvuků. Do Jill jsem se nesmírně vcítil a dělal vše proto, aby jí bylo co nejméně ublíženo a boje vyvázla bez škrábnutí. Dobrá začneme úvodním intrem, kde je fakt vidět dobrá práce v animacích. Chvílemi mi přišlo, jako kdybych sledoval nějaký skvělý hororový animák, který zrovna nabírá na rychlosti. Po intru započala scéna ve skladu a rozhovor s Dariem, který je naprosto přesný příklad člověka, který prochází psychickou a fyzickou bezmocí. Zombiemi sužovaná budova, cena vlastního života, nechuť k sežrání zaživa a zjištění, že dcera je možná po smrti není, ale později ji uvidíte umírat...ani se nedivím, že se uzavřel před světem do kontejneru. Jenže Jill taková není, je statečná a záchrana ostatních je pro ni jako ta její vlastní. Tak tedy vyrážíme hledat přeživší.
Co jako první musím zmínit je level design. Vůbec není chudý ba naopak, v každé místnosti naleznete hromadu věcí, který s hrou nemají nic společného, ale poukazují na to, že nedávno zde byl ještě normální život. Hrnky od kafe v kancelářích, tabule s hledanými na policejní stanici, v restauracích hezky prostřeno. Líbilo se mi to, je zde vidět, že si zde někdo opravdu vyhrál. Osobně mě nejvíc se líbila lokace v tom starém domě se zvonicí, tedy až na pavouky. Další věc, kterou vyvyšuji je interakce s prostředím. Například při jednom boji můžete střelbou shodit lampu do kaluže, která následně může nepřítele zelektrizovat. S interakcí souvisí hádanky a hlavolamy. Byly, jsou a budou zábavné. Hledání krystalů pro otevření City Hall, nastavování hodin pomocí kamenů, skládání hudby ve zvonkohře. I když jediný hlavolam, který mě doslova sral byl ten se vzorkem vody, tam byla po chvíli fakt frustrace ze zdlouhavého posouvání řádků.
Frustrace ovšem může nastat i z jiných věcí, například když přeběhnete dlouhou lokaci plnou zombíků, drainů nebo psů, dojdete ke dveřím, načež zjistíte, že nemáte (později se může stát, že jste zapomněli) klíč. Chvíli na dveře blbě čumíte, ale poté si uvědomíte anebo přečtete v poznámkách, že jste kolem něj prošli v místnosti na míle daleko. A tak vám nezbývá nic jiného než další frustrovaná cesta zpět. S tímto také zmíním, že pro začínající hráče může být problém s hledáním určitých předmětů, ano ty zas*aná tramvaj myslím přesně tebe. Zde pro nalezení určitého předmětu musíte nalézt třeba tři další a ty použít na různých lokacích. Každopádně si po tomhle dlouze oddychnete a je to možná největší zádrhel ve hře. Takže nováčci, pořádně obalit nervy a důkladně číst nalezené poznámky.
Nyní monstra. Klasické zombie, o něco rychlejší než ve dvojce, o menších skupinkách otravné, o větších nebezpečné a autoritativní. V 80% případech pouze proběhnete nebo jestli vás baví zabíjení a už máte v Mercenaries odemknutou neomezenou munici jistě bude novou zábavou rozstřílení hromady zombáků na maděru. Ovšem vyhněte se střelbě do větší skupiny zombáků pouze s ručnicí bez cesty útěku. To se pak radši střelte do hlavy, páč je to rychlejší a bezbolestná smrt. Dále Drain Deimos a Brain Suckers. V životě jsem neviděl nic odpornější a v životě jsem nic nestřílel brokovnicí radši než tyhle slizký parchanty. Ve většině gameplayů co jsem viděl je hráči oběhli, ale mě nic nepotěšilo víc, než do jejich zmutovaných střel vyslat dávku broků a sledovat jak mají poslední tiky ve své vlastní zelené krvi. Pavouci, noční můra pokud nemáte při ruce modrou kytku, jejich jed je totiž prudce jedovatý a takto vážně nechcete zdechnout. Ovšem ve hře se moc díky bohu nevyskytují. Nyní hunteři neboli žáby jak jim říkám já. Jejich útok je silný ovšem jejich reakce nic moc rychle. Jenže je tu ale, a to takové, že pokud máte jiný stav řivota než fine, zemřete na jednu ránu, proto je nejlepší je odprásknout z dálky nebo útéct. A nakonec Nemesis, moje druhá nej postava z RE a celkově nejoblíbenější herní boss. Bylo mi líto ho zabíjet (vlastně omračovat), ale v hard modu vám dropuje doslova poklady. Jeho postava je dobře vymyšlená. Prostě ve zkratce projekt Nemesis je stvůra, která má vyhubit všechny členy S.T.A.R.S a neustat dokud nebudou mrtví. Naneštěstí Jill je/byla členkou, takže vám Nemesis po celou hru nedá pokoj. Hlavně největší mínus je, že jediný Nemesis si umí otevřít dveře, tutíž při náhodném setkání zvolíte útek, utečete o obrazovku dál, když v tu náhle se ozve Nemesis music a o kameru dál BĚŽÍ ZA VÁMI! to máte sakra nahnáno. Většinou to ale vzdá ;)
Jako poslední zmíním zbraně a předměty. Nedostatek střeliva = psychická porucha → potulování se po zombie světě s nožíkem není příjemné. Postupem času se ale naučíte šetřit a co víc, munici si můžete vyrobit. K tomu vám stačí reloading tool a střelný prach typu A a B. Výborný prvek ve hře, kombinacemi prachu si můžete vytvořit nejen kulky do ručnice a brokovnice, ale také i určité typy granátů do launcheru. Já měl nejvíce v oblibě ty kyselinové (C + B), dodnes si pamatuji kombinace jednotlivých prachů. S tímto úzce souvisí i léčení pomocí bylin, správné kombinace vám totiž můžou zachránit život. Jste otrávení a sprej ani zelená kytka vás nechtějí vyléčit? Co zkusit přihodit modrou? A hle, on v tom je nápad. Pochvalný nápad, velmi dobře. Zbraně nic extra, pokud ovšem nepočítáte raketomet, velmi učinný na Nemesis, dvě rány k vítězství (na chapadlatého čtyři). V HARD save pomocí inkoustových pásků, inu proč ne? Hráč aspoň musí uvažovat kde uložit a kde je to zbytečné :) Nápadů je zde hodně a za to si vývojáři zaslouží mou poklonu.
Co víc dodat? RE3 je skvělá hra ve všech ohledech a milerád se k ní budu vracet a v MHD poslouchat boží atmosférický soundtrack.
Pro: Příběh, atmosféra, monstra, úrovně, Jill, interakce, puzzly, hratelnost, NEMESIS!!
Proti: neuškodily by nějaké extra GUNY :) (raketomet ani winchesterovku nepočítám)
První tři Resident Evily jsem dohrál teď v průběhu dvou roků, což je vlastně stejná doba, jako od sebe první 3 díly vyšly ve své době. Díky této iluzi, kdy žiju vlastně čtvrt století nazpátek, a faktu, že jsem je nehrál hned za sebou, můžu snad zodpovědně říct, že je to pro mě už vyčerpané a prostě pořád moc to samé. Krom toho jsem si ještě střihnul Dino Crisis, což je v bledě modrém taky totéž. Čili jsem si takřka totožnou hru užil v podstatě 5 krát během dvou let (Resident Evil 2 bez druhého dohrání v podstatě není dohraný), a už asi stačí.
Přibyl střelný prach, ano, je to akčnější (přeloženo - více nepřátel a více munice, v případě akční adventury to úplně za klad obvykle nepovažuji)....a to je v podstatě všechno? Nechci křivdit...
Nemá tudíž smysl se moc zabývat hratelností, grafikou, zvuky, podáním příběhu a tak dále, je to prostě to samé a berte to tak, že se mi tenhle fakt poslední dobou promítá citelněji do hodnocení, než dřív. Ohledně grafiky bych snad jen poznamenal, že mě překvapila velmi různorodá kvalita některých lokací, ale to může být způsobené tím, že ne všechny lokace si rozumějí se zvýšením rozlišení.
Co kvituji, je fakt, že oproti druhému dílu nejsem takovým způsobem tlačen do opakovaného hraní, které mě moc nebavilo. Nesouhlasím s tím, že je trojka kratší, řekl bych, že je to stejné jako předchozí díly, nebo možná dokonce o něco delší. Možná je to taky tím, že mi nešly, oproti předchůdcům, přeskakovat animace průchodu dveří a schody, což protáhne herní dobu tak o dvě hodiny, ale nevím, jestli nebyla chyba jen u mě.
Líbilo se mi časové zasazení do příběhu, kdy se začátek odehrává před druhým dílem a konec se odehrává po druhém díle. Dělá to z toho vlastně takový seriálově komplexnější zážitek, čemuž i napomáhá hra samotná, protože je to taky vlastně jen další díl seriálu.
Taky nesouhlasím s tím, že by puzzly byly jednodušší než ve dvojce. Tam skoro dosáhly obtížnostního dna, zde mi přišly mnohem podnětnější a konkrétně u analýzy vzorku vody nebo u parní komory jsem na deset minut příjemně vytuhl.
Co ale z dvojky zůstalo nejen zachováno, ale ještě to rozbujelo, je obsese s vracením stále stejného záporňáka stále a stále dokola. Ve trojce z toho vlastně udělali úplně celou zápletku. Jako jo, třikrát, čtyřikrát, dejme tomu, ale abych ho zabíjel asi 12 krát a na konci se z toho stala parodie na film Dětská hra, kdy jakákoliv část, co ještě zbyla, vás může nadále zabíjet...no jo, je to prostě béčko. A pak se lidi diví, že vznikají debilní filmy podle her, když tu ptákovitost v těch hrách nechtějí vidět :-)
Aby nevznikla mýlka, hra mě bavila v podstatě úplně stejně jako všechny ostatní hry tohoto typu, jenom méně, stejně jako by mě na konci nebavil Resident Evil jednička, kdyby měl padesát hodin herní doby. Nevím také, jestli je to specifická vlastnost tohoto žánru, ale nejsem ho moc schopen hrát déle než dvě hodiny v kuse, což ale nemusí být nutně na škodu. Nějak mě to hrozně vyčerpává. Asi je to tou nesvobodou statické kamery.
A nezbytná provokace na konec; nejlepší z klasických Resident Evilů tak pro mě zůstává Dino Crisis :-).
Přibyl střelný prach, ano, je to akčnější (přeloženo - více nepřátel a více munice, v případě akční adventury to úplně za klad obvykle nepovažuji)....a to je v podstatě všechno? Nechci křivdit...
Nemá tudíž smysl se moc zabývat hratelností, grafikou, zvuky, podáním příběhu a tak dále, je to prostě to samé a berte to tak, že se mi tenhle fakt poslední dobou promítá citelněji do hodnocení, než dřív. Ohledně grafiky bych snad jen poznamenal, že mě překvapila velmi různorodá kvalita některých lokací, ale to může být způsobené tím, že ne všechny lokace si rozumějí se zvýšením rozlišení.
Co kvituji, je fakt, že oproti druhému dílu nejsem takovým způsobem tlačen do opakovaného hraní, které mě moc nebavilo. Nesouhlasím s tím, že je trojka kratší, řekl bych, že je to stejné jako předchozí díly, nebo možná dokonce o něco delší. Možná je to taky tím, že mi nešly, oproti předchůdcům, přeskakovat animace průchodu dveří a schody, což protáhne herní dobu tak o dvě hodiny, ale nevím, jestli nebyla chyba jen u mě.
Líbilo se mi časové zasazení do příběhu, kdy se začátek odehrává před druhým dílem a konec se odehrává po druhém díle. Dělá to z toho vlastně takový seriálově komplexnější zážitek, čemuž i napomáhá hra samotná, protože je to taky vlastně jen další díl seriálu.
Taky nesouhlasím s tím, že by puzzly byly jednodušší než ve dvojce. Tam skoro dosáhly obtížnostního dna, zde mi přišly mnohem podnětnější a konkrétně u analýzy vzorku vody nebo u parní komory jsem na deset minut příjemně vytuhl.
Co ale z dvojky zůstalo nejen zachováno, ale ještě to rozbujelo, je obsese s vracením stále stejného záporňáka stále a stále dokola. Ve trojce z toho vlastně udělali úplně celou zápletku. Jako jo, třikrát, čtyřikrát, dejme tomu, ale abych ho zabíjel asi 12 krát a na konci se z toho stala parodie na film Dětská hra, kdy jakákoliv část, co ještě zbyla, vás může nadále zabíjet...no jo, je to prostě béčko. A pak se lidi diví, že vznikají debilní filmy podle her, když tu ptákovitost v těch hrách nechtějí vidět :-)
Aby nevznikla mýlka, hra mě bavila v podstatě úplně stejně jako všechny ostatní hry tohoto typu, jenom méně, stejně jako by mě na konci nebavil Resident Evil jednička, kdyby měl padesát hodin herní doby. Nevím také, jestli je to specifická vlastnost tohoto žánru, ale nejsem ho moc schopen hrát déle než dvě hodiny v kuse, což ale nemusí být nutně na škodu. Nějak mě to hrozně vyčerpává. Asi je to tou nesvobodou statické kamery.
A nezbytná provokace na konec; nejlepší z klasických Resident Evilů tak pro mě zůstává Dino Crisis :-).
moje tretie resident evil a tym padom moj treti boj proti zombikom, zombipsom, zombihavedi, zombibossom a ovladaniu a kamere, ktore dufam nebudu zombi a nadobro umreli v 90.kach...ale hra ako zazitok moze byt, cital som, ze hra je tak na 6 hodin, po dohrati som mal nieco cez 10, ale pocitovo mam dojem, ze som v tom nechal aj 30, to bude asi tymi nepreskocitelnymi cutscenami a behanim hore dole po mape
co sa tyka starych hier, tak som noob a hral som to na easy, ale to som nevedel, ze dostanem do vienka rovno cerly arzenal, ktory mi teda trochu kazil zazitok z tej hry, skor som nechcel narazit na problem, ze enemaci budu mat zbytocne vela zivotov alebo one hit utoky, teda skratene hre chyba nejaka zlata stredna cesta v podobe normal modu
nemesis ako boss fungoval vyborne a podla mna bolo uplne jedno, ci to clovek hra na easy alebo hard, to jeho aggro, kedy sa po vas rozbehne vas vystresuje tak ci tak, lebo je fuk, ze ma jill 150 nabojov, ked ich stale striela rovnako pomaly
hral som povodnu ps1 verziu na ps3 a neviem, ci som uz ja len stary, ale mal som v cutscenach problem rozumiet dialogom, bud boli rozhovory potichu alebo hudba moc nahlas, takze som sa musel spokojit len so synopsiou, ze sa jill snazi opustit mesto, zatial co po nej ide nemesis....takze vobec netusim aku agendu tam mal nikolai, kto bol mikhail alebo o com sa cely cas bavili jill s carlosom
suma sumarum, za mna spokojnost, dufam ze toto ovladanie uz inde neuvidim aj ked neviem co ma caka vo veronice, v nule alebo revelations, ale tesim sa na aj na ne, tak na stvorku a neskor aj remake
co sa tyka starych hier, tak som noob a hral som to na easy, ale to som nevedel, ze dostanem do vienka rovno cerly arzenal, ktory mi teda trochu kazil zazitok z tej hry, skor som nechcel narazit na problem, ze enemaci budu mat zbytocne vela zivotov alebo one hit utoky, teda skratene hre chyba nejaka zlata stredna cesta v podobe normal modu
nemesis ako boss fungoval vyborne a podla mna bolo uplne jedno, ci to clovek hra na easy alebo hard, to jeho aggro, kedy sa po vas rozbehne vas vystresuje tak ci tak, lebo je fuk, ze ma jill 150 nabojov, ked ich stale striela rovnako pomaly
hral som povodnu ps1 verziu na ps3 a neviem, ci som uz ja len stary, ale mal som v cutscenach problem rozumiet dialogom, bud boli rozhovory potichu alebo hudba moc nahlas, takze som sa musel spokojit len so synopsiou, ze sa jill snazi opustit mesto, zatial co po nej ide nemesis....takze vobec netusim aku agendu tam mal nikolai, kto bol mikhail alebo o com sa cely cas bavili jill s carlosom
suma sumarum, za mna spokojnost, dufam ze toto ovladanie uz inde neuvidim aj ked neviem co ma caka vo veronice, v nule alebo revelations, ale tesim sa na aj na ne, tak na stvorku a neskor aj remake
Pro: atmosfera, hadanky, nemesis
Proti: chybajuca stredna difficulty, ozvucenie, ovladanie+kamera
Pro: Příběh, zvuky, zvraty, hádanky, hudba
Proti: nic