Hungry Hearts Diner 2

Když jsem minulý rok hrála první díl Hungry Hearts Diner, tak jsem po dohrání marně hledala další díl nebo cokoliv podobného. Tak moc mě jednoduchá obsluha malinké japonské restaurace a příběhy jejích hostů bavila. Úplnou náhodou jsem narazila na druhý díl, který vyšel tenhle měsíc a můžu potvrdit, že je hra ještě lepší.

Babička začíná od znova, takže je tu zase dřina s rozšiřováním restaurace a jídelníčku. Teď navíc s přidáním i sbírání a mytí nádobí (já vím, naprosto strhující mechanika). Budhistický mnich znovu hraje roli tutoriálu svými průpovídkami, které prolamují čtvrtou zeď, znovu se objevuje i policista z minulého dílu a jeho ne tak šťastný životní příběh, a znovu se objeví i babiččin vnuk. Je tu ale i spousta charakterů, které se objevují úplně poprvé: tajemný muž v černém anebo komik, co nedokáže nikoho rozesmát.

Každý má svůj příběh, a ačkoliv některé zní ze začátku dost banálně a nezajímavě, postupně se odhaluje pravda a to, že každý život je tak trochu hořkosladký (a někdy s pořádným důrazem na hořkost). Jednotlivé příběhy se samozřejmě proplétají mezi hosty samotnými i s životem babičky. Velkou předností téhle hry je právě to, že jde o příběhy ze života a hra je vyloženě nasáklá nostalgií. Protože se hra odehrává v šedesátých letech minulého století, jednou dějovou linkou je i očekávání a sledování vzletu Apolla 11. Je tu ale i pár vzpomínek na válku.

Ve hře je dvanáct hlavních kapitol, a šest extra příběhů. Základ a čtyři kapitoly navíc jsou kompletně zdarma. Příběh navíc o romanci policisty a kapitola sledující, jak se věci odvíjí po měsíci je nutné dokoupit. Protože jsem si zdarma užila jak první, tak tenhle díl, neměla jsem problém si hru zkompletovat. Možná kapitola Love is War není nutná, ale Hawaii or Bust! rozhodně za zakoupení stojí. Každopádně celou hru můžu doporučit, na to, že je v podstatě úplně zdarma, tak člověka slušně vcucne do příběhu, a i ten minimalistický simulátor restaurace dobře zabaví. Ono se na ty japonská jídla a dobroty moc dobře kouká. Tenhle komentář můžu zakončit jen s nadějí, že se někdy dočkám i třetího dílu.

I didn't get this old by being dumb.