Krátká ručně kreslená 2D adventura, kde se hráč chopí zvědavého kocoura Mila, který se z jedné ze svých kočičích toulek snaží dostat domů. Hráč postupně prochází devět různých zahrad řadových domků, které obývají jak roztodivní lidé, tak rozmanitá zvířena. Ti Milovi v jeho putování občas brání, ale někdy také pomáhají.
Hra byla vytvořena jako prvotina malířem Johanem Scherftem a jedná se o jednoduchou point and click adventuru, připomínající např. hry od Amanita Design, kde hráč prostým klikáním na aktivní místa interaguje s prostředím a řeší jednoduché hádanky, které ho posouvají dál. Každá z devíti lokací je doplněna o charakteristický, atmosféru doplňující, hudební podkres. Lovci achievementů rovněž ocení hrstku různých secretů poschovávaných po jednotlivých úrovních. Herní doba se pohybuje okolo 90 minut.
Koncem roku 2023 nadělil tvůrce fanouškům pod stromek krátké pokračování s názvem Milo and the Christmas Gift, které je k dispozici zdarma.
Krátká ale milá adventura. V roli kocoura Mila se snažíte vrátit domů skrz zahrady rozličných sousedů. Úkol znepříjemňují jak straky (jak už název napovídá), ale taky nekočkomilní (i kočkomilní) lidští (i nelidští) sousedé. Ve hře je celkem devět kapitol, které se dohromady dají sfouknout do jedné hodiny.
Projít hrou není nijak náročné, až na jednu hádanku (štěkot) jsem byla schopná projít bez problému. Hlavní náplň je práce s prostředím, takže občas bylo nutné naklonit se blíže obrazovce a hledat mezi pixely. U některých částí hry se člověk musel trochu zamyslet, jak pokračovat dál, což cením.
Asi bych hru nevyzdvihávala do nebes, jako jednohubka je dostačující, ale člověk si z toho na zadek taky nesedne. Tón příběhu je taky trochu zvláštní, hlavně mini příběh té poslední rodinky (rodina "která dostala druhou šanci", otec lehký alkoholik, matka duchem v TV, dcera plna nadějí na lepší zítřky, syn pěstující trávu a řvoucí na psa, že ho zabije... no, co si z toho má člověk vzít, to nevím), který mi tak nějak vůbec nepasoval do zbylého kontextu hry, který byl jinak odlehčený až v momentech vtipný . Z mého pohledu, když už se snažím něco takového zakomponovat, tak to musí mít pointu, rozuzlení nebo něco víc. Takhle to jemně bilo do očí, protože to vypadalo, že snaha o hlubší myšlenku se nestřetla s kvalitním provedením.
Projít hrou není nijak náročné, až na jednu hádanku (štěkot) jsem byla schopná projít bez problému. Hlavní náplň je práce s prostředím, takže občas bylo nutné naklonit se blíže obrazovce a hledat mezi pixely. U některých částí hry se člověk musel trochu zamyslet, jak pokračovat dál, což cením.
Asi bych hru nevyzdvihávala do nebes, jako jednohubka je dostačující, ale člověk si z toho na zadek taky nesedne. Tón příběhu je taky trochu zvláštní, hlavně mini příběh té poslední rodinky (rodina "která dostala druhou šanci", otec lehký alkoholik, matka duchem v TV, dcera plna nadějí na lepší zítřky, syn pěstující trávu a řvoucí na psa, že ho zabije... no, co si z toho má člověk vzít, to nevím), který mi tak nějak vůbec nepasoval do zbylého kontextu hry, který byl jinak odlehčený až v momentech vtipný . Z mého pohledu, když už se snažím něco takového zakomponovat, tak to musí mít pointu, rozuzlení nebo něco víc. Takhle to jemně bilo do očí, protože to vypadalo, že snaha o hlubší myšlenku se nestřetla s kvalitním provedením.