Recall: Empty Wishes

Hned na úvod musím říct, že tuto recenzi nebudu příliš rozvádět – stejně jako hra samotná se i já budu držet stručnosti. Recall: Empty Wishes je přibližně tříhodinový příběhový zážitek, který podle mě nejlépe funguje při jednom souvislém posezení, přesně tak, jak jsem ho odehrál já. Na hru jsem se těšil už od jejího oznámení – mysteriózní dramata s hororovými prvky mám v oblibě a školní prostředí je pro mě jasnou povinností. Přestože jsem nakonec dostal něco trochu jiného, než jsem původně očekával, rozhodně to nebylo zklamání. Naopak, hra mě vtáhla natolik, že mi ke konci i ukápla slza.

V centru dění stojí mladá studentka Yonny, která se vydává na podivnou cestu balancující mezi realitou a snem, aby odhalila důvod náhlého zmizení svého mladšího bratra. Pomáhá jí nejen její kamarádka, ale také zvláštní zařízení připomínající dětské sluchátko, díky němuž se dokáže přenést do nitra různých postav. Skrze jejich vzpomínky a útržky informací se tak postupně skládá mozaika událostí, které vedly k bratrovu zmizení. 

Příběh je hlavním pilířem celé hry, a proto se nebudu pouštět do detailů, abych vás nepřipravil o překvapení. Musím ale pochválit způsob vyprávění – hra nemá hluchá místa, zajímavě kombinuje perspektivy i pohledy jednotlivých postav a nelineární struktura vás neustále drží v napětí. Postavy jsou dobře napsané a prostředí věrně zachycuje taiwanskou atmosféru začátku 21. století. Je sice pravda, že některé dějové linky by si zasloužily větší rozpracování či důstojnější zakončení, ale i tak mě příběh bavil po celou dobu. Jedinou kaňkou je pár překladových chyb, které ale nijak výrazně neruší. 

Hratelnost je příběhu zcela podřízena a nesnaží se vás nijak zdržovat. Hádanky jsou jednoduché a spíše doplňují atmosféru, než aby představovaly výzvu. Hra střídá klidné adventurní pasáže, kdy si povídáte s postavami, s těmi, kde prozkoumáváte rozmanitější lokace a řešíte drobné rébusy. Pokud očekáváte náročný hororový titul, můžete být zklamáni – tady jde primárně o narativní zážitek, ne o survival hru plnou výzev. 

Přesto se zde hororové prvky objevují. Hra skvěle kombinuje lidská dramata s jemně hororovou atmosférou, přičemž jumpscary nečekejte – napětí je budováno skrze prostředí a výborně zvládnutou atmosféru. Vizuální styl kombinuje pixel art s nádhernými ilustracemi, což funguje skvěle. Hudba a zvukové efekty pak celý dojem ještě umocňují. Například závěrečná skladba je nádherná a i po dohrání si ji stále pouštím. 

Jedinými většími výtkami tak mohou být absence dabingu a kratší herní doba, i když osobně jsem ji ocenil – hra přesně ví, kdy skončit, a nepůsobí uměle natahovaně, A to se v dnešní době her, které často uměle natahují čas, počítá. 

Pokud hledáte kompaktní emoční příběh, ideální třeba na večerní seanci, a pokud vás hry jako Under the Moon oslovily, rozhodně bych do toho šel. Cena kolem 14 eur se může někomu zdát vyšší, ale já ji považuji za adekvátní, a pokud váháte, počkejte na slevu. Jsem rád, že takovéto menší, ale intenzivní hry stále vznikají, a tahle mě rozhodně potěšila. Nejedná se o nic revolučního, ale jako silný příběhový zážitek funguje skvěle.