Když v roce 2020 vyšla taktická strategie Gears Tactics, bylo to překvapení hned z několika důvodů. Jednak to byl žánrový spinoff hlavní série, kterou hráči znali jako maximálně akční cover shooter a jednak, a to je mnohem důležitější, sklidila hra velmi kladné přijetí. Zejména v přímé konkurenci s poněkud nešťastným XCOM: Chimera Squad ohromila produkčními kvalitami i hratelností a po mém soudu se úspěšně zařadila mezi nejlepší taktické strategie vůbec.
Příběhově jsou Gears Tactics prequel hlavní série Gears, ačkoliv později doznala hra velkého update, jehož součástí bylo mimo jiné přidání (až) páté hratelné postavy, robota Jacka, kterého hráči mohli znát z pozdějších dílů. Dnes si tak můžete zahrát buď původní kampaň, zvanou Classic, nebo právě její updatovanou verzi s Jackem a novým typem nepřátel či vybavení. A ačkoliv obsahově jsou obě kampaně totožné, rozdíl v samotné hratelnosti a zejména obtížnosti je podle mého názoru takový, že se vyplatí zahrát si obě. Tomu ostatně odpovídají i achievementy, z nichž některé lze získat jen k konkrétní verzi kampaně. Přítomnost Jacka, kterého můžete mít v každé misi, totiž výrazně pomáhá a usnadňuje hru, zejména, když ho vybavíte několika užitečnými skilly. Jacka můžete použít na průzkum, na sbíraní beden, na buffování ostatních postav, sesílání štítů a defensive bonusů, léčení, blokování nebo ovládání nepřátel nebo později i spawnování velmi účinné zbraně pro vaše vojáky. Vzhledem k tomu, že má k dispozici každé kolo i Cloak, je to ultimátní pomocník, který dělá hru na střední obtížnost možná až příliš jednoduchou. Já osobně jsem odehrál okolo 40 misí a ani jednu jsem nemusel opakovat, a to včetně tří boss fightů. Kampaň s Jackem tedy přináší zajímavou výzvu až na vyšší obtížnosti, anebo je možné sáhnout po klasické, ale dle mého méně zábavné kampani.
Gears Tactics ale rozhodně nejsou jen přeskinovaným XCOMem. Dělají věci po svém a v řadě ohledů snad i lépe. Jsou výrazně akčnější, brutálnější a poskytují výrazně širší taktické možnosti a volnost. Grid zde s vyjímkou skrývání se za objekty není, postavy maji více akčních bodů a mohou dělat akce v libovolném pořadí (takže střelba neukončí kolo). Naprostým základem je využívání granátů, naprostou radostí pak používání overwatche. S tím se dá v této hře neskutečně vyhrát a nabízí neuvěřitelný pocit radosti a zadostiučinění, který XCOM nenabídne.
Hra je silně příběhová a striktně lineární. I několik nepovinných misí je vlastně povinných. Vaši hrdinové mohou mít různou třídu (scout, vanguard, heavy, sniper, support) a nadále se profilovat skrze jednoduchý skill-tree. Ne vždycky můžete využít všechny, takže jste občas přinuceni improvizovat a zkusit něco a někoho nového. K tomuto se ale váže jedna z mých výtek - pokud je postava pro danou misi unavailable, nemůžete si vzít ani její gear. Což je logické, ale občas to zamrzí. A těch výtek by se našlo ještě několik (jako často uváděná repetitivnost), ale víte co? Vlastně nejsou důležité. Protože Gears Tactics je naprosto skvělá hra jedna z nejzábavnějších taktických strategií, kterou si i tři roky po vydání můžete zahrát.
Příběhově jsou Gears Tactics prequel hlavní série Gears, ačkoliv později doznala hra velkého update, jehož součástí bylo mimo jiné přidání (až) páté hratelné postavy, robota Jacka, kterého hráči mohli znát z pozdějších dílů. Dnes si tak můžete zahrát buď původní kampaň, zvanou Classic, nebo právě její updatovanou verzi s Jackem a novým typem nepřátel či vybavení. A ačkoliv obsahově jsou obě kampaně totožné, rozdíl v samotné hratelnosti a zejména obtížnosti je podle mého názoru takový, že se vyplatí zahrát si obě. Tomu ostatně odpovídají i achievementy, z nichž některé lze získat jen k konkrétní verzi kampaně. Přítomnost Jacka, kterého můžete mít v každé misi, totiž výrazně pomáhá a usnadňuje hru, zejména, když ho vybavíte několika užitečnými skilly. Jacka můžete použít na průzkum, na sbíraní beden, na buffování ostatních postav, sesílání štítů a defensive bonusů, léčení, blokování nebo ovládání nepřátel nebo později i spawnování velmi účinné zbraně pro vaše vojáky. Vzhledem k tomu, že má k dispozici každé kolo i Cloak, je to ultimátní pomocník, který dělá hru na střední obtížnost možná až příliš jednoduchou. Já osobně jsem odehrál okolo 40 misí a ani jednu jsem nemusel opakovat, a to včetně tří boss fightů. Kampaň s Jackem tedy přináší zajímavou výzvu až na vyšší obtížnosti, anebo je možné sáhnout po klasické, ale dle mého méně zábavné kampani.
Gears Tactics ale rozhodně nejsou jen přeskinovaným XCOMem. Dělají věci po svém a v řadě ohledů snad i lépe. Jsou výrazně akčnější, brutálnější a poskytují výrazně širší taktické možnosti a volnost. Grid zde s vyjímkou skrývání se za objekty není, postavy maji více akčních bodů a mohou dělat akce v libovolném pořadí (takže střelba neukončí kolo). Naprostým základem je využívání granátů, naprostou radostí pak používání overwatche. S tím se dá v této hře neskutečně vyhrát a nabízí neuvěřitelný pocit radosti a zadostiučinění, který XCOM nenabídne.
Hra je silně příběhová a striktně lineární. I několik nepovinných misí je vlastně povinných. Vaši hrdinové mohou mít různou třídu (scout, vanguard, heavy, sniper, support) a nadále se profilovat skrze jednoduchý skill-tree. Ne vždycky můžete využít všechny, takže jste občas přinuceni improvizovat a zkusit něco a někoho nového. K tomuto se ale váže jedna z mých výtek - pokud je postava pro danou misi unavailable, nemůžete si vzít ani její gear. Což je logické, ale občas to zamrzí. A těch výtek by se našlo ještě několik (jako často uváděná repetitivnost), ale víte co? Vlastně nejsou důležité. Protože Gears Tactics je naprosto skvělá hra jedna z nejzábavnějších taktických strategií, kterou si i tři roky po vydání můžete zahrát.
Marvel’s Guardians of the Galaxy