Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS5 --
Mongolové nebyli žádní troškaři a svou říši roztáhli od současných hranic Slovenska a Ukrajiny až po Korejský poloostrov. Ve skutečnosti byl pro mongolskou armádu ostrov Tshushima a Iki jen krátkou zastávkou, před vpádem do pevninského Japonska. Příběh GoT tohle nereflektuje a vypráví si invazi po svém. I přesto hra obsahuje spoustu historického ňahňáníčka a se svým edukativním přesahem umí zažehnout zájem o celý konflikt do větší hloubky (konzultace na wiki, youtube dokumenty atd.). Nejen proto si hra zasloužila uznání i japonských kritiků.

Tsushima hraje pastelovými barvami a dokáže vykouzlit solidní vizuální orgasmus, i když je to často neuvěřitelný kýč. Autoři vsadili na minimalismus a estetiku, HUD nijak neruší a díky mechanikám navigace jej není úplně nutné používat pro pohyb po mapě. Směr větru navádí k úkolům, světlušky ke sběratelským předmětům, ptáci k zajímavým místům a ke svatyním navádějí lišky (které je možno si pomazlit!).

Oproti tomu se příliš nepovedly interiéry. Postrádají řádné nasvětlení a se svojí statikou a nulovou interakcí s předměty se podobají jako vejce vejci. A to až do takové míry, že např. všechny mongolské stany mají stejně rozmístěné vybavení napříč celou hrou. Jediná interakce probíhá s rozházeným lootem všude kolem - grindování materiálů potřebných k vylepšování je tady opravdu hodně a ano, budeme zabíjet divočáky a medvědy, protože jen pomocí jejich kůže je možno si vylepšovat nosnost zvonečků na odlákání nepřátel...

Potyčky neustále se respawnujících mongolských hlídek začnou velmi rychle otravovat, stejně tak úkoly opakující několik vzorců - vymlátit tábor, potichu vymlátit tábor, odrazit útok nebo vymlátit tábor. Bojová složka má dvě roviny. Ta první se odehrává volně ve světě, kde můžu používat všechny předměty a útočné techniky. Obtížnost je relativně nízká a ani na Hard jsem neměl větší problémy. Bohužel, tou druhou složkou jsou duely a tam se karta obrací. V ohraničené aréně probíhá souboj s agresivním QTE, navyknuté bojové techniky jdou stranou a aby to nebylo málo, na Hard se neobnovují body soustředění, které jsou klíčové. Mám pocit, jako by obě bojové složky dělaly různé týmy lidí, kteří se vzájemně nedokázaly domluvit na obtížnosti, proto jsem v duelech obtížnost snižoval na Medium.

Jak už asi každý pochopil, GoT patří mezi krásné a zajímavé, ale zároveň generické open-world hry jako Horizon Zero Dawn nebo Assassins Creed. Asi tak v půlce jsem hraní odložil k ledu a vrátil se k němu po několika měsících jen kvůli Director's Cut edici. Ta přináší slušné technické vylepšení a hlavně nový ostrov Iki, který rozhodně stojí za zahrání. Nejen proto, že je možné si hladit kočičky a jeleny, ale dovysvětluje příběh a přináší nové vylepšení, které je možné zpětně používat i na Tsushimě. Zároveň obsahuje spoilery, proto bych doporučoval jej začít hrát až po ukončení hlavního příběhu.

Hodnocení: ✰✰✰
Herní doba: 72 hodin Tsushima island, 14 hodin Iki island
+29
  • PS5 90
Herní výzva 2021 - 8. "Herní nášup" (Dohraj hru včetně alespoň jednoho obsahového rozšíření.)

Ghost of Tushima ukazuje, že základní koncept Assassin's Creed vůbec není vyčerpaný, jen je potřeba, aby se vývojáři zaměřili na to hlavní - příběhovou kampaň s vypilovanou hratelností, chytlavým dějem a zajímavými postavami. A přesně to se v případě herního dobrodružství samuraje Jina Sakaie povedlo.

Lze namítat, že i otevřený svět v Ghost of Tsushima je povětšinou prázdný a vedlejší aktivity se opakují. Je to pravda, ale právě soustředěnost na dobře vymyšlenou příběhovou kampaň vyzvedává hru nad konkurenci od Ubisoftu, která se naopak snaží hráče zavalit co největším množství aktivit, jejichž zdolání jej od dosažení zdárného konce dělí.

Vývojářům ze Sucker Punch se také podařilo vystihnout přitažlivost feudálního Japonska a kasty samurajů, aniž by přitom zabředli do přehnané exotizace a orientalismu - o tom ostatně svědčí kladné přijetí hry ze strany japonských kritiků. Meditování, skládání haiku a pronášení vzletných tezí o bojovnické cti je tu akorát na to, aby člověk nasál atmosféru, ale nepřipadal si u toho jak v nechtěné parodii. Samotný děj hry a její mechaniky navíc otevřeně reflektují právě spor mezi přísnými zásadami samurajského morálního kodexu bušidó a pragmatickou, konsekvencionalistickou morálkou.

Pro: atraktivní prostředí feudálního Japonska, vysoké dramatické kvality

Proti: klasická prázdnost otevřeného světa

+19
  • PS5 85
Tak jo, konečně mám dokonáno, ale samuraj ze mne opravdu nebude. Ale co si budeme, je to opravdu tak supr čupr hra s takovými hodnoceními? Pro mne teda ne, ale netvrdím, že je špatná to vůbec.

Co Tsushima dělá dobře, jsou všechny známe prvky z jiných open world her, které si vzala a tak nějak je udělala po svém. Vlastně tu nenajdete nic nového, jen je to udělané s patřičnou grácíi a některé inovativní věci jsem uvítal. Např. hra neobsahuje žádnou mapu na aktivní obrazovce ( ale můžete si ji vyvolat přes menu a podívat se),ale směr vám udává vítr. Dost zajímavé a celkem to funguje. Jasně, občas se mi stalo, že jsem narazil do skály a musel jsem se teleportovat do jiné vzdálené vesnice a jít z jiného směru, ale čert to vem. Tohle beru. Pak takové ty klasické věci jako oprava zbraní, zbroje, vylepšování atd. Nic, co by člověk neznal a prostě to tam je a nějak jsem to ani moc nevyužíval. Občas jen artefakty.

Ale, co stojí opravdu za zmíňku, tak je soubojový systém. Ten je opravdu zábavný a soupeře budete kosit opravdu rádi a vychutnávat si ty useklé hlavy, končetiny a brutality celkově. Můžete je porazit jak v klasickým souboji, tak máte soubojovou výzvu, kde se utkáte jeden na jednoho a víceméně jde jen o to pustit tlačítko ve správný moment. Ale tohle mne bavilo. Naopak, co mne moc nebavilo jsou souboje s bossy. Na začátku to vypadá jako dost zajímavá věc a říkáte si, jestli se to třeba bude pokaždý měnit. Nemění, jakmile absolvujete první fight boss, tak každej další už je jak přes kopírák, jen se liší tím, že každý boss vypadá jinak a má jiný pohyby, údery a to je vše. Podle mne trochu zbytečný a občas jsou to tuhé souboje, ale jako dá se zvládnout, ale tohle mne moc nebavilo.

Co mne taky neposadilo na zadek, když jsme u těch soubojů, tak výplně misí. Vlastně každá mise je o zabrání hradu, infiltrování se do pevnosti a vybití hromady mongolů. A vlastně to je vše. Tohle děláte celou dobu a aby jste těch soubojů neměli málo, tak při pohybu na mapě hra na vás bude taky jednotky posílat dost často. A dost mne to otrovavalo. Nebýt toho zábavného soubojového systému, asi bych to ani nedohrál. Protože občas čeho je moc, toho je příliš.

Jinak ale příběh jako takový, je dost povedený. Upřímně, nejsem fanda samurajských filmů, knih ani podobných tématik, ale tenhle příběh mne bavil. Hlavní hrdina je sympaťák a chcete vědět, jak dopadne. Osobně se mi zvraty v příběhu líbili a záporák mne opravdu bavil. Cutscény jsou prvotřídní.

A celkově hra vypadá opravdu parádně. Ale zase, měl jsem se světem jako takovým celkem problém. Jasně, vše hraje různými barvami, padá listí, fouká vítr, potkáte mnoho zvířat atd., ale ve výsledku tak nějak všechno vypadá stejně. To samé interiéry, hrady. Trochu mne to zaráželo a občas jsem se fakt musel přesvědčit, že jsem na jiným místě protože je to dost matoucí. Ještě jsem se nesetkal, že by se mi něco líbilo, ale zároveň mne to mátlo a tím mne to přestávalo bavit.

Trochu mne vadil konec, který je dost natahovaný, ale ve výsledku konečné titulky jsem uviděl za celkem relativně akorát chvíli, ale hra nabízí i po dohrání spoustu dalších misí a úkolů, ale u toho já už být nemusím.

I přes negativa, kterých jsem neměl málo, je to opravdu dobrý počin. Na to, že je to původně na PS4, tak se tvůrcům povedlo vyždímat z dosluhující mašinky opravdu maximum, akorát mne svým zpracováním úplně neoslnila a tématikou nesedla, ale rád jsem si vyzkoušel něco nového a poznal zase jinou krajinu. Ale rozhodně, aspoň jednou by to člověk mohl vyzkoušet, třeba vás to chytne více než mne.

Pro: audiovizuál, hlavní postava, zábavný soubojový systém, délka tak akorát, pohyb postavy je rychlej a neloudá se, skvělý dabing, záporák, příběh

Proti: po chvilce začne nastupovat dost velký stereotyp jak v prostředí, tak soubojích, v soubojích s bossy, v misích, hra si drží celkem dost vysokou cenu stabilně

+17
  • PS5 95
Uf, tak na začátek letošní výzvy jsem si ukousl pěkný sousto. Přes 50 hodin herního času a to mi na mapě pořád svítí spousta otazníků. A bavil jsem se celou dobu.

Ghost of Tsushima jsem se nějakou dobu vyhýbal právě kvůli tomu, že je to další z her, který člověk musí věnovat pořádnou porci času. Naštěstí do toho není problém proniknout a už jen hltat obsah. Ovládání je poměrně přímočaré a i když jsem pár dní nehrál naskočil jsem do toho rovnou zpět. Hrál jsem teda na nižší obtížnost, ale soubojový systém je intuitivní a i u nižší obtížnosti je nutné střídat styly podle toho, který oponent zrovna stojí proti, anebo rychle střídat i v průběhu souboje, při větším množství soupeřů. Navíc v průběhu hry se objevují jak noví soupeři, tak nové způsoby souboje, a tak souboj nepřejde do stereotypu.

To samé se dá říct i o lokacích. Každá část ostrova totiž vypadá úplně jinak, při cestování na sever se postupně ochlazuje a Sakai díky tomu vystřídá naprosto odlišné lokace a všechny jsou opravdu dechberoucí. Jak jsem se v minulosti kochal prostředím v Horizon nebo God of War, tady mi to přijde ještě o chlup dál a ty výhledy na krajinu jsou až neskutečné. Hrál jsem na PS5 v quality režimu (oba režimy jsou min. 60fps) a za celou dobu jsem nezaznamenal nějaké technické potíže nebo pokles framerate. Jakožto původní exklusivita je hra skvěle optimalizovaná a hlavně nahrávací časy při fast travelu byly neskutečně rychlé, i když šlo o přesun přes celý ostrov.

Příběh pěkně graduje a i když je docela jednoduchý a dá se i odhadnout jak dopadne, jsou tam silné momenty a celkově se jedná o nadprůměr. Stejně tak mě potěšily vedlejší questy, nebo jak se tu jmenujou "tales" ty jsou mnohem zajímavější, než v mnoha open world hrách, kde často některé vynechávám, tady jsem hru vytěžil do posledního zbytku. Jediné mé osobní minus je asi občas naivní motivace některých postav, které jsem zkrátka nepochopil a možná trochu zbytečné jsou tu možnosti různých odpovědí v rámci konverzací, protože, pokud se nepletu, nemají vůbec na nic vliv a příběh je úplně lineární. Motion capture je pak na vysoké úrovni a herecké výkony taky. Hru jsem hrál v angličtině, jelikož herci jsou sice japonského původu, ale žijící v USA a náběr motion capture probíhal v angličtině, proto mi to přišlo přirozenější, než v japonském dabingu. Krátce jen zmíním i hudební složku a obecně zvuk. Hrál jsem na Dolby Atmos sestavě na které už jsem hrál dost her a tady mi přišel prostorový efekt opravdu nejlepší. Při pohybu v lese různé praskání, vítr, tekoucí voda, všechno znělo velmi přesvědčivě a soundtrack je taky krásný.

Ghost of Tsushima jsem si užil a určitě se jedná o jednu z nejvýraznějších her, kterou jsem za poslední roky hrál, těším se na pokračování.

Pro: grafické zpracování, příběh, herecké výkony, prostředí, soubojový systém

Proti: motivace některých vedlejších postav

+15
  • PS5 85
Poznámka: komentár aj hodnotenie sú venované hlavne rozšíreniu Iki Island.

Hlavnú kampaň Ghost of Tsushima som už síce dohral, ale keďže som si zakúpil Director's Cut, rozhodol som sa k hre ešte vrátiť. Navyše, po svojom Dark Souls maratóne som potreboval niečo trochu oddychovejšie a Ghost of Tsushima bol ideálny kandidát. Pred výjazdom na ostrov Iki som však ešte dokončil niekoľko questov, ktoré mi ostali v základnej hre.

Neboli zlé, ale potvrdila sa moja prvotná domnienka, že sú až príliš naťahované a v zásade nie až také podstatné. A čo samotný ostrov Iki? Celkom sa mi páčil. Ide síce o pomerne skromné rozšírenie (čo je logické), avšak pekne uzatvára Jinovu cestu a charakterový vývoj. Nie je asi nutné ho bezpodmienečne hrať, ale kto bol pôvodnou hrou nadšený, tak bude spokojný aj tentokrát.

Niektoré veci mi trochu vadili, hlavne Jinove halucinácie. Mali síce svoj zmysel, ale aj tak mi proste (aj napriek svojej vizuálnej pôsobivosti) občas liezli na nervy. Misie obsahovali veľa akcie, čo tiež poteší. Celkovo teda chutný dezert po výživnom hlavnom chode.

Pro: pekný nový ostrov, akcia, zavŕšenie charakterového vývinu hlavnej postavy

Proti: trochu otravné halucinačné pasáže

+11
  • PS5 100
Tsushima ctí estetiku a atmosféru samurajských filmů do poslední kapky díky minimálnímu UI, nádherně zpracovaném světě a střídání poetické pomalosti s bitevními jatky. Atmosféru podtrhuje i skvělý japonský dabing a česká lokalizace. 

Příběh a postavy v něm jsou kvalitně napsané. Jin a několik jeho spolubojovníků statečně odolávají mongolské přesile, aby se pak mohly jejich osudy hořkosladce naplnit ve stínu červených javorů a závoji páry z horského onsenu. 

Pocit z boje je neskutečně povedený. Opravdu jsem si připadala jako samuraj, který je se svou katanou za jedno a krájí nepřátele jako po másle. Změny postojů a technik jsou geniálně jednoduché, ale zároveň dobře vymyšlené a propracované. I díky tomu mě souboje bavily, až do konce hry. Stealth je také zábavný, pocit ze hraní se pak více podobá Assassin’s Creedu. 

Jednou z největších pecek je soubojová výzva. Pět rychlých minimalistických pohybů katanou a všichni nabíhající nepřátelé padnou mrtví k zemi. Zase a opět jsem v úžasu pokyvovala hlavou, jak se Sucker Punch povedlo mistrně vystihnout perfektní tón samurajských filmů. 

Open world s sebou nese i jistá rizika, jako je přemrštěná velikost světa a počet otazníčků. Byť bylo prozkoumávání nádherného japonského ostrova skvělé, všeho moc škodí. Proto jsem neobjevila nory všech lištiček, nesložila všechny haiku, nevykoupala se ve všech horkých pramenech, ani nesplnila všechny vedlejší úkoly. Ale ani trochu mi to nevadí, protože jsem si tuhle hru neuvěřitelně užila. A moc se líbila i mé dceři. 

„Mami, ty máš koníka?“
„Jo, jmenuje se Kage.“
„Já bych chtěla, aby se jmenoval Rebeka.“

Rebe-kage. 

DLC, odehrávající se na ostrově Iki, jsem dohrála ze setrvačnosti, ale už mě tolik nebavilo. Už jsem byla po 40 hodinách zřejmě přesaturovaná bojem proti Mongolům. Ale už kvůli těm epickým fialovo-růžovým vistáriím, které jsem obdivovala od prvního flashbacku, jsem to dohrát musela.

Pro: V podstatě celá hra

Proti: Zbytečně velký svět a množství otazníků, slabší DLC

+11
  • PS5 95
Moc rád se k téhle hře vracím, obsahuje přesně správně dávkované porce zajímavých příběhů, skvěle napsané zvraty, a tak to celé do sebe hezky zapadá. Byť po podrobnějším seznámení se s historickými fakty se odklání, respektive si vývojáři ze Sucker Punch Productions modifikovali příběh, aby to mělo ten správný drive, za co je lze bezpodmínečně milovat, či opravdu nemít rád.
Nastavení laťky pro to, jakým způsobem by měl být definován příběh, mechanika soubojů a to celé do velmi kvalitně zpracované grafiky, kde vás nebude rušit žádný HUD, kde navigace je tvořena následováním větru, je naprostým mistrovským dílem a do dnešních dní, nepřekonaným titulem v tomto ohledu.
Poznámka: Dle dobových písemností byla invaze nezdařena vlivem tajfunu, který je naznačen i ve hře.

Příběh je v principu velmi jednoduchý, ale má velmi hodně zvratů, které jsou dávkovány tak, aby Vás udrželi u hry a vy jste si říkali, tak to jsem nečekal, wow.
Dostáváme se do role Jina Sakai, mladého samuraje, který spolu se svým strýcem Lordem Shimurou bojují proti Mongolské invazi a jelikož ostrov Cušima a Iki leží v japonském moři, mezi korejským poloostrovem a ostrovem Kjúšú, kdy v době Mongolské invaze byl korejský poloostrov pod nadvládou právě mongolských nájezdníků, je ideálním počátkem pro příběh.
Nájezdníci se střetnou na pláži komo se samurajským vojskem, které je poraženo a Lord Shimura je vzat Khotun Khanem do věznění na hrad Kaneda.
Jin byť zraněn je zachráněn zlodějkou Yun, která mu ošetří rány a poskytne pomoc při útěku.
Zde se naučíme, jak se pohybovat tak, aby jsme nebyli spatřeni nepřáteli. Započne tak naše pomalá přeměna ze samuraje na shinobi (dnes taktéž nazýván jako Ninja, rozdílem je jen význam slov, neboť Shinobi je člověk, který se plíží, kdežto výraz ninja, je člověk, který není vidět)

Mohl bych tu popisovat příběh na sáho-dlouhé odstavce, avšak bych jen případně doplňoval to, co již bylo uvedeno v ostatních příspěvcích. Tudíž se podívejme na několik zvláštností z hledisky historie.
Ano, historie shinobi sahá až do 8. století, avšak jde o nájemné vrahy, kteří z pohledu samurajského kódu jsou nečestnými. Nicméně v tomto období neexistují písemné zmínky o jakékoliv jejich činnosti.
V tomto ohledu se první známý dokument zmiňuje až ke konci 14. století. Takže jediným důkazem z 8. století je báseň, která obsahuje ono slovo shinobi.
Avšak do konceptu osamoceného samuraje, který bojuje proti obrovské přesile nepřátel, a tak musí volit nestandardní postupy k jejich likvidaci, dává smysl.
Druhým historickým sporem jsou katany. Jelikož se jejich datování objevuje až v 15. století, nikoliv v 13. století, kdy se příběh odehrává. Z pramenů historie, jenž jsou dnes dostupné víme, že zbraně používané ve 13. století se nazývaly Kotō.
Tyto zbraně se nejvíce podobají dnešním Wakizashi (název užíván v době muromachi 1336 a posléze) tj. meč s ostřím mezi 30-60 cm.

Pokud pomineme tyto historické drobnosti, pak nelze principiálně hře vyčítat cokoliv. Mechanika soubojů je velmi návyková a tak jediné, co musí hráč reflektovat je zbraň protivníka, aby zvolit správný postoj. V tomto ohledu soubojový systém přímo reflektuje realistickou přesnost.
Jízda na koni a jeho ovládání je vynikající a nevybavuji si, kdy jsem jen nechal v jiných hrách pomalu kráčet koně zatím, co jsem si vychutnával okolní krajinu.
Z tohoto hlediska, lze i pominout klasický nešvar u otevřených světů a tou jsou její občas hluché místa. Dejme si však ruku na srdce a představme si, jak asi vypadalo naše okolí v té době. Pokud jde o tento aspekt, lze jej opravdu přehlédnout.

Prostředí ostrova Cušima a Iki je dech beroucí, pokud k tomu přidáme foto mód, kdy lze vytvořit opravdu ikonické fotografie na vrcholu skal s výhledem na ostrov.
V tomto ohledu rozlišení 4K při 60 fps jsou naprostou špičkou mezi soudobými tituly.

Stejně nemalý prostor je věnován i zvuku okolo Vás. Dopad kovu na kov, při soubojích jen podtrhuje realistické zpracování celé hry. Třešničkou na dortu jsou pak recitace Haiku, či zvuk větru sloužící k navigaci.

Multiplayer nazvaný Legends, pak rozšiřuje povědomí o japonském folklóru.

Celkově lze hru doporučit každému milovníku asijské kultury a nejen jim. V tomto ohledu jde o velmi kvalitně zpracovanou hru, kterou by snad nelze nemít rád.
Pro účel výzvy jsem hru dohrál v režimu Kurosawa mód. Tento mód odkazuje na japonského režiséra Akira Kurosawu, který byl přes pět desetiletí vrcholem ve filmové tvorbě s odkazem na japonské příběhy, právě z prostředí intrik mezi lordy a souboji mezi samuraji.

Platina: 68 hodin + 12 hodin trofeje ostrov Iki

Pro: Grafické zpracování, příběh, bojový systém

Proti: Drobné historické nepřesnosti

+10