Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

MechWarrior 4: Vengeance

24.11.2000
83
22 hodnocení Platformy
Žánr

Forma
placená hra
Rozsah
samostatná hra
Multiplayer
ano

Ve čtvrtém pokračování série MechWarrior se vžijete do role Iana Dresariho, jenž se chce pomstít za smrt všech svých příbuzných, kteří zahynuli při útoku na jeho rodnou planetu Kentares IV. Vaším úkolem je porazit okupující vojska a osvobodit planetu. Příběh je vyprávěn především prostřednictvím rozhovorů mezi jednotlivými postavami a animací na začátku a konci každé mise. Misí je celkem 30, probíhají na 15 mapách a lze je dokončit většinou několika postupy. Odehrávají se na arktických pláních, v rozsáhlých močálech, na pouštích, v horách a v rozlehlém městě.

Hra nabízí celkem 21 mechů, z nichž 7 je zcela nových, dále přibyly nové zbraně (dělo, raketomet) a je zde ve větší míře zastoupena i menší bojová technika (tanky, vznášedla, vrtulníky) a pěchota. Své mechy si můžete vylepšovat a kromě štítů si volíte, jaké zbraně si do boje ponesete, v jakých slotech je umístíte a jak je seskupíte. Důležitou výbavou jsou také další přídavná zařízení v podobě dokonalejších senzorů, zařízení pro rychlejší pohyb nebo třeba chladící boxy, které jsou obzvlášť potřebné, protože se mechové při běhu a střelbě zahřívají.

Můžete si také vytvořit vlastní mise v přiloženém editoru a zahrát si je po LAN, nebo na Microsoft Gaming Zone a to až v 16 hráčích. Multiplayer nabízí několik módů, z nichž v tom základním proti sobě bojují dva týmy o to, kdo způsobí druhému větší škody během určité doby.


Poslední diskuzní příspěvek

@Všivák (04.07.2023 14:53): vím o nich, ale nejdříve je na řadě Black Knight. Mercenaries asi nebude tak o příběhu, ale co jsem vyrozuměl, tak možná to hezky rozšíří ono universum. Ale vypadá to právě zajímavě tím, jak je tam ten ekonomickej model, že to bude jiný.
Ale paradoxně to vypadá na delší hru (40 misí), než původní Vengeance, to nebývá u datadisků zvykem. Ale je možný, že za každej klan bude třeba 5 misí jednoduchejch, že to půjde rychle, nevím.
U Vengeance těch 25 misí taky šlo hned, že jsem dal klidně tři za hodinu a pak se člověk trochu zasekne v tom městě.

Nejlépe hodnocené komentáře

  • PC 90
Další nášup mechů a opět je to skvělá hra. MechWarrior ve své kategorii nemá skoro žádnou konkurenci. To mu ale vůbec neubírá. Jediná nevýhoda téhle série je, že jsem se občas musel nutit do rozehrání. Ovládání vyžaduje použití většiny kláves na klávesnici. Tady tomu není jinak. Je potřeba se to nejdřív naučit. Projít si poctivě tutoriál a nic neošidit. Po tom se hra stane kurva zábavnou.

Co mě od minulých dílů sakra potěšilo je nové uživatelské rozhraní. Konečně je menu přehledné. Konečně jsem se v něm vyznal na první dobrou a vyzbrojování mechů není takový porod jako v minulých dílech. Co se týče vyzbrojování, autoři se snažili hru udělat varaibilnější. Už nesejde jen na tom kolik mech váží a na něj narvat třeba 6 PPC a milión Heat Sinků. Tady má každý mech různé dispozice k různým zbraním. Máte velkého mecha, ale nesedí vám moc balistické zbraně? Můžete si vzít jiného menšího mecha, který má větší dispozice třeba na energetické zbraně. A naopak. Dost bylo jedné zbraně, ze které pálíte celou hru. Čtvrtý díl vás poprvé nutí kombinovat zbraně.

V boji přestala fungovat taktika ustřelování končetin. K okamžitému vítězství se ustřelit noha nedá. Mech se tím akorát může ochromit. Mnohem výhodnější je mířit na srdce (reaktor) mecha. Z vybavení zmizel naváděcí počítač. Už se nejde zaměřit na jednu část nepřátelské mecha, ale hráč se musí zatraceně snažit, aby trefil. Jinak je to ale starý dobrý MechWarrior. Na začátku mi trochu připadalo, že hra už nebude tak těžkotonážní. Mechové nedupou a vypadali male. To se naštěstí změní zpřístupněním obrovských kolosů během hry. Setrvačnost pořád funguje a jejich palebná síla je snad ještě o něco víc kulervoucí.

Nevím, jestli je to od zkušeností z předchozích dílů. Tímhle jsem prošel jak nůž máslem. Hrál jsem na střední obtížnost a hra mi moc nekladla odpor. Až snad na pár posledních misí ve městě. I ty po pár pokusech povolili. Mnohem víc než kroužení okolo nepřítele se mi osvědčilo pracovat z dalekonosnými zbraněmi. Někde vzadu se skrčit, dopředu poslat parťáky jako štít a v klidu ostřelovat. Inteligence není kdovíjaká. Než vás pořádně zaměří, je většinou po ní. Oproti minulému dílu doznala umělá inteligence přece jenom vylepšení. Orientují se mnohem dřív. Stejně jim to ale nebylo k ničemu.

Hra se zaměřila víc na příběh. Ten je ale tak béčkový a klišoidní jako výkony herců v animacích. Také se nedivím, že tahle klasika tady má tak málo hodnocení. Celá série není moc přístupná příležitostním hráčům a joystick by se fakt hodil. Mě to ale nevadilo. Já si užíval hlavně těžkotonážních bojů, kterých jsem dostal pořádnou dávku.

Pro: těžkotonážní a destruktivní boje, konečně přehledné menu, varaibilnější vyzbrojování

Proti: zbytečně složité ovládní, mohlo to být delší, parťáci občas neposlouchají

+14
  • PC 75
Do MechWarriora 4 se mi moc nechtělo, protože trojka mě ale vůbec nechytla a opravdu to není žánr, který by mi byl nějak blízký. Odehrál jsem pár misí, ale celé to prostředí mi přišlo strašně nepřátelské, od menu až po samotnou hru. Vůbec mě hra nemotivovala k tomu se ji naučit.

Jenomže MechWarrior 4 je úplně jiná pohádka. A přitom stačilo pár relativně nepodstatných detailů.

Za prvé zlepšení grafiky. I když čtyřku od trojky dělí pouze rok, kouká se na ni docela dobře. Trojka už byla pro mě trošku za hranou, a to jinak většinou nemám se starými 3D akcemi problém.

Dále je tu ohromně zlepšené a zpřehledněné menu a obecně briefingová část. To se povedlo. Motivace pro prozkoumávání jednotlivých zbraní, pancířů a dalších možností se najednou u mě objevila. Něco, na co jsem ve trojce neměl ani pomyšlení.

Tou nejdůležitější věcí pro mě jsou ale hrané filmečky během briefingů odehrávající se v maličkém okénku vlevo nahoře. Během nich se odvypráví celý příběh a jo, kdyby to měl být sci-fi seriál, tak by na tom ještě museli zapracovat, ale takhle v rámci hry je to v podstatě paráda. Herecké výkony jsou ok, nejhorší je hlavní hrdina, nejlepší jsou záporňáci. Ti jsou sice naprosto archetypální a jsou chodícím klišé, ale jejich herečtí představitelé si ty role fakt užívali a zejména paní Evanda Castro, ta by se někde v Babylonu 5 nebo Star Treku neztratila. Příběh mě hodně motivoval v tom tuhle hru dojet až do konce a většina postav je zapamatovatelná a zajímavá. Super.

Samotný gameplay mě překvapivě bavil. Prošel jsem si tutorial, podařilo se mi zapamatovat asi tak 15-20 kláves pro ovládání mého mecha (a v průběhu hry asi dalších 15). Byl jsem srab, tak jsem si po nezdaru z trojky dal radši nejlehčí obtížnost. V options je umožněno v podstatě legální cheatování. Můžete si tam nastavit nesmrtelnost, neviditelnost, zrušení přehřívání atd. Nic z toho jsem si už nezapnul, to už by pak ani nebyla hra.

A k mému překvapení jsem dával skoro celou hru v pohodě. Pár misí jsem opakoval, ale většinou to byla moje hloupost. Hra mě motivovala ke střídání různých mechů, zbraní i taktiky. Nakonec jsem se ukotvil na hodně silných zbraních s malou kadencí, do kterých jsem dával všechno i na úkor rychlosti a chlazení. Víc mě bavila přesnost a účinnost než neustále střílení. Ale pak samozřejmě to přehřívání, to byl můj hlavní problém obvykle. Ale byla sranda vždycky uprostřed bojů schovat hlavu a vypnout se, připadal jsem si jako Žravá blátotlačka z Traalu. Ta si taky myslí, že když nikoho nevidí, tak ji nikdo nevidí. Nebo tak něco...

Mise jsou různorodé. Strohé vystřílení všeho je na programu jen asi dvakrát. Náplň misí přirozené reaguje na to, co se děje v příběhu a celkem jsem se do role vžil. Dokonce jsem zašel až tak daleko, že se mi podařilo celkem pochopit i systém udělování povelů.

To se ale dostávám k tomu, co už mě pak mrzelo. Povely jsem sice dával správně, ale mí podřízení často nedělali to, co mají. Ke konci jsem opět jako na začátku zvolil taktiku "srab" a vysílal jsem své kolegy napřed, aby protivníky trochu načali. Jenomže příkaz splnil třeba jen jeden nebo dva ze tří a ten třetí zůstal stát za mnou a ani se nehnul. A i když jsem pak dal příkaz jen jemu třeba dvacetkrát za sebou, tak se pořád nehnul. To pak mělo za následek, že ti, co splnili rozkaz, byli zabiti přesilou, která se pak vrhla na mě. Ten třetí začal něco dělat, až když jsem něco začal dělat i já. Jakoby hra nechtěla, abych dělal tuhle taktiku.

V první 25 misích tohle až tak moc nevadilo. Ale v těch posledních pěti, kde se obtížnost radikálně zvedne, tak už jo. A já byl v těch 25 misích skoro až nadšený, ale ten konec mě trochu zklamal. Jednak ta lokace města je hrozná. Nedá se v tom hýbat, je tam milion slepých uliček atd. a poprvé ve hře mě začalo strašně štvát, že musím ovládat pitomého mecha. A to je asi špatně. Jinak jsem si předtím specifičnost ovládání této hry spíše užíval. A o to víc se také v městské lokaci projevuje nedokonalost umělé inteligence vašich kolegů.

A pak je tam poslední level, který jsem nedal. Musel jsem si zapnout nesmrtelnost. Poslední level je zhruba 15x těžší než celý zbytek hry a může za to možná i bug, protože poté, co splníte všechny úkoly se tam ještě objeví závěrečný boss, a to už jste většinou dost poničení. Tenhle boss střílí přesné a zničující rány na 1 kilometr dálky, kdykoliv vás uvidí, a to i na tu nejlehčí obtížnost!

Vaše kamarádka na telefonu vám sice řekne, že se můžete jít opravit na nový navpoint delta, jenomže tam ta opravna nefunguje, resp. je tam už od začátku, ale ta se dá jen zničit, ne použít a pak tam nic nového není. Kdybych tenhle asibug neměl, tak to dohraju snad bez nesmrtelnosti, ale takhle jsem neměl šanci.

Ke konci vás taky čeká jedno zásadní rozhodnutí, které pak bude mít dopad na závěrečný briefing a outro. Za mě je mnohem lepším koncem ten, který jsem si zvolil, protože jsem strašný správňák samozřejmě. Zároveň i dává mnohem větší smysl. Konec B je trochu divný. Překvapivě je ale ten druhý konec, aspoň dle youtube, oblíbenější a hlavně je zjevně kanonický. (Samotná postava hráče jdopadne zdánlivě lépe). Tak i tak konec působí nejvíc béčkově a trochu odfláknutě. Ono když těm hercům je vidět jen hlava, tak hrají mnohem líp, než když je pak skutečná filmová scéna, kde musí i vyloženě hrát tělem. Tam se jejich topornost projeví víc. Navíc bych čekal spíš nějaké monumentálnější představení, než to, co nám bylo nabídnuto (zvlášť když intro je docela parádní).

Celkově je ale pro mě Mechwarrior 4 poměrně velké a příjemné překvapení a pravděpodobně jdu velmi záhy na datadisk a kdoví, třeba bych dneska zvládnul i toho Mechwarriora 3, ale do toho se asi nedokopu.

Pro: filmečky, charaktery, zlepšená grafika, zpřehlednění všeho, příběh, překvapivě zábavný gameplay :-)

Proti: závěrečné mise, poslední mise, neposlušnost podřízených, složité ovládání (ale asi to holt nejde jinak), rozpačitý závěr

+13
  • PC 95
Pro mě naprostá srdcovka s dosud nepřekonaným úvodním intrem napříč všemi herními žánry. Od malička jsem miloval roboty a mechy a moje nejoblíbenější hračky byli právě roboti. Tato hra mi dala vše po čem jsem jako malý tak moc toužit. Prostě se posadit do jedné z těch ohromných ocelových mašin a vrhnout se na patrolu:-)

Pro: ve své době grafika a modely strojů, souboje, upgrady a modifikace mechů, INTRO!

Proti: nudné briefingy a celkově příběh nestojí za moc

+6
  • PC 70
tak s tím komentářem víše se mužu uplně ztotožnit, akurát jsem si od školky hrál s figurkou vetřelce, ale jinak to vystihl uplně přesně! tahle hra, ačkoli mechy mužu taky, protože podle mě ve skutečnosti nikdy neožijí a je to skutečné fantasy téma, mně přijde uplně plochá. přijde mi hrozně otravý až frustrující několik minut smažit jinýho robota, než se rozletí na kusy, aby to pokračovalo nanovo. nicméně je to jen muj silně subjektivní názor, takže udělám výjimky a dám tomu příjemných 80, protože bych to taky hodnotit nemusel vubec, že jo?

Proti: nudné briefingy a celkově příběh nestojí za moc.

+2 +3 −1