Komentáře

Near Death zasazuje hráče do nehostinného arktického prostředí, kde jediným úkolem je přežít. Coby přeživší letecké katastrofy nacházíte opuštěnou výzkumnou stanici a jedinými společníky vám jsou silný vítr, nekonečný sníh a tuhá zima. Taková zima, kdy poměrně krátký čas stačí na to, abyste tomuto extrémnímu prostředí podlehli. K tomu všemu je noc, vy jste bez jakýchkoli zdrojů či výstroje a jediné na co se můžete spolehnout jsou vaše vlastní schopnosti, manuální zručnost a odolnost vůči extrémnímu prostředí.

Tato hra alespoň v mém případě zabodovala svou jednoduchostí a originalitou. Originalitou v tom smyslu, že jediným cílem je skutečně přežít v extrémně nehostinných podmínkách. Každá nalezená drobnost (páska, dráty, lano, baterka...) a hráčovo zvolený způsob užívání různých předmětů mají vliv na váš postup hrou stejně tak jako vaše orientace v okolním prostředí. Díky možné kombinaci různých předmětů si tak můžete o něco málo vylepšit vybavení nebo nalezené věci použít k jinému účelu (např. abyste alespoň trochu zamezili úniku vaší tělesné teploty).

Hra je co se obtížnosti týče poměrně dobře vybalancovaná a střední obtížnost tak nabízí zlatou střední cestu mezi tím, aby hra nebyla jednoduchá, ale zároveň aby nebyla ani otravně obtížná. Přestože tu existuje poměrně lineární postup pro úspěšné dokončení hry, přesto je vlastně na hráčovi, kam se na mapě vydá a jakou cestu zvolí. Na první pohled se může zdát, že pohyb v oblasti výzkumné stanice bude nezáživný a nudný, na druhou stranu si tvůrci šikovně pohráli s logikou postupu stejně tak jako s okolním prostředím a tak se mi nestalo, že by hra v nějaké chvíli nudila. Občas nastane nějaké to hráčovo bloudění a ztráta orientace, nicméně to spíše patří k atmosféře a nikterak nenarušuje zážitek z hraní.

Near Death je počinem, který ukazuje, že walking simulátor nemusí být nutně nezáživné chození krajinou s nezajímavou interakcí nebo hororové klišé. Nejsou tu žádná strašidla, žádné lekací situace ani skryté pasti, no i přesto podvědomě cítíte atmosféru přírodního živlu, který je zlověstný a který z vás pomalu vysává život (mimochodem pojetí stavu bezprostřední smrti velmi příjemně překvapilo).

Vizuální stránka hry není nijak oslnivá, zároveň ale nijak neurazí. Během hraní jsem se ani jednou nepřistihl, že bych se nudil. Naopak jsem měl hřejivý (nebo spíše mrazivý?) pocit, že u hry zažívám něco nového a neotřelého a ty tři herní noci se sluchátky na uších rozhodně stály za to. Orientace v opuštěné krajině, tma, vítr a vaše dýchání do okolního prostředí rozhodně příjemně překvapilo.