Terranské loďstvo vyvíjí prototyp vesmírného bitevníku jménem RaptorX. Hráč se vtěluje do role jednoho ze zkušebních pilotů. Úhlavní nepřítel Terranů, flotila impéria Xidus, překvapivě zaútočí na základnu a zničí všechny stavěné lodě. Zbývá jen několik Raptorů, kteří jsou právě ve vzduchu. Jen na vašich bedrech zůstává boj s armádou nepřátel z Xidusu a záchrana zbytku terranského loďstva. Vaším hlavním úkolem je zničit ultimátní nepřátelskou zbraň s kódovým označením DemonStar.
DemonStar je nepřímým pokračováním legendární střílečky Raptor: Call of the Shadows. Jedná se o top-down arkádovou, plynule vertikálně scrollující, vesmírnou střílečku. Hra je zaměřena výhradně na akci, chybí možnost nákupů zbraní a power-upů. Ty získáváte pouze ze zničených nepřátelských strojů. K vaší zbrani můžete sebrat několik typů sekundární výzbroje, kterou lze postupně vylepšovat. Bonusy je třeba sbírat strategicky - pokud získáte jiný druh vylepšení, jeho síla pak klesne na základní úroveň. Schopnosti vašeho bitevníku vylepší i další power-upy v podobě raket, bočních i zadních střel, bomb nebo ochranných polí.
DemonStar obsahuje 18 levelů, na konci každého z nich se musíte utkat s finálním bossem. Byl primárně vyvinut pro platformu Windows 95, v současnosti jsou k dispozici aktualizované verze pro moderní operační systémy. Hra byla šířena jako shareware, ale prodávala ji také v retail verzi firma Ionos. V České republice byla distribuována ve spolupráci firem Jimaz a JRC s českým manuálem.
Junglista
DemonStar je další moje srdcovka hned z několika důvodů. Tím hlavním je asi to, že to byla moje první shmupka a hned jsem si tento žánr oblíbil, i když v něm dodnes zrovna neoplývám nějakým skillem, co by stál za zmínku. Druhým důvodem je to, že shareware verzi jsem dostal na cd spolu s ovladači k mému prvnímu Soundblasteru, takže jsem se jal testovat zvukové schopnosti této karty s takovou vervou, že z toho rodiče byli nadšeni až na půdu (jó, ty doby jednoho domácího pc...). No a třetím důvodem bylo jednoduše to, že v té době jsem byl rád za jakoukoliv hru, kterou ten šrot rozběhal.
Hra je duchovní nástupce Raptora, ale inspirace sérií Raiden je jasná. Herní systém nejde nijak do hloubky, 3 typy hlavních zbraní, nějaké ty bombičky, občas rakety a v pozdějších levelech i boční a zadní turrety, Vylepšování probíhá sbíráním powerupů ve stejné barvě. No a scoring probíhá čistě likvidací všeho na obrazovce, žádná komba atd. se nekonají.
Grafika je ucházející, pěkně působí hlavně výbuchy a hlavně bossové jsou docela promakaní a působí hodně majestátně (tedy alespoň ze začátku, o tom později). Téměř každý z osmnácti levelů se odehrává v jiném prostředí (kromě několika vesmírů), i když to v podstatě jsou jen jednoduché textury terénu. Ale v zápalu boje si toho stejně moc nevšímáte. Zvuk je na tom lépe, výbuchy zní parádně a hru podbarvuje výborná hudba. Všechny ty střely, rakety a lasery od nepřátel také nezní špatně.
S čím mám ale problém, je odfláknutá poslední třetina hry. Jako by autorům došly nápady, tak tam honem splácali další levely, aby se hra nedala dohrát za půl hodiny. Bossové jsou často jen primitivní krabice s turrety a mají tak jeden, dva patterny střel a delší životnost, takže jsou paradoxně jednodušší na likvidaci. Je to laciný, kazí to dojem a hru jsem dohrával spíš z povinnosti, než že bych byl natěšený na závěrečné peklo.
Tentokrát ale budu hodný a nechám do hodnocení promítnout i vzpomínky z dob, kdy klávesa Ctrl zažívala galeje a moje uši orgasmus.
P.S.: Datadisky Secret Missions jsem zkoušel, ale nikdy jsem jim pořádně nepřišel na chuť. Ano, grafika je o moc lepší, ale jinak nic moc kromě 2x8 levelů nenabízí a obtížností se přiblížili současným (imo pro běžné hráče nehratelným) bullet hell od Cave. Samostatně je tedy zde hodnotit nebudu.
Hra je duchovní nástupce Raptora, ale inspirace sérií Raiden je jasná. Herní systém nejde nijak do hloubky, 3 typy hlavních zbraní, nějaké ty bombičky, občas rakety a v pozdějších levelech i boční a zadní turrety, Vylepšování probíhá sbíráním powerupů ve stejné barvě. No a scoring probíhá čistě likvidací všeho na obrazovce, žádná komba atd. se nekonají.
Grafika je ucházející, pěkně působí hlavně výbuchy a hlavně bossové jsou docela promakaní a působí hodně majestátně (tedy alespoň ze začátku, o tom později). Téměř každý z osmnácti levelů se odehrává v jiném prostředí (kromě několika vesmírů), i když to v podstatě jsou jen jednoduché textury terénu. Ale v zápalu boje si toho stejně moc nevšímáte. Zvuk je na tom lépe, výbuchy zní parádně a hru podbarvuje výborná hudba. Všechny ty střely, rakety a lasery od nepřátel také nezní špatně.
S čím mám ale problém, je odfláknutá poslední třetina hry. Jako by autorům došly nápady, tak tam honem splácali další levely, aby se hra nedala dohrát za půl hodiny. Bossové jsou často jen primitivní krabice s turrety a mají tak jeden, dva patterny střel a delší životnost, takže jsou paradoxně jednodušší na likvidaci. Je to laciný, kazí to dojem a hru jsem dohrával spíš z povinnosti, než že bych byl natěšený na závěrečné peklo.
Tentokrát ale budu hodný a nechám do hodnocení promítnout i vzpomínky z dob, kdy klávesa Ctrl zažívala galeje a moje uši orgasmus.
P.S.: Datadisky Secret Missions jsem zkoušel, ale nikdy jsem jim pořádně nepřišel na chuť. Ano, grafika je o moc lepší, ale jinak nic moc kromě 2x8 levelů nenabízí a obtížností se přiblížili současným (imo pro běžné hráče nehratelným) bullet hell od Cave. Samostatně je tedy zde hodnotit nebudu.
CesareBorgia
Pro: Hudba, výbuchy, první polovina hry
Proti: Poslední cca třetina hry působí odfláknutě