PlanetSide

Asi nejlepší hra, kterou jsem kdy hrál, rozhodně nejlepší z žánru FPS. Tato MMOFPS (placená měsíčními poplatky) je schopná pojmout 400 hráčů na jediném bojišti (při stresstestu jsem zaznamenal i 1000 hráčů). Číslo je to zarážející a po sedmi! letech stále nepřekonané.

Ve světe Planetside probíhá 24/7 neutuchající válka mezi třemi stranami států-megakorporací (tradiční Terran republic, siloví New Conglomerate a technologičtí Vanu Sovereignty) o systém planet. Evropani pozdě v noci doválčí, ale štafetu přebírají Američané, pak zase Čínani. Planety obsahují síť základen, přičemž základny jsou stejně jako planety pospojovány sítí linek, důležitých pro postup při získávání území.

Za zabíjení, obsazování základen, vydržení naživu a účast v prudkých bojích dostáváte Battle Experience (BE) - obdoba zkušeností, a po nahromadění určitého množství BE odbržíte Battle Rank (BR) - obdobu levelu. Za postup po BR získáváte Certification Points (CEP), za něž můžete nakupovat certifikáty na bojové dovednosti.

Za zcela zásadní věc považuji, že při postupu v BR neroste počet životů. Je to princip, který bych si velmi přál, kdyby byl uplatněn ve více hrách. To co roste je univerzalita vojáka - jeho připravenost pro různé bojové situace. Naprostý začátečník tedy má reálnou šanci pokořit veterána. Jeden výstřel zpravidla vojáka nezabije, nejedná-li se o bombardování, dělostřelecký granát či útok z orbitální dráhy.

Variabilita rolí, jaké lze v probíhající válce převzít, je enormní. Sniper, pilot bombardéru, řidič obrněného transportéru, medik, stíhač, operátor exoskeletonu, ženista, pilot mecha, výsadkář, rakeťák, pilot lovec tanků, neviditelný infiltrátor, elektronický boj, střelec palpostu vozidla či základny, zásobování, řidič bojové buginy, protiletecká palba, dělostřelec, pilot obojživelného transportéru, řidič mobilního spawnu a další a samozřejmě jejich kombinace. Vše je ještě dále roznásobeno implantáty, které maji vojáci instalovány.

Každá z rolí ale získá nový rozměr při kooperaci v týmu zejména při vyžití hlasové komunikace a za kompetentního velení. Jednotlivci se mohou sdružovat v jednotky o deseti lidech a jednotky zase v čety o třech jednotkách. Za úspěšné velení jednotkám lze získat Command Points (CEP), postupovat v Command Rank (CR) a získat další schopnosti vyhrazené pro velitele. Třeba přístup do globálních chatových kanálů nebo kreslení do sdílené mapy jednotky. Platí že dobře organizovaná jednotka je schopna dlouhou dobu čelit dvojnásobné a krátkou i několikanásobné přesile.

Základen je více typů. Každý typ má jinak rozmístěny chodby a místnosti, strategické body jako spawn, ovládací konzoli základny (kritické místo), terminál pro vybavení, terminál pro vozidla a letectvo, generátor (který je třeba doplňovat energií a bez něhož nic v základně nefunguje - další kritické místo). Většinu těchto zařízení je možné zničit a opravit a zásadně tak ovlivnit možnosti, kudy se bude boj ubírat dál. Každá role je v určitý moment potřebná, vuči něčemu ultimátní, každý jeden způsob vedení války má slabinu. Sedmiletý balance je na hře poznat.

Pokud by někdo dnes hledal podobnou hru, mohu ho odkázat jen na též stařičkou WWII Online - Battleground Europe. Tady už ale zabíháme víc do žánru simulace.

Tento klenot jsem objevil někdy v roce 2007 zcela náhodou a s ním naštěstí i sehranou jednotku ostřílených válečníků z myth.sk a jejich (všeho)schopného velitele. Hru si lze zahrát i dnes (trial 14 dní), kdy existuje již jen jeden server. Když se nepřidáte k někomu, kdo by vás učil a spolupracoval s vámi, hru ke své škodě příliš brzy odložíte. Prostě se na tu hrstku fanatiků, kteří z dobytí systému udělali své životní poslání nechytnete - learning curve je tu opravdu extrémně dlouhá.

Na závěr této zasloužile dlouhé recenze bych přidal několik vzpomínek.

- Operátor exoskeletonu s jetpackem chvátá, aby podpořil svou jednotku v útoku na předsunutou baštu obranného systému základny. Ví, že jde pozdě, ale aspoň zemře se svými. Jetpack ho vynese na vrchol věžě, proběhne stále neopatrně otevřenými dveřmi, po tom co obránci zkontrolovali, že vzduch je již čistý a překvapí nenáviděné nepřátele s čumáky ponořenými v baťozích svých mrtvých přátel. Epicky prostřílí pomstu do osmi protivníků, ale bašta zůstává v rukou nepřítele. V exoskeletonu ji nelze hacknout zpět.

- Jednotka speciálních operací v dopravním letadle doprovázeném bombardérem se připravuje k výsadku. Každý zná svůj úkol. Předpokládaný vývoj situace jako již mnohokrát - průnik výpadovou brankou k centrální konzoli základny a její udržení až do obsazení základny. Tesně po dopadu k brance všichni ve vteřině zahynou. Ti novější nechápou, veteráni se však už nepokrytě chechtají nejzkušenějšímu pilotovi. Doprovodný bombardér to vysypal o kousek vedle.

- Jako střelec jsem se vozil v tanku. Obcas jsme něco trefili my, občas
něco trefilo nás, a tak se stalo, že jsme jako již několikrát odjeli z
fronty kousek do zázemí, vyskočili ven a jali se tank opravovat. V tu
chvíli na nás zaútočila stíhačka. Muj řidic zareagoval instinktivně a
skočil do věže tanku, čímž se asi zachránil, já bohužel zůstal venku.
Jsa štastným majitelem řidičáku na tank jsem se rozběhl k průlezu do
řidící koje, že obsadím řidičovo místo a hlavně se schovám před přívalem
kulek, ale ouha, bylo zamčeno. Stíhačka zatím prolétla a dělala otočku,
aby se mohla vrátit a dorazit jak toho pěšáka co zůstal venku tak
posléze náš tank. Píšu do chatu "unlock" a na vteřinu se mi tají dech, zda bývalý řidič chat čte a zda pochopí a vozidlo odemče... najednou před průlezem
zasvítí žluté kolečko odemčeného průvlaku. Skáču dovnitř a oba
spouštíme palbu na znovu dotírající mossie (stíhač). Borec se asi dost
divil :) Po úspěšné misi náš nyní již opravený těžký tank-vznášedlo
pokojně odléta na základnu doplnit střelivo. :)

- Člen jednotky v respawn místnosti na základně: "Tady je víc plasmy jak vzduchu!"

..přitom v hlavě zůstává mnoho a mnoho dalších..