V textové fantasy adventuře Pytho's Mask hrajete za členku Fénixova řádu, která získala od tajemného cizince pozvánku na královskou oslavu Noci Komety. Ta se objevuje jednou za sto let a traduje se, že se během jejího zjevení rozpadá řád vesmíru. Je proto důležité zjistit příčinu královy nemoci, neboť se může jednat o dílo zrádců, kteří chtějí využít příležitosti, aby se chopili vlády nad královstvím. Během rozhovorů s účastníky oslavy musíte nejen odhalit spiklence, ale i skutečnou identitu vašeho maskovaného spojence, který je zjevně i vaším ctitelem.
Hra je k dispozici zdarma, byla vyvinuta v systému Inform 6 a k jejímu spuštění je třeba patřičný interpret (např. Gargoyle).
Artran
Byly-li Metamorphoses v zásadě bezpříběhové, v případě Pytho's Mask hraje příběh naopak dominantní roli. Ve hře je sice pár snadných hádanek, ale těžiště spočívá v interakci s účastníky slavnosti, na které se hlavní hrdinka ocitla díky pozvání tajemného cizince. Systém vedení rozhovorů předznamenává autorčinu pozdější hru City of Secrets, takže jednak volíte z několika možností nebo přes parser nadhodíte jiné téma k hovoru. Tím jsou obvykle ostatní účastníci slavnosti, o kterých se potřebujete dozvědět více, protože se mezi nimi skrývá i potenciální královrah (odtud i název hry). Jste totiž nejenom žena na rendezvous, ale i členka tzv. Fénixova řádu, který dbá o královu bezpečnost. A ve fantaskně laděném světě, ve kterém nechybí ani několik stovek let starý androgyn, jde legenda, že kometa, která se každých sto let objevuje, může zapříčinit i králův pád.
O hře jsem si myslel, že je to vyslovená jednohubka, ale nakonec nebyla zase až tak krátká, a to hlavně díky obsáhlejším konverzacím (místností je celkově 16, npc k rozhovorům cca 11). Přesto by s ohledem na to, že je příběhová, měla být delší, aby po dohrání více rezonovala (a to navzdory, jak je ostatně u Emily Short zvykem, vynikají literární kvalitě textu). Závěrečná slavnost by měla být například až vyvrcholením několika předcházejících kapitol. To je ale obecně problém nezávislé textovkářské scény a objemu času, který mohou autoři neplacenému vývoji svých her obětovat. Přesto si myslím, že co do objemu textu odpovídá např. stařičkému a také detektivnímu The Witness od Infocomu.
O hře jsem si myslel, že je to vyslovená jednohubka, ale nakonec nebyla zase až tak krátká, a to hlavně díky obsáhlejším konverzacím (místností je celkově 16, npc k rozhovorům cca 11). Přesto by s ohledem na to, že je příběhová, měla být delší, aby po dohrání více rezonovala (a to navzdory, jak je ostatně u Emily Short zvykem, vynikají literární kvalitě textu). Závěrečná slavnost by měla být například až vyvrcholením několika předcházejících kapitol. To je ale obecně problém nezávislé textovkářské scény a objemu času, který mohou autoři neplacenému vývoji svých her obětovat. Přesto si myslím, že co do objemu textu odpovídá např. stařičkému a také detektivnímu The Witness od Infocomu.
