Inside je takovým herním lékem na radost, optimismus nebo jen všeobecné pozitivní naladění. Má velmi stísňujcí, až ubíjející atmosféru, kde dítě, které ovládáte, pořád někam běží a pořád nemůže uniknout - ať už psům nebo zlým lidem. Vše je šedé, temné a beznadějné. Když se pak dostanete do antiutopického institutu, kde můžete ovládat bezprizorní lidská těla, začne to být už hodně podivné. Říkáte si, má to vůbec nějaké východisko, nějakou možnost vysvobození? Odpověď je vzhledem k celkovému tónu hry asi nasnadě, ale i tak mě chlapečkovo splynutí s neforemnou lidskou masou překvapilo. Jinak musím ocenit intuitovnost řešení všech "hádanek." Bylo to snadné a nenásilné - na rozdíl od hry samotné.
Komentáře
LIMBO je prý super, ale Inside by zrovna v akci na Switch, tak proč ho nezkusit?
První pár minut jsem nevěděl co si o hře mám myslet. Bude se vůbec něco dít, nebo je to jenom průchod tmavým světem? Pak mne to ale chytlo a nedokázal jsem se odtrhnout. Inside je zvláštní, mnohokrát mne překvapil, znechutil ale i pobavil. Je ale také dosti krátký, dohráno za dva večery. Hádanky jsou přímočaré, málokdy jsem nevěděl co dál.
První pár minut jsem nevěděl co si o hře mám myslet. Bude se vůbec něco dít, nebo je to jenom průchod tmavým světem? Pak mne to ale chytlo a nedokázal jsem se odtrhnout. Inside je zvláštní, mnohokrát mne překvapil, znechutil ale i pobavil. Je ale také dosti krátký, dohráno za dva večery. Hádanky jsou přímočaré, málokdy jsem nevěděl co dál.
Pro: grafika, hudba, hádanky
Proti: krátké, pomalé
LIMBO mě svého času příliš neoslovilo, tak bych asi neměl být překvapený, že se to nepovedlo ani INSIDE. Opět se jedná o pomezí mezi hrou a interaktivním zážitkem.
Herní složka se skládá hlavně z lehkých logických hádanek, kdy je potřeba někde stisknout tlačítko, jinde posunout bednu, případně akce správně načasovat. Na několika místech jsem se trošku zdržel, ale obecně to nic náročného není. Spíš mi to přišlo jako poněkud... nuda. U některých problémů bylo navíc hledání řešení zdlouhavé, protože každé selhání/smrt znamenala pomalý běh někam stranou, atp. A nepozdávalo se mi ani to, že hra nemá vnitřně konzistentní pravidla. Např. nejprve zjistíte, že můžete "zombie-lidi" ovládat pomocí svítící helmy, a jsou tam dlouhé pasáže s touto mechanikou, ale o něco později už je ovládáte i bez helmy, aniž by se mezitím něco změnilo a bylo k tomu nějaké vysvětlení.
Interaktivní zážitek je hlavně o vizuálu a vyprávění pomocí prostředí. Tam se mi líbilo, že se cítíte jako trpaslík uprostřed megalomanské stavby. Měl jsem z prostředí pocit sovětské architektury, obrovské stavby plné železa a betonu, příliš velké pro běžné lidi. A samozřejmě s tím souvisí i to, že velká část z toho je opuštěná, zatopená, zrezavělá, a jinak chátrající. Co už se mi tolik nelíbilo, je všudypřítomná šeď. Ono to samozřejmě k té sovětské architektuře patří - šeď, zmar a totalita, ale bohužel to tím dělá šedou i celou hru. Zejména pokud je navíc vše ještě zatopené v mlze a šeru. Prostředí je si po celou dobu hodně podobné, nic výrazně nevyčnívá. Navíc grafika hry tomu nepomáhá. Ne že by byla přímo nízkopolygonová, ale nemá příliš mnoho detailů, takže se mi na to vše v celkovém dojmu nedívalo příliš dobře. Trochu to zachraňují jen animace hlavní postavy, ty jsou vážně pěkné.
Když už je hra spíše zážitkem než hrou, tak bych čekal zajímavý příběh. Ale ten jsem hledal marně. Tady zřejmě šlo spíš o zprostředkování emocí, než nějakou pevnější dějovou linku. Jistě, je tu zlá totalitní společnost, která dělá ohavnosti, ale to je příliš málo, o to se nedá opřít a říct "domyslete si detaily". Pasáže ke konci hry jsou naopak naprosto bizarní, u kterých se možná pobavíte, ale celkový dojem z příběhu to asi nevylepší, možná naopak.
Celkově to tedy nebyl úplně marný zážitek, ale neoslovil mě ani příběhově ani herně. Není to nijak špatné, ale ani výrazně dobré. Body hra získává za zprostředkování atmosféry, kterou ale bohužel nedokázala dále rozvinout.
Celkové hodnocení: Dobrá
Herní složka se skládá hlavně z lehkých logických hádanek, kdy je potřeba někde stisknout tlačítko, jinde posunout bednu, případně akce správně načasovat. Na několika místech jsem se trošku zdržel, ale obecně to nic náročného není. Spíš mi to přišlo jako poněkud... nuda. U některých problémů bylo navíc hledání řešení zdlouhavé, protože každé selhání/smrt znamenala pomalý běh někam stranou, atp. A nepozdávalo se mi ani to, že hra nemá vnitřně konzistentní pravidla. Např. nejprve zjistíte, že můžete "zombie-lidi" ovládat pomocí svítící helmy, a jsou tam dlouhé pasáže s touto mechanikou, ale o něco později už je ovládáte i bez helmy, aniž by se mezitím něco změnilo a bylo k tomu nějaké vysvětlení.
Interaktivní zážitek je hlavně o vizuálu a vyprávění pomocí prostředí. Tam se mi líbilo, že se cítíte jako trpaslík uprostřed megalomanské stavby. Měl jsem z prostředí pocit sovětské architektury, obrovské stavby plné železa a betonu, příliš velké pro běžné lidi. A samozřejmě s tím souvisí i to, že velká část z toho je opuštěná, zatopená, zrezavělá, a jinak chátrající. Co už se mi tolik nelíbilo, je všudypřítomná šeď. Ono to samozřejmě k té sovětské architektuře patří - šeď, zmar a totalita, ale bohužel to tím dělá šedou i celou hru. Zejména pokud je navíc vše ještě zatopené v mlze a šeru. Prostředí je si po celou dobu hodně podobné, nic výrazně nevyčnívá. Navíc grafika hry tomu nepomáhá. Ne že by byla přímo nízkopolygonová, ale nemá příliš mnoho detailů, takže se mi na to vše v celkovém dojmu nedívalo příliš dobře. Trochu to zachraňují jen animace hlavní postavy, ty jsou vážně pěkné.
Když už je hra spíše zážitkem než hrou, tak bych čekal zajímavý příběh. Ale ten jsem hledal marně. Tady zřejmě šlo spíš o zprostředkování emocí, než nějakou pevnější dějovou linku. Jistě, je tu zlá totalitní společnost, která dělá ohavnosti, ale to je příliš málo, o to se nedá opřít a říct "domyslete si detaily". Pasáže ke konci hry jsou naopak naprosto bizarní, u kterých se možná pobavíte, ale celkový dojem z příběhu to asi nevylepší, možná naopak.
Celkově to tedy nebyl úplně marný zážitek, ale neoslovil mě ani příběhově ani herně. Není to nijak špatné, ale ani výrazně dobré. Body hra získává za zprostředkování atmosféry, kterou ale bohužel nedokázala dále rozvinout.
Celkové hodnocení: Dobrá
Stejně jako předchozí dílko Limbo je i Inside povedenou, miloučkou a atmosférickou plošinovkou, která ač v nenáročném,minimalistickém prostředí bez vytuněných intro videí a našlapené grafiky, nabízí skvělou zábavu. Černobílý svět předkládá před putujícího hrdinu, kterého objevíme v pustém černočerném lese jak v jedné z povedených epizod X.files, jak je nucen prchat před podivnými týpky s dobrmany v patách. V dalších lokacích vymění přírodní scenérie především industriální prostředí.
V cestě mu opět stojí mimo těchto protivníků z masa a kostí překonávání mechanických či gravitačních překážek, častokrát je nucen povolat na pomoc ztracené, zprátelené duše a hráč musí používat své mozkové závity a správné načasování, jinak čeká na panďuláka mnohdy drsná, ale vždy okamžitá smrt. Některé pasti a nástrahy se dají intuitivně vyřešit, u některých si chudák poutník několkrát protrpí pády ze strázů, zamordování ppodvinými vodními nymfami či třeba rozmašírování jakýmsi tektonickým třeskem, než přijde na správný tah, a třikrát jsem musel použít nápovědu a až po ní jsem si řekl no jó, jasně, takhle to mělo být.
Trochu jsem se obával, že stejně jako u Limba bude zakončení chabé a nevýrazné, což se víceméně naplnilo i díky velké bizarnosti v závěrečných levelech a otevřený konec víceméně nenadchnul, nicméně musím tedy vyzkoušet alternativní konec, který kolegové přispívající nadhodili, jinak spkojenost - délka je akorát a atmosféra nezaměnitelná a přesně podle mého gusta, celkově o fous povedenější Limba, víc takových počinů – 85 %
V cestě mu opět stojí mimo těchto protivníků z masa a kostí překonávání mechanických či gravitačních překážek, častokrát je nucen povolat na pomoc ztracené, zprátelené duše a hráč musí používat své mozkové závity a správné načasování, jinak čeká na panďuláka mnohdy drsná, ale vždy okamžitá smrt. Některé pasti a nástrahy se dají intuitivně vyřešit, u některých si chudák poutník několkrát protrpí pády ze strázů, zamordování ppodvinými vodními nymfami či třeba rozmašírování jakýmsi tektonickým třeskem, než přijde na správný tah, a třikrát jsem musel použít nápovědu a až po ní jsem si řekl no jó, jasně, takhle to mělo být.
Trochu jsem se obával, že stejně jako u Limba bude zakončení chabé a nevýrazné, což se víceméně naplnilo i díky velké bizarnosti v závěrečných levelech a otevřený konec víceméně nenadchnul, nicméně musím tedy vyzkoušet alternativní konec, který kolegové přispívající nadhodili, jinak spkojenost - délka je akorát a atmosféra nezaměnitelná a přesně podle mého gusta, celkově o fous povedenější Limba, víc takových počinů – 85 %
Pff tohle bylo silný. Ze začátku to vypadá dobře, ale pak? Nejsem ten co spoileruje takže si to zahrajte. Ale Inside je opravdu silný zážitek, hlavně jsem si to musel dát dvakrát abych úplně pobral co že jsem to vlastně hrál. Je to silný zážitek, ale boží. Hlavně ty mechanismy, grafika a všechno je brutus, jasně délka není ono a dycky se najde nějaké negativum, ale tentokrát ho moc nemám tohle stojí za to i když nejste fanda plošinovek, něco takového jsem dlouho nehrál a je to opravdu hodně nevšední záležitost, rozhodně doporučuju.
Pro: od grafiky až po příběh a herní mechanismy, hádanky...
Proti: délka, ending
LuccinyHry
onovy
ripper
danny21
Nix
Pro: výjimečná plošinovka se specifickou atmosférou