Komentáře

Bez mučení přiznávám, že tento kousek jsem měla rozehraný asi měsíc s tím, že jsem si občas zahrála nějakou tu route, ne protože by mě to nějak extra bavilo (i když místy je to fakt vtipné), ale jen abych dostala všechny achievementy. A dobře jsem udělala. Jak se totiž ukázalo, toto je jedna z těch her, které musíte dohrát celé (tzn všechny konce) a pak se vám odemkne konec pravý. A ten přátelé stojí za to. Jednak je mnohem delší než jednotlivé předchozí průchody hrou a jednak všechna legrace jde najednou stranou. Z ničeho nic se na vás vyvalí tolik opravdového, promyšleného příběhu a hlavně EMOCÍ, že se nebudete stačit divit. Ze zpětného pohledu tak všechno co se stalo předtím působí jen jako takové seznámení s postavami a až v pravém konci všechno to bezvýznamné, hloupoučké nic dostává smysl a sváže se dohromady.