Pro pohodlnější navigaci i přístup k pokročilým funkcím Databáze-her.cz doporučujeme povolit si ve svém prohlížeči JavaScript.

Komentáře

  • PS4 80
Borderlands 3 plynule pokračuje v šlépějích předchozích dílů. Až to je trochu s podivem. Pro Gearbox by nebylo nic jednoduššího, než udělat ze své série moderní game as a service ve stylu Destiny. Švec se ale tentokrát zkrátka zuby nehty držel svého kopyta. Nedá se však říct, že by to hře nějak uškodilo.

Alfou a omegou střílečky by měl být základní gameplay, v čemž Borderlands 3 zcela exceluje. Hratelnostní smyčka střílení-lootování-prodávání lootu-levelování je návyková jak nikdy předtím, v čemž největší roli hraje samotný akt střílení. To od druhého dílu prošlo zásadním zlepšením a akce je tak daleko adrenalinovější, rychlejší, chaotičtější a plynulejší. Množství náhodně generovaných zbraní je samozřejmě naprosto omračující, ale co je nejdůležitější, všechny je zábavné používat. Brokovnice střílející motorové pily po dopadu vybuchující v radioaktivním obláčku, laserová útočná puška automaticky vyhledávající cíle, SMG vystřelující proud lávy nebo zbraň vystřelující menší, chodící zbraně jsou jen jedny z mnoha kousků, které se ohřejí ve vašem arzenálu.

Pochvalu zaslouží i mírně překopaný RPG systém. Hráčská povolání jsou opět jen čtyři, ale každá z dostupných postav působí zcela unikátně a levelováním jde dále specializovat do té míry, že stejná postava dvou hráčů se bude hrát výrazně odlišně. K tomu namísto omezení na jeden akční skill jsou u každé postavy na výběr hned tři plus jejich variace, které lze ještě vylepšovat bonusovými efekty. Třeba má Amara, vybavená talenty na zvýšení a regeneraci zdraví, neohroženě skákala do víru akce a ty slabší soky namísto plýtvání náboji mlátila pažbou zbraně tak surově, až se rozprskli v hromádku krve a končetin, ale stejně tak dobře by mohla spoléhat na elementární poškození, odrážející se střely nebo vysávání života.

Snaha o ozvláštnění hratelnosti proběhla i v návrhu úrovní. Hra se na rozdíl od předchozích titulů neodehrává pouze na jediné planetě, ale v celé galaxii, po které můžete cestovat ve vlastní vesmírné lodi. Už druhý díl ve variabilitě prostředí byl o míle před prvním, ovšem třetí laťku posunuje zase o něco výš. Level designu navýsost prospěly i nové možnosti pohybu, především schopnost lézt po překážkách a budovách. Říci, že tím hra dostává zcela nový rozměr, by byla asi až příliš velká hyperbola, ale možnost prozkoumávat svět i vertikálně je i tak příjemné zpestření. Ne všem planetám se však dostalo stejné péče a některé trpí až nezvyklou linearitou a nedostatkem sidequestů, i když si vysloveně říkají o to, abychom na nich mohli strávit více času. Obzvlášť znatelné je to zhruba ve třetině hry, kde takových jednoúrovňových koridorů na hráče čeká hned několik za sebou a jindy vyrovnané herní tempo poněkud pokulhává.

I když pro hratelnost jsem měl vesměs samá slova chvály, tak co se týče příběhu, je to už výrazně horší. Nevím jestli je chyba ve mně nebo v nových scénáristech, ale oproti dvojce, která mě ve své době velmi bavila, šlo o solidní zklamání. Humor nefungoval tak dobře, nové postavy jsou ploché, staré naopak nevyužité. Všichni jsou ale hlučnější, hloupější a otravnější. Obzvlášť patrné je to u dvou postav navrátivších se z Tales of the Borderlands, které vedle svých předloh působí jako smutné parodie. Totálním přešlapem je dvojice záporáků Tyreen a Troy, kteří mě jako pokus o zopakování Handsome Jacka zcela minuli.

Hru jsem hrál na méně než optimálním základním PlayStation 4, kde běžela zhruba tak dobře, jak byste čekali, tudíž v 1080p rozlišení a 30 FPS s občasnými propady. Ze screenshotů se sice nemusí zdát, že by od dvojky šlo o extra velký grafický skok, ale při hraní to zaručeně poznáte. Překvapivě skvělý je i soundtrack, který se dá velmi slušně poslouchat i mimo hru. Trochu překvapivě zdaleka nejhůře šlapala v menu, což ve spojení s poněkud neobratným rozhraním tvoří nepříliš radostnou kombinaci. Asi vůbec nejhorší částí UI je 3D minimapa, která je kvůli větší členitosti úrovní chvílemi téměř nepoužitelná. Nepotěšily ani kompletní pády hry, hrozící poškozením savů a hromada menších bugů, kterých jsem byl svědkem, jako mizící ukazatele questů, nefunkční AI skripty, questové postavy zaseknuté v texturách či rovnou propadlé mimo hranice mapy.

Borderlands 3 je zkrátka starý dobrý Borderlands, až na výjimky obohacený o vítaná vylepšení. Akce a lootování jsou lepší než kdy jindy, díky čemuž se dá přehlédnout i slabý příběh a další drobné mouchy. Pokud jste na sérii zanevřeli už v minulosti, nepřesvědčí vás ani třetí díl, ale všichni ostatní příznivci akčních RPG by neměli být zklamáni.
+21
  • PC 80
Když na mě po cca 35 hodinách hraní vybafly závěrečné titulky, byl jsem z toho trochu tumpachový. Ale čím víc se zpětně na tu hru dívám, tím víc si uvědomuju jak se mi líbila. Hned ze začátku bych se chtěl vyjádřit ke kauze Epic store: Ano, je škoda že ta hra není na Steamu, ale to že jsem si kvůli tomu musel stáhnout Epic launcher mě absolutně ve hraní této hry nijak neomezilo. Jedinou újmu utrpěli moji přátele, kteří Epic launcher nemají, neviděli co hraju a tak ode mne celý týden neslyšeli a báli se o moje zdraví. A teď konečně k té hře.
Pokud jste čekali razantní změnu od Borderlands 2 nebo Pre-Sequelu, tak vás musím zklamat. Je to furt ta samá loot and shoot hra, jen v novém grafickém kabátku a s novými hrdiny. Co se týče už tradiční kreslené grafiky, je tam cítit obrovský posun. Jen co na mě ze začátku vybafl Claptrap, byl jsem ohromen detaily na jeho těle, těmi všemi šrámy a záplatami, ten posun mezi generacemi je tam fakt vidět. Největšího posunu se dočkaly modely postav, například vzhled Lilith vypadá neskutečně lépe než ve dvojce. I prostředí se posunula, oproti dvojce jsou lokace nekonečně různorodější a obrovský bonus že spousta prostředí má svoje vlastní nepřátele, takže nestřílíte furt jen do banditů a psovitých Skagů.
Postavy jsou zatím 4, s tím, že čekám že další přibudou jako DLC podobně jako u předchozích dílů. Já jsem hru poprvé dorazil za Operátora Zanea. Narozdíl od minula nemá každá postava jen jednu schopnost, ale můžou si vybrat z více variant. Zane si například může vybrat z holografického klona, drona útočícího na povel, nebo bariéry která zabrání nepřátelským kulkám. Můžete equipnout až 2 skilly s tím, že jeden vyměníte za schopnost používat granáty. Dále ve výběru je robot s ukázkovým zoo FL4K, siréna co se nebojí boje zblízka Amara a bojovnice Moze která si do boje může přivolat a řídit mecha a-la Titanfall.
K hratelnosti nemám co dodat, je to pecka. Se samotnými zbraněmi se vývojáři z Gearboxu opravdu předvedli, sice díky náhodné generaci furt narazíte na takové nesmysly jako brokovnice s optikou pro osminásobné zvětšení, ale ten výběr! Typů zbraní je sice jen několik, ale díky tomu, že každý výrobce zbraní má svoji vlastní blbinku čím se odlišuje od ostatních, tak je pocit z různorodosti zbraní neskutečný. Například moji oblíbenci Atlas. Můžete střílet jako normální idioti, nebo můžete být pokročilí idioti a pomocí alternativní střelby umístit na tělo nepřítele značku. Po dalších několik sekund budou všechny kulky z téhle zbraně následovat za touhle značkou, tudíž si můžete čopnout do krytu, střílet za roh, a čekat až se vám dobijou štíty. Geniální.
Poslední věc co musím vyzdvihnout je soundtrack, ten je tentokrát o mnoho lepší. Ať už se jedná o hudbu v bitvě nebo o tu co vám hraje při toulání se vaší základnou, za celou dobu jsem nenarazil na nic co by se mi nelíbilo.
Pak je tu ten tradiční Borderlands humor. Místy je super, místy mi přišel dost cringy, ale já jsem se teda bavil vcelku slušně. Hra obsahuje hodně odkazů na hry, filmy a seriály, a objevování těchto vtipů je velký kus hry, tudíž doporučuji číst každý popisek vybavení, nikdy nevíte na co narazíte.
Musím si ale postěžovat na dvě věci, příběh a optimalizaci. Pokud jdete do téhle hry za příběhem, musím vás zarazit, příběh tu jde fakt mimo, je to spíš jen důvod poč střílet do všech těch nepřátel. Kdybych měl popsat celý příběh, tak by to nejspíš bylo kratší než celá tahle recenze. To neznamená že je úplně špatný, ale čekal jsem ho trošku víc......
Hra sice běží hezky, ale doufal jsem že na svojí 1660 ji rozjedu stabilně aspoň na medium na 60 fps. Sice mi hra nespadla pod 30, většinou se držela nad 40, ale prostě jsem čekal že to pojede líp. Spousta lidí (včetně mě) hlásí na ofi fórech jeden dost podstatný bug. Při zoomováni u některých pušek padají velmi razantně fps, některým až do řádů jednotek, a díky tomu je většina sniperek k ničemu. Co se týče konzolí tak jsem slyšel něco o problémech v coopu, ale o tom tolik nevím a tak to raději pouze zmíním.
Celkově mi BL3 přijde jako jedna z nejlepších her letošního roku, kdyby nebylo problému s příběhem a optimalizací, nebál bych se tam dát vyšší hodnocení, takhle se musí ale spokojit s 80 procenty,

Hru jsem si vybral do Herní Výzvy 2019 do kategorie Čapkův odkaz, a to rovnou do hardcore varianty, protože jedna z hratelných postav je robot FL4K.

Pro: Zbraně, grafika, prostředí, pocit ze střelby, a zase zbraně. Jo, fakt je jich tam tak moc.

Proti: Málo příběhu, optimalizace.

+17
  • PC 80
"Držte už všichni hubu a nechte mě laskavě střílet!" Asi tak bych shrnul třetí regulérní díl série, která vypadala jako ujetá omalovánka ještě než to bylo cool.

Člověk zodpovědný za svérázný, vědomě infantilní a originální humor, a také chytlavé postavy druhého dílu, opustil studio. Mnozí předvídali, že tím příběh a postavy třetího dílu utrpí a bohužel, tyto obavy se naplnily. Moderní humor se změnil, což mi dost možná dají za pravdu i mnozí ti, co si Borderlands 2 zahráli až pár let po vydání. Spisovatelé kopírují co viděli ve dvojce a nedošlo jim, že to nemůže znovu fungovat. Hra navíc ztratila svou unikátnost; titulů, které jsou situovány do komiksové grafiky a neberou se příliš vážně, už je na trhu několik. Borderlands 3 selhává v úspěšné snaze předchozích dílů přinést něco, co jinde neuvidíte. 

Asi nejhorší je to hned z počátku, kdy je drtivá většina nejen humoru, ale i představování vedlejších postav, neskutečný cringe-fest. Zhruba ve druhé třetině se ale všichni tak nějak uklidní a hru si jde mnohem lépe užívat, a občas se někomu podaří utrousit něco opravdu vtipného. 

Příběhu chybí smysluplná základní struktura o kterou by se opřel. Nejprve se zdánlivě neděje vůbec nic, krátce na to se příběh monumentálně vyhrotí, což působí dost nuceně. Pak se prostě dějí věci, aniž byste měli jasný výhled na to, kam vás ještě cesta povede. Vy máte pocit, že se řítíte šílenou rychlostí ke konci, přičemž v okamžiku kdy se dostanete k první velké události nejste vlastně ještě ani v půlce. 
Problém je také v tom, že spisovatelé nedokáží hráče přimět se jakkoli emočně investovat do postav, to i navzdory tomu, že se jedná o staré známé tváře z předchozích her. Jejich účinkování na obrazovce je často velmi slabé. Tomu vůbec nijak nepomáhá fakt, že se vaše postava vůbec nebude objevovat v cutscénách. V podstatě jen děláte něco, aby se pak vedlejší postavy mohly někam přemístit a posunout příběh.

Z hlediska psaní mi taky velmi vadí, že události a postavy z her od studia Telltale games, jejichž hry (nezlobte se na mě) prostě nemám rád, jsou celkem významné i pro třetí díl. Ne že by bez jejich znalosti nešel pobrat příběh, ale přijdete o dost kontextu. 

Kritiku bych asi měl za sebou, mrkněme na to proč vůbec stojí za to hru zapínat. 

Tam kde základní hra pohořela se DLC hodně předvedlo. Kvalita psaní je mnohem lepší, postavy jsou živější a zábavnější, a navštívená prostředí jsou velice rozmanitá. Doporučuji je hrát všechny, ale pokud bych měl vyzdvihnout jedno, bude to Bounty of Blood. Má nejrozmanitější prostředí, nejvíce postranních misí, a asi nejzajímavější hlavní příběh.

Druhá sezóna DLC je hlavně pro ty, kteří ve hře hodlají strávit víc než 100 hodin, rozepisovat se o ní už nebudu.

Zásadově vytýkat základy stojící jíž od prvního dílu je nesmysl. Herní zážitek utváří především nástavba, nikoli jádro. Zde je obojí vynikající. RPG prvky jsou nekomplikované a přehledné, ale umožňují za pochodu, klidně i během boje, měnit dovednosti postavy. To v dnešní době ještě mnoho RPG neumí. 

Poprvé v sérii mě zaujaly všechny čtyři základní postavy, a také poprvé je tady nějak více prezentována jejich osobnost. Postavy pomlouvají nepřátele během přestřelek, přímo komunikují s vedlejšími postavami, komentují současné dění ve hře a mají odlišné připomínky k příběhu. Ať už si vyberete kteroukoli postavu, nebudete mít pocit, že jste vybrali špatně. Všechny jsou velmi schopné v celém rozsahu hry a každá má své vlastní speciality které zásadně mění styl hraní.

Zbraním přibyly nové atributy a vlastnosti, čímž se prohloubily rozdíly mezi individuálními kousky. Asi největší změnou je implementace velmi výrazného systému pro zpětný ráz. Přestřelky jsou zábavnější než kdy jindy. Akční segmenty dovedou být velmi frenetické, v případě většího množství nepřátel i nepřehledné. To však nikdy netrvá déle než pár minut a tempo hry je celkově příjemné.

Prostředí je vertikálnější a tomu odpovídají nové možnosti pohybu, především schopnost šplhat na plošiny kam přímo nevyskočíte. Došlo k téměř úplné eliminaci zbytečného chození během kterého se nic neděje, čemuž navíc prospívá možnost "fast travel" z libovolného místa ve hře. Arény jsou opravdu dobře propracované, a dá se v nich vyřádit ať už preferujete boj z blízka nebo z dálky. 

Vozidla lze skrz jednoduchý systém vylepšovat a tunit. To se z počátku zdá jako drobnost, ale například lze z běžného jeepu udělat konvertibilní vznášedlo, kdy se po stisknutí tlačítka vozidlo zvedne ze země a za cenu rychlosti směrem vpřed umožni volný pohyb všemi směry a plynulé otáčení. 

Ještě okomentuju trochu bizarnější stránku, ke které se už tolik lidí nedostane jelikož stojí až za několika desítkami hodin hraní. Zklamalo mě, že je prvopočáteční hra velmi lehká. Nepřátelé nejsou moc efektivní a bossové taktéž ne, prostě do nich střílíte dokud neumřou a snažíte se to nekoupit. Obtížnost lze zvýšit, nicméně to má svá "ale".

V první řadě si můžete po dokončení hlavní dějové linky aktivovat Mayhem mód, ve kterém se významným způsobem dá v deseti úrovních zvýšit obtížnost. Potíž je v tom, že každý Mayhem level přidává zbraním patřičný "nasobič", který vylepšuje jejich damage. Toto přináší dva problémy které spolu souvisí. Ty "násobiče" totiž v praxi nezvyšují schopnosti zbraní stejně. Na první pohled to sice není patrné, ale Borderlands je pod kapotou dost složitá hra a univerzální vylepšení prostě nezabralo jak by mělo. Výsledkem je, že drtivá většina zbraní ve hře je k ničemu, což Gearbox přinutilo zvýšit šance že někde najdete legendární výbavu. To taky znamená, že pokud nedostanete legendární výzbroj, je to jako kdybyste nedostali nic. Podotknu však, že ta škála použitelných zbraní je i tak velká, Borderlands má zbraní, štítů a další výbavy neskutečné množství.

Druhý způsob zvýšení obtížnosti je New Game +, tedy True Vault Hunter Mode (TVHM), kde kromě silnějších nepřátel budete narážet i na jejich vylepšené varianty. Do toho damage elementárních zbraní je upraven tak, že správný element je více efektivní, nesprávný zase méně než v normální módu. TVHM lze opět spustit až po dokončení hlavní dějové linky. Je celkově lepším zážitkem, protože kromě lepších nepřátel máte už postavu která má zajímavé schopnosti a tím se zábavnost hry výrazně zvyšuje.

No a pokud budete chtít odemknout a dokončit TVHM mód pro každou postavu, budete muset hru dohrát osmkrát, což je popravdě docela přehnané. Zkrátka a dobře, chybí mi možnost boostovat slabší charaktery alespoň skrz první (nudný) průchod. Osobně nevím jestli najdu čas a hlavně chuť si na NG+ dotahat všechny postavy. 

Ve finále pochválím technickou stránku hry (toto už je pěknou dobu po vydání). GTX 1050 i 950 neměla problém dodat konzolový zážitek netrhaných 1080p 30fps při velmi příjemných detailech, nebo 60FPS při trochu nižších detailech (přitom ne těch nejnižších). Doporučuji mrknout na návod Digital Foundry, kde mají rozepsané které nastavení žere kolik výkonu. Zvuková stránka hry je parádní a jakožto sluchátkový hráč jsem ocenil rozdíl po přepnutí na režim sluchátek. Výrazný prostorový efekt a širší dynamika. A taky nemohu jinak než pochválit možnost přepínat mezi centrovaným a sníženým mířením (kdy je míření posunuté níž, díky čemuž nezabírá podlaha třetinu obrazovky, ale zase to nesedne každému). 

Všeho všudy je Borderlands 3 vynikající hra. Dokazuje, že s dostatečnou inovací netřeba překopávat staré koncepty. Staví na 11 let starých základech a herním designerům nejen že nechybí nápady, ale zároveň mají dost soudnosti i zkušeností aby to nepřehnali. Doufejme, že se Gearbox poučil a nastávající hry budou mít lépe napsanou kampaň. Vzhledem k vynikajícímu hernímu zážitku bych hře nedal méně než 4 hvězdičky, ale nutno poznamenat, že jsem ze slabého příběhu základní hry dost smutný.

Pro: Herní mechaniky

Proti: Příběh

+16
  • PC 85
Borderlands jsou zpět! Konečně i pro ty, co čekali na Steam verzi.

Nejznatelnější změnou prošel gunplay a pohyb po bojišti, který je mnohem svižnější. Nově je možné se přitáhnout na římsu, sklouznout se nebo (po vzoru Pre-Sequelu) udělat silný plošný útok při pádu z velké výšky. Střety v arénách, které jsou tomu znatelně přizpůsobené, dostávají nový náboj. Označit to za Doom Lite by bylo přehnaný s ohledem na to, že je potřeba stále hlídat úroveň postavy/nepřátel, ale klidně to udělám!

Vývojáři konečně mysleli i na solo hráče a snad při každé hlavní misi se ke mně připojilo NPC, které mi pomáhalo projít oblast mise. Výhoda netkví v palebné síle navíc, ale v pocitu z toho, že ve hře nejsem jen já a NPC zadávající úkoly. Nově jsou nadabovaní i Vault Hunteři, kteří interakují s NPC. Díky tomu působí svět mnohem živěji.

Změny se dotkly i vedlejších misí, kterých není moc, ale jsou delší. Jejich obsah je více méně klasický. Taky jsou klasicky ujeté, vtipné a reflektují nejen přešlapy Gearboxu. Třeba zmíněný dvou nejdebilnějších úkolů z druhého dílu. Nebo narážka na změnu dabérů některých postav. Dabing se sám o sobě povedl a třeba dabéři vedlejších postav Private Beanse nebo Glenna a Terryho by si zasloužili Oskara.

To, že je ve hře více Vaultů trochu shazuje pocit, který by člověk měl mít při jeho otevření. Naznačit konec hry, který vlastně není konec, je docela humorné (hoho), ale já prostě čekám konec. Záporáci jsou docela fajn, jen by mohli dělat trochu víc než jen to, že se objeví při otevření Vaultu a v cutscéně, ve které moje postava ani není, udělají něco zásadního a zmizí.

Třetí Borderlands neprošlo ani nějak zásadními změnami, ale spíš nutnou evolucí. Jinak je to pořád o lepších zbraních, levelování a běhání sem a tam. Což vlastně taky není úplně nutnost, protože je možné se odkudkoli teleportovat na už odhalený Fast travel systém. Borderlands je stále Borderlands, jen v aktuálnějším zpracování a ruku na srdce, kdo hraje Borderlands kvůli příběhu?
+16
  • PC 70
BL3 jsou herním ekvivalentem megalomanského a opulentního, pod povrchem ale generického a vlastně pitomého hollywoodského velkofilmu. Grafické zpracování je vypiplané, design prostředí také, lokace jsou vcelku rozmanité (hlavně když trochu neférově připočítám všechny dlc), celá ta audio-video paráda za monitorem neustále hraje všemi možnými i nemožnými barvami a…a když to přeženu, tak je to v podstatě všechno. Všechno je podřízeno efektnosti a vizuální atraktivitě.
Už to základní, o co ve hře jde – střílení – efektností spíše trpí. Souboje jsou příliš nepřehledné a časem i nablískaně rutinní. Jasně, BL jsou hra založená na explozivním zabíjení hord nepřátel, ale tohle často působilo spíš jako delirické cákání kýčovitými barvami než jako pořádná řezanice. Pro tu šílenou havěť rozličných vizuálních atrakcí a na druhou stranu trochu jednolitou komiksovou stylizaci jsem měl první třetinu hry často problém i pořádně rozeznat postavičky nepřátel od okolního prostředí, natož si pak libovat ve vymazlených killech (ty většinou stejně zahalí sprcha neurčité růžovo-azurové plazmy). Asi už jsem se celého tohohle aranžmá přesytil ve dvojce, kde mi ale přišel lepší a zábavnější i samotný střelecký model.

Dojem z akce sráží také dost debilní systém spawnování nepřátel, kteří začnou v určitý moment po vlnách vylézat ze štěrbin ve skalách, zpod aut, vyskakovat z jinak neotevřitelných dveří atd., čímž hra ohromně degraduje možnost v soubojích důsledněji taktizovat, což je velká škoda, protože prostředí, kde přestřelky probíhají, pro všemožné schovky a obchvaty k taktičtějšímu pojetí přímo vyzývají. Nepřátelé vám ale permanentně vyskakují v zádech z trubek ve zdi a vy je prostě berete na vidle, jak se dá. A i když se vám zrovna povede jich pár precizně odsnajpovat, je to stejně za chvíli k ničemu, protože další vlna vyskáče na bojiště až ve chvíli, kdy tam reachnete a máte je na sobě zase zblízka. Což dělá povšechně z bitev jednorozměrnou a monotónní záležitost. Hra vždycky nahodí režim „boj“, pak se bojuje do poslední vlny nepřátel, po čemž utichne akční hudba a zase se běží jinam. Tahle jasně vymezená bipolarizace na boj/neboj mi sama o sobě dost vadila – dění ve hře působí příliš řízeně a mechanicky. Ale dovedu si představit, že někoho jiného přesně tohle baví. A koneckonců v BL to takhle asi fungovalo vždycky.
Moc mě ale neoslnil ani arzenál zbraní, který je sice zase velký, větší, asi i největší, jenže 99 procent z toho je jen brakový loot ke zpeněžení. Mám pocit, že ve dvojce jsem měnil zbraně každou chvíli a průběžně jsem nacházel různé wow-efektující kousky, díky kterým se hodně i vhodně obměňoval můj zážitek z hraní, tady se mi to moc nedělo a často jsem několik hodin chodil s jedinou zbraní, protože byla prostě nejlepší na dálku, na blízko i na všechny typy štítů, a to je na FPS prostě hrozné. Všude se válí epické a legendární guny, které jsou ale horší než ta, co ji nosíte už přes dvě planety v ruce. A to zkrátka není dobře.
Příběh je pak už totální břečka, o tom asi panuje obecná shoda. Ve dvojce mě bavil, tady iritoval. Nejhorší je, že se hra sice okázale snaží být strašně syrová a nekorektní, ale přitom je skrz naskrz zasviněná všemožným politicky korektním klišé a patosem a šlape na brzdy přesně v tom, v čem by měla šlapat na plyn. A naopak. To je ale asi celkově smutné specifikum současné generace her. Humor mi přišel vesměs odpovídajícím způsobem špatný až trapný. Tedy další úpadek ve srovnání s dvojkou. V té se podařilo ze zdánlivě kýčovitého materiálu uhníst jedinečný styl a osobitý smysl pro humor, tady se to z toho samého materiálu úplně nepovedlo.
Jízda je provedená dobře a je na hře podle mě tím skoro nejzábavnějším. Krajinu tak člověk objevuje z jiné perspektivy a je to hodně osvěžující. I když střílení za jízdy už tak zábavné není. Spíš takové to popojíždění, kvůli kterému ale přesně takovouhle hru člověk nehraje.

Abych jen nekritizoval, tak to uzavřu tím, že se pořád jedná o vcelku zábavnou, svižnou střílečku, která ale pod oslnivým povrchem nic moc zajímavého neschovává a přejí se (což je asi i částečný důvod mé převážné kritiky – tak kolem půlky mě bavila víc než ke konci). Můj celkový dojem je ale určitě horší než z dvojky. U té jsem se zasekl, protože mě hodně bavila. U trojky jsem se zasekl taky, ale spíš než z nadšení pro celkem laciné návnady, jako je návykové a bezprecedentně velikášské pojetí lootování, dynamičnost a relaxační nenáročnost, spojená s poutavou, i když samoúčelnou epičností. Je to tedy taková konzumní, popcornová záležitost, rozhodně žádný nový kult.
+13
  • PC 75
Kdybych vám řekl, že sérii Borderlands mám rád, byla by to stověžatá lež, neboť já Borderlands vskutku nehovím a to říkám opravdu kulantně. V podstatě se mi nezamlouval žádný aspekt předchozích her - od ošklivého pseudo komiksového stylu, po velice debilní dialogy a postavy, tedy až na pár individuí. To jsou ale věci, které jsou otázkou osobního vkusu a přes které se dokážu přenést pokud se to dobře hraje. To se však nikdy nestalo. Strašná, ubíjející, monotónní, šedá nuda. Nuda v Brně? Nuda v Tokiu řekl bych, tak velká nuda to byla! Což ale k mému neskonalému údivu trojka opravila s velkou parádou. Poněvadž takto jsem se u looter sřílejdy snad ještě nikdy nebavil, což je sakra dobře, protože nebýt tohoto faktu, Borderlands 3 bych proklel do posledního a nejchladnějšího kruhu pekla.

Borderlands 3 je totiž nejhůře napsaná hra, kterou jsem kdy hrál (pokud nepočítám shovelware břečky s rozpočtem na zaplacení jednoho měsíčního nájmu v Ugandské chajdě poblíž kobaltského lomu). A to myslím setsakramentsky vážně. Slyšel jsem a viděl jsem toho mnoho o kvalitách psaného slova v Borderlands 3, ale co jsem dostal předčilo má očekávání. A to jsem v prvé řadě ani žádný očekávání neměl.

Počínaje charaktery: Ty jsou, v tom lepším případě, stereotypní, jednoduchý, generický a nezajímavý prkna. V tom případě horším? Naprosto nesnesitelný imbecilní mamrdi, který jsou sympatický asi jako podebraný zub moudrosti. 99% ženštin je bezcharakterní drůbež, bez jakéhokoliv vývoje osobnosti, která se jen většinu času překřikuje o tom, která z nich je větší boss a drsnačka. Navrátivší se charaktery, které považuji za dobře napsané (např. Moxxi nebo Zero ) tu mají jen malou okrajovou roli. Ti, kteří tu ovšem dostali prostoru více, a které jsem si v Tales from the Borderlands poměrně oblíbil ( Rhys a Vaughn ) se stali duševní mrzáci, jejichž bláboly, které pravidelně vyvrhovali ze svých orálních kanálů, mi konstatně decimovali mozek, což se dá konstatovat skoro o všech, avšak tihle dacani jsou vrchol. A snad poprvé za život jsem potkal postavu, rakovinu z polygonů, jedniček a nul, která přetavila mou nebetyčnou frustraci v upřímnou zuřivost. V tu chvíli jsem sundal sluchátka z mé plešatějící makovice, fláknul jsem se svou nebohou myší a málem kliknul na "odistalovat" a to bylo prosím jen kvůli jednomu dementnímu sidequestu. Od té doby jsem se vyhýbal všem sidequestům, které stejně za moc nestojí.

Byl tu jediný trvalý charakter který mi nevadil, ba jsem v něm viděl i potenciál. Ted vás možná překvapí jméno - "Ava" Ano, protože má narozdíl od všech ostatních pro své teatrálnější vystupování omluvu. Je to dítě, respektive mladá holka. I tak se mi zdálo, že pobrala nejvíce rozumu. Též jako jediná ukázala v průběhu putování lidskou zranitelnost, ale i to mongoloidní pisálkové totálně zazdili infantilníma vtípkama, protože v jejich "super duper kůl hře pro dospělý nemůžeme mít něco jako vážnou nebo nedejbože citlivou chvilku. To by si ty naše vyschlý skořápky, kterým říkáme charaktery, mohl někdo oblíbit!!! " Možná, opravdu jen možná, se našel v GÝRBOXU někdo, kdo jasně těm šaškům za psacím stolem řekl, že je možné býti humornou satirickou hrou a zároveň je možné občas spojit komedii s tragedií, že není vyloučené aby humor a vážnost byli spolu v harmonické symbióze. Možná to někdo řekl a možná to i slyšeli. To by však jejich mozek, a kapalina v něm, musel mít větší objem než seschlý krysí fekál, na to, aby to pochopili. Zmínil jsem, že je B3 je "humorná" hra, není. Očividně je mířená na dospělé hráče - je tu násilí, krev, sakrování - ale přesto je to napsaný jak pro předškolní děti nebo mentálně postižený dospělý. Během těch cca 20+ hodin jsem se zasmál jen jednou skoro ke konci hry - kdy zlouni vysílají přímý přenos chystané popravy a díky vám vypadne signál, přičemž hlasatel otráveně prohlásí "Ehhh, to se zase někdo objesil na anténě?" V tu chvili jsem byl už tak otupělý, že mi tohle přišlo vtipný. Jako by dehydrovaný človek našel čestvý velboudí hovno ve vyprahlé poušti a ze zoufalství z něj vysál všechnu blahodárnou tekutinu. Mimochodem, neustálý řvaní smyslupostrádajících vět je tu velmi oblíbené. Naštěstí většina oněch rétorických zvratků se odehrává při přestřelkách, takže jsem si zvykl je z větší části ignorovat.

Osočil bych gýrbox, že snad použili jakýsi prototyp AI - zadali prompty "Borderlands, modern social media, most annoying, humor for idiots" a nechali to běžet. To bych ale AI křivdil, nebot i umělý algoritmus by byl schopen vytvořit uvěřitelnější, zábavnější a komplexnější charaktery než jsou v B3. Byl to marast, opravdu jo. Ze scénáristického hlediska to postrádá jakoukoliv lidskost, je to umělý, bez duše a charakteru, psaný asociálama, co pravděpodobně nikdy v životě nemluvili s živou osobou tváří v tvář.

A to jsem ani nezmínil prostoduchost a předvídatelnost příběhu, průhlednost dějových "zvratů" a očividně narychlo uplácáný konec, při jehož tvoření měli tak málo času, že si nemohli ani dovolit svoje milované džouky, jaká škoda.

Dabing povrchnost scénáře jen reflektuje, skoro všichni tu zněj stejně. Bud to jsou naprosto monotonní roboti nebo se nedají s tím neustálým řvaním, pištěním a fnukáním poslouchat.

Avšak jak jsem pravil výše! Vše zachranuje loot, zbraně, gunplay a zábava. Bouchaček je tu nespočet. Pistole, revolvery, samopaly, pušky (automaty, opakovačky) brokovnice (pumpy, vícehlavnovky), snajperky, snajperky fungující jako railgun, granátomety, granáty a všemožné hybrydy. Většina vlastní alternativní mod střelby, je tu několik typů munice atd. Jednoduše řečeno: Každý si najde svou oblíbenou. A když náhodou najdete lepší, bude vám líto se zbavit své staré zbraně. Navíc kvalita tu netrpí na úkor kvantity - animace jsou povedené a plynulé (nejvíc mě překvapilo přebíjení opakovací odstřelovačky, kdy charater sklopí puškohled, aby mohl mohl do komory vsunout zásobník či jednotlivé náboje.) Střelba je zábavná, díky dobré zvukové a vizuální odezvě, ale hlavně je vybalancovaná. Nenarazil jsem na nějaký "bulletsponge" krom samozřejmě tužších bossů.
S rozmanitostí toho do čeho můžete pálit už to tak slavné bohužel není, což je škoda. Ale to je jen opravdu malá skvrka na jinak výborně odvedené práci.

Grafika je ok. Jak jsem řekl, ten "cell shade" styl je takovej....nijakej a spíš podle mě měl v dílech minulých za úkol maskovat hnusné textury. To už ted takový problém není. Ale zase pár hezkých backroudů tu je, to nemohu zapřít. Hra mi běžela stabilně a plynule, což nebyl a není případ pro všechny.

Drobnosti jako je nehezké UI, těžkopádný invenář a nepřehledná mapa, jen blednou ve velkoleposti zmrdizmu jakým jest scénář, a v epičnosti zábavnosti jakou nese gameplay loop. Kdyby B3 měl i zábavné charaktery a questy, kdyby mi k srdci přirostli obyvatelé Pandory a dalších planet, Borderlands 3 by byla klasika. Takhle je to "jen" zábavná hra, kterou si někdy s vypnutým dialogem zahraju znovu, a k tomu třeba i s kámošem.

Pro: Zábavný gunplay, rozmanitost lootu, mnoho zbraní, vyvážený gameplay

Proti: Příšerný scénář, nesnesitelné postavy, nudný příběh, dabing, invetář

+11
  • PC 80
Nikdy mi tahle série vysloveně nepřirostla k srdci, spíše mě táhla zvědavost, co na ní lidé vidí. Začalo to prvním dílem, který byl hodně slabý, nudný, stereotypní, druhý už byl o dost lepší, hlavně díky svému záporákovi, na to navázal snad ještě podařenější prequel se zajímavými lokacemi i úkoly a teď tu máme třetí díl, a nikdy bych neřekl, že mě bude nějaký díl Borderlands tolik bavit.

Třetí Borderlands vylepšují snad všechno, co vylepšit šlo, od grafiky přes zvuky, lokace, úkoly, příběh, střelbu až po odstraňování stereotypnosti a k tomu konečně bere větší ohled na hráče samotáře, který si chce hru zahrát sám. Ne, že by předchozí hry nešly dohrát v jednom hráči, jen to nebylo tak zábavné jako tady. Třetím Borderlands nemám asi vysloveně co vytknout, má to skvělý nápad, poměrně fajn padouchy s jakousi parodií současné společnosti, docela dobré charaktery a parádní zvraty doplněné chytlavou hratelností. Teď už bych jen ocenil, aby se vývojáři zase pro jednou podívali i na svou druhou slavnou sérii Brothers in Arms. Ta ale asi jen tak nebude a tak mi nezbývá než dodat: Hurá na DLC!

Pro: Grafika, ozvučení, souboje, příběh, lokace, úkoly, prostor pro jednoho hráče je už lepší, postavy, poměrně fajn záporáci

Proti: UI, zbytečné běhání sem a tam, někdy až otravný respawn nepřátel

+8 +10 −2