Empire of the Gods je originálna kartová hra s prvkami puzzle a budovateľských stratégií. Základom hry je stavba významnej budovy: obelisku, mastaby, chrámu alebo pyramídy. Na každou stavbu je však potrebný určitý druh surovín. Tie sa získavajú kartami. Na hracej ploche sú štyri kruhy rôznych farieb a u každého kruhu sú karty, ktoré symbolizujú, čo sa zmení na čo. Úlohou je získať zadaný počet surovín a mincí neustálym prehadzovaním a premieňaním kariet na iné karty. Nepriateľom je čas, ale rovnako sa nesmie stať, že sa karty minú a budova nie je ešte postavená. Keď sa na hracej ploche objavia karty s rovnakým horným aj dolným okrajom, je to bonus, ktorý hráčovi môže pridať slávu, prípadne suroviny. Týchto kariet je však málo a vždy za ne zase niečo ubudne.
Obtiažnosť úrovní postupne narastá. Hráč môže nakoniec stavať i veľké pyramídy, ktoré sa týčia nad rozľahlými mestami, získavať si priazeň bohov a stať sa najmocnejším faraónom v histórii Egypta.
Jumas
Lonely Troops jsou na DH známí především díky Hero of the Kingdom, ale ještě jsem neměl tu čest se s touto sérií seznámit. Vyzkoušel jsem alespoň jejich starší kousek, který však patří do zcela jiného žánru, jemuž se věnuji opravdu sporadicky.
Mimo her, co byly součástí starších verzí Windows, jsem jich zkusil jen pár, a tak moc nemám s čím porovnávat. Zda mě však hraní baví nebo ne, poznám samozřejmě vždy a hraní Empire of the Gods mě bavilo. Minulý čas je zde však důležitý, protože zábava se dostavovala asi tak do sedmé úrovně. Herní mechaniky se totiž neustále opakují a jakmile jsem vše vylepšil na maximum, už v podstatě nezbylo moc důvodů pro to, abych pokračoval.
Nějaké žvásty o tom, že je třeba vybudovat silné loďstvo nebo postavit konkrétní pyramidu, chrám či sfingu, mě vůbec nezajímaly a dopředu mě hnal asi jen můj cíl dosáhnout co možná nejvyšší slávy a samozřejmě jsem také Empire of the Gods chtěl prostě dokončit. Bál jsem se, abych vůbec splnil achievement, který vyžadoval 500 slávy, ale nakonec se mi podařilo dosáhnout přesně dvojnásobné cifry.
Možná je to tím, že karetním hrám moc neholduji, a pokud to máte jinak, klidně si nějaká procenta přidejte, ale dle mě hra samotná není žádné veledílo, které by snad sloužilo jako inspirace pro jiné vývojáře. A nezachrání to ani výběr vizáže postavy či jejího jména. Až zase někdy budu chtít vyzkoušet nějaké karty, budu muset lépe vybírat.
Mimo her, co byly součástí starších verzí Windows, jsem jich zkusil jen pár, a tak moc nemám s čím porovnávat. Zda mě však hraní baví nebo ne, poznám samozřejmě vždy a hraní Empire of the Gods mě bavilo. Minulý čas je zde však důležitý, protože zábava se dostavovala asi tak do sedmé úrovně. Herní mechaniky se totiž neustále opakují a jakmile jsem vše vylepšil na maximum, už v podstatě nezbylo moc důvodů pro to, abych pokračoval.
Nějaké žvásty o tom, že je třeba vybudovat silné loďstvo nebo postavit konkrétní pyramidu, chrám či sfingu, mě vůbec nezajímaly a dopředu mě hnal asi jen můj cíl dosáhnout co možná nejvyšší slávy a samozřejmě jsem také Empire of the Gods chtěl prostě dokončit. Bál jsem se, abych vůbec splnil achievement, který vyžadoval 500 slávy, ale nakonec se mi podařilo dosáhnout přesně dvojnásobné cifry.
Možná je to tím, že karetním hrám moc neholduji, a pokud to máte jinak, klidně si nějaká procenta přidejte, ale dle mě hra samotná není žádné veledílo, které by snad sloužilo jako inspirace pro jiné vývojáře. A nezachrání to ani výběr vizáže postavy či jejího jména. Až zase někdy budu chtít vyzkoušet nějaké karty, budu muset lépe vybírat.
jazz1
Pro: první polovina hry, vylepšování, výběr vizáže a jména postavy
Proti: druhá polovina hry, opakování herních mechanik, málo vylepšení