Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PC 90
Když v roce 2020 vyšla taktická strategie Gears Tactics, bylo to překvapení hned z několika důvodů. Jednak to byl žánrový spinoff hlavní série, kterou hráči znali jako maximálně akční cover shooter a jednak, a to je mnohem důležitější, sklidila hra velmi kladné přijetí. Zejména v přímé konkurenci s poněkud nešťastným XCOM: Chimera Squad ohromila produkčními kvalitami i hratelností a po mém soudu se úspěšně zařadila mezi nejlepší taktické strategie vůbec.  

Příběhově jsou Gears Tactics prequel hlavní série Gears, ačkoliv později doznala hra velkého update, jehož součástí bylo mimo jiné přidání (až) páté hratelné postavy, robota Jacka, kterého hráči mohli znát z pozdějších dílů. Dnes si tak můžete zahrát buď původní kampaň, zvanou Classic, nebo právě její updatovanou verzi s Jackem a novým typem nepřátel či vybavení. A ačkoliv obsahově jsou obě kampaně totožné, rozdíl v samotné hratelnosti a zejména obtížnosti je podle mého názoru takový, že se vyplatí zahrát si obě. Tomu ostatně odpovídají i achievementy, z nichž některé lze získat jen k konkrétní verzi kampaně. Přítomnost Jacka, kterého můžete mít v každé misi, totiž výrazně pomáhá a usnadňuje hru, zejména, když ho vybavíte několika užitečnými skilly. Jacka můžete použít na průzkum, na sbíraní beden, na buffování ostatních postav, sesílání štítů a defensive bonusů, léčení, blokování nebo ovládání nepřátel nebo později i spawnování velmi účinné zbraně pro vaše vojáky. Vzhledem k tomu, že má k dispozici každé kolo i Cloak, je to ultimátní pomocník, který dělá hru na střední obtížnost možná až příliš jednoduchou. Já osobně jsem odehrál okolo 40 misí a ani jednu jsem nemusel opakovat, a to včetně tří boss fightů. Kampaň s Jackem tedy přináší zajímavou výzvu až na vyšší obtížnosti, anebo je možné sáhnout po klasické, ale dle mého méně zábavné kampani.  

Gears Tactics ale rozhodně nejsou jen přeskinovaným XCOMem. Dělají věci po svém a v řadě ohledů snad i lépe. Jsou výrazně akčnější, brutálnější a poskytují výrazně širší taktické možnosti a volnost. Grid zde s vyjímkou skrývání se za objekty není, postavy maji více akčních bodů a mohou dělat akce v libovolném pořadí (takže střelba neukončí kolo). Naprostým základem je využívání granátů, naprostou radostí pak používání overwatche. S tím se dá v této hře neskutečně vyhrát a nabízí neuvěřitelný pocit radosti a zadostiučinění, který XCOM nenabídne.  

Hra je silně příběhová a striktně lineární. I několik nepovinných misí je vlastně povinných. Vaši hrdinové mohou mít různou třídu (scout, vanguard, heavy, sniper, support) a nadále se profilovat skrze jednoduchý skill-tree. Ne vždycky můžete využít všechny, takže jste občas přinuceni improvizovat a zkusit něco a někoho nového. K tomuto se ale váže jedna z mých výtek - pokud je postava pro danou misi unavailable, nemůžete si vzít ani její gear. Což je logické, ale občas to zamrzí. A těch výtek by se našlo ještě několik (jako často uváděná repetitivnost), ale víte co? Vlastně nejsou důležité. Protože Gears Tactics je naprosto skvělá hra jedna z nejzábavnějších taktických strategií, kterou si i tři roky po vydání můžete zahrát.
+10
  • PC 85
Tohle je hra, u které by mě nikdy nenapadlo, že by mohla vůbec existovat, ale když ji prvně oznámili, okamžitě jsem věděl, že ji chci hrát. Svět "Gearsů" mi přitom zas tolik neříká - hrál jsem kdysi první díl, ale nijak zásadně mi tahle přehnaně drsňácká sci-fi k srdci nepřirostla. Nicméně izometrický pohled s tahovým režimem mám rád a k téhle tématice mi sedí vlastně i víc, než původní akční hra. Hra se navíc moc nezalamuje s ničím jiným než přímo s taktickou akcí na tahy - je zde sice nějaké vybavování si postav mezi misemi, ale přišlo mi to příjemně osekané na to nejdůležitější, a hlavně zcela chybí pro mě hrozně nezáživná správa jakékoliv základny a globálního stavu věcí, jako je tomu v X-COM hrách, ze kterých si jinak Gears Tactics ledasco půjčuje. Misí v kampani mi přišlo tak akorát, a i když některé mise jsou vedlejší a nikam příběh neposouvají (ale i přesto vás hra nutí je odehrát), vůbec mi to nevadilo, protože mě tahové přestřelky bavily natolik, že mi jen stačilo, že třeba najdu jen nový mód na pušku nebo novou helmu. Hra vás navíc jednoduchým trikem s přidáváním akcí po zabití nepřítele na blízko směřuje k agresivnějšímu hraní a bitvy tak působí příjemně dynamicky. Po dohrání kampaně jsem se už k dalšímu hraní sice nevrátil, ale i tak je to jedna z mých neoblíbenějších her roku a to i díky tomu, že se nesnaží být něco víc, než co je.

Pro: taktické bitvy, hra vás směřuje k agresivnějšímu hraní, absence správy základny

Proti: některé vedlejší mise můžou působit jen jako výplň, po dohrání kampaně není moc důvod hrát další dostupné mise

+11
  • XboxX/S 80
Gears Tactics pro měla byla po hodně dlouhé době první tahovka, ke které jsem se odhodlal. Většinou mě totiž od jiných titulů tohoto žánru odrazovala až příliš velká komplikovanost ve smyslu značného množství tabulek pro každou postavu, respektive nutnosti opravdu detailního plánování téměř každého tahu, popřípadě i potřebu věnovat se rozvoji nejen vašich vojáků, ale i určité základny, výzkumu apod. Několik recenzí, které jsem před započetím Gears Tactics shlédl však slibovaly od této hry svěžejší zážitek. Nutno říct, že měly pravdu. Ačkoliv totiž i v případě Gears Tactics řešíte vybavení každé z jednotek (a to primární zbraň, sekundární zbraň a granáty, ze zbroje pak helmu, tělo a nohy), odpadá například právě jakákoliv nutnost starat se o nějakou základnu, a s tím např. též o výzkum nových zbraní, sbírání surovin ke stavbě nových budov/zbraní atd. atd. Zde zkrátka jen a pouze vybavíte zvolené jednotky a pošlete je buď na misi hlavní dějové linie (celkem 23 mísí rozdělených do 3 aktů), nebo některý z vedlejších úkolů, které hlavní mise prokládají.

Z hlediska druhů zmíněných misí, a to v zásadě jak těch hlavních, tak vedlejších, lze rozlišit několik variant. Ať již přitom jde o osvobozování zajatých vojáků, nutnost udržet dva body na mapě po dobu X tahů, během nichž jakoby sbíráte materiály z tam umístěných beden, prostou eliminaci nepřátelských jednotek, nebo sbírání beden rozmístěných na mapě s nutností neustálého postupu dopředu, neboť zezadu dochází k nepřátelskému „bombardování“, trvá každá z těchto misí cca 20-30 min, což považuji za optimální dobu, má-li si hra zachovat zmíněné svěží tempo. Výjimku tvoří pouze časově náročnější mise na konci každého z aktů.

Měl-li bych pak oproti dobře zvolenému hernímu tempu, a nutno dodat velmi pěknému grafickému kabátku hry, postavit určitý zápor, pak jde podle mého jednoznačně o skutečnost, která trápí herní sérii Gears jako takovou už celkem dlouhodobě, a to nedostatek novinek. Zde je to samozřejmě do značné míry kompenzováno tím, že oproti všem ostatním dílům z daného světa jde o zcela jiný žánr, tedy o tahovku, nikoli 3rd střílečku. I přesto však nelze přehlédnout, že tu jsou v podstatě jen a pouze ty zbraně a typy nepřátel, které ten, kdo hrál ostatní díly ze světa Gears, již dávno velmi dobře zná. To sice na jednu stranu navozuje příjemný pocit, že dané herní prostředí/svět znáte, ale na druhou stranu by alespoň nějaké novinky přinesly potřebné okysličení herní série. Přesto zcela určitě nejde o zápor, který by měl případné zájemce o vyzkoušení Gears Tactics odradit. Uvedené platí tím spíše, že jakožto produkt Microsoft Studios je hra od prvního dne součástí služby Game pass, a tedy ji můžete zkusit jen za cenu této služby, což nelze než vřele doporučit. Věřím, že nudit se určitě nebudete.

Pro: svěží/rychlé tempo bez potřeby sáhodlouhého plánování mezi jednotlivými misemi; velmi pěkná grafika

Proti: oproti ostatním titulům ze světa Gears autoři hry ani nyní nepředstavili co do typů zbraní a nepřátel v zásadě žádné významné novinky

+9
  • XOne 65
Hráno a dohráno na Xbox One X přes službu Game Pass Ultimate.

Jsem velký fanda XCOMu a hrával jsem už původní UFO. (nostalgický povzdech) Gears Tactics je oproti XCOMu hrou ořezanou jen na čistou akci. Žádný výzkum, vývoj, vedení základny... jen čistá akce o kterou v Gears Tactics vlastně jde. Tady špatně nic není. Co srovnat jde jsou akční pasáže hry, tedy boj s našimi vojáky, ke kterým si člověk vybuduje nějaký vztah... ideálně kladný. Zde pro mne XCOM vede hlavně proto, že xcom vojáky mám víc pod kůží. Aby ne, mohu si je upravit, přejmenovat, vylepšit nebo ořezat výzkumem a vývojem. Zde Gears Tactics pokulhává, nejde totiž tak moc do hloubky.

Skill systém u postav je dobrý a hra po grafické stránce vypadá opravdu dobře. Navíc zde vložená brutalita a fatality při boji jsou opravdu úžasné. Taková třešnička na dortu, která mi vždy trošku chyběla. Jako + pro Gears Tactics považuji boj s bossy. Jsou velcí, hroziví a vypadají dobře. Jen ten boj s finální Hydrou byl fakt na dlouho. Bohužel hra (na xboxu) obsahuje dost nepříjemné bugy (několikrát se mi hra sekla nebo spadla) kdy tou nejvíce nepochopitelnou chybou byl opožděný dabing u animací postav. Hratelně se hra povedla, jen z nepochopitelných důvodů byla vycpána povinnými vedlejšími misemi, které mají nejspíš uměle prodloužit herní dobu. Když jsem už po páté zapínal tu stejnou vedlejší ne moc sympatickou misi, klepal jsem si na čelo s otázkou: "Jak tohle mohlo někomu projít?!"

Pro: hra v Game Passu, grafické zpracování, fatality a boj s bossy

Proti: stále se opakující vedlejší mise, bugy

+8
  • PC 50
Gears Tactics se do mých herních análů zapíše jako hra, která mi na nějaký čas znechutila hraní. Nemohl jsem nějakou dobu tu židli a klávesnici ani vidět. Ale konečně je to za mnou. Konečně si to odfajfknu a můžu se posunout zase k něčemu jinýmu.

GT ve své podstatě je vlastně dobrá hra, ale platí zde moje oblíbené pravidlo, že méně je někdy více. Takové herní vaty člověk jen tak nenajde. Hra je rozdělena na 3 akty po 6-8 misích. Už to je hodně, když si vezmu, že se střídají asi jen čtyři druhy encounterů. Ale do toho autoři naskládali naprosto ohavné množství side misí, které jsou úplně stejné jak ty hlavní, jenom mezi nimi nejsou příběhové cutscény. Místo aby autoři vymysleli progresivnější levelovací a skillovací systém, nutí mě hrát furt dokola to stejné, abych dostal lepší.. lepší co? Ani nevím.

Z misí padá hrozná hromada vylepšováků a postavy mají na čtyři směry rozvětvené skill stromy, ale rozdíly ve výbavě nebo upgradované schopnosti těžko zaznamenáte, když se často jedná jen o jednotky % něčeho, co si stejně nikdy nezapamatujete, protože autoři nutí hráče nesmyslně často měnit složení týmu banováním konkrétních hrdinů. Přitom by bohatě stačilo nechat hráče vybrat, jestli chce side mise vůbec hrát a dostávat další gear a neomezovat mu možnosti při skládání týmu.

Co se samotného gameplaye týče, tady mě hra bavila. Nic v podobných hrách neudělá větší radost, než když během jednoho tahu nařetězíte skilly všech postav tak, že vybijete všech třeba 10 nepřátel. Variabilita je mimochodem docela slušná a každý vyžaduje trošku jiný přístup, ale jejich schopnosti jsou hezky vyrovnané a během kampaně žádný extra zádrhel nepředstavují. To se každopádně nedá říct o bossech.

Boss fighty jsou kapitola sama pro sebe. Jsou proti zbytku hry abnormálně těžké, jsou strašně dlouhé, nepřehledné a nudné. Především poslední boss je opravdu frustrující zážitek, kde se nedá pořádně taktizovat, ale jede se spíš na náhodu (tady se ty nafarmené upgradované jednotky procent criticalů nakonec hodí). Pokud vám jednoduše nepadne hodně kritických zásahů za sebou, naprosto vás přebije nekonečná horda obyč enemáků. Ten pocit, když jsem s posledním živým týpkem s jedním akčním bodem zabil bosse s 20% crit šancí, mě bude ještě dlouho strašit. Čistýho času mi asi na pět herních seancí boss vyšel na krásný 3-4 hodiny. Opravdu skvělá práce..

Graficky je to docela lahoda, hlavně v cutscénách. Semtam na sebe upozorní Unreal engine doskakujícími texturami, ale jinak klobouk dolů, že i tahová strategie může vypadat jako jakákoliv jiná AAA akční hra. Zvlášť bych chtěl ještě vypíchnout super dabing (hlavně Sid si mě získal hned na začátku).

Chvíli potom, co jsem si konečně koupil kompletní edici XCOM 2 jsem rozehrál toto a myslím, že ji můžu nechat ještě nějakou dobu u ledu, protože se musím vzpamatovat u něčeho real time a především krátkého. Přitom by stačilo jen trošku poladit herní mechaniky a byla by to vlastně super hra.
+13
  • PC 90
Gears Tactics si ma naozaj získala. A to nie len preto, že mám sériu Gears veľmi rád. Autorom sa podarilo spraviť tento štýl tak, aby to bavilo aj mňa, človeka, ktorý tento štýl hier nehráva. A za toto im dávam veľký palec hore.

Už pár krát som si chcel zahrať nejakú hru na štýl XCOMu, ale nikdy ma žiadna dostatočne neoslovila. Vždy sa našlo niečo, prečo som to zabalil. Zrazu bola predstavená hra Gears Tactics a ja som si povedal, že toto by mohla byť hra, ktorá si ma získa. A naozaj bola. Teda je. Prvý krát som sa zažral do tohto štýlu a stálo to za to.

Gears Tactics je pre mňa vyvážená hra. Každý súboj ma bavil a tešil som sa na každú situáciu, ktorú mi hra ponúkne. V jednotlivých leveloch ovládate väčšinou 4 postavy a máte za úlohu ochrániť materiál, zničiť niečo nepriateľom, prípadne zobrať nejaký materiál a zničiť všetky príšery. Plus sú tu ešte misie, kde začínate s dvomi hráčmi a zachraňujete rukojemníkov. Do boja si vyskladávate tím. Ten je tvorený hlavnými postavami a ľuďmi, na ktorých narazíte počas hrania. Väčšinou máte voľnú ruku vo vyskladaní týmu, ale sem-tam nejakú postavu nemôžete použiť z príbehových dôvodov. Sú tu rôzne triedy postáv (sniper, scout, support, ...) a každá má svoj strom schopností. Levelovaním získavate body, ktoré následne môžete minúť na tieto schopnosti. Táto časť je spravená naozaj dobre a kto chce hrať na väčšiu obtiažnosť, tak musí rozmýšľať nad tým, ako bude mať vyskladaný tím a aké schopnosti budú jednotlivé postavy mať. Hraním ďalej získavate bedničky, ktoré obsahujú vylepšenia zbraní a brnenia. Na začiatku každého ťahu má každá postava 3 akčné body, ktoré môže minúť na pohyb, streľbu, prebíjanie, hodenie granátu, sledovanie určitej oblasti alebo na špeciálnu schopnosť. Vďaka špeciálnym schopnostiam a vylepšeniam viete pre nejakú postavu získať aj viac ako 3 akčné body. Hra podľa mňa nie je komplikovaná, ale na druhej strane je tu veľký priestor pre taktiku. Jediné, čo ma tu mrzí je, že sledovanie územia (overwatch) je oveľa účinnejší ako priama streľba na nepriateľa. Keď Vám do tohto územia vbehne nepriateľ v jeho ťahu, tak dostane väčší damage a ešte mu môžete prerušiť akciu. Vďaka tomuto som sa pristihol ako vlastne skoro každú postavu na konci ťahu nechávam v stave sledovania územia, čiže veľakrát som ani priamo neútočil. Naopak, potešilo ma, že autori ponechali systém zrazenia na zem. Aj vy, aj nepriateľ môže byť zostrelený a stále je tu priestor na jeho zachránenie inou postavou. A v neposlednom rade zostali zachované píly a bodce na zbraniach, takže môžete aj tu brutálne likvidovať nepriateľov. Veľké plus za to, že pri streľbe je možné trafiť aj viac postáv pokiaľ sú v palebnej línii. (Dokonca, raz sa mi stalo, že nepriateľ zdvihol svojho zostreleného kolegu a následne pri streľbe na moju postavu zabil práve tohto zachráneného kamaráta.) Ako v iných Gears hrách, ani tu nechýbajú bossovia v podobe veľkých monštier, ktoré Vám zaberú kľudne aj desiatky minút.

K príbehovej stránke by som napísal toľko, že to nepatrí medzi to najlepšie zo série, ale fanúšik sa dozvie zaujímavé veci a netreba zabúdať, že sa jedná o iný štýl hry ako predchádzajúce diely. Naopak grafická a zvuková stránka je naozaj na vysokej úrovni. Animácie v ničom nezaostávajú od posledného dielu Gears 5. Ako v cutscénach, tak aj pri animáciach zabití som si vizuál a zvuk naozaj užíval. Autori príbeh pomocou povinných vedľajších misii natiahli na dobu cez 20 hodín a to je asi trochu na škodu. Náplň vedľajších misii sa opakuje a vyzerá to tak, že sú tam len kvôli umelému natiahnutiu hernej doby. Osobne by som uvítal ich zopár preškrtať aj za cenu toho, že by herná doba bola o pár hodín kratšia. Musím uznať, že tuto som bol aj prekvapený. Napriek väčšiemu počtu misii s rovnakou náplňou tvorcovia dokázali urobiť veľmi dobre prostredie a jednotlivé boje. Každá mapa a rozloženie nepriateľov je iné, takže každý súboj je iný. Nestalo sa mi, že by som mal 2 takticky rovnaké boje. A keď som aj opakoval misiu, tak stačilo zmeniť postup a zrazu to bol úplne iný boj.

Isto by som napísal toho aj viac, ale už sa musím krotiť a ani si asi nespomeniem na všetko, čo by bolo fajn ešte spomenúť. Musím uznať, že celkovo sa jedná o parádnu hru, ktorú som rozhodne nehral naposledy. Aspoň mne osobne tu naozaj všetko zapasovalo a zakaždým som sa tešil na ďalší boj. Len dúfam, že toto nebola posledná hra tohoto štýlu, ktorá si ma získala.

P.S.: Hra sa od svojho vydania nachádza v službe Game Pass pre PC, a keďže sa jedná o hru, ktorá patrí pod Microsoft, tak by tam aj mala ostať. Kto túto službu ešte nevyužil, tak ju môže skúsiť za 1€ na mesiac. Dostatok času na prejdenie minimálne tejto hry. Stojí to za to a to nehovorím o ďalších hrách, ktoré tam nájdete.

Pro: parádne akčné a taktické boje, grafika a zvuk, vyvážená hrateľnosť, nestráca to Gears feel

Proti: veľa vedľajších misii

+11
  • PC 60
Následující text je víceméně scénář k mé videorecenci, takže na to berte ohled, ale určitě by se to mělo dát číst i tak. :D

Na Gears Tactics jsem se neskutečně těšil, po zklamání v podobě Phoenix Pointu jsem opravdu doufal, že konečně přijde ta pravá tahová strategie pro mě. Byla to tak rozhodně jedna z mých nejočekávanějších her tohoto roku a v posledních týdnech už jsem jen počítal dny do vydání. Dokud nepřišel vyloženě blesk z čistého nebe v podobě XCOMu: Chimera Squad, na který jsem dělal recenzi minule a vedl si velmi dobře. Moje pozornost se přesměrovala na spin-off mé milované série, ale i tak jsem se ihned po jeho dohrání pustil do Gears Tactics. A takhle zpětně si teď říkám, proč já je nehrál v opačném pořadí…

Gears Tactics se odehrává několik let před prvním dílem této známé série. Příběh vlastně není příliš složitý, zkrátka musíme bojovat proti Locustům a hlavně porazit Ukkona, který všechny tyto potvory tvoří. Hlavním hrdinou je Gabe Diaz, otec Kait Diaz ze 4 a 5. Ten se tak spolu s několika dalšími hrdiny vydává na cestu za zabitím Ukkona.

Příběh je doslova průměrný, ale jde o strategii, takže to není až tak závažný zápor. Navíc je příběh aspoň doplněn o velmi pěkné cutscény, které jsou skoro na úrovni Gears 5. Obecně grafika v této hře je skvělá a jde o jedno z největších pozitiv. Vypadá poměrně realisticky a i při bližším pohledu nezklame, navíc má hra také perfektní sound design, hlavně co se týče zbraní. Pokud si tedy užíváte brutální scény z této série (nejsem zrovna člověk, který by je potřeboval), tak vám hra nabídne slušnou podívanou.

Co vás asi zajímá nejvíc, je hratelnost. Nutno na začátek říct, že ta hra je trochu něco jiného, než jsem od ní čekal. Nejde ani tak o XCOM zasazený do univerza Gears, ale spíš Gears s nádechem XCOMu. Ano, jde o tahovou strategii, ale i přes to v tom Gears vidíte opravdu hodně. Střelba, prostředí, nepřátelé, již zmiňované brutální scény, zkrátka všechno. Co je tedy jinak oproti XCOMu? No, je toho hodně. První je potřeba říct, že jde o klasickou tahovou strategii, která nevyužívá žádnou timeline, jakou jsme mohli vidět v Chimera Squad. Ten hlavní rozdíl je ale v tom, že Gears k boji přistupuje mnohem agresivněji. Zatímco v XCOMu je často lepší zvolit defenzivnější způsob, tady na vás hra hází nepřátele ze všech stran, proto taky máte 3 akční body namísto 2 a střelba neukončuje tah. Můžete tedy střílet klidně třikrát. Vývojáři se zbavili gridu a pohyb je tak víceméně volný, což je zajímavá změna a musím říct, že se u takové hry hodí. Asi nejzajímavější prvek je ale poprava, kterou můžete provést, pokud nepřítele knocknete. Po provedení dostanou všichni ostatní vojáci jeden akční bod navíc, což do hry přidává spoustu taktizace a už jenom s touto akcí si jde velmi vyhrát a může vám klidně pomoct otočit bitvu ve váš prospěch. Také zde najdete mířený overwatch podobný tomu ve Phoenix Pointu nebo i novém XCOMu. S ním se však pojí jedna nepěkná věc, je totiž až příliš silný. Vzhledem k tomu, že ho aktivuje prakticky jakákoli akce a obecně mi přišel mnohem přesnější, bylo většinou mnohem lepší aktivovat overwatch než klasicky střílet. A to by se asi dít nemělo.

Jak už jsem zmínil, nepřátele občas knocknete a ne zabijete, jiní nepřátelé je mezitím mohou oživit. A to platí také pro vás. Právě tato mechanika ale podle mě až příliš ulehčuje některé bitvy. Občas je prostě lepší se záměrně nechat knocknout, pak totiž po vás nepřátelé nepůjdou, vy se můžete oživit a dostat se do bezpečí. Na druhou stranu jsem to na několika misích ocenil, protože už šlo opravdu do tuhého. O tom ještě později.

Ve hře jen marně budete hledat nějaké spravování základny, vlastně mi to ale moc nechybělo. Můžete akorát najímat nové vojáky a upravovat výbavu těm, které už máte. Vojáci jsou rozděleni na dva druhy: Hrdiny, kteří vám nesmí zemřít, jinak musíte restartovat misi a pak klasické vojáky, kteří vám klidně zemřít mohou. Tady ale přichází první zásadní problém této hry, vojáci jsou totiž něco jako otroci. Cena je nízká, v tomto případě dokonce nulová, tak s nimi zacházíte špatně. Prakticky po každé misi totiž dostanete možnost naverbovat hned několik vojáků, kteří jsou často lepší než ti, které už máte. A jak už jsem řekl, je to kompletně zadarmo. Jakékoli levelování tak absolutně ztrácí smysl, protože i kdybyste brali nějakého vojáka na všechny mise, což mimochodem ani nejde, stejně by neměl takový level, jako ten, který je momentálně v nabídce. Tahle část mi tak přijde absolutně nevybalancovaná, protože nějaké obětování vojáka tady na rozdíl od XCOMu přejdete mávnutím ruky.

Když už je řeč o levelování, měl bych zmínit velmi rozmanitý strom schopností. Ve hře je celkem pět tříd vojáků, z nichž každá má své unikátní aktivní a pasivní schopnosti, které si levelováním odemykáte. Jak to tak bývá, některé jsou užitečné, některé méně, po nějaké době jsem v tom ale už měl takový zmatek, že jsem ani nevěděl, jaké všechny schopnosti moji vojáci vůbec mají. Nechci to brát vyloženě jako negativní věc, přece jenom, je skvělé, že můžete použít tolik různorodých schopností, ale jejich počet by opravdu nemusel být až tak vysoký.

Když se ještě vrátíme k bitvám, je nutné zmínit, že kromě klasických nepřátel, kteří jsou vždy představeni pomocí efektního intra, se ve hře nachází také bossové. A tady přichází na scénu pro tahové strategie v poslední době typická nevyvážená obtížnost. Za celou hru potkáte celkem tři bosse a zatímco ten první je tak trochu OP a zabralo mi možná i něco přes 10 pokusů, než jsem ho zabil, druhý boss je absolutně primitivní a třetí zase takový průměr. Tak nějak mi přijde, že vývojáři trochu popletli pořadí, protože tohle prostě není normální. Stále to ale není to hlavní, co se mi na hře nelíbilo. K tomu se dostaneme až teď.

Jsou to mise. Člověk by si možná řekl, co se na nich dá zkazit, vlastně ani já jsem nikdy v XCOMu neměl problém s tím, že by se mise nějak opakovali. Vývojáři ze Splash Damage ale ukázali, že to pokazit skutečně jde a slovo repetetivní dostávají na úplně jiný level. Ze začátku vás hra bude bavit, budete dostávat příběhové mise, pokaždé trochu jiného typu a vy budete spokojení. Problém přichází ve chvíli, kdy po vás hra začne chtít plnit vedlejší mise. Ano, vedlejší mise, které jsou ve všech ostatních hrách nepovinné. Ale vývojáři si zřejmě řekli, že je výborný nápad to zakomponovat do hry jako povinnou součást a jakési oddělení příběhových misí. Tak si řeknete dobře, splním tuhle vedlejší misi. První vás to možná bude bavit, ale pak přijde další a další a další… Hra po vás bude chtít plnit čím dál tím víc vedlejších misí, které jsou náplní do puntíku stejné jako ty předchozí a map je sice ve hře víc, ale za chvilku se také začnou opakovat. Vy si tak brzy uvědomíte, že jde jen o trapné natahování herní doby, která by se dala v klidu zkrátit na polovinu. Když už se konečně dostanete ke konci, čeká na vás to největší peklo. Možná jste si mysleli, že nejtěžší mise by měla být ta finální, ale Splash Damage asi chtělo být originální, protože vám před finální misi hodí ještě tři povinné vedlejší mise. Když jsem zapnul tu první, říkal jsem si, jestli jsem omylem nepřepnul obtížnost na tu nejvyšší, protože dokončit ji bylo naprosto nemožné a to doslova. Vážně nevím, jestli tuhle hru někdo testoval, ale misi jsem dělal asi 3 hodiny a dokončil jsem ji pouze tak, že jsem měl veliké štěstí na umístění nepřátel a ještě jsem musel obětovat jednoho vojáka, což mě ani moc netrápilo, jak už jsem říkal dříve. Finální misi jsem pak prošel na první pokus, takže já se ptám, kde je chyba? Protože si opravdu nemyslím, že když mám v druhém tahu všechny vojáky na zemi, tak je problém u mě.

Končíme na negativní vlně a bohužel mám z této hry opravdu hořkosladké pocity. Měla neskutečný potenciál v podobě skvělého zasazení, zábavných a originálních mechanik i pěkné grafiky s cutscénami. To vše ale velice kazí repetitivní mise (a to ne jenom zmiňované vedlejší, ale i ty příběhové), vojáci, jejichž levelování je naprosto zbytečné a nevyvážená obtížnost, která nekontrolovatelně lítá nahoru a dolů. Hrozně rád bych hře udělil nějakou lepší známku, ale prostě to nejde. Sice vás bude bavit, ale jen prvních pár hodin, pak nadšení rychle vyprchá. Pomyslný souboj XCOM: Chimera Squad a Gears Tactics tak za mě jasně vyhrává Chimera Squad.

Pro: Pěkná grafika a cutscény, Originální mechaniky, Prostředí a atmosféra, Skvělý sound design

Proti: Levelování vojáků je naprosto zbytečné, Repetetivní mise, Nevyvážená obtížnost, Overwatch je lepší než střelba, Hra vás zabaví jen na prvních pár hodin

+9 +11 −2
  • PC 75
Chimera za mnou, další čas jsem věnoval taktickým Gearsům. Bylo to fajn, barevný, dobře optimalizovaný s hezkýma cutscénama a svý. Příběhově se jedná o prequel celé série a vaši jedinou starostí zde bude zabít záporáka jménem Ukkon jehož veškerý úkon je vás vyřadit ze hry (poté co se o vás vůbec dozví) a zmasakrovat u toho ideálně hordy dalších svalnatých enemáčů. Oproti XCOMU zde není "kostičkový" postup ale defakto můžete běžet kam vám body dovolí a ideálně tuto pouť zakončit za něčím schovaný a s overwatchem (hlídka se mi zde vyplatila v postupu mnohem více jak u exkomu). Tempo hry je akurátní a při použité normální obtížnosti potom ani tolik neumíráte (manuální sejvy nečekejte, jen ty automatické - zvlášť u bossů to bolí). Nepřátelé potom tvoří klasika kterou bylo možno porážet v ostatních hrách. Na výběr máte příběhové postavy nebo obyčejné gearsy, které buď zachráníte a v misích a následně naverbujete nebo si prostě seženete obyčejné maso do mlýnku i bez možnosti tyto levely podstupovat. Někdy je třeba na zteč vyrazit v jednom či dvou, jindy můžete použít skvadru až čtyřech bojovníků. Vedlejší vojáky lze pojmenovat a u všech je pak možnost hrát si s výbavou a její barvou. Každý vojcl potom leveluje a je možno mu dát do vínku nové skilly (nic extra, zhruba od půlky hry mi bylo docela jedno co komu naklikám). Mise samotné se dělí na vedlejší (zachraň někoho, podrž tyhle body, seber krabice - které se s postupem hraní neustále násobí - je to ubíjející, repetitivní a uměle to natahuje herní dobu) dále pak samozřejmě hlavní prokládané filmečky. Čeká vás zde i několik zajímavých bossfajtů které příjemně okoření konce kapitol a je zábava to podstupovat (až na ten finální, mě osobně teda moc nevoněl). Graficky je hra opravdu na úrovni, bugy se mi též vyhnuli a plynulý framerate byl vítanou komoditou. Zvuková stránka je perfektní a hudba jen dokresluje následnou řež (nechybí zde utržené končetiny a maso rozházené všude kolem). Svět a jeho architektura působí tak jak má, tedy přesně víte (ideálně po dohrání ostatních her) kde jste a co vás čeká. Vůbec však netuším co vývojáři mysleli tím že kampaň má až 40 hodin. 20-25 mi zní jako fér číslo (sic jsem s finálním bossem strávil asi 5 hodin a cca 15 ve zbytku hry - z toho pak dobře 12 hodin ve vedlejších misích) i tak se převážně jedná o kvalitní a dobře strávený čas.

Jestli se ptáte co koupit a hrát dřív, zda nový spin-off XCOMu či Gearsy, tak odpověď je jasná. Pakliže bych měl GT kupovat a nepoužít přitom Game Pass, volil bych jednoznačně tábor ufounů protože tam je cena přijatelná na rozdíl od astronomické (a dle mě neopodstatněné - 69.99 Éček na Steamu) cenovky Tactics. Pokud GP máte tak je to celkem jedno, prostě hrajte na co máte větší chuť. Výběr tam spíš ovlivní to v jakém světě se cítíte pohodlněji a který je vašemu srdci blíž. Kdybych to měl shrnout tak Gearsy nejsou vůbec špatný počin - mise bývají okořeněny možností sbírat krabice s vybavením (časem však o ně ztratíte zájem), prostředí se také mění a když se do toho kousnete, celé to příjemně ubíhá. Jako taktická prvotina ze světa ozubených koleček a vůně nastartované pily jež je nedílnou součástí vaši guny to působí jako solidně odvedený avšak poměrně drahý titul jež rozhodně stojí za váš čas - gor jestli fandíte této značce. Směle do toho!

Pro: Celkem slušný příběh, povedená optimalizace, grafika, boss fighty, hratelnost

Proti: Neustále se opakující sekundární mise a jejich četnost, občasné dočítání textur před začátkem mise, nudné skilly u postav, nemožnost ukládat manuálně

+12
  • PC 80
Peklo je jenom tam, kde mrtvoly andělů nejde už počítat. A tady je peklo všude okolo, mrtvoly všude okolo a co si budeme nalhávat, krev, střeva a uřezané končetiny jsou na denním pořádku.

A co je vlastně Gears Tactics? Kdo si naivně myslí, že nějaká jednoduchá odbočka na 5-6 hodin, kdy nejtěžší věcí bude správné oblečení pro svého bojového Simíka, bude zklamán. Hra rozhodně není naprosto jednoduchá a troufám si tvrdit, že v některých věcech si rozhodně nezapře se svým bratrancem XComem. A hlavně, jde vidět, že do té hry dali nejenom svou krev, srdce, ale i peníze, kdy jde vidět, že se na hře nešetřilo.

A jaká je tedy hra samotná? Za mě boží ze dvou důvodů. Je to z mého oblíbeného světa steroidových vojáků s příruční motorovkou pod hlavní Vaší zbraně a je k dispozici v rámci skvělé služby Microsoftu Game Pass. Takže za drobný peníze se dostanete k jedné z nejlepší Turn-base strategií, co se nám hýbe na pc. A vraťme se ke hře.

Grafické zpracování je nadprůměrné. Co si budeme nahlávat, Unreal engine dělá svoje a je nádhera se na to koukat:) Rozhodně budete potěšení zničenou industriální krajinou a dalšími překvapeními, kde se budou Vaši vojáci pohybovat. Zpracování nepřátel i přátel je detailní, skvěle se pak doplňuje zkrze animované filmečky. Působí to stejně jako známe z klasických Gearsů. Tam není co vytknout.

Herní mechaniky? Řekl bych klasický XCom. Nevidíte zde čtvercovou mapu pohybu, která pro mnohé může být rušivá, pro jiná ale slouží k orientaci na mapě. Pohyb je intuitivnější a pro mě i plynulejší než ve zmíněném XComu. Navíc mi vyhovuje i systém více tahů pro jednoho hráč než je tomu právě u XComu. A více nemyslím dva, ale například až 5 za jeden tah. Což pro Vás může znamenat, 3 krát střelba, přebití a zapnutí tzv. hlídkování. Což je taktéž lépe zpracované než ve zmíněném XComu. Člověk si totiž může přesně nastavit dostřel své postavy a to včetně rozptylu. Dál už je klasická hratelnost, která propojuje známe mechaniky z tahových strategií se systémem krytí, střídání kol atd. Samotné Vaše postavy se pak dělí na hrdiny a klasické Gearsy vojáčky, co cestou rekrutujete a zachraňujte z mrtvého světa zmítaného válkou. Každá jednotka je vybavena určitým vybavením, která máte v základu a následně jej můžete získat plněním úkolů nebo najít na bojišti. Samozřejmě zde najdeme klasické třídy jako voják, kulometčík, brokovnice lady a odstřelovač. Prostě stará známá klasika se vším, co k tomu patří:) Co se týče zbraní, tak ty můžete upravovat v mnohých aspektech, což se týká i samotných zbrojí. Customizace samotných postav je pak mnohem nápaditější než v posledním XComu (nepočítáme-li módy a neběhá Vám tam 6 Doomů nebo Stormtrooperů) a defacto si ji můžete přizpůsobit sami. Co jsem nenašel je změna jména, ale to by u hrdinů nedávalo smysl. A když už jsme u hrdinů, čím více jich v misi máte, tím sice lepší pro Vás, ale nezapomínejte, že hrdinové neumírají, proto když umřou, mise končí a jede se znovu. A aby nedošlo k mýlce, toto opravdu není XCom, co se týče celkové komplexnosti hraní. Je jednoduší, ale rozhodně ne horší.

A co příběh? Znáte to, máte rozpočet na všechno, ale příběh musí být mixem složitého porna a krváku s Arnoldem na počátku 90. let. Příběh neurazí, ale není to něco na čem by hra samotná mohla stavět. Je to trochu hloupější Gear příběh než jsme zvyklí třeba ze skvělého 1. a 2. dílu. Ale pořád lepší než Gears of War: Judgment, takže si můžou znalci udělat obrázek, jakou roli v tom hraje příběh. Nemalou, skvěle doplněnou filmečky a cutscénami, ale pořád krapet jednodušší:)

A co že jsem to nezmínil? Jo, takové to, no když je to větší jak kamion, na ramenou počet střel na sestřelení všech družic na světě a palebnou silou menší Hvězdy Smrti. Bavíme se o Boss fightech, které Vás ve hře čekají. Za mě osobně asi nejméně zábavná část. Ne, že by bosové byli nudní či slabí, jenom to není můj šálek čaje.

Přesto, že mi jedna část moc nesedla, tak hra jako taková představuje příjemné zpestření světa tahových strategií a kdo vyloženě nechce styl XComu a vše, co k tomu patří, nebude zklamaný. Hra je skvěle optimalizovaná, příjemně se a za nějakých 26 hodin jsem viděl závěrečné titulky. Byla to skvělá jízda, doufám, že další odbočka z krvavé války s Locusty nám brzy přistane na našich počítačích:)

Pro: Součástí Game pass, grafika, hratelnost, customizace postav, hudební doprovod

Proti: Boss fights

+14