Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 80
Ještě před finálním questem základní hry jsem se vydal průsmykem na sever do zbrusu nové oblasti s názvem The Cut. Z očekávaného malého rozšíření se nakonec vyklubal velmi chutný přídavek, který v mnoha ohledech překonal původní hru.

The Frozen Wilds na menší ploše přináší daleko kompaktnější zážitek. DLC hráče nejdřív ohromí nádhernými scenériemi, posléze namlsá naprosto luxusním výstupem na nejvyšší zasněžený vrcholek ve hře a celé to vyvrcholí parádně navrženým a napsaným vedlejším questem. Poté přichází mírný kvalitativní útlum a zejména v samotném finále tvůrci dost přestřelili s počty nepřátel a délkou závěrečného cauldronu.

Příběh sice neohromí, ale určitě zaujme a příjemně doplňuje původní hru. Postavy, a to i ty vedlejší, působí vlivem lepšího writingu a dynamičtějších animací o dost živějším dojmem. Gildunův vedlejší quest s názvem Waterlogged bych si dokonce dovolil označit za nejlepší vedlejší quest a jeden z nejpěknějších momentů celé hry.

Mnohem vyváženější zážitek mi bohužel trochu pokazil finální quest, kde tvůrci neodhadli tu správnou míru a místo úderného finiše mě protáhli zbytečně dlouhým "dungeonem" plným tuhých potvor, kterých jsem měl po tolika hodinách hraní už docela dost.

Finální dojem ovšem zůstává i tak dobrý. Vertikální horské prostředí v mých očích překonává svou zajímavostí všechny lokace z původní hry a jen prosté courání po mapě, výstupy po skalách a šplhání na samotné vrcholky hor mě zabavilo na dlouhé hodiny.

Pro: kompaktnější tempo příběhu i vyváženější dávkování gameplaye, dechberoucí scenérie, Gildun a jeho quest, zábavnější vedlejší questy i aktivity, vylepšené animace a živější postavy, rozprava s CYAN

Proti: závěrečný dungeon

+23
  • PS4 70
Do DLC jsem vrhla po dohrání hlavní příběhové linky a musím říct, že ledové prostředí mi učarovalo. Sněhová pokrývka a místy hustá vánice se opravdu povedly a oproti pro mě už nudnějšímu prostředí ze základní hry to byla velice příjemná změna. S dominantní bílou barvou krásně kontrastovala barevná jezírka a výhledy na zasněženou krajinu mě ani na konci hry nenudily.

Úkoly, včetně těch hlavních, nebyly pro mě osobně ničím výjimečné a kvalitou je řadím k základní hře. I když zdejší obyvatelstvo mi bylo o trochu více sympatické nebo mi aspoň nevadilo. Co mi trochu zkazilo zážitek a může za nižší hodnocení, než je zdejší průměr, je závěr DLC. Přesněji řečeno nápad tvůrců dát k mojí postavě další dvě, které za normálních okolností dokážou vyskákat všude jako Aloy, ale náhle, v posledním tažení, nejsou schopné nikam vyskočit a hráč jim tak musí "stavět" mosty a při bloudění a skákání poslouchat jejich "my tady počkáme a ty nám pomůžeš na druhou stranu" nebo "čekáme tady, Aloy" a pořád dokola. Opravdu už dlouho jsem nezažila nic tak otravného ve hře, jako bylo tohle. Ještě že to byl jen jeden úkol.

Hraní osvěžili i noví roboti a věže, stejně tak nové dovednosti, které jsem ovšem až tak moc nevyužila. Hru jsem dostala v kompletní edici a pokud bych si měla DLC kupovat samostatně, tak bych byla vcelku zklamaná tím obsahem.
+20
  • PS4 85
Do zamrzlé divočiny jsem se vydal ještě před dohráním (a finálním verdiktem) původní hry. Aloy už v tu chvíli je řádně vyzbrojená a dovednostně slušně na výši (level 44), takže ji jen tak nějaký nový nepřítel nemůže zaskočit. Jenže první setkání se Scorcherem, mocným vlkem z ledových zákoutí, zaskočilo značně nepřipraveného mě a pocuchalo mi pár nervů. Nepřátelé jsou totiž na severu náročnější, tužší a nároky na hráče zkrátka větší. Platí to jak u Tallnecka, u kterého je tentokrát potřeba se otáčet o chvíli déle, tak třeba pro cesty po horách, kde jsem ne snad bloudil, ale taková stezka směrem za šamankou byla až překvapivě důkladná a plná nových mechanismů.
Nejdůležitější ale je, že nejde o přiměřenou dávku toho samého.

Právě šamani, weraky a vůbec všichni Banuk, v původní hře jen nenápadně naznačeni a jinak drženi záměrně stranou, mi totiž přirostli k srdci více než veškerá verbež z Carja, prospěcháři Oseram a dokonce i více než přívrženci Slunečního krále nebo (vůči naší hrdince) poněkud nevděční Nora. Tihle mají specifickou odvahu, odhodlání, svobodu – a chtěl jsem jim pomáhat nejvíce, dokonce i dříve, než jsem zjistil, že jsou Frozen Wilds právě o nich.

A je o nich vyprávěno naštěstí tuze nápaditě. Příběh je poutavý i přes abstraktnost nepřítele, vedlejší mise i „pochůzky“ mají většinou mnohem širší záběr, než obvyklé „dones to, co mi po právu patří“ nebo „najdi mého člena rodiny“ a třeba zdánlivě malá mise Waterlogged až překvapí rozlohou budovy, kolem a ve které se odehrává. Stejně tak vůdcovské klání s Aratakem se nemůže rovnat zkoušce odvahy v původní hře, ale atmosférou časové tísně a očekávání nevyhnutelného průšvihu, který náplň úkolu převrátí, mě donutily samou soustředěností vstávat z gauče.

Nepěknou kaňkou je proto samotné finále. Na rozdíl od spousty ostatních hráčů mi v Horizonu nevadil žádný Cauldron. Považuji je za nápadité rozšíření světa, ve kterém se čistě technické věci schovávají vždy tak nějak za rohem, pod zemí nebo ve skále a prim hraje příroda. To ale platilo právě do konce Frozen Wilds. Zatímco mise Firebreak mi přišla adekvátní tomu, o co v ní šlo, na ni navazující Forge of Winter už je bohužel jiná káva. Neustálé přelézání rozsáhlých prostor a zprovozňování mostů pro moje souputníky jsem mlčky trpěl do chvíle, než mi chvíli před finálním soubojem vyskočil bug, který vedlejší postavy zkrátka vymazal. Celý úkol jsem sice opakovat nemusel, po několikerém opětovném načtení se zázračně teleportovali vedle mě, ale náladu už jsem měl zkaženou pořádně.

Je to škoda, i tady se totiž v posledních scénách dostaví slušné emoce a radost z pevně vyprávěného příběhu. Samotnou ústřední linku jsem šel uzavřít hned vzápětí, takže síla Frozen Wilds i díky tomu nepatrně opadla, ale i za takhle výživný dodatek do Guerilly rozhodně velké díky.

Pro: Banuk, nová nátura vedlejších misí

Proti: The Forge of Winter

+14
  • PS4 85
Takhle nějak si představuju DLC. Cca 15 hodin další zábavy, nová lokace, noví roboti, nové zbraně, nové skilly, nové (a zajímavé) collectibles, povedený příběh a i přesto, že sem do do Frozen Wilds pustil až před finálním questem, s levelem 50 a s Shield Weaver armorem, tak to rozhodně nebyla žádná brnkačka, kterou by člověk hrál na autopilota.

Příběh je zajímavej a pěkně doplňuje lore původní hry. Jen trochu ztrácí na údernosti v případě, že se do hraní pustíte až po dokončení hlavní linie.

Z nějakého důvodu mě ve Frozen Wilds všechno bavilo víc. Side questy, které jsem předtím znuděně proklikal, mi přišli poutavější a kompaktnější, stejně jako celá oblast The Cut.

Finální rozmluva s CYAN pak byla pověstná třešnička na oříšku.

Pro: Slušná nálož další zábavy, noví roboti jsou celkem výzva, zajímavé nové zbraně, skilly i collectibles.

Proti: Pokud to člověk hraje po dokončení hlavního příběhu, tak to trochu skřípe.

+13
  • PS4 70
Co jsem si na hře zamiloval zůstalo, ale přeci je to jiné. Datáč jsem si stáhl po mém druhém dohrání a bylo to jako bych hrál hru prvně. Jenže narozdíl od základní hry nevím, jestli si ho zahraju podruhé, natož že splním všechny aktivity navíc.

Frozen Wilds vás nečekaně zavede do sněhem a leden sužovaného prostředí. Je to hezké, ale základní hra má navrch, protože je právě různorodá. Dále přibyli nové sběratelské předměty, které lze alespoň uplanit u obchodníka, který nabízí pár nových a pár lepších zbraní a brnění. Brnění pro mě zbytečné, protože jakmile získáte legendární robo-brnko, už ho nesundáte. Robověže taky hezké, ale svým počtem jen nastavují dobu hraní a ne zážitek z hraní. Tři věže s X snapmawy a scorchery je osina v prdeli i na ten normal, na který jsem to hrál. A tady je věc, která mě na novém datadisku fakt srala. Vzhled nových mašinek je sice povedený (vlk a medvěd), ale jejich mechaniky jsou k smíchu. Jen protože je datadisk novější, přidali Over Powered nepřátele s kupou života a hráč ať si hru užije jak chce. Možná jsem lama, ale boj proti s monstry mě tady vyloženě nebavil. Naproti tomu nový strom dovedností "cestovatel" byl příjemnou změnou, protože jeho skilly docela vyřešili neustále plný batoh a trochu věci s přepsáním enemáků (nepoužívám).

No a je tu děj. Pro mě opravdu zklamání, protože s hlavními postavami jste se všehovšudy setkali maximálně 3x a vyústění děje bylo silně neuspokojivé. Ani vědomosti o světě Horizonu jste si moc nerozšířili, prostě bída. Příběhová náplň misí mě sice nebavila, ale jejich provedení bylo různorodé (cesta jeskyní, zavírání přehrady, Tallneck) a zbylé vedlejšáký si možná ještě dodělám. Nový Hunting ground mě neoslovil, protože zvětšili apel na čas. Ten byl i v Sundom, ale bylo to splnitelné, tady si připadám jakože "Je to lehké? Zkrátíme čas a přidáme nepřátele. Máte přidáno, kolego."

Na závěr bych popsal nový datadisk spíš jako zklamání než překvapení, či dokonce "jen" splnění očekávání. Vývojáři se po herní stránce pustili dobrým směrem, ale příběhově si dali oraz. Možná aby si nevyčerpali inspirace pro druhý díl. 70 % je řekněme adekvátní ohodnocení.

Pro: Vzhled nových potvor, rozšířený arsenál, přístup k úkolům, strom dovedností

Proti: Nudné postavy, slabý hlavní děj, kolektivky

+10
  • PS4 80
The Frozen Wilds má docela problém, pokud ho hrajete po dokončení hlavní hry. On je totiž svým příběhem a jak pracuje s tajemstvím koncipován jako součást hlavního příběhu. Datadisk pro Horzion tedy bohužel není rozšíření, které by stavělo na zakončení hlavního děje, což je škoda. Pokud však jako já máte Complete edici a naplánujete si jeho obsah někam před konec hlavní linky, platí pro něj vše, co jsem napsal do hlavní recenze - http://dbher.cz/k21721.

Herní doba, rozšíření světa v podobě mapy, strojů, zbraní, to vše je dostatečně objemné a kvalitní, aby to do původního Horizonu zapadlo. To stejné platí o příběhu, který sice ze své podstaty vloženého datadisku trpí naprostým odizolováním, přesto velice hezky a do hloubky rozvádí jeden ze sci-fi motivů původní hry.
+5