Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 60
Gothic 3 jsme tehdy s kamarádem vyhlíželi s nadšením. Těšili jsme se na nový velký svět a jakým směrem se příběh bude od dvojky odvíjet. Když si však kamarád pořídil krátce po vydání originálku, tak jsme k našemu neštěstí zjistili, že ani jeden nemá stroj který by hru utáhl. Hra ve své době měla poněkud náročnější hardwarové požadavky. Tím pádem jsme s velkým zklamáním museli hru odložit na dobu neurčitou. Já měl větší štěstí, když jsem po několika měsících zjistil, že babička disponuje novým notebookem, který již splňoval dostatečné parametry aby Gothic 3 rozjel v hratelném stavu. Když jsem tehdy absolvoval u babičky na hájovně na polesí dvoutýdenní praxi při mém studiu na lesnické škole měl jsem dost času na to si hru patřičně užít a možná i stihnout dohrát.

Intro, které přímo navazuje na konec druhého dílu vás uvede do příběhu a následně nemilosrdně vhodí do bitevní vřavy, kdy musíte osvobodit vesnici od Orků. Musím zdůraznit, že třetí díl jsem hrál v době kdy nebyli na světě žádné komunitní patche, takže příšernou optimalizaci a lagování každých patnáct vteřin jsem zprvu dával za vinu notebooku, který se hrou už na vyšší detaily měl problém. I přes všechny počáteční neduhy jsem si však hru užíval plným doušky. Přeci jenom šlo o další díl mé nejoblíbenější série a tak jsem se snažil přimhouřit nad všemi nedostatky oči. Soundtrack mě uchvátil a svět byl nádherný. Grafika vypadala a dnes stále vypadá skvěle. Atmosféra Gothicu byla zachována i když už to nemělo tak temnou atmosféru jako předchozí díly. Moc se mi líbily lokace a především atmosféra pouště. V každé hře jsem měl rád pouště a ani tady tomu nebylo jinak. Mnoho lidí si stěžovalo že poušť je poloprázdná, ale tak to většinou pouště bývají. Když se však člověk po X hodinách hraní do hry více ponořil začal zjišťovat všechny neduhy, kterými byla hra protkaná.

Prvním mínusem bylo zdlouhavé načítání. Vždycky jsem si šel v klidu udělat čaj nebo kafe než se hra načetla. Hned ze začátku hry jsem si všiml změny v soubojovém systému, který byl drasticky pozměněn k horšímu. Jednoduchým mácháním se zběsile oháníte okolo sebe jak nějaký mušketýr a jednoduše kosíte jednoho nepřítele za druhým. Druhá věc, která mi vadila byla jakým způsobem drží hrdina luk. Tvůrci se zřejmě rozhodli přistoupit ke gangsta stylu Straight Outta Compton. Co se týče questů tak ty mě zprvu bavili než mi později došlo, že se začínají velmi často opakovat a postrádají nějakou větší hloubku. Neustále hledání pytlů, balíků, zbraní a cetek už bylo později dost otravné. Kolikrát jste obdrželi za to, že posbíráte pár pytlů nebo vybijete smečku vlků víc expů než když jste splnili nějaký hlavní quest. Později také člověk pocítil, že kůň kterého vývojáři původně zamýšleli přidat tu opravdu chybí. I když prakticky ke všem lokacím můžete najít teleport, překonávat pěšky větší dálky skrz půl mapy bylo únavné a čtyřnohý dopravní prostředek by se hodil. U známých postav jsem postrádal původní dabéry, které z valné většiny včetně vašeho hrdiny vystřídali jiní. Původní dabér Bradley Lavelle, který neznámého hrdinu daboval v prvních dvou dílech byl nahrazen Crispine Freemanem s naštěstí velmi podobným hlasem. Bradleyho Lavella bohužel potkal infarkt a zemřel v roce 2007.

Gothic 3 se mi povedlo dohrát během dvou týdnů a když na mě vyskočili závěrečné titulky měl jsem velmi smíšené pocity. Po druhém dohrání již s community patchem, který mnoho věci opravil jsem však měl pocit stejný a i když hra má skvělé audiovizuální zpracování a stále si drží atmosféru Gothica už to na mě celkově nepůsobilo tak dobře jako jednička nebo dvojka. To že na Piraňe tlačil s urychleným vydáním vydavatel a hra vyšla v podstatě nedodělaná je dodnes znát a bohužel to hře značně uškodilo. I když jsem se ke hře ještě několikrát vrátil tak mě to vždy po pár hodinách přestalo bavit. Na rozdíl od jedničky a dvojky, kterou vždy dohraju do konce když si je rozehraji znovu a stále mě baví.

Pro: Atmosféra, grafika, hudba, lokace

Proti: Slabší příběh, stereotypní questy, soubojový systém, držení luku, špatná optimalizace, zdlouhavé nahrávání,

+22
  • PC 20
Pamatujete na úkol v Extrémní jízdě v Mafii jedničce "voběhni blok, udělej tři dřepy, vem bednu, polož bednu, vem si to auto a vypadni"? Tak Gothic 3 je takovej celej. Než ale "započneme dobrodružství" jak říká dumbass tutoriál na začátku hry, je třeba tomuhle katastrofálnímu vyvrcholení trilogie přiznat nějaký kredit.

DOBRO

Grafika: Je to něco jako Crysis RPGéček (holt Němci si s technikou rozumí). Krásný modely creep (až na Stínovou šelmu, která vypadá jak zmutovanej krtek), naprosto fenomenálně zpracovaná flóra - skutečně trojrozměrné koruny stromů, maniakálně přesný textury (třeba ty platany!). Písek, spadané listí, sníh na zemi i vločky ve vzduchu; odlesky světla na čepeli zbraně, animace magie, ksichty a hadry NPC - je to pastva pro oči - vidět běžet smečku vlků plavými skoky šelmy po travnatých útesech Myrtany. G2 byl ve svý době taky fajn, s velkým důrazem na grafiku a art přírodních scenérií, ale textury a modely byly ještě moc hranatý. Tady je těch polygonů daleko víc se správnou proporcionalitou objektů (bez roztáhlých a plochých textur) a bohatou! škálou barev.
Unikátní kousek.

Modernizovaná hratelnost: Pohyb je bez nadsázky work of art. Hejbete se všema směrama (i do postele si leháte jako Geroj Steroid První) a je to perfektně synchronizovaný s nezávisle ovládanou kamerou, kdy můžete lítat 360 stupňů jako zběsilý a von vám plynule přešlápne do směru - TOHLE je největší pokrok od fixní kamery a parkujícího auta předchozího enginu. Větší pokrok než šílená grafika a to je zkrátka skvělý. Dál konečně normální inventář s kategoriemi a akční rychlonabídkou; příjemný featury jako rozdíl v bedně jestli je plná nebo vybraná podle barvičky (dobrý příklad non-intrusive pomocné mechaniky) a HUD je v pohodě. Asi je taky dobrý, že střelba není zalockovaná, ale nijak zvlášť jsem z toho nadšený nebyl.

Hudba: V tomhle půjdu proti proudu a řeknu, že se mi víc líbil doprovodný ambient jedničky (Old Mine Theme např.). Ony ty orchestrální výšky live hrám nepřerušovanýma dramatizací moc nesluší, protože vás to nevyhnutelně začne po hodinách hraní srát. Líbezná brnkačka Faring se mi líbila nejvíc a hrozně mě naopak štvala To Battle, což přiznává i sám autor Kai Rosenkranz, že tady mu to ujelo. Teoreticky je silná plačtivá ve Vengardu, ale jak někde slyšim ženský chorály smrdící mainstreamem, hudba jde v nastavení na nulu. Skoro to nevypadá, že se jedná o plus.

ZLO

První velký problém vteřinu po tom, co vás překvapí ladnost pohybu je, že z přijatelného casual melee combatu 1,2 tady udělali primitivní upižlávání bez pořádnejch komb i blokování. Má dva režimy: experimentální rozprostírání hořčice a šmidly šerm v lehkym útoku, a těžkej útok, kterej ale v praxi využijete výjimečně. Nejpraktičtější je únavnej lehkej útok ve kterym tlačíte protivníka pořád před sebou ve stunt locku nehledě na staminu. AI jenom čumí a ustupuje. Orky takhle v defaultním 1v1 boji dáte jak prd, zato smečka vlků má rychlejší animaci útoků než vy a jdou po vás všichni, takže vás ukousaj. Na hru, která je oproti svým kořenům v sérii najednou zaměřená na akci je to tristní chyba, jež musí vadit i těm, kteří berou změnu konceptu jako danou.

Ok, teď k těm humusárnám. Vůbec nechápu, že si Hoge nechal od Jowoodu svoji práci takhle zdevastovat. Panuje přesvědčení, že hra byla vydána nedokončená (a to samozřejmě byla), ale já mám obavy, že už od počátku nabrala produkce špatný směr. V kontrastu s faunou a flórou je G3 co se týče urban designu totiž dost fádní. Všechny města v Myrtaně sou malý a kdyby nebyly na různej kopcích sou v podstatě zaměnitelný. Vyniká jedině Faring, jinak je to artem nuda. Vengard je prťavej (má to vypadat jak Kings Landing v GOTHu ne tohle) a i citadela Starého Tábora měla větší efekt. To samý na severu. V poušti je aspoň Beliárův Chrám v Bakareshi, ale stejně nic moc. Když mluvíte o nejslavnější aréně legendárních gladiátorů tisíců let v Mora Sul; když to má být největší knihovna světa v katakombách Klášteru mágů Ohně v himalájských výšinách Nordmaru you better deliver. No a bez pořádnýho prostředí, který už by rozhodně za nějakýho půl roku přepracovat nedokázali, není pořádný děj dámy a páni - Gothic 3 je OBZVLÁŠŤ vzhledem k předchozím, roky promýšleným dílům, příběhově hromada generickej, odporně nudnejch sraček.

95% úkolů a dramaturgicky neexistující hlavní dějová linie s Xardasem jsou "vymyšleny" následovně:

-"Nebudeš tomu věřit, ale potřebuju pytle s pšenicí na severu, sudy s mlíkem na západě, cukr z dolů na východě a hulení z hulibaru na jihu. x Oukie doukie. Přijdu za měsíc....Za měsíc: x Tady to všechno máš. - Díky, tady jsou peníze."

-"Hlavně potřebujem zásoby. Přines 100 krumpáčů, 50 pil a 80 kladiv. To by ti mělo vystačit na celou hru."

-"Tak jak se daří? x Ale znáš to. - Uvažujete o povstání? x Na to bychom potřebovali hrdinu. - Chápu. x Taky vybavení. - Jaké vybavení potřebujete? x Řekněme 30 balíků zbraní a 20 lektvarů zdraví. - Přinesu to."

To vše prosyceno dialogy typu: "Pochází z jihu. Tam pouště netvoří led, ale písek.", "Vypadáš jako zloděj. Chceš být zlodějem?" A hrdinovou nejoblíbenější frajerskou hláškou: "Co budeš dělat teď?".

Je to scénáristicky natolik sterilní, že je to až parodie:
Ukázka z Cimrmanovské hry Němý Bobeš (Gothic 3):

"Prof. Fiedler (Mike Hoge) však pouze na základě údaje, že spolu mají
hovořit chalupníci Kruge (Diego), Schmied (Milten) a Wolf (Gorn), napsal tento dialog:

KRUGE (Diego): Včera jsem se byl podívat u švagra. Má to tam hezký.
SCHMIED (Milten): Já jsem si zašel včera do mlejna.
WOLF (Gorn): Já ani nevím, kde jsem včera byl.
KRUGE (Diego): A co dělá vaše žena?
SCHMIED (Milten): Je doma.
KRUGE (Diego): Moje je taky doma.
WOLF (Gorn): Moje žena je taky doma.

A tak to pokračuje další čtyři stránky (a tak pokračuje celej Gothic)."

Questy jsou bez jakýhokoli pořádnýho kontextu, postavy nemají osobnost ani minulost a i jejich modely sou generický (představený mág Kláštera Ohně vypadá jak mlynář). Je to hrozně do očí bijící účelovost: Ve Varantu máte dát dohromady klíče ke chrámům abyste dostali tamdlencto pro hlavní linii a 4/5 klíčů ukradne nějakej random otrok. Všichni vám všechno hned vysypou: "Ohnivý Mágové mě sem vyslali pro Ohnivý Kalichy a koukej, ty vole, kterýho v životě vidim prvně, tady jeden mám. Doneseš ho mágům prosimtě za mě viď, dík moc. Zduř." Žádný pikle, žádná fikční logika. Třeba na začátku jsem si naivně myslel, že by asi nebylo úplně košer promenádovat se v Orkama okupovaný Monteře v Rebelskym brnění, ale to sem se přepočítal. Města osvobozujete tak, že je prostě celý jak robot vykydlíte v nehoráznejch masakrech 200 na vás a pět nesmrtelnejch NPCéček. Žádný úplatky, žádný písemnosti ze kterých si můžete něco domyslet o machinacích v jednotlivých městech nebo i mezi nima - třeba poštvat Orky proti sobě kvůli gládiátorskejm hrám. Města nemají vězení, kam by vás mohli zavřít a dočasně restartovat build ani třeba slabý místa v opevnění pro noční přepadovku nebo něco takovýho. Co třeba všechny z vrchního velení otrávit falešnou dodávkou cinklýho piva. Co náročnější použití magie - třeba telepaticky ovládat Orka a otevřít Rebelům postranní branku k baště. Všichni jenom čekaj na to co uděláte vy, žádný diverzní akce Rebelů, kterých byste se mohli zúčastnit, ani potom co osvobodíte město se nic neděje - nulová dynamika okupovaný země. Na Nordmar už si ani nepamatuju, jel sem na automat. V hlavě mi uvízla leda další brilantní konverzace:

Mezitím v Klášteře: "- Hledám artefakt. x Jaký artefakt? - Prsten. Byl přinesen z pouště před tisíci lety. x Hmm, o takovém jsem nikdy neslyšel."

Moment který mě nejvíc potěšil a připomínal původní sérii byly 3 Černý Rhobary na půdě stodoly. Nejzábavnější bylo lovit krávy a (velmi) plaché jeleny přes půl mapy, protože byli součástí zacyklenýho úkolu (ulov plaché jeleny a pak tě naučim tichý lov, ale bez tichýho lovu to nedáte).

Z hlavní dějový linie, pokud se tak tomu dá říkat, mě fascinovalo setkání s králem. Má geniální plán nechat Bariéru zaplou, dokud to s Orkama nevyřešíte:

"I've been expecting you and now...save everything. Im just gonna be here and stick to my brilliant waiting for you to come up with something. Thank you for stopping by. Yours Rhobar II."

A konec s Xardasem. Jdete s nim tou nejdelší možnou cestou (protože je nejmocnější čaroděj v dějinách, co si vodí i Beliara na vodítku, tak tam jdete pěšky) k nějaký náhodný skále do kreativního nobraine nápadu "Neznámé země". Obecně je zakončení trilogie ubohou pohádkou:
"Well now...Was that all of them? Weľl see. Only one thing is certain. All is fucked and this story is total garbage."


HOVNO

Náhodnej design se projevuje i v expení, který je nelogický a strojový. Za kdejakej nákupní seznam dostanete 10 000 xp, ale když najdete Xardase a splníte první fázi hlavního questu je to pouhých 1200 (RPG koncept a motivace k hraní v prdeli, což se projevuje i tím, že je tam málo itemů a jsou vobyčejný). Za nějakými random lupiči obilí u Montery objevíte OHROMNOU jeskyni s nemrtvými, kostlivci a dokonce i draky!, který vám hodí 500 expů. Kde se tu do piče vzali draci?! Co to je proboha za jeskyni?!

Lockpicking a zlodějina fungovala v ručním designu. Náhodně generovanej musí aspoň odpovídat prostředí - v truhle hodné korunovačních klenotů za Titánem v Tartaru nemůžu najít 12 pochodní a osm Vstavačů polních, protože mám malou úroveň. Uprostřed řitě nemusí být ale truhla vůbec. Normální věci si nakoupíte ve městě nebo ukradnete u každýho co jeho jest - farmář má cenný dokumenty a hadry, otrok dvě jabka, elitní Ork zdobený lebky a zbraně.

Hnusný Main Menu - třikrát fuj.

6 let trvalo než to bylo plně hratelný.

Opravy fanoušků nemají smysl, protože infrastruktura je slabá. Raději hrajte Historii Khorinisu.

Pro: Grafika, ovládání.

Proti: Gothic 3: Sluha Ben potřebuje svojí lopatu - 3D

+28 +30 −2
  • PC 80
Hrál jsem s community patchem 1.75. Když jsem se dočetl, co všechno opravil nebo změnil, udělalo se mi při pomyšlení na původní verzi trochu mdlo. Piranha Bytes hru odflákli a i když fanoušci odvedli skvělou práci, nedostatky jdou stále vidět.

Mluvím především o téměř neexistujícím příběhu. Děj začíná pár dní po závěru druhého dílu. Dobrá zpráva je, že válka skončila. Ta špatná, že lidé prohráli. Myrtana je pod nadvládou orků. Kdo by čekal epické dobrodružství plné překvapení a zvratů, byl by zklamán. První příběhový úkol "najdi Xardase" mi vydržel 40 levelů. Když jsem ho splnil, stačilo odškrtnout necelou desítku dalších a byl konec. Respektive jeden z konců, protože existují tři, vesměs stejné.

Náplní hry je objevování skvěle vymyšleného a nádherně vypadajícího světa. Ten je rozdělen do tří oblastí, které se od sebe na první pohled liší podnebím, na ten druhý frakcemi a na ten třetí strukturou. Krajina mírného pásu je nejpropracovanější a připomíná Gothic II. Ledový svět Nordmar s nahuštěnými lokacemi a zástupy nepříjemných potvor naopak Gothic I. Prázdná poušť Varantu vypadá charismaticky, ale ve srovnání s povedenou Myrtanou neobstojí. V každé oblasti je nutné vybrat si jednu ze dvou znepřátelených frakcí.

V praxi je ale možné plnit úkoly pro obě, pomalu si budovat pověst a pak se rozhodnout podle potřeby. Okupační správa je neobyčejně natvrdlá, takže bylo úplně jedno jestli jsem se v jednom městě zalíbil, nebo ho ovládl pro Rebely. V tom dalším začala reputace zase na nule. Existují i souhrnné reputace pro jednotlivé frakce, ale ty mají práh tak vysoko a hodnota se hýbe tak pomalu, že se dají ignorovat.

Questy jsou vesměs hloupé a jednotvárné a já jsem si často připadal jako ztráty a nálezy skřížené s odchytovou službou pro toulavá zvířata. Lahůdkou jsou mise z doprovodem, vesměs končící vběhnutím idiotského průvodce mezi smečku nepřátel. Okamžitě poté následovala rychlá smrt nás obou. Po čase jsem je radši odmítal.

Soubojový systém se znovu změnil a bohužel bych řekl, že k horšímu. Tupé klikání z vanilly získalo rafinovanější nadstavbu, ale ani ta mi nesedla. Potěšila mě naopak lukostřelba, snad poprvé v sérii využitelná jako primární způsob boje. S dostatkem manévrovacího prostoru je možné udolat i mnohem silnějšího nepřítele. Na dvanáctém levelu jsem kupříkladu osvobodil Monteru. Zabralo to sice pár hodin a hordy orků bylo potřeba upižlat stylem, který jsem po kratším vnitřním boji označil za "kreativní využití mechanik hry", ale šlo to. V praxi je lépe počkat až na pozdější levely. Tak kolem 40+ padala města jedna báseň.

Úrovně přibývaly rychle a i když má zlepšování vlastností určitý vliv, nijak zásadní rozdíl jsem neviděl. Obtížnost hry není moc vysoká a většinu situací jsem vyřešil relativně bez problémů. Náročné byly jen souboje s šamany a nemrtvými kněžími. Ti mě pravidelně zabíjeli na jednu, maximálně dvě rány. Zajímavé je, že pokud byl nepřítel silný na prvním levelu, dělal mi problémy i na třicátém. Znovu platí, že osamoceného rovnocenného protivníka lze porazit, dva jsou hazard a tři bláznovství.

Silnou stránkou hry je hudba, kvůli níž občas ze hry zavanula nezředěná atmosféra prvních dvou dílů. Bohužel to nikdy nevydrželo dlouho. Chybělo mi vědomí že jsem součástí snahy o něco většího, chyběl mi pocit ohrožení na každém kroku a i přes neuvěřitelně rozmanitou a bohatou krajinu mi chyběl pocit živoucího a dýchajícího světa. Jednotlivé lokace jsou jako izolované ostrovy a téměř nikoho nezajímá, co se děje za jejich hranicemi. Málokterá postava má svůj vlastní zapamatovatelný charakter a i staří známí působí tak nějak fádně. Zamrzela mě nepřítomnost jízdních zvířat a tedy nutnost cestovat pomocí teleportačních run.

Gothic III vypadá impozantně, ale po čase je čím dál víc zřejmé, že obrovský svět je to jediné, čím opravdu vyniká. Ve srovnání s epickým druhým a atmosférickým prvním dílem ztrácí ve všech aspektech, kromě grafiky. I tahle výhoda není zadarmo. Platí za ni dlouhými nahrávacími časy a občasným zamrzáním hry. Ovšem stále jde o solidní a návykové RPG s kvalitou, za níž by jiné série byly vděčné.

Pro: obrovský svět, davové souboje při osvobozování měst, hudba, grafika, střípky atmosféry Gothica

Proti: jalový příběh, repetitivní questy, nutnost cestovat pomocí run, hloupá AI, rušící bugy

+38
  • PC 55
Gothic 3.. co o něm napsat, doporučit nebo ne? Gothic a Gothic II jsou pro mě nejlepší RPG, Gothic je pro mě srdcovka a každý díl jsem hrál několikrát. Gothic 3 ale nejméně.. Tedy pokud nepočítám Arcania the Gothic tale...

Miluju Gothic, miluju ho natoliik, že jsem s třetím Gothicem tehdy pořizoval nový PC..a se čtvrtým Gothicem, který již nebyl od piraní opět nový PC. To jen pro úvod.

Třetí Gothic byl dlouuuho ve vývoji, tak dlouho, že jowood musel na piraně tlačit s vydáním a nemám jim to za zlé, už byl několikrát odložen. Piraně chtěli udělat velkolepý svět, obrovský svět a to jim prostě nejde.. Hra postrádá příběh, konec druhého dílu vyložene zapne obrovské očekávání, jak to dopadne ve třetím díle.. a jak to dopadne? Ono vlastně tak nějak nijak a to je právě ono. Když opomenu optimalizaci, všechny bugy, které vyřešili fanoušci se svým CM patchem. Ta hra je prostě prázdná, něco ji chybí.. a co to je? Chybí ji hlavní zaporák? Přitom nazačátku je právě onen očekávaný záporák to nejlepší. Hra je ve výsledku dones tamto, přines tohle. Přesto je to stále slušná hra, ale nese název Gothic.. a tudíž ji nemohu doporučit.

Velké plus je za hudbu. To ale nestačí.

Pro: je to gothic, hudba

Proti: Hlavní záporák??? Příběh?? Bugy, nedodělanost... ostuda serie (Gothic 3 datadisk a Arkanii do serie nepočítám)

+6 +8 −2
  • PC 70
Gothic 3 je na první pohled drahým kamenem. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že tento dráhý kámen je poněkud kazovitý. V tomto projektu se sešlo mnoho negativních faktorů, paradoxně i tak je tato hra dobrá.

Věřím tomu, že Gothic 3 měl být hvězdnou tečkou za celou sérií. Tomu taky odpovídá rozsah světa, možností a celkově herní doba. Nebudu však hodnotit nedostatky, které pravděpodobně vznikly překotným vývojem. Spíš bych chtěl zhodnotit rozdíly oproti prvním dvěma dílům a to, jak si celá hra vede.

Začátek přináší epickou podívanou, co je lepšího než ztotožnění s utlačovaným národem a možnost všechno změnit. No jo ale celý svět ztratil tu surovost a špinavou atmosféru předchozích dílů. Získat reputaci v dané lokalitě není vůbec náročné, stačí poctivě splnit všechny vedlejší questy. Z orků, kteří původně byli nejobavanějším nepřitelem, se stala oslabená rasa, která vůbec neřeší, když cizinec vznikne do jejich osady. A hlavně je jde zabíjet jednoduše. Počet útočících se určuje podle obtížnosti, takže na střední obtížnosti lze čistit města i na nižší úrovni. Kde jsou ty časy, kdy čtyři orci znamenali velký problém a to i pro postavu kolem 25.-30. úrovně.

Je tu mnoho výzbroje, frakcí a npc. Ale chybí tu ten postupný vývoj, který byl limitován každou kapitolou. Svět je příliš dostupný, poušť a Nordmar sice nedá nic zadarmo a vyžaduje pokročilejší postavu, ale v samotné Myrtaně se stačí vyhýbat jen zlobrům a člověk je v suchu.

Skilly jsou pěkně přehledné, hra disponuje i paletou atraktivních questů ale všechno je to nějak roztěkané. Po deseti hodinách je každé město na jedno brdo a v jednotlivých rozhovorech nejde najít zajímavější informace, či zápletky.

Je velká škoda, že se Gothicu 3 nedostalo vše co potřeboval. Hra to vůbec není špatná ale zapřísáhlým hráčům prvních dvou dílů něco bude scházet. Kvantita není vždy kvalita. Sám za sebe si opětovně zahrají jen první dva díly s datadiskem.
+22
  • PC 75
"Co to zase hraješ?" Osočila jsem svého muže. "Gothica 3, chceš to zkusit?" A od té doby bylo velmi těžké se odtrhnout od monitoru.

Gothic 3 je úspěšným pokračování svojí série, RPG, kde se svým hrdinou můžete procházet celým světem, jak se vám zlíbí (dokud tam nenarazíte na nějaké roztomilé bestie, které vám nedají šanci). Trojka navazuje na předchozí díly, kde se dostanete na pevninu a děj se vesměs točí kolem vašeho starého známého Xardase. Pevnina/kontinent je rozdělen do tří částí - Myrtany (což jsou krásné zelené luhy a háje, plné skřetů, žoldáku a rebelů), Varantu (poněkud otravné pouště, kde všechno dlouho trvá, mrskaj se tam hašišini s nomádama a do toho vás otravujou nemrtví), Nordmaru, (drsné zmrzlé severské země, plné severských vlků, severských lidí a severských klanů... jo, a skřetů).

Je zde neuvěřitelná rozmanitost činností, které můžete rozvíjet - ať už si natrháte bylinky a uděláte si z nich lektvar (ale bez receptu a zkušeností to nepůjde), nebo si natěžíte rudu a pak si z ní ukovete zbraň, můžete se unavit, můžete být otráveni, modlit se apod. - zkrátka, kdybych měla vypsat, co vše v gothicovi lze a nelze, tak to nikdo ani nedočte :-)

A teď pojďme kousnout do kyselého jablka. Dokud zůstáváte v Myrtaně, hra vás zcela pohltí. Ačkoli se vám třeba ne každý quest povede, stejně vás to neodradí. Pak ale dorazíte do Varantu. Zjistíte, že je všechno daleko, že to strašně trvá (a ani teleportační kameny vám na tom pocitu neuberou), že přes písečný bouře není nic vidět, a že něco najít v krajině, kde je jen písek a písek, je prostě otravný a zdlouhavý. Zkrátka že by vás nepovzbudila ani ta nejlepší tráva z Laga. V Nordmaru je skoro pořád mlha nebo sníh, všude jsou tam hory a skály a všechno je daleko (i když ne tolik, jako ve Varantu). A když už po sedmnácté dorazíte na kraj útesu, pod kterým je cíl, za kterým jdete, chce se vám brečet. Uznávám, že je hra zpracovaná dle reálného prostředí a ačkoli je to milé, způsobilo to jen to, že sem hrála méně a méně.

Grafické zpracování je jinak moc pěkné a co je naprosto geniální - hudba. Ta vám vždycky dokonale dokreslí atmosféru právě navštíveného místa. Obsah hry je také skvělý, veškeré zápletky a nuance ve hře jsou pohlcující. Jistě, ne vždy dostanete ten nejzábavnější quest, ale s tím se počítá.

Ale i navzdory všemu negativnímu bych Gothica trojku určitě doporučila! :-)

Pro: Questy, lze se volně pohybovat, neskutečné množství možností co vás zabaví na hodinym, hudba.

Proti: Reálnost prostředí, která je už spíše na škodu, i když je pěkná.

+20
  • PC 100
Dostal jsem Gothic 3 kdysi k narozeninám a odrazovaly mě hned dvě věci. Jednak mi to přišlo o dost rozdílné oproti G1 a G2, které jsem měl tak rád a nemohl jsem se srovnat s těmi novými pohyby a "přirozenějším" chováním světa. Jednak to byla hra, která strašně přestřelila HW nároky té doby a muselo se všechno ořezávat a přesto to nestačilo; teprve dneska si jí můžu vychutnat v plné parádě.

Po pár letech se na druhou stranu pro mě stal G3 jednou z nejlepších RPG, kterou jsem nejen vícekrát dohrál, ale kterou si i jen tak pustím, když mám náladu. Když jsem si totiž na to prostředí zvykl, už se mi dokonce ani moc nechce vracet ke G1 a G2.

Nutno říct, že příběh a atmosféra G3 není už tak naléhavá a podmaňující jako v G1 či G2, ale je to ještě přijatelné. G3 je o něčem jiném, je v otevřeném světě a na pokraji války. Lidé už žijí v nějaké symbióze se skřety (většinou jako otroci nebo jako kolaboranti).

Svět G3 je úchvatný. Všude je život, divoká prasata, vlci, jeleni, na poušti lvi, šakali, chňapavci, želvy, trollové, spousta flóry. Líbí se mi všechno, všechno má svoje. Takže i zasněžený Nordmar, rozlehlá vyprahlá poušť Varant i přírodně bohatá Myrtana.

Postavy jsou inteligentnější než v G1 a G2 a je jich více. Skřeti už zde ale nevystupují jako tupá zvěř se zakrvaveným kusem železa, kterým vás letí bacit po hlavě hned co vás zmerčí, ale jsou inteligentní jako lidé, mají svoje umění, šamany i výzbroje, svojí armádu a jsou organizovaní. Tenhle prvek je svým způsobem spektakulární a přiznám se, že mi delší dobu trvalo, než jsem ho přijal. V zásadě ovládli lidi plus jejich města a čeká se, až jim pomůžete se osvobodit.

Mnoho questů už bohužel spadlo na primitivní úroveň "přines mi toto", "vyřiď toto", "posbírej mi tohle"..., ale jinak to snad příliš nerazí a většinou je nemusíte plnit. Ve hře chybí kapitoly, ale je tam hlavní linka, po které máte jít a kterou plnit musíte. Je nicméně na vás, kdy a jak co splníte. I hlavní linku můžete plnit hodně po svém: někdo osvobozuje města jedno po druhém, někdo čeká až na závěr a osvobodí je naráz všechny.

Hra nabízí více závěrů, podle toho, na jakou stranu se přidáte. Chybí tu tvrdé frakce, což je podle mě trochu škoda, protože (minimálně v první půlce hry) dochází k takovému relativizování, kdy to hrajete +/- na všechny strany. Nicméně v průběhu hry se časem přesto musíte rozhodnout, na jakou stranu se přikloníte, v zásadě - za skřety nebo proti nim.

Božstva mají v G3 už takový potlačený, spíš formální význam. Mágové ztratili hodně ze svého tehdejšího postavení. Kouzla můžete samozřejmě používat a existuje tu velká škála možností, ale ten promakaný sociální systém jako byl třeba v G2 (rytíři, mágové, měšťané) tu nenajdete. Najdete rebely a kolaboranty.

Co bych asi kritizoval je bojová úroveň a nějaká vyváženost schopností a zocelení postavy. Nějaké ty body navíc nejsou skoro cítit. I v půlce hry s docela dobrou výbavou vás může vyřídit divočák, když správně nenajedete bojový systém. Boje se zvrhnou na sekání kolem sebe a couvání. To v podstatě stačí na všechno a na všechny.

Přes to všechno bych G3 určitě rád doporučil všem, kdo mají rádi RPG s reálnějším prostředím. Je to velký příběh, který původní G1 a G2 dokresluje!

Pro: grafika, hudba, rozmanitost, ještě přijatelný příběh Gothicu

Proti: nemožnost přímo se přidat hned k frakci, nejsou kapitoly, někdy primitivní questy, bojový systém

+20
  • PC 75
Je to již nějaká ta chvíle, co jsem dohrál Gothic III. Pamatuji si, jak moc jsem byl nadšen, když jsem poprvé spustil hru, dostal se do menu a započal nové dobrodružství. Načítání hry bylo trošičku pomalejší, ale s trpělivostí jsem ho překonal. Po shlédnutí cutscény jsem se objevil uprostřed bitvy o maličkou osadu a hned se pustil do akce - rozbil jsem pár nehezkých orčích tlam a zabil jejich vyparáděného vůdce, vykradl pár místních domků a zachránil nevinné obyvatele. Pak jsem jen promluvil se svými přáteli a následně jsem se již mohl pohybovat po novém, otevřeném světě, tentokrát se spíše nelineárním dějem. Ze začátku jsem byl opravdu ohromen, ale pak mé nadšení začalo trochu opadat..

Začnu světem. Myrtana, zemička ve které v tomto díle působíme, je rozdělena do tří sfér - krásná, zelená krajinka s lesy, městečky, poli a písčitými břehy, to vše je její hlavní část -
tuze se mi líbila. Jednotlivá města a rebelská obydlí mi přišla unikátní. Horší to již bylo s dalšími podnebími - ve sněhové krajině jsem měl jistý problém s viditelností, vždy jsem narazil na mlhu nebo vánici, byl jsem rád, když jsem narazil na nějaké to zdánlivě bezpečné místečko (které se, bohužel, často ukázalo, že je obývané po zuby ozbrojenými orky) a najít klany byl taky trochu problém, ale i tak jsem tuto oblast velice rád prozkoumával a v celku si i užil zdejší pobyt. Ovšem z poušti jsem měl trochu jiné pocity - přišla mi příliš pustá, prázdná - pomalu nulová vegetace a život, sem tam nějaké ruiny strážené mumiemi či divokou zvěří, ani obydlí mě moc nezaujala - na druhou stranu, místní obyvatelstvo ano. Hašašíni (a především jejich šišlavá mluva) byli geniální.

Charaktery, co se mnou prožili dobrodružství prvních dvou dílů, zde neměli moc prostoru. Náš bezejmenný hrdina s nimi vždy prohodil jen pár trpkých dialogů, a to mě celkem mrzelo. Nové postavy mi nepřišli zas tolik zajímavé, snad jen král Rhobar, kterého jsem opravdu toužil potkat. Tito hlavní, či další vedlejší NPC nám zadávají úkoly - kromě klasiky "zabij/najdi a přines" se mi velice líbilo vyčišťování měst od té nafoukané smradlavé spodiny. Za zabíjení a úkoly naše postava dostává zkušenosti a časem i postupuje na novou úroveň - ve třetím díle se objevuje i pár nových skillů, například velmi efektivní boj se dvěma zbraněmi. Vše se klasicky musíme naučit u učitelů.

K příběhu není moc co říci. Hlavní dějová línie byla celkem krátká a nezajímavá. Třetí díl nebyl podán v lineárním duchu jako předešlé dva, jednotlivé úkoly týkající se hlavního příběhu byly rozsety po celém světě. Co však musím ještě povznést, je možnost si vybrat, zda-li kopat stále za ty dobré nebo se sčuchnout s temným bohem a hrát za padoucha.

Ihned při první bitvě jsem si povšiml i změny systému boje. Tentokrát, dle mého, k horšímu. Pouhé klikání bez nutnosti využívání krytu či úkroků mi ze začátku zas tolik nevadilo, ovšem v pozdější fázi hry mě to již nudilo - pomalu jsem na žádného nepřítele nepotřeboval zvláštní taktiku (snad jen na nějakého rozzuřeného Trolla, kdy jsem musel využít i těch nepřirozeně vysokých a dlouhých skoků) a každého nepřítele jsem jednoduše uklikal, minimálně jsem použil pravé tlačítko pro krytí. Často, když jsem bojoval se skupinkou nepřátel, na mě útočil pouze jeden jediný a ostatní tupě přihlíželi, jak jejich druh dostává nakládačku a skolen padá k zemi. Naštěstí jsem našel nějaký ten opravný patch, co souboj o něco vylepšil - protivníci již neútočili po jednom a více jsem využíval krytí či úskoků, orci a bandité dokonce i moje útoky občas vykryly nebo provedli protiútok - no hned bylo hraní veselejší.

Bugy se zde také objevovaly často - levitující vegetace, nesmrtelný protivníci v aréně nebo divoká prasata probíhající texturami. Naštěstí se na všechny nedostatky dají stáhnout opravné záplaty a vše, víceméně, funguje tak jak by mělo. I to nahrávání hry bylo nakonec rychlejší. Grafika je opět o něco lepší, hudba doprovázející nás na našem putování byla dokonalá.

Gothic III je po stažení pár patchů celkově slušnou zábavou. Najdeme zde bohatý výběr protivníků a nebezpečné zvěře, bylinky dodávají našemu hrdinovi sílu, mnou velice opěvovaný nekonečný inventář, i ten bojový systém není nakonec tak stereotypní. Jen škoda toho ne moc zábavného příběhu a nevyužitého potenciálu našich starých známých charakterů. Samozřejmě, Piraně se snažili hru dokončit, ale JoWood na ně s vydáním titulu dost tlačil - a tak dostal to, co chtěl. Jakožto pravý fanoušek této série jsem si hraní (i přes početné problémy) užil a hodnotím tedy 75%.

Pro: Nový svět, spousta zajímavých úkolů, hudba a grafika

Proti: Slabší příběh, nezajímavé charaktery, občasné bugy

+18
  • PC 80
Předem poznamenám, že k prvnímu a druhému dílu jsem se nedostal, takže nebudu srovnávat. Gothic 3 je i pro mne takovou trochu rozporuplnou záležitostí.

Začnu typicky grafikou a zvukem. Obojí je velice dobré, a i když hra už zažila dekádu, stále se na ní dobře kouká. Hlavně příroda v mírném pásu je příjemně zelená a působí hustě (ve smyslu množství a průchodnosti). Infrastruktura měst a vesnic také působí uvěřitelně, a hráč si snadno zapamatuje, co se kde nachází. Pohyb v Myrtaně jsem si opravdu pokaždé užil a od hry se nemohl odtrhnout, i přes někdy nejasné zadání úkolů (jdi na severovýchod k jeskyni - a kde to proboha je? Člověk to vzal dle mapy cca na severovýchod, a tam pak běhal všude možně a hledal jeskyni). Dobré je, že nemáte daný postup příběhu, můžete si jej hrát relativně dle svého, a dokonce se přidat ke skřetům (já to teda nikdy neudělal). Ale je třeba si dát pozor, jaké úkoly plníte, protože pokud úkoly jsou vysloveně na některou frakcí útočné, tak si je můžete znepřátelit nadobro (takhle jsem si naštval skřety a nemohl jít do žádného města, proto se vyplatí projít si města, vyhnout se úkolům, které někoho naštvou a likvidaci provést až pak najednou). V každém městě se členům frakce musíte zalíbit, jinak se nedostanete ke skřetímu veliteli, nebo k zásadním úkolům pro povstalce. Někdy je docela obtížné to zkombinovat.

Obdivuhodná je rozloha hry, jenže je v tom trochu i problém, jelikož je každému novému městu a místu nutno doběhnout. A že to je často dost dlouhý maratón. A zde se automaticky neotevírá rychlé cestování, je nutno v lokaci objevit teleportační kámen. Nevyplatí se bez něj odcházet, protože pokud je třeba se vrátit, opakujete přespolní běh.

Úkoly jsou relativně rozmanité, takže aspoň že začátku neomrzí. Občas je problém, že se úkol sekne a nelze splnit, prostě bug. A to jsem hrál vždy s Community patchem, moc si neumím představit, jak to fungovalo bez něj. Zamrzí i dlouhý loading, když pro souboji prohráváte, a snažíte se ho zopakovat, dost to zdržuje. A aspoň pro mne je nejhorší, že ačkoli přes všechny výtky jsem si hru v Myrtaně vždy užíval, po postupu do Varantu a následně Nordmaru mne hra přestala rychle bavit, takže jsem ji nikdy kompletně nedohrál. Prostě už mě to běhání mezi úkoly, které následně bylo hodně po pustinách, přestalo bavit.

Levelení postavy a zbraní je celkem v pohodě, to mi nevadilo a bavilo. Jen občas nedostatek materiálů.

Gothic 3 je opravdu dobrá hra, ale dojíždí na svoji epičnost (zdlouhavé cestování, prázdná místa, problémové hledání místa úkolu) a na provázející bugy (hodně hře pomohl Community patch).

Edit: Tak dohráno až do konce a celkem nemám potřebu měnit recenzi. Prostě slušná hra, ale Varant a Nordmar se už celkem táhnul, příliš rozsáhlá plocha a ne až tolik zábavných úkolů k řešení.

Pro: Grafika, ozvučení, velké množství úkolů a lokalit, Myrtana

Proti: Zdlouhavé cestování, bugy, loading time, pustiny

+16
  • PC 65
Gothic 3 byl důvodem, proč když CD projekt red oznámili, že třetí Zaklínač bude open world, tak jsem začal mít o tuto sérii skutečně strach. Stejně jako v případě Gothicu měl Zaklínač dva velice slušné díly a skutečně se mi ulevilo, když ze třetího Zaklínače nebylo takové zklamání, jako ze třetího Gothicu. Takhle hra má rozhodně problémy a není jich málo. Velice osekanou hlavní linii, nevyvážený soubojový systém, velké množství bugů, špatnou optimalizaci, mizerné přines/zabij questy, nezajímavé postavy, slabou AI nepřátel, odfláklé dialogy, podivné modely postav a tak dále. Člověk se skoro musí ptát, jak je možné, že tuhle hru jsem již několikrát dohrál.

Odpovědí je herní svět, který představuje jediný element, který je podle mě velice dobře zvládnutý. Už od prvního Gothica vývojáři ukázali, že vědí, jak udělat uvěřitelný rpg herní svět se skvělou atmosférou a v tomto případě i skvělým vizuálním zpracováním. V Myrtaně na vás čeká konflikt mezi lidskými rebely a skřety, kteří si je podmanili. Každé město má svojí vlastní linii úkolů, která představuje buďto osvobození města nebo vyhlazení rebelů. Na poušti na vás čeká naproti tomu konflikt mezi Hassassiny a nomády, kteří se snaží bojovat proti jejich kruté nadvládě a otrokářství. Nakonec Nordmar představuje krutou pustinu ve které se snaží přežít malé kmeny lidí a každý krok vás potenciálně může strhnout do propasti. Celou atmosféru navíc podtrhuje parádní soundtrack, který je již v Gothic sérii dobrým zvykem.

V kombinaci s Community patchem, který odstraňuje celou řadu bugů a upravuje soubojový systém, aby byl trochu zajímavější, se z Gothicu 3 i přes své chyby stala moje oblíbená hra, která sice má své hojné problémy, ale její svět mě vždy dokáže zaujmout.

Pro: Herní svět

Proti: Osekaná hlavní linie, nevyvážený soubojový systém, velké množství bugů, špatná optimalizace, mizerné přines/zabij questy, nezajímavé postavy, slabá AI nepřátel, odfláklé dialogy, ...

+22
  • PC 70
Přišel. Viděl. Zvítězil. A poté zvítězil zas. A poté zas. A zas. A zas. A zas. Kolem třetího Gothica vzrůstala veliká očekávání, některá se naplnila, některá se propadla do hlubin. Já jsem od toho očekával pouze a jedině to, že se to bude fakt dobře hrát a bude u toho prča... což se v jistých částech opravdu stalo, nicméně v některých jsem do těch hlubin spadl taky.

No jo. Konečně ta Myrtana. Je krásná. Akorát pod okupací vojsk Xardaské smlouvy. Ale i tak se na ní hezky dívá. Co tím chci říct je samozřejmě to, že grafika je absolutně nádherná. Pohltí, uchvátí a ta dohlednost je prostě fascinující. Vlastně s celkovým exteriérem a terénem všech tří základních zemí jsem neměl vůbec problém, všude se hezky prozkoumávalo, hledalo a uspokojivě objevovalo, což jsou věci, které jsou pro tuto sérii prioritou. Akorát modely postav jsou totálně k smíchu. V předchozích dílech jsem občas rád rozpoznával postavy podle vzhledu, zde jsem se musel zaměřit převážně na jméno, jinak by to vždycky nějakou dobu trvalo. A pak jsou tu... ehm... města. Jako, já samozřejmě chápu, že do tak obsáhlého světa by trvalo věčně stvořit více měst se stejnými proporci, jako byl majestátní Khorinis, ale jedno nebo dvě taková města opravdu udělat mohli. Takto všechna "města" působí více jako takové osady, vesničky či pevnůstky, navíc všechny militantně uspořádaný. A kde jsou sakra ženský??! Novinka z Gothica 2 byla mimo jiné to, že se na scéně objevily zajímavé a občas i silné ženské charaktery, na což jsme před tím zvyklí nebyli. Trojka se ale v tomhle vrací k jedničce, kde pár těch ženskej jen něco odsekne (vždycky v tom divným přízvuku) a tím to končí.

Ale to jsou menší fejly, první velký fejl, který je podle mého zároveň největším, je bojový systém. Tupé klikání vám bude bohatě stačit na to, abyste sami vybili celé město bez jakýkoliv potíží. Horda nepřátel vás obklopí, a místo toho, aby hráče ogroup rapeovali, pouze čekají na to, až dosekáte. Jenomže vy nedosekáte nikdy. Vy to debilní levý tlačítko budete mačkat furt. Jediný komplikace nastávají, když se do bitky zapojí lukostřelci nebo mágové, aspoň ti se s tím neserou. Platí to alespoň v souboji s humanoidními a goblinoidními nepřáteli, nestvůry a zvířata už jsou, díky bohu, o něco těžší zabít, ale taky to není často nijak zvlášť komplikované. Druhý fejl je neskutečně slabý příběh. Nejenže je hrozně upatlanej a nelogickej, ale zároveň je neskutečně kraťoučkej. Přijdete si za ním ke Xardasovi, budete se jím řídit a za pár hodin máte hotovo. Když si vzpomenu na parádní jedničku, tak je to ostuda jak to prase na Hradě. Ani vaše kamarádská čtyřka nemá tolik prostoru, kolik by si po tom všem zasloužila. Hlavní hrdina opět předabovanej, není špatnej, ale už i jeho dialogy přestaly mít ten pravej smysl pro vtip a zvědavost. Furt je to ale sympaťák, alespoň do doby, dokud následný datadisk totálně neznásilnil jeho charakter. A dialogy - bomba! V tohle Gothic nikdy nezklamal, konverzace jsou zajímavý, vtipný a skvěle napsaný, stejně jak u předchozích dílů. Hašašíni to dokonce přivedli na úplně novej level, proto se mi to na té poušti tak líbilo. A hudba je naprosto překrásná. Až se i zdá neuvěřitelné, že týpek, co zkomponoval omšelou a bizarní hudbu v jedničce, stojí i za hudbou zde. Všude je naprosto skvělá, a je z ní cítit taková ta gothikářská atmosféra, kterou všichni tak milujeme. Vista Point je moje nejmilejší... ach, zlatíčko moje!

Gothic 3 v podstatě nenadchnul, příběh a souboje, což jsou pro mé osobní tužby jedny z nejdůležitějších aspektů, kriticky selhaly. Proto bych za normální situace hodnotil ještě níž. Ale tu hru něco zachraňuje. Něco, co je prostě spasitelem, Ježíšem Nazaretským všech herních průserů - hratelnost. I přes to všechno se ta hra fakt dobře hraje, za počítač jsem usedal rád, a těšil jsem se na to, co dalšího mě v tom velikánském světě čeká. A proto tu hru mám ve své podstatě docela v oblibě, a určitě si jí zas někdy zahraju, to Gothicovské kouzlo si prostě udržela. A to je vlastně to nejdůležitější. Epické zakončení trilogie se sice nekonalo, ale to ani u třetího dílu Návratu do budoucnosti. A přesto se to lidem líbilo, že?

Pro: Velký a krásný svět, dialogy, hudba, skvělá hratelnost

Proti: Špatné (čti jednoduché) bitky, příběh, modely postav, "města"

+23
  • PC 80
Jsem velikým fanouškem série Gothic a od té doby co jsem dohrál první dva díly a první díl Risen, se německá firma Pyranha Bytes dostala mezi mé oblíbené.
Okamžité vtáhnutí na začátku hru se stal pro mě adrenalinovým začátkem. Poté, co jsem osvobodil město od skřetů, jsem se cítil velice dobře za krásně odvedenou práci. ( A to byla fuška).
Gothic 3 jsem musel začít několikrát od začátku celé hry, protože poté co osvobodíte vesnici, jste ihned "přidáni" k rebelům, a až později se můžete rozhodnout, na kterou stranu se přidáte. Já samozřejmě nejdříve jsem hrál za rebely, a poté co jsem osvobodil 3 města, šéfové orků v dalších městech mě ihned napadli a bohužel jsem nemohl plnit další úkoly. Samořejmě je to logické, že se roznesly zprávy o mém osvobozování, ale když hraji RPG tak se snažím splnit co nejvíce úkolů. Tak jsem se dal k Orkům.
Jako mám rád ve filmech záporáky, tak ve hrách je to úplně stejné.
Hudba musím říci se povedla a každá změna hudby v daných situacích (souboje) nebo v jiných částech světa (pouš´t, horym myrtana), je velice unikátní svým stylem.
Co se týče prostředí a okolí, tak chvilkama hra není optimalizovaná a sem tam můžete objevit nějaký ten bug.

Nejsložitější bylo pro mě, aby mě ten druhý následoval, když jsem ho chtěl dovést napříkald z jednoho města do druhého, tak mi záhádným způsobem zmizel. Když jsem ho vypátral celou cestu šel po zadních a poté spadl do vody a zemřel.... To byl pro mě nepříjemný zážitek.

Hra po delších hodinách začne zacházet do stereotypu. A závěr mohl být tedy opravdu lepší.

Já dávám nakonec 80% a to díky tomu, že Gothic série patří mezi mé TOP hry.

Pro: Hudba, prostě GOTHIC,

Proti: Bugy, po delší době hraní začne nudit, závěr mohl být víc vygradovaný.

+10 +11 −1
  • PC 60
S legendární sérií Gothic jsem se prvně setkal až u vydání druhého dílu společně s jeho povedeným datadiskem. Tehdy jsem jim to zhltnul se vším všudy – prozkoumal jsem snad každej kout mapy. Mnoho jsem tak očekával od třetího dílu:

I objevil jsem se po krátkém intru uprostřed vesnice společně s ňákejma parťákama a bandou skřetů. První, co teda mám udělat je vytřískat vesnici od nepřátel – fajn bez větších problémů jsem je všechny sejmul. Když jsem to tam trochu prošmejdil, měl jsem inventář plnej blbostí a zbytečností už v samotnym začátku.

Inu vyrazil jsem na luka a řekl si "ale jo, todle je Gothic" – ignoroval jsem tak odpudivou grafiku, kdy jsou vzdálenější objekty než 15 metrů fest rozmázlý (krátkozrakej hrdina, kterýmu skřeti rozbili brejle?). O zobrazovací vzdálenosti postav a objektů se raději vyjadřovat ani nebudu.
Muzika není špatná, ale je tak nějak moc veselá (mollovou melodii jsem pomalu ani nezaslechnul) a pozitivní, že rozhodně nedokresluje atmosféru okupací zmítané země - působilo to na mě, jak kdyby ji měl autor hotovou už předem. Zvuky celkově jsou místy tak nějak odfláklý – třeba v jeskyni, aby nebylo úplný ticho, přidali tam jen bučení atp.

Jakmile jsem prozkoumal okolí, navštívil pár vesnic, začalo se dostavovat první znechucení. Pár dojmů:
Boje jsou sice těžký, ale zároveň působí (hlavně se zvířectvem) poněkud komicky.
Rozhovory mi přišly strojený a jednoduchý – příliš věcný, účelný a prvoplánový. Dabing hlavního hrdiny jsem začal díky jakési nevychovanosti (jen klade holé otázky bez reakcí na sdělované) a znuděnosti dabéra brzy nemít rád.
Hlavní quest dopředu absolutně netáhne a vedlejší úkoly? Nedostal jsem jinej vedlejšák, než prosté "zabij" nebo "přines".
Brzy jsem zjistil, že mě nic netáhne do další vesnice – jít po cestičce, kde každých 20 metrů číhá ňáká potvora. Když tam dojdu, chtěj po mě důvěru – takže mě hra nutí plnit pořád obdobné q pro obě strany konfliktu. Naštestí nikomu to nevadí – rádi mě maj pak všichni. Hurá!

Už si možná přesně nepamatuju, jak se hrál Gothic 2, možná jsem byl tenkrát ještě nenáročnej, mladej a zaslepenej, nevím. Vím jen, že tohle pokračování mě skutečně nebavilo, přišlo mi, že nabízí jen to stejný dokola - "zabij, posbírej, přines". To vše v naivním světě (uprchlý vězeň se skrývá před pronásledovateli asi 30 metrů od nich v podstatě jim přímo na očích) zabaleném v nepřitažlivém grafickém hávu s nehodícím se hudebním doprovodem a především nevýraznou atmosférou, která mě osobně nepohltila ani z poloviny, kolik bych potřeboval na dotažení hry do konce.

60%

Pro: Vonost, obtížnost

Proti: Rozhovory, questy, chudá atmosféra, naivita herního světa

+7 +9 −2
  • PC 70
Gothic 3 je v pravdě dvousečným mečem, kdy kvality této hry přechází z extrému do extrému.

S gothicem 3 jsem se setkal chvíli po jeho vydání, povzbuzen předchozími díly, jsem se těšil na velkolepé tažení Myrtanou.

To co ale přišlo pak, z toho mi spadla nejenom moje čelist. Počáteční velkoleposti, této hry se vyrovnala snad jen její naročnost - nekonečný loading v kombinaci bugy, mě vedl k tomu že jsem tuto hru přestal hrát. Podotýkám, že jsem tehdy měl úplně nový počítač, avšak nečekal jsem, že Gothic 3 bude i tak dost náročný.

No a po pár letech na tom samém počítači, ovšem s dostupným patchem se hra hrála mnohem lépe.

Nejepičtější záčátek
Gothic 3 se může pochlubit tím nejlepším možným začátkem. zvláště pak potěší, že hráč už nezačíná jako úplný zelenáč, oproti předchozím dílům. V důsledku toho naznal razantních změn i způsob boje a důležitá volba obtížnosti (stupeň rozhoduje na množství útočících nepřátel naráz). S takovou se dá celá hra projet na normal a přitom být ještě pěknou výzvou.

Vývoj postavy
Pěkně přehledná paleta skillů v kombinaci s atributy dělá celou hru lépe pochopitelnou. V předchozích dílech, mě poněkud vadilo to, že jsem netušil nakolik síla či obratnost ovlivňuje udělené zranění (výjma nutnosti pro unesení zbraně). V gothicu 3 to je všechno přehlednější a hráč si může jednodušše dokupovat nové lepší verze skillů. Lépe se tak dá nasměrovat směrem, kterým chce hráč jít (oproti nekonečnému budování šermířství ze dvojky, velké plus.)

Nový kontinent netušených možností
Npc a questů na které hráč narází je opravdu mnoho ale tady to nakonec působí spíše kontraproduktivněji, protože questy jsou ve směs stejné a často limitované na stejné místo. No a když se náhodou stane, že se nějaký quest táhne na vícero lokalit po mapě, tak se hráč ztratí v tom, kde může kterou npc najít a co komu a kde měl donést.
Já osobně jsem musel postupovat systematicky, kdy jsem splnil všechny úkoly v jedné lokaci a pak teprve pokračoval dál.

Grafické změny jsou vesměs dobré a vytaným zpestřením je i ledový sever a pouštní jih. Co do hudby, je pak Gothic 3 opravdovým požitkem. Na druhou stranu je to ale velká změna oproti předchozím, dílům u kterých musím uznát, že mě dostaly více.

Ve výsledku na hráče působí velice dobře, dlouhá herní doba, množství předmětů a možností. Ovšem nelineární příběh čas od času vede k zásekům a některé prvky pak dokáží poničit požitek ze hry (před Faringem jsem odkrouhl skupinku skřetů, no a hned jak jsem vstoupil do města, všichni po mě šli).
Pár silnějších příběhových prvků by taky neuškodilo, protože ve vysledku to všechno působí tuctově a suše i když možnost mezi likvidací/ochranou jednotlivých frakcí, či postav byla fajn (mágové vody, rebelové vs. skřeti)
Hra je v určitých momentech opravdu epická ale dobrat se jich, stojí často mnoho přeříkání.
70% - k čertu, je to zatím poslední Gothic od Piranha Bytes a hra která byla vydaná o rok dříve, mohla dopadnout hůře
+14
  • PC 80
Aj keď som predchádzajúce 2 diely nedohral, rozhodol som sa vyskúšať tento diel, po odohraní TES III som bol pripravený na všetko, ale hra ma hneď na začiatku prekvapila svojou jednoduchosťou. Po intre sa hneď ujmete role svojho hrdinu, postava je hneď na začiatku vytvorená ( nie je možný výber pohlavia alebo rozdelenie bodov schopností ). Hra počas prvého otvorenia inventára vás stručne informuje o mechanizme hry, ale aj tak na mnohé maličkosti prídete až počas hrania. Úvodná dedina Ardea mi prišla ako tutoriál, keďže pri oslobodzovaní mesta spod orkskej nadvlády vám pomáhajú vaši starí známi a taktiež aj nepriateľskí orkovia mi prišli o mnoho slabší, ako tí v neskorších fázach hry.

V hre vystupuje 6 frakcií (rebeli, orkovia, severania/nordmarania, nomádi, rangeri a hashishini), u ktorých sú najvýznamnejší len rebeli a hashishini. V hre sa dá získať len pozitívna reputácia, takže sa nemusíte báť, že zabitím skupinky orkov si zhoršíte reputáciu u orkov. Takže aj keď na začiatku hry oslobodíte Ardeu, môžete naďalej spolupracovať aj s orkami. Herný svet je rozľahlý, rozdelený do 3 veľkých oblastí Myrtana, Nordmar a Varant. Trochu mi vadilo, že celý svet máte zobrazený v jednej mape, takže neočakávajte mapu každej jaskyne ako tomu je napr. v TES. Hra je ale zato navrhnutá bez zbytočných loadovacích priestorov, celý svet je jedna veľká lokácia. Bolo by to celkom pekné riešenie tvorcov, keby načítavanie uložení netrvalo skoro minútu, takže pokiaľ budete často umierať, čo je na začiatku hry veľmi častý jav, trochu si aj zanadávate pri sledovaní pribúdajúceho pásika na obrazovke. Aj po vydaní posledného objemného patchu je hra naďalej nestála a aj na 4-jadrovom procesore a 512 MB grafike nie je schopná ísť plynulo na maximálnych detailoch. Cez občasné sekanie sa dá ešte preniesť, ale hra je schopná hocikedy padnúť do Windowsu, najviac som sa s padaním stretol pri teleportovaní, kde sa objavila chybová hláška s názvom Where is the Guru ?. Táto chyba smeruje na bonusový quest, ktorý pridáva do hry až community patch, quest zahŕňa, tak ako už názov napovedá, nájdenie guruho, je obsiahnutý v celom svete a jeho pointou je hľadanie zamknutých truhiel, svojím spracovaním sa dá zaradiť medzi Easter egg-y. Pokiaľ ste narazili na túto, chybu pozrite sa do zaujímavostí, kde som popísal ako tento problém vyriešiť.
Jednoduchosť hry spočíva v neobmedzenom inventári, v pomerne malom počte schopností, do ktorých môžete investovať ťažko získané skúsenostné body a v dialógoch, keďže tentokrát môžete komunikovať len s postavami, ktoré majú meno a aj to nie do nekonečná o tom istom, však Morrowind. Ako v každom RPG, v hre levlujete získavaním skúsenostných bodov, či už za questy, niektoré rozhovory alebo zabíjanie všemožných inteligentných alebo zvieracích nepriateľov. Pri levlovaní získavate len 10 skúsenostných bodov (SB), hodnota zdravia, výdrže a many sa nezvyšuje, pokiaľ chcete zvýšiť tieto atribúty musíte do nich vložiť SB. SB sa nedajú hneď po získaní použiť, musíte najprv nájsť učiteľa, ktorý vás naučí určitú schopnosť alebo zvýši vaše atribúty (sila, lov, alchýmia, pradávne vedomosti, kováčstvo, zlodejina), ku každému z týchto atribútov je priradených pár schopností, ktoré sa môžete naučiť pokiaľ dosiahnete určitý počet bodov v danom atribúte, napr. sila = boj so štítom, s 2 zbraňami, s ťažkými zbraňami alebo kušou..., lov - vylepšenie lukostreľby alebo schopnosti potrebné na získavanie kože alebo zubov zo zvierat ( veľmi užitočné, odporúčam dať čo najskôr, na niektoré questy je to potrebné, ak dané predmety nechcete kupovať, taktiež je to výborný zdroj peňazí )..., pradávne vedomosti - boj s čarodejníckou palicou, resp. použitie kúzel ( hru som odohral bez kúziel, takže to neviem posúdiť )..., kováčstvo - umožňuje kovanie nových zbraní (vami ukuté zbrane spôsobujú väčšie poškodenie ), naostrenie zbraní = + 10 poškodenie, dolovanie nerastných surovín = zlato, železná ruda, síra a magická ruda..., zlodejina - umožňuje otváranie zámkov, okrádanie, lepšie obchodovanie ( ceny sa menia o 10 %, je to vidno až pri drahších predmetoch, keďže aj tak sú všetci obchodníci v hre nenažrané svine, ktoré chcú za všetko 4x toľko, ako je ich skutočná hodnota, ale kúpa paladinskej zbroje sa fakt oplatí),... a alchýmia umožňuje tvorbu liečivých elixírov (trvalé elixíre sú z toho najlepšie, ale nájsť potrebné prísady je dosť ťažké) a výrobu rôznych šípov - ohnivý, výbušný, jedovatý; nakoniec sú to ešte nezaradené atribúty ako dlhší beh (výdrž ovplyvňuje len beh, keďže pokiaľ výdrž klesne na minimum behať nemôžete, ale bojovať hoci trochu pomalšie môžete naďalej), akrobacia (menšie poškodenie pri páde) a odolnosti voči teplu, mrazu, jedu (oplatí sa to, keďže aj krvavá mucha je schopná vás zabiť, takto vám už neublížia) a chorobám (toto som vôbec nepochopil, niekedy hrdina kýcha, ale žeby boli nejako poškodené atribúty alebo ste chytili nejakú inú chorobu som počas hry ani raz nezaregistroval).

Inventár
Zbieranie predmetov má v hre určitý význam na rozdiel od TES môžete do svojho inventára dať veci, ktoré môžete neskôr potrebovať pri niektorom queste, ale taktiež sa nájdu predmety, ktoré slúžia len na spoplatnenie, napr. čakal som, že hra umožní aspoň z trolích koží vytvorenie brnenia, ale nie brnenie si môžete len kúpiť, kúpa je ale obmedzená vašou reputáciou pri danej frakcii, pokiaľ chcete lepšiu zbroj nepotrebujete len peniaze, napr. keď chcete paladínsku zbroj potrebujete si zvýšiť reputáciu u rebelov na 60 (pôvodne to bolo len 50, tak nechápem prečo to upravili).
V hre nájdete široký arzenál zbraní, no postupne ako si budete zvyšovať atribúty budete používať už len tie silnejšie a na slabšie zabudnete. Každá zbraň spôsobuje určité poškodenie, ktoré môže byť ovplyvnené pozitívne alebo negatívne, pokiaľ zbraň získate v súboji alebo niekde nájdete, je dosť možné, že zbraň je opotrebovaná = jej poškodenie je o 50% menšie ako by ste ju kúpili, zaujímavé ale je, že cena je rovnaká ako novej; v hre sa nachádzajú cenné truhly - zabudnuté a tajomné - ktoré obsahujú postupne ako ich nachádzate nové a vzácnejšie zbrane, takže ich hľadanie sa oplatí. Zbrane si môžete naostriť, otráviť, posvätiť alebo vlastnoručne vyrobiť a zvýšiť ich poškodenie.

Súboje
Počas vašej púte narazíte na mnoho zvery a príšer, z ktorých vás aj ten najslabší môže dosť poraniť (pokiaľ bojujete na blízko). Pri love vysokej zveri som mal pocit akoby som hral lovecký simulátor, hlavne pri niektorých questoch je to adrenalín, keďže jelene sa rozpŕchnu a niektoré sa už nevrátia, čoho následkom je len načítanie uloženej pozície. Trošku mi tu chýbali draky, keďže za celú hru ich zabijete len 4 a aj to som 2 zabil už na 6 levli (takže pokiaľ chcete skúsiť rolu drakobíjcu zahrajte si radšej Skyrim). Zvierací nepriatelia vás napádajú v skupinách, takže na začiatku hry sú tieto súboje veľmi nebezpečné, roztrhá vás svorka vlkov, zadupú vás do zeme nosorožce alebo roznesú vás na kopytách bizóny.
Súboje s ozbrojenými nepriateľmi sú ale celkom pekne a efektívne prevedené, cez systém komb a krytia. Pokiaľ neoslobodzujete mesto tak nepriatelia na vás útočia po jednom alebo dvoch, ostatní čakajú, kým neprídu na rad. Pokiaľ nie je váš protivník voči vám nepriateľský tak ho po porazení len omráčite a môžete ho okradnúť a keď chcete aj doraziť. Tento systém vyvolávania súbojov je dobrý spôsob na získanie niektorých predmetov - napr. kladív, píl, ktoré potrebujete vo väčšom množstve pre 1 quest - alebo zbraní - strážcom sa obnovujú donekonečna po prebudení. Aj keď som si na začiatku myslel, že taký drak alebo trol je najsilnejší protivník, mýlil som sa, aj na konci hry vám najväčšie poškodenie spôsobia čarodejníci a ľadový golemovia (pred ľadovým útokom sa skoro nedá vyhnúť a jeden zásah vám vezme polovicu života ). Zaujímavý je počin tvorcov, že šípy nepoškodia všetko, klasický šíp nezraní ani kostlivcov ani golemov.
Pokiaľ nechcete bojovať sami môžete si so sebou zobrať spoločníka, ale niekedy je vám viac na príťaž ako na pomoc, keďže môže zomrieť alebo byť agresívny voči inej frakcii. Pokiaľ máte spolubojovníka nepriatelia nenapádajú len vás, práveže skôr si to odnesie váš spolubojovník.

Fyzika a osvetlenie
Ragdoll efekty ma vôbec neoslovili, pri zabíjaní malých živočíchov som mal pocit akoby som hral golf, len namiesto loptičky som mal králika. Mŕtve jedince po smrti sa ostanú triasť ako želatina, neviem či to majú byť posmrtné nervové vzruchy, alebo chyba. Šípy sa taktiež správajú zvláštne, pokiaľ miniete cieľ tak sa šíp odrazí, ani to neviem popísať ako to vyzerá ale je to vážne komické.
Osvetlenie sa počas fáz dňa mení a vyzerá to úchvatne, ale osvetlenie v jaskyniach ma zarmútilo, fakle (tak ako aj šperháky) sú v hre len na jedno použitie ale nemusíte sa báť často ich potrebovať nebudete, väčšina jaskýň je osvetlená fosforeskujúcimi kryštálmi, a tu je kameň úrazu osvetlenia, celá jaskyňa je osvetlená, len vy vidíte pár kameňov čiernych akoby neboli osvetlené, čo pôsobí na váš zrak ako bug. Pokiaľ vstúpite do temnej jaskyne tak tam všetko vyzerá takto, vidíte len jemné obrysy predmetov, ale tu je to prirodzené.

Interakcia
V hre môžete okrem lovu aj zbierať rôzne bylinky na prípravu elixírov. Patch dovoľuje pri oddychovaní pomalú regeneráciu zdravia, pokiaľ sedíte alebo opekáte si niečo pri ohni. Pokiaľ máte recepty a naberačku môžete si v kotli niečo uvariť. Potom sú to len maličkosti ako pílenie dreva alebo otáčanie prasaťa nad ohňom. Dlho som v hre nevedel, kde môžem použiť lopatu a až pred koncom hry som prišiel na to, že na mieste kde sú prekrížené kosti a lebka môžete kopať, je to označenie pokladu. Čítanie kníh a kamenných tabuliek vám môže zvýšiť pradávne vedomosti alebo alchýmiu.

Ozvučenie
Hudba je vybraná podľa situácie, pokiaľ si len vykračujete krajinou, tak hrá pokojná, keď vás zaregistruje nepriateľ hneď sa zmení a vy viete že môžete očakávať útok. Dialógy sú zvládnuté dobre, až na to, že niekedy ich hlasitosť klesá, tak že ich skoro vôbec nepočuť.

Príbeh
Hlavná dejová línia je redukovaná, počas vašej cesty hľadáte vášho starého známeho Xardasa, keď už ho nájdete splníte pre neho 1 úlohu a nasleduje rozhodnutie, ktoré smeruje k jednému z 3 koncov. Hra berie ohľad najmä na vedľajšie questy, ktorých sú tu stovky, ale nie sú veľmi originálne - zabite niečo/niekoho, prineste niečo, sprevádzajte niekoho (toto som nenávidel, postavy sa často zasekávajú), porozprávajte sa s niekým a potom už len oslobodzovanie miest, resp. ničenie rebelských táborov.
Po 75 hodinách hrania som odohral všetky 3 konce a musím priznať že až na pár maličkostí sú rovnaké, líšia sa podľa toho či oslobodíte jednotlivé oblasti a ktorí z vašich starých známych prežijú.

Cestovanie
Nemusíte sa báť, že po celej krajine sa budete prechádzať pešo, každé mesto označené na mape má svoj teleportačný kameň, ktorého použitie vás tam prenesie. Pri teleportovaní však hra dosť padala v spojení s guru questom, takže pred teleportovaním si najprv hru uložte.

Záver
Pokiaľ by bola hra lepšie optimalizovaná neváhal by som jej dať aj 90%, ale táto vada dosť ovplyvní pohľad na Gothic 3. Hra dokáže pobaviť a zaujať na dlhé hodiny, pokiaľ plníte vedľajšie questy. Čo dodať na záver, napriek všetkému chcem vidieť ako to dopadne s naším hrdinom v stand-alone datadisku Forsaken Gods a potom ako prológ si zahrať prvé dva diely.

Herná doba : 75 hodín 45minút
Konečný stav : 81. level

Pro: vedľajšie questy, grafika, hudba, neobmedzený inventár, spracovanie dialógov

Proti: hlavná dejová línia, padanie hry, zlá optimalizácia, zasekávanie NPC, výpadky textúr

+12
  • PC 70
Tak som konečne pokoril hru, ktorá bola za posledné roky kontroverzná a rozdelila hráčov na dva tábory. Veľký kontinent rozdelený na tri odlišné časti, množstvo miest a questov robia z tejto hry výzvu na niekoľko hodín. Originálne je samotné liberalizovanie miest, ktoré spočiatku pôsobí ako zábavné, no po niekoľkých mestách ide skôr o nútenie sa. Zatiaľčo zalesnený stred kontinentu a pekne spracovaná púšť lahodia oku, zasnežený sever je kvôli neuveriteľne zlej dostupnosti odkiaľkoľvek kamkoľvek prechádzkou mrazivým peklom. Približne niekde v polovici hracej doby som si uvedomil, že hru nechcem dohrať čisto zo zábavy, no skôr z principiálneho dôvodu. Menej je v tomto prípade niekedy viac, no ak hre odpustíte niekoľko nedostatkov ako zlý systém boja na blízko a neskôr stereotyp, má vám čo ponúknuť.

Pro: atmosféra krajiny, stále pekná grafika

Proti: melee combat, príliš mnoho miest na dobývanie

+13 +15 −2
  • PC 80
Je to Gothic, to je pravda, opět navazuje příběh, ale už to není ono. Není to už Gothic v tom smyslu, že je to takové moc propracované, hold nemusíte to ani moc savovat, protože když uděláte blbost tak se stejně nic neděje protože existují zadní vrátka (nemyslým marvin mode), když jste něco podělali v G1 a G2 museli jste load a hledat příčinu. Gothic 1 a 2 byly napůl logické hry, stačilo si pamatovat kde je ten chlápek, nemuseli jste se nejdříve někoho zeptat a pak až se tam ten chlápek oběvil, tak to je v těch stupidních napodobeninách (TES), v G1 a G2 tam en chlápek byl už od začátku, mohli jste najít spoustu pokladů zadáčo, které tam jen tak leželi (ale museli jste se k nim logicky dohrabat, nikoliv promlátit).
Neni to ono.

Pro: Návaznost příběhu, staré dobré postavy,

Proti: Není to starej dobrej gothic, svět je už moc velký ale jde si ho zapamatovat

-12 +5 −17
  • PC 45
Tak na tuto hru mám mocinky moc "krásných" vzpomínek a můj bratr taktéž který se rozhodl že tu hru dohraje, budiž brána jako polehčující okolnost v té době jeho nizký věk s čím souvisí i jiná soudnost, avšak byla to právě jeho zkušenost, která mě přinutila tuto hru z Rpg, přeřadit do žánru Trololol komických béček, aneb serem na to, hlavní je vytřískat z toho prachy. Pamatuji se jak mi můj bratr chtěl ukázat závěrečný souboj, měl nabušenou výbavu epických předmětů, že pouhou ránou do nepřátel létaly vzduchem malé "atomovky", avšak přeci jen narazil, cestou totiž potkal nepřítele mnohem silnějšíhonež je hrdina na 99 lvl(či jaký byl) ve vší zbroji a síle! Silnější než epický polobůh nesoucí se v těžké pancířové zbroji, pod jehož kroky puká zem, ze stromů opadává listí a prostí lidé se modlí, ano tím hrdinou byl obyčejný kanec, který měl taktickou výhodu útoku ze zálohy, což se v praxi v této hře rovná "load quicksave". Celkem mi přišla zábavná bratrova reakce, který když viděl, že se blíží to obyčejne prase(ze zálohy), snažíc se mu utéci(pozdě) trousil vulgární výrazy, které však prase neodradili od toho jej ubít k smrti. Když jsem hrál hru já, tak zábavná mi přišla jen z prvu, svět byl zbytečně rozsáhlý a vážně mě nebavilo se vandrovat jak trotl a hledat v nějaké slabě popsané lokaci nějakou trapnou jeskyni(v jiných hrách mě to baví, ale prostě gothic to neumí podat do zábavné omáčky, prostě fuck off běž a přines!), už jen proto že jsem vždy riskoval střet s tak nebezpečným epickým zabijákem, jako je obyčejný divočák. Chvíli bylo zábavné osvobozovat města od okupace, kdy jsem v 99% využíval debility a bugů hry, někdy si okupanti nechali vytlouci půlku posádky než se rozhodli se postavit na odpor a jindy takřka hned se ve vší síle vrhly na mě, ale to přeci nebyl žádný problém stačilo si stoupnout na pátý schod jakéhokoliv baráku a herní ai dostala neřešitelnou úlohu. Těmito pikantnostmi je hra prošpikovaná a to už pak nezachrání ani pěkná grafika, snaha o příběh a otevřený zabugovaný svět, plný kritických bugů. Kdysi bývalo zvykem, že si nidko nedovolil vydat hru s takovým množstvím bugů, bohužel je jiná doba a dnes se často razí pravidlo vydat za každou cenu záplaty ve formě patchů pak přijdou posléze, na což já však herním vývojářům z vysoka seru.

Dalším "zábavným prvkem", je samozřejmě to že se stáváte epickým hrdinou, ale přesto vás každá ze stran neváhá zneužít takovými triviálnostmi.Vás! hrdinu který osvobozuje města! Drakobijce! Je sice pravda že vám občas ukázal obyčejní divočák kdo je tu skutečným pánem, ale to přeci někoho neospravedlňuje Vás pověřit trapnými úkoly, který by zvládl i ten retardovaný vesničan(i když je pravda že s jejich Ai by měl problémy najít východ z domu a vylést nějaké schody), questy typu kup deset rohlíků a jedno máslo, nejsou zábavné vůbec a můžu vám říct, že po chvíli byste chtěli mít jejich duchaplného questaře při ruce, mít velký sklep plný ošklivého náčiní, který by byl zvukově izolován.

Velice zábavným prvkem byl posmrtný rock´n roll, nevěřili byste co dokázaly mrtvoly za neuvěřitelné kreace.Často jsem pak litoval, že jsem nepatřil mezi nejlepší "žáky" tanečních, když jsem místo tance více času věnoval poživáním alkoholických nápojů a ochutnávání kamarádek. Nic méně vždy stálo za to takovou tu show dokoukat do konce.

Na závěř jsem si pro vás připravil lahodný bonbónek:

Takhle jednou pohýbá očividně naštvaný hraničář po lese a mumlá si pro sebe nadávky a kouká furt do mapy, kterou v rukách přetáčí ze strany na stranu, zcela jistě je jasné že opět vzal nějaký nevýhodný kšeft(totálně debilní zabugovaný úkol), když tu najednou spatří trosky a nad ním honosného draka, nevahá bere luk zahazuje tornu a jde jej zabít kryje se v troskách a přebíhá ze strany na stranu drak brzy umírá, vydá se k místu kde jej zahlédl a nachází krásně zdobenou truhlu s pokladem draka, truhlu otvírá a celý vzrušením se u toho klepe, po otevření však zjistí, že v truhle nic není, opět drak bezdomovec pomyslel jsi a pokračoval v hledání jeskyně, když tu najednou, prásk bum prásk, ze zálohy ho sundal statečný divočák, a tak skončil život drakobijce, hraničáře Balora(v praxi: exit game uinstall this piece of ***, yes!)

Hru jsem nedohrál ale předpokládám že finální boss bylo dikové prase v pancířu.

Přesto však musím konstatovat že ač soubojový systém je zde opět jen hromádkou trusu o proti předchozím dílům není už úplně tak trapný a je nejlepší z celé série.
-6 +15 −21
  • PC 70
Na Gothic 3 jsem se po fenomenálních prvních dvou dílech těšil jako malé dítě. Věděl jsem, že bude hra hodně rozbitá a příšerně optimalizovaná. Proto jsem si počkal, až vyjde série patchů 1.70 a výš. Strach ze špatné optimalizace jsem neměl, protože jsem si byl jistý, že hra z druhý poloviny roku 2006 musí chodit na mém P4 3,2 Ghz, 2GB RAM DDR2, GeForce 7600 GT 256 MB.

Plný nadšení jsem napoprvé nastavil grafiku na rozlišení 1024x768 a střední detaily. Hra se rozběhla na takových 5-10 snímků za vteřinu. Rezignovaně jsem všechno stáhl na minimum. To už se to dalo hrát, i když při složitější scenérii se to občas nepříjemně zpomalilo. Grafika pak vypadá asi jako v jedničce.

Zjištěním toho, že grafika mě na mém počítači neohromí, jsem se pustil do prohledávání obrovského světa. Pamatuji si z prvních dvou dílů, že všechny scenérie byli pečlivě propracované a každá jeskyně měla svojí originální strukturu. Tady se jede všechno podle jedné šablony. Příroda je prostě nic moc (kromě Myrtany). Ani města nevypadají bůhví jak. Je tam sic dost obyvatel, ale jenom s pár z nich se dá mluvit. Bohužel i s pozoruhodně chytrými skřety, což je taky dost velký odklon od zajetých kolejí. Města jsou rozdělena na dvě části. Když v dolní části splníte dost opakujících se úkolů, zalíbíte se vrchnosti, postoupíte do horní části, kde vás zpravidla čeká jeden velký úkol. Vy se budete muset rozhodnout, jestli sympatizujete s skřety a pomocníky nebo s lidmi.

Příběh navazuje na konec dvojky, kdy se hrdina s přáteli vrací z dračího ostrova a najde svou zemi Khorinis obsazenou skřety po skřetí invazi. Příběh (spíše takové očekávání nějakého zjištění) má skvělý spád a držel mě dost dlouho u vesla. Aby pak po nějakých 50 hodinách hraní a vypiplávání postavy zničehonic skončil. Žádné gradování, žádný zvrat či natahování se nekoná. Celé je to navíc strašně jednoduché, takže doporučuji obtížnost hard. Možná si to nejlepší autoři šetřili do datadisku.

Pro mě velké zklamání.

Pro: nástin příběhu, gothická atmosféra, komunitní patche

Proti: zbytečně velký a prázdný svět, špatná optimalizace

+7 +11 −4
  • PC 65
Po dobrých zkušenostech s prvním a druhým dílem jsem měl veliké očekávání když se Gothic 3 dostavil na trh. Realita byla bohužel jiná.

Samotný příběh začal pěknou bitvou, ale skončil nezajímavě - konec bych okomentoval: "OMG!". Po opuštění vesnice nastalo množství, většinou nudných, úkolů na způsob "najdi, přines Azore". Frakce jsou tady jen aby se neřeklo (kromě konce příběhu), ale oceňuji úspěšný pokus udělat ze skřetů něco víc než hloupé opice. Soubojový systém byl oproti předchozím dílům značně degradován, akorát střelné zbraně se lépe ovládají - v boji jsem se zapotil pořádně akorát při bitvě o hlavní město.

Při prvním spuštění mě zarazila dlouhá doba načítání. Grafika velice zaujala, jen kdyby nebyla tak náročná na PC. Prostředí vypadá krásně, obzvlášť se mi líbil Nordmar - zasněžená krajina. Hudební doprovod je epický. Fyzika je na tom hůř, hlavní hrdina by mohl soutěžit ve vrhaní drobnou zvěří do dálky.

Gothic 3 bych nazval začátkem konce série Gothic.
Hodnocení: 70%

Pro: hudba, grafika, krajina, skřeti

Proti: neoptimalizované, fyzika, děj, úkoly

+13 +14 −1