Cube Escape: Paradox

Pokračování Cube Escape nezklamalo. Hrdě můžu prohlásit, že jsem Paradox dohrála bez nápovědy, a i když mi to trvalo téměř pět hodin, tak jsem i tak na ten výkon pyšná. Nevím, jestli bych vyloženě řekla, že je Paradox náročnější než jeho předchůdci, ale některé pasáže mi daly zabrat. Hlavně ke konci, kdy člověk musí cestovat mezi jednotlivými pod/vědomími hlavního hrdiny.

Od vývojářů Rusty Lake jsem k dnešnímu dni dohrála všechny jejich hry a musím říct, že tahle se opravdu řadí na vrchní příčky žebříčku mého hodnocení. Je opravdu vidět, že je hra vypiplaná do detailů, doprovodný krátký film taky neuškodil. Už jsem to myslím zmiňovala v nějakém jiném komentáři, ale tyhle hry dodají pocit, jako by byl člověk naprostý génius. A to i když se posune jen o chlup dál. Části hry, které málem zlomily mé odhodlání dohrát bez návodu: mysl složená z místností a promítací plátno.  

Takže opravdu vřele doporučuji a nemůžu se dočkat další hry, které RL vyplodí.