Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 70
Oni byla hra, která mě kdysi nadchla ve Score (něco jako Tekken, ale ve stylu 3D mlátičky s nepřáteli), o pár let později jsem ji dohrál, ale moc si z ni nepamatoval. S odstupem času to není špatná hra, ale žádný zázrak také ne.

Příběhově mě to poměrně bavilo. Někde v budoucnosti bojuje TCTF alias policie proti zločineckému Syndikátu. Mladá agentka Konoko se po pár misích dostává na stopu šéfa Syndikátu Mura a jeho téměr bondovskému plánu, ale nic není tak jak to vypadá. V průběhu příběhu budete odhalovat svůj původ a rodinnou historii, dovíte se něco o světě kolem (pokud budete číst logy) a zjistíte, že ani organizace pro kterou pracujete není úplně čistá. Je tu pár zvratů, celkem slušná morální volba v předposlední misi já toho hajzla odprásknul. Není to úplně Deus Ex, ale příběhově mě to celkem bavilo.

Graficky to bohužel není žádná hitparáda. Strohé, dost kostkovité prostředí, většinou nudné a neinspirativní lokace, občas prolínání textur a mírně hranaté postavy. Když si to člověk srovná dejme tomu s Max Paynem, tedy také third person akcí ze stejného roku, je to nebe a dudy. Naopak se mi líbila elektronická hudba (místy tak trošku ala Prodigy), ladění do anime v dialozích a portrétech a absence jakýchkoliv pádů či bugů.

A hratelnost? Oni jsou third person akce se spoustou zbraní. Dostáváte pistole, SMG, granáty, naváděné miniraketky, plazmovku či parádní rail gun. Všechny tyhle zbraně mají jeden háček - až na rail gun jsou slabé, nábojů je málo, nepřátelé nemají problém uhnout nebo zbraň vykopnout. Takže přichází na řadu holé ruce a tady musím smeknout.

Konoko umí několik komb, podkopy, skluzy, útoky ze vzduchu pěstí i kopem, zvládá ozbrojovací pohyby, různé speciály, dorážky na zemi a několik druhů přehozů. Vypadá to parádně, krásně se na to kouká a každý kdo má rád karate filmy si přijde na své. Háček je v tom to ovládnout. Komba vyžadují dvě tlačítka myši, směrové šipky, občas přikrčení a na některé v zápalu boje můžete zapomenout. Zpět-vpřed+kop, skrčit, pustit, kop to jsou pohyby, které navíc často nevyjdou a člověk nemůže riskovat. Kopací komba jsou navíc pomalejší, nepřítel může uhnout, či dokonce chytit nohu. Takže jsem využíval převážně několik rychlých komb pěsti či pěsti zakončené otočkou, přehozy, kop z běhu a když jsem byl obklíčený 2-3 nepřáteli, tak se modlil :)

Proto se vyplatí šetřit si lepší zbraně, nevyplácat je na neozbrojené/jednotlivé soupeře, snažit se na sebe natáhnout max 1-2 soupeře a bojovat někde, kde jste krytí a neobklíčí Vás. Misí je totiž 14, jsou opravdu monumentální a zatímco postup je většinou přímočarý (hledat spínače a otevírat dveře), nepřátel je požehnaně a když se necháte obklíčit, překvapit či dostat do pasti, jste v háji.

Ve hře totiž nejde ukládat. Je tu několik checkpointů, ale občas jsou tak daleko od sebe, že si pak zopakujete 20-30 minut hraní a to nasere. Frustrace a zuření se nedostavilo, ale otrávenost a nasrání ano. Je to naprosto zbytečné natahování herní doby a důvod, proč jen 70%. Jinak je Oni celkem slušná hra.
+18
  • PC 85
Byl jednou jeden chlapec. Jmenoval se Honzík.
A jako malý stále hrál demo jedné hry kde se kopalo, mlátilo a střílelo. Byla to sranda, ikdyž Honzík nikdy na hry kde se lidé kopou moc nebyl.
Avšak absence červené barvy Honzíkovi umožnila toto demo hrát, jelikož jeho mamince nevadilo, že do sebe lidi střílejí a kopou, protože to je jenom jako, protože tam nebyla červená krev.

Jednoho chmurného a mrazivého předvánočního dne na konci srpna, jsme se rozhodli, že pojedeme do Prahy do VELKÉHO Tesca. Jů to jsme měly radost. Po tříhodinovém prozkoumávání obchodu se přeci jen maminka rozhodla že nechce barevné svíčky do ložnice ale že si raději koupí novou pračku. Honzík se svým tehdy ještě lidským a milovaným bratrem mezitím prozkoumávali elektro. A samo sebou je upoutali krabičky s CD, na kterých byli násilné, nemorální a zlé hry.
Honzík koukal na předražené produkty, tehdy ještě ne tak chamtivých vydavatelů a poznal, že si se svým kapesným 50 kč za měsíc jsi nemůže nic dovolit.
Najednou ho ale upoutal obal, na němž byla nakreslená postava s fialovými vlasy. A Honzík ji znal, znal tu hru! Byla to hra Oni! Ačkoliv Honzík byl již her dostatečně znalý, byl s penězi na štíru a tak ač věděl co je dobré, nemohl své znalosti zužitkovat.
Honzík přemýšlel a rozhodl se že půjde za osobou s dlouhými vlasy, které z úst 18h denně vycházel bílý oblak kouře.

Honzík se tedy začal prosit.
"Tati prosím prosím prosím....koupil by jsi mi tohle, stojí to jen 2 stovky!
"Coo?" Odvětil otec Honzíkovi po té co se pár desítek vteřin dávil v tuberáckém záchvatu kašle. "No tuhle hru, sháněl jsem ji takovou dobu, prosííííím otče bud tak hodný a kup mi ji prosííím" Zoufalé prosby ovšem Honzíkovi nepomohly a pouhým horizontálním zavrtěním hlavy otec potvrdil, že o koupi násilné, zlé a brutální hry nemá zájem. Už se otec se svým lahodným, továrním dechem blížil po zakoupení alba "Kabát v Dole v Dole" ke kase. Ale malý Honzík se nevzdal. Popadl hru a se slovy "podívej jaká tam je pěkná holka" Otec se podíval na krabici a pak na Maminku a s úsměvem řekl "vrat to tam kde to bylo mladej" V tu se do konverzace vložila slečna prodavačka "mě se tedy líbí a určitě bych to synovi koupila" Usmála se na mě a započítala Kabáty do ceny.
Honzík byl smuten, že se mu mise nezdařila a vrátil krabici se hrou na své místo. Se slovy "neshledanou" se na Honzíka prodavačka podívala a odvětila mu " Nebud smutný, tata ti tu hru koupí jindy."
Honzík šel s bratrem napřed a ještě chvilku čekali v autě.

Po cestě se Honzík a jeho rodina zastavili u babičky, u níž bydlel strýc. Její syn a bratr otce. A ten strýc, bratr otce Honzíka a syn Babičky Honzíka měl PC.
Honzík chtěl zklamání utopit ve hraní NHL 2000 tak slušně požádal zda si může zapnout onen přístroj.

Po asi 15 min hraní Honzíka jeho otec zavolal do kuchyně a podal mu krabici se hrou o kterou tak poníženě žádal. "You Son of a....." jsi v duchu Honzík řekl a dvakrát bez projevu emocí poděkoval. Doma Honzík zapnul okamžitě PC a ještě před tím než z krabice smyl kuřácký odér krabici políbil.

To je duchaplný příběh, který se stal a postavy v něm jsou reálné a jistá podobnost s vámi nemusí být vůbec náhodná.
 
Příběh hry: Je vypsán v popisku nad komentářem takže vám jen řeknu, že příběh má pár zvratů, dokáže být místy zajímavý. Je krátký a ve hře podle mě hraje druhé housle.

Souboje a přestřelky: Ty jsou Alfou a Omegou tohoto titulu. Na začátku hry vám dobře zpracovaný tutoriál oznámí vše podstatné, základy vám přejdou do krve okamžitě a zbytek se velmi rychle naučíte postupem hrou. Je zde několik typů úderů: Od základních úderů pěstí, háků, úderů loktem, úder na solar a nízké údery. Totéž platí samozřejmě platí pro kopy. Jsou zde i pokročilejší techniky jako např. podkopnutí ve skluzu nebo kopem z otočky, různé útočné hody a vrhy s protivníkovým tělem a obranné vrhy či odzbrojování ve stylu Aikidó - dále kopy z přemetů a salt, různé speciální kopy a údery atd. A to vše je tak jednoduché na pochopení a provedení. Na klávesnici jsem neměl absolutně problém.

Střelba tu velice překvapivě není ani zdaleka tak častá jako souboje na blízko. Přesto se k několika kouskům dostanete. Klasická pistole, pulzní puška, samopal, naváděné mini rakety, paralyzér atd. Každá zbraň má svá pro i proti a hodí se do jiné situace.

Souboje jako takové jsou neskutečně návykovou a zábavnou záležitostí. Vymlátit potenci s každého padoucha byla "pure pleasure" A ani debilní ukládací systém mi nevadil. Nevadilo mi že po 1h postupu jsem se ocitl na začátku mapy, PROTOŽE MĚ TO TAK BAVILO. A pořád baví, opravdu, Oni má jedny z nejlepších soubojů, které se kdy v jakékoliv mlátičce objevily. Navíc nepřátel je tu dosti druhů a na každého z nic platí jiná taktika. Jsou tu základní vojáci a jejich vylepšené verze, těžkooděnci, nindžové, technici a speciální jednotky, které mají od každého něco a opět ovšem s několika vylepšenými verzemi.

Obtížnost: Hra není jednoduchá a at už za to může save systém nebo v některých případech obrovská přesila či silný boss. Nikdy mě hra vyloženě neiritovala. Old skůl mlátička jak má být, neumíš tu hru hrát, budeš trpět. Já netrpěl, já se bavil.

Technické zpracování a design: Toto je největší a možná i jediná bolístka hry. Engine je neskutečně zastaralý a levely prázdné a nudné. Většinou jen krabicové budovy s několika patry, při nejlepším nějaký velký komplex ale celkově hra vypadá jako z roku 1996. Modely postav jsou solidní ale textury a již zmíněný level design.... celkově to není pastva pro tu bílou želatinu co máme zaseklou v hlavě. Jako mladý capart jsem tento nedostatek přehlížel ale nyní, kdy mé IQ a sociální vzdanost stoupla o více jak 5% se nad tím musím pozastavit.

Hra je to ale výborná, zábavná ale rozhodně se s vámi nemaže, což může dost lidí odradit. Má své nedostatky ale pokud je budete ochotni přehlédnout budete se bavit. Já se tak dlouho u žádné jiné bojovky a hry jako takové nebavil. Abnormálně mě mrzí že pokračování už nebude.

Pro: Zábavný soubojový systém, jenž je jednoduchý na pochopení, jednoduché ovládání, obtížnost.

Proti: Extrémně zastaralý level design a grafika, save systém, obtížnost.

+19 +21 −2