Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • XOne 95
Dohráno. A je to ohromná pecka.

Dlouho jsem nebyl takhle vtaženej do hry, která mě zároveň děsí i dojímá, která funguje moc dobře nápaditými herními mechanismy, příběhem, zpracováním, hudbou, temnou atmosférou... a hlavně myšlenkou.

Hlavní hrdinka, mladá piktská válečnice Senua, se vydává do vikinského pekla. A jelikož sama trpí mentálními poruchami, je to peklo dvojnásobný.

Na vývoji téhle akční adventury spolupracovali lidé s psychózami i psychiatři, aby bylo zachycení jednotlivých příznaků (od hlasů - zábavný je, že vás hra na začátku přivítá jako nový hlas v hrdinčině hlavě -, přes halucinace, po hledání vzorů v okolí, které tady představuje časté řešení "puzzlů") co nejvěrohodnější.

Hellblade tak dokazuje, jak velkým vypravěčským médiem mohou videohry být - mohou vám dát prožít i stavy, o kterých se vám snad ani nezdálo (tedy, doufám v to, i za vás).

Pro: myšlenka, nápadité herní mechaniky

+20
  • XOne 70
Tak jako u řady dalších her mně k vyzkoušení Hellbladu dovedla možnost zahrát si jej v rámci předplatného Gamepassu, tedy v zásadě „zadarmo“. Nebýt toho, přiznám se, že by mě asi nálepka značně netradiční hry od jejího vyzkoušení odradila. Opravdu si přitom myslím, že platí, že Senua je značně „nemainstremová hra“, u které více než kde jinde platí, že i cesta může být cíl. Význam uvedeného dokresluje především „minidokument“ o vytváření této hry, který je její součásti a lze si jej tedy bez problému přehrát (důrazně doporučuji až po jejím dohrání, protože obsahuje některé dílčí spoilery). Zmíněný dokument především uvádí, jak tvůrci hry při jejím vytváření spolupracovali s odborníky z oblasti psychologie a psychiatrie, a jak se získané poznatky konkrétně promítly do vizuálu, respektive do mechanismů hry. Teprve po shlédnutí dokumentu jsem hru plně docenil a byl rád, že jsem si ji vyzkoušel a získal (pro mě) velmi netradiční herní zážitek.

Nahlíženo totiž čistě z hlediska hráčského, tedy bez poznatků zmíněného dokumentu, nejde podle mého o nijak zásadní, respektive výjimečnou hru. Její originalita vůči hrám mainstreamovým totiž sice v zásadě zůstává zachována, avšak herní hádanky podle mého názoru značně trpí až přílišnou repetitivností, v jejímž důsledku se bez mučení přiznám, že jsem místy nudil. V souhrnu všeho shora uvedeného si nicméně přesto myslím, že příliš podobných her aktuálně na herní scéně nenajdete, a při současném zohlednění rozumné herní doby by tudíž byla škoda se na tento originální herní výlet nevydat.

Pro: originalita, (pro mě) netradiční herní mechanismy, rozumná herní doba

Proti: jednotlivé typy hádanek se na můj vkus až příliš často opakují

+14