I of the Dragon

Nejdřív jsem kdysi hrál demo z LEVELu, které mě naprosto uhranulo – můžete hrát za draka, chrlit oheň, létat, žrát potvory, kouzlit… bohužel hrajete za draka hodného, který chrání svět, takže se nekoná žádné střádání pokladu a jeho bránění ani unášení princezen a podobně.

Grafika mi tehdy (a vlastně i dnes) připadala naprosto kouzelná, spolu s hudbou krásně doplňuje magickou atmosféru, byť tedy verze ze Steamu má jinou hudbu než kdysi, ale i ta je docela fajn.

Ve hře je i drobné zpestření ve formě výstavby a ochrany měst, bohužel se omezuje jen na jejich bránění a občasné automatické vylepšení, když nasbíráte dost zkušeností. Jinak do jejich výstavby zasahovat nemůžete, což je trochu škoda. Autoři si taky řekli, že hru ozvláštní ještě částmi, kdy za draka nehrajete. Místo toho musíte určité úkoly splnit v kůži rytíře či lovce, přičemž platí, že vám každé průměrné monstrum může dát tak maximálně 2 ďahy a je game over. Naštěstí těch misí není přehnaně moc a dají se docela rychle proběhnout.

Na začátku si můžete vybrat mezi třemi draky, přičemž za každého z nich se hraje podstatně jinak. Já si vybral červeného „bojovníka“, který mi přišel takový nejklasičtější. Na každé nové úrovni můžete přerozdělit body do různých schopností (počet životů, regenerace života, rychlost létání, účinnost a kapacita dechu…) nebo všechny body investovat do nového kouzla. Kouzel je docela požehnané množství, ale jejich popis je, mírně řečeno, nedostačující. Nezbývalo tak nic jiného než si vždycky uložit pozici, vzít si nové kouzlo, vyzkoušet ho, a pak většinou pozici zase načíst, protože většina kouzel mi přišla (pro červeného draka) málo účinná a popisy dost mimo – např. u bouře meteorů bylo napsáno, že se hodí k likvidování nepřátel na větší ploše, přičemž ta větší plocha byl kruh o průměru cca 3 metry.

Nevím, jestli to bylo tím, že jsem zvolil špatný „build“, ale obtížnost ke konci mi přišla už trochu přestřelená – mraky monster, mraky líhní (která monstra pravidelně spawnují) a hlavně řízené střely od „opic“, kterým jsem neměl šanci se svým pomalejším drakem uletět. Šlo se jim sice vyhnout prudkým manévrováním, ale to nevyšlo vždycky (při tom velkém množství nepřátel). A to jsem měl draka na docela vysoké úrovni. V některých pasážích jsem tak prostě snížil obtížnost a vůbec mi to nebylo blbý. I závěrečný boss mi dal teda docela zabrat.

Kolem a kolem jsem ve hře strávil 16 hodin a po většinu času mě bavila, až na samotný závěr. Možná to někdy zkusím projít znovu za jiný typ draka, až na to zase budu mít někdy čas a chuť.



Herní výzva 2021 - Pořádný pařan (SC)