Planeta Reah je pustá, prázdná a vlastně tu není žádný zřejmý důvod, proč by se na ní měla stavět vojenská základna. Jednomu bezejmennému novináři to vrtalo hlavou tak dlouho, až se na planetu sám vypravil. Překvapivě nebyl zastřelen na místě, zavřen do basy a ani vyhoštěn, naopak mu bylo prozrazeno, že na planetě bylo nalezeno teleportační zařízení, propojující svět Reah se sesterskou planetou. Výzkum je však obtížný, protože portálem se nedá přenést žádná moderní technika a veškerý výzkum se musí provádět osobně, přímo na místě. Novinář se dobrovolně přihlásí, že průzkum provede, dokonce se rozběhne k portálu přes varování, že spojení začíná slábnout a on se nebude moci dostat zpět... Po průchodu se nachází v poušti, před branami mimozemského města...
Reah je explorativní adventurou inspirovanou sérií Myst. Hráč má možnost otáčet se kolem vlastní osy a omezené i nahoru a dolů, tyto pohyby oproti běžnému ovládání tohoto typu her vyžadují stisknutí levého i pravého tlačítka myší zároveň. Podobně jako v Mystu jsou NPC tvořena nakličováním živých herců do renderovaného prostředí. Oproti Mystu a jiným hrám tohoto typu však protagonista není němý, ale své objevy a myšlenkové pochody patřičně komentuje. Nechybí řešení hádanek, ani práce s inventářem. Hra vyšla ve dvou verzích - buď na šesti CD nebo jednom DVD, přičemž DVD verze se pyšní o něco lepší grafikou.
Fingon
Uz jsem mel to stesti, ci smulu, hrat mnoho her inspirovanych Mystem, ale jeste v zadne z nich jsem nevidel az tolik inspirace a az tolik jejiho pokrouceni. Reah se inspiruje i Rivenem a nektere veci dela dokonce lip, jen aby vsechna ma prani ohledne vylepsovani zminenych dvou titulu nakonec neskutecnym zpusobem zmrsil. Tresnickou na dortu je pak technicke zpracovani a cela radka bugu, ktere me postihovaly po celou dobu hrani az do horkeho, nihilisticky ladeneho a naprosto neuspokojiveho konce.
Jak uz jsem se zminil v popisku, Reah vysla na sesti CD, pripadne jednom DVD. Odhledneme-li od kvality grafiky, ktera ani v pripade DVD neni zadna slava, a od pohodlnosti (neustale zonglovat s cedecky je otrava, ktere jsem rychle a rad odvykl), pro klidne nervy doporucuji hrat z iso souboru (oficialni digitalni distribuce se bohuzel nekona). Hra nacita prakticky kazdy pohyb zvlast, coz je v pripade casove omezenych puzzlu vede k neskutecnym nervum a mnoha opakovani. K tomu si pridejte neintuivni ovladani pohybu (pokud se chcete rozhlednout, ci jen otocit, musite drzet obe tlacitka mysi), necitlive, nebo az prilis citlive ovladani mechanickych casti puzzlu a vubec puzzlu samotny, ktere jsou cim dal tim vypecenejsi.
Jeste jsem nehral hru, ktera by me kazdou novou hadankou stvala vic a vic - otevirani ventilku jen po sluchu? Rozezvonit gongy v katedrale tak, abyste mohli rozbit sklenene v momente, kdy jeste vsechny gongy vibruji zaroven (pobihat mezi nimi, kdy se ke kazdy pohyb zvlast dohledava na cd, nedoporucuji nikomu)? Co takhle hanojske veze, ty proste nemuzou chybet!
Ze i pri anglicke instalaci budete mit menu v polstine, to by se jeste dalo prezit. Ze se vam nezobrazi slibene titulky, no, dobre. Ale ze cas od casu vypadne dabing, i kdyz zvuky i hudba jedou beze zmeny dale, to uz je docela hardcore.
A pritom to mohlo byt tak fajn!
Sice porad nevidite hlavniho protagonistu (jako treba v cutscenach Aury), ale aspon ho cas od casu slysite promluvit. NPC se tu taky nejaka najdou. Ale co to pomuze, kdyz puzzly stoji za prd a pribeh neni o moc lepsi? A kdyz uz se konecne s velkym sebezaprenim dostanu az k cili, aby se mi outro prerusilo po par vterinach a hra sla do hlavniho menu? No co to sakra je?
Docela mam strach, poustet se do Schizmu...
Jak uz jsem se zminil v popisku, Reah vysla na sesti CD, pripadne jednom DVD. Odhledneme-li od kvality grafiky, ktera ani v pripade DVD neni zadna slava, a od pohodlnosti (neustale zonglovat s cedecky je otrava, ktere jsem rychle a rad odvykl), pro klidne nervy doporucuji hrat z iso souboru (oficialni digitalni distribuce se bohuzel nekona). Hra nacita prakticky kazdy pohyb zvlast, coz je v pripade casove omezenych puzzlu vede k neskutecnym nervum a mnoha opakovani. K tomu si pridejte neintuivni ovladani pohybu (pokud se chcete rozhlednout, ci jen otocit, musite drzet obe tlacitka mysi), necitlive, nebo az prilis citlive ovladani mechanickych casti puzzlu a vubec puzzlu samotny, ktere jsou cim dal tim vypecenejsi.
Jeste jsem nehral hru, ktera by me kazdou novou hadankou stvala vic a vic - otevirani ventilku jen po sluchu? Rozezvonit gongy v katedrale tak, abyste mohli rozbit sklenene v momente, kdy jeste vsechny gongy vibruji zaroven (pobihat mezi nimi, kdy se ke kazdy pohyb zvlast dohledava na cd, nedoporucuji nikomu)? Co takhle hanojske veze, ty proste nemuzou chybet!
Ze i pri anglicke instalaci budete mit menu v polstine, to by se jeste dalo prezit. Ze se vam nezobrazi slibene titulky, no, dobre. Ale ze cas od casu vypadne dabing, i kdyz zvuky i hudba jedou beze zmeny dale, to uz je docela hardcore.
A pritom to mohlo byt tak fajn!
Sice porad nevidite hlavniho protagonistu (jako treba v cutscenach Aury), ale aspon ho cas od casu slysite promluvit. NPC se tu taky nejaka najdou. Ale co to pomuze, kdyz puzzly stoji za prd a pribeh neni o moc lepsi? A kdyz uz se konecne s velkym sebezaprenim dostanu az k cili, aby se mi outro prerusilo po par vterinach a hra sla do hlavniho menu? No co to sakra je?
Docela mam strach, poustet se do Schizmu...
